Španělský státní zástupce Eduardo Torres-Dulce tvrdí, že existují důvody k prošetření údajného tajného fondu vládnoucí Lidové strany (PP). Dle prokurátora bude vyšetřován předseda PP a současný premiér Marino Rajoy a další představitelé strany. Konzervativní PP popírá jakékoliv obvinění. Deník El Pais publikoval fotografie s podezřelými účetními knihami strany, kdy PP měla získávat peníze od externích firem prostřednictvím 2 bývalých pokladníků, kteří jsou stíhání za praní špinavých peněz. Účetní knihy mají pokrývat období za posledních 20 let.
Archiv rubriky: Španělsko
Nezaměstnanost ve Španělsku dosahuje rekordního maxima
Oficiální statistiky ukazují, že Španělsko dosáhlo nového vrcholu krize, kdy se nezaměstnanost v prosinci vyšplhala na rekordních 26 %. Španělsko zkouší nový úsporný program, nicméně nezaměstnanost mladých lidí vystoupala na rekordních 55 % a nyní je na 1,8 miliónu domácností, v nichž nikdo nemá práci. Německo naopak ekonomicky profituje a země tedy doufá, že se brzy dostanou z recese, která ji trápí od začátku roku. Německý soukromý sektor má nejsilnější ekonomický růst za poslední rok. Naopak francouzský soukromý sektor má za sebou nejhorší měsíc od března 2009.
Katalánský regionální parlament schválil prohlášení o sebeurčení Katalánců
V debatě o potenciální nezávislosti Katalánska, na severovýchodě Španělska kolem Barcelony, došlo k novému obratu. Katalánský regionální parlament ve středu schválil prohlášení o svrchovanost práv území. Ačkoliv se nejedná o úplné prohlášení o nezávislosti, regionální parlament trvá na tom, že občané Katalánska mají právo na sebeurčení. Přes ostrou kritiku opozice z konzervativní španělské vlády v Madridu, katalánský parlament hlasoval pro prohlášení, jehož součástí je, že „katalánský lid má z důvodu demokratické legitimity charakter suverénní právnické a politické osoby“. To znamená, že Katalánsko bude jednat samostatně se španělskou vládou, evropskými institucemi a mezinárodním společenstvím ohledně vlastního sebeurčení. Španělská vláda trvá na tom, že ústava neumožňuje žádnému ze 17 regionů Španělska jednostranné odtržení.
Španělský premiér cestuje do Peru a Chile
Španělský premiér Mariano Rajoy navštíví Jižní Ameriku s cílem zúčastnit se na bilaterálních jednáních s představiteli regionu a summitu mezi Evropskou unii a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC). V Peru se premiér Rajoy setká s prezidentem Ollanten Humalem, poté navštíví Santiago de Chile, kde se bude od 26. do 27. ledna konat summit regionů. Jeho hlavním úkolem je prohloubit kooperaci mezi EU a zeměmi CELAC v otázkách udržitelného rozvoje. Tohle bude již třetí cesta premiéra Rajoye do Latinské Ameriky.
Katalánsko se chystá vypsat referendum o nezávislosti
Strana Konvergence a jednota (CiU) vyhrála loňské regionální volby a společně se separatistickou stranou Republikánské levice Katalánska (ERC) sestavila návrh na deklaraci o suverenitě Katalánska. Podle obou stran je katalánský národ v politickém a právním ohledu svébytným subjektem a má právo na sebeurčení, tedy má národ na vznik nového státu v rámci Evropské unie. Deklaraci musí schválit regionální poslanci a o návrhu bude katalánský parlament hlasovat 23. ledna. Regionální poslanci předpokládají, že návrh bude schválen, jelikož CiU a ERC disponují v katalánském parlamentu většinou. Návrh také předpokládá uspořádání referenda o nezávislosti, které by se mělo konat v příštím roce. Katalánsko nemá ale stále zaručen úspěch, protože vláda v Madridu dala několikrát najevo, že případné referendum bude považovat za nelegální a napadne jej u ústavního soudu.
