Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso zopakovali svou podporu italskému premiérovi Mario Montimu a jeho reformní politice. „Strukturální reformy prováděné dosud v Itálii pomohly obnovit důvěru na trhu a mezinárodní důvěryhodnost,“ uvedl. Premiér Monti jednal v Bruselu s oběma předsedy po nerozhodnutých volbách v Itálii. Předseda Van Rompuy v prohlášení oznámil, že premiér Monti se bude na příštím zasedání Evropské rady zabývat koordinací hospodářských a fiskálních politik a politik zaměstnanosti. Strana premiéra Montiho získala 10,5% hlasů do dolní komory parlamentu a 9,1% do Senát.
Archiv rubriky: EU
Slovenská vláda změnila rozdělení investiční pomoci
Slovenský vládní kabinet ve středu schválil nařízení, na základě kterého by měly nejvyšší nabídky získat investiční projekty, jež směřují do odvětví s vysokou přidanou hodnotou umístěné v zaostalých regionech Slovenska. Toto rozdělení by mělo podle ministerstva hospodářství umožnit poskytnout vyšší procento pomoci odvětvím hospodářství s vysokou přidanou hodnotou a naopak omezuje pomoc pro hospodářská odvětví, které jsou z hlediska tvorby přidané hodnoty méně atraktivní. Výše investiční podpory bude í nadále závislá na míře nezaměstnanosti v daném regionu. Nové nařízení vlády by mělo začít platit od 15. března tohoto roku.
Spojené státy americké podpoří syrskou opozici částkou 60 milionů USD
Spojené státy americké rozhodly o zaslání 60 milionů USD na podporu syrské opozice. Zprávu oznámil šéf americké diplomacie John Kerry v Římě na shromáždění Přátel syrského lidu. V Itálii se setkal jednak s evropskými zástupci, jednak s řadou blízkovýchodních ministrů, aby s nimi hovořil