Španělský premiér: Země nepotřebuje pomoc od EU
Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská centrální banka (ECB) požadují po Španělsku, aby zažádalo o mezinárodní finanční pomoc a dostalo se z ekonomické krize. Španělský premiér Mariano Rajoy v pátek konstatoval, že země žádnou mezinárodní finanční pomoc nepotřebuje. ECB nemá podle premiéra Rajoye skupovat dluhopisy a intervenovat na španělský sekundární trh, tedy trh s již vydanými cennými papíry mezi jednotlivými investory, ačkoliv do budoucna tuto možnost nevyloučil. Rok 2013 pro Španěly nemá být jednoduchý, uvedl premiér, nicméně ve druhém pololetí se očekává zlepšení ekonomické situace.
Evropská unie dá některým evropským zemím více času na snížení státního dluhu
Státní dluh Španělska, Francie a některých dalších zemí eurozony se má snížit pod 3 % HDP, podle listu El Pais Evropská komise poskytne státům čas navíc na snížení deficitu. Francie má získat 1 rok a Španělsko 1 nebo 2 roky na snížení. Francouzský premiér Jean-Marc Ayrault v neděli uvedl, že zemi se podaří snížit dluh pod 3 % HDP během příštího podzimu. Aby Španělsko mohlo získat mezinárodní pomoc, musí urychlit zvyšování věku pro odchod do důchodu, snížit dluhové náklady a stabilizovat hospodářství.
Kosovo chce v lednu začít integrační proces do EU
Na základě splnění podmínek, které stanovila v říjnu Evropská komise, by chtělo Kosovo začátkem roku 2013 začít jednat o integračním procesu do EU. Kosovo musí ještě podle Evropské komise provést rozsáhlejší reformy v oblasti veřejné správy, právního státu a ochrany menšin. Podle kosovského premiéra Hashim Thaçi splní země veškeré podmínky včas, aby jednání mohlo začít na začátku příštího roku. Kosovo je posledním státem mezi zeměmi západního Balkánu, který ještě nezačal integrační proces do EU. Z EU doposud neuznalo nezávislost Kosova 5 zemí, tj. Španělsko, Slovensko, Kypr, Řecko a Rumunsko.
Ve Španělsku byl zajištěn majetek exprezidenta Mubaraka
Španělská policie zajistila majetek bývalého egyptského prezidenta Husniho Mubaraka v hodnotě přibližně 34 milionů USD, na 23 milionů USD bylo na účtech španělských bank, několik luxusních vozů a majetky v Madridu a letovisku Marbella. Španělská policie uvedla, že finance mohou pocházet z trestné činnosti, jako je korupce či zpronevěra státních peněz. Již 440 milionů USD spojených s bývalým prezidentem Mubarakem bylo zajištěno ve Švýcarsku a dalších 135 milionů ve Velké Británii. Exprezident Husni Mubarak byl v létě odsouzen na doživotí za smrt civilistů během protivládních demonstrací na začátku roku 2011.
Evropské země protestují proti rozšiřování izraelských osad
Izraelský velvyslanec v Londýně Daniel Taub byl předvolán na britské ministerstvo zahraničí, kde měl vysvětlit plány izraelské vlády na výstavbu dalších osad na západním břehu Jordánu. Velká Británie brojí proti rozšíření výstavby, kterou chápe jako odvetu za zlepšení palestinského statusu na půdě OSN. Podle serveru The Guardian je ve hře i možnost stažení britského velvyslance z Izraele. Proti další výstavbě osad se vyslovil generální tajemník OSN Ban Ki-moon a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashton. Nesouhlas s rozšiřováním izraelských osad vyjádřila i Francie, nicméně podle ministra zahraničí Laurent Fabius se o stažení francouzského velvyslance z Izraele nejedná. Nesouhlas vyjádřily i Švédsko, Dánsko a Španělsko.
Nezaměstnanost v EU se opět zvýšila
Nejvyšší nezaměstnanost z členských států EU vykazují Španělsko, Portugalsko a Řecko. Bez práce jsou především mladí lidé, v nejbližších týdnech se přitom neočekává zlepšení. Jen nezaměstnanost eurozony se zvýšila v říjnu na 11,7 %, o místo přišlo dalších 173 000 lidí. Evropská komise vyzvala vlády členských zemí, aby se na zvyšující nezaměstnanost zaměřily, především doporučuje reorganizaci centrálních a lokálních vlád, reformu daní, změny ve financování veřejného sektoru či systému zdravotnictví.
V Katalánsku skončily volby vítězstvím nacionalistů, strana katalánského předsedy ale ztratila
Strana Konvergence a jednoty (CiU) předsedy katalánské vlády Artura Mas ztratila 12 míst oproti minulým volbám, dosáhla jen na 50 křesel z 135členného parlamentu. Levicová strana ERC, která prosazuje stejně jako CiU nezávislost Katalánska, naopak posílila a získala 21 křesel. Strany by dohromady daly většinu, s níž by mohly o nezávislost usilovat, podle BBC ale nebudou strany schopny spolupracovat, jejich postoje se rozcházejí především v pohledu na ekonomickou krizi. Referendum o vyhlášení nezávislosti Katalánska není pod současnou španělskou ústavou možné, neboť by bylo protiústavní. Analytici se shodují, že vládnoucí strana Popular Party (PP) zablokuje snahy o změnu ústavy.
V Katalánsku probíhají volby, nacionalisté žádají nezávislost
Nacionální katalánské politické strany postavily svou předvolební kampaň na slibu, že pokud vyhrají, uspořádají referendum, zdali by Katalánsko mělo zůstat součástí Španělska, anebo se má osamostatnit. Podle španělské vlády Katalánsko využívá hospodářskou krizi k získání nezávislosti a obviňování centrální vlády ze špatného vládnutí. Konvergence a jednota (CiU) v čele s předsedou katalánské vlády Arturem Mas tvrdí, že by pro Katalánsko bylo prospěšnější, kdyby bylo samostatným členem EU než pouhou provincií Španělska. Zato separatistické hnutí ETA, které 45 let bojovalo o nezávislost Baskicka, oznámilo, že je připraveno upustit od boje a zahájit rozhovory s vládou, poté co ztratilo podporu veřejnosti.
Evropské země debatovaly nad možností výcviku pro malijskou armádu
Ministři obrany a zahraničních věcí Itálie, Německa, Španělska, Polska a Francie diskutovali nad ustavením mise, jejímž cílem by byl výcvik malijské armády. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) a Africká unie (AU) plánují vyslat 3300 jednotek na sever Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické militantní skupiny. Evropa intervenci podpořila, zapojit se do ní chce nicméně pouze podporou a vojenským výcvikem.
Evropu zasáhne středeční vlna stávek zaměstnanců
Zaměstnanci napříč Evropy se dohodli na stávce a sérii protestů proti zvyšující se nezaměstnanosti a úsporným opatřením. Na 40 odborových skupin z 23 zemí se podle BBC zapojí do středeční stávky, největší se očekávají ve Španělsku, Řecku, Portugalsku a Itálii. Ve Španělsku a Portugalsku začala stávka proti snížení platů, penzí a sociálních služeb již o půlnoci a Itálie zažije 4hodinovou stávku, k níž se připojí i zaměstnanci dopravy. Stávky jsou naplánované i v Belgii, Německu, Francie, Velké Británii a v některých státech východní Evropy.
Nezaměstnanost v eurozoně stoupla na rekordních 11,6 %
O desetinu procenta se v září zvýšila nezaměstnanost v eurozoně oproti předchozímu měsíci, o práci tak přišlo dalších 146 000 lidí. Nejvyšší nezaměstnanost vykazuje Španělsko, kde podíl lidí bez práce dosáhl 25,8 %, následně je Řecko s 25,1 % a Portugalsko 15,7 %. Na opačném konci žebříčku je Švýcarsko s nejnižší nezaměstnaností kolem 4,4 % a Lucembursko s 5,2 %. V září stoupl počet lidí, kteří hledají práci, i v USA, kde bylo bez práce 7,8 % obyvatel. Celkové procento nezaměstnanosti Evropské unie, tedy se státy bez eura, se nezměnilo a zůstalo na 10,6 %.
Madrid nedovolil větší daňovou autonomii pro Katalánsko, to spekuluje o samostatném státu
Dle agentury Reuters se tak ve vypjaté ekonomické situaci, ve které se Španělsko nyní nachází, posílí separatistické tendence severošpanělského regionu, jenž tvoří pětinu HDP země. Již minulý týden za samostatnost v Barceloně demonstrovalo několik tisíc osob. Prezident regionu Artur Mas uvedl, že by region podobně jako Skotsko mohl vyhlásit referendum o odtržení od Španělska. Region však také trpí velkým zadlužením a dle zdrojů BBC potřebuje finanční pomoc ve výši 5 miliard eur.
Španělský region Katalánsko požádá vládu o finanční pomoc ve výši 5 miliard eur
Katalánsko, které je hospodářsky nejdůležitějším španělským regionem, dle informací BBC požádá španělskou vládu o pomoc ve výši 5 miliard eur. Dříve o pomoc požádaly i regiony Valencie a Murcia. Zpráva přichází v době, kdy oficiální údaje potvrdily, že ekonomika země se v 2. čtvrtletí roku propadla o 0,4% po poklesu o 0,3% v prvních třech měsících roku. Dle španělského ministra financí Cristóbala Montora se španělská ekonomika bude nacházet v recesi i v příštím roce. Přetrvávají tak spekulace, že země bude muset v budoucnu požádat o plnou finanční záchranu.
Spotřebitelská důvěra ve Španělsku je na historickém minimu
Dle zprávy institutu pro výzkum trhu CIS klesl v červenci 2012 index spotřebitelské důvěry z červnových 50,6 bodů na 37,6 bodů. Na vině je údajně vysoká nezaměstnanost, která se nyní pohybuje na hranici 25% a pokračující vládní úsporná opatření. Vzrostl naopak výnos z desetiletých dluhopisů, který se nyní pohybuje nad 7%, což je dle analytiků z dlouhodobého hlediska neudržitelný stav. Trhy nyní očekávají, že situaci v zemi se pokusí zlepšit Evropská centrální banka (ECB).
Ministři financí eurozóny oficiálně schválili pomoc španělským bankám
Finanční pomoc eurozóny by mohla dosáhnout až výšky 100 miliard EUR. Konečná výše úvěru by ale měla být stanovena až v září tohoto roku. Španělsko výměnou za tuto finanční pomoc musí restrukturalizovat svůj bankovní sektor, dodržet rozpočtové cíle a uskutečnit slibované reformy.
Německý Bundestag bude hlasovat o pomoci španělským bankám
Čtvrteční hlasování německého Bundestagu má rozhodnout o finanční pomoci španělským bankám, dle německé kancléřky Angely Merkel návrh získá podporu většiny zákonodárců. Na oplátku však politička od Španělů požaduje přísné dodržování a plnění fiskálních cílů. Zahraniční analytici přesto hovoří o možné vznikající opozici ve straně samotné kancléřky, CDU. Merkel také hovořila o postoji vůči Řecku, přičemž uvedla, že Německo neučiní další kroky v této věci, dokud nebude zveřejněná zpráva kontrolorů Evropské unie, Evropské centrální banky a MMF o pokroku země v zavádění požadovaných reforem.
Španělský premiér Mariano Rajoy představil nový úsporný balíček o objemu 65 miliard eur
Španělský premiér Mariano Rajoy dnes uvedl, že nové výdajové škrty a další opatření, včetně zvýšení daně z přidané hodnoty z 18 na 21% (kterou dříve slíbil nezvyšovat),by měly přinést 65 miliard eur do státní kasy do konce roku 2014, s cílem pomoci snížit rozpočtový deficit země. Dalším cílem vlády je reforma veřejné správy, která má zemi ušetřit 3,5 miliardy eur především výrazným snížením počtu veřejně vlastněných podniků a snížením počtu místních radních o 30%. O den dříve se zástupci eurozóny dohodli na vyplácení první tranše ve výši 30 miliard eur jako pomoc pro španělský bankovní sektor do konce července. Podmínkou však je, že Španělsko má předložit nový úsporný plán pro roky 2013 a 2014 do konce měsíce.
Pátá největší španělská banka Banco Popular chce vstoupit na polský trh
Banco Popular, pátá největší banka ve Španělsku, se soustředí na Varšavu a plánuje rozšíření. Mluvčí banky Antonio Belmonte řekl, že finanční instituce chce vstoupit na několik zahraničních trhů, Polsko se má stát jedním z nich. Tato zpráva je v době, kdy Španělsko potřebuje na záchranu bankovního sektoru 100 mld eur, překvapující. „Převzetí jiné banky, stejně jako rozvoj značky od nuly je velmi nákladné, banka přitom musí stále zlepšovat sazby,“ tvrdí Tomasz Bursa, analytik Ipopema Securities. Zástupce ředitele Polské bankovní asociace se však domnívá, že operace může být úspěšná, jelikož dle jeho názoru Poláky španělské banky neodrazují a důvěřují národním regulacím a bankovnímu dohledu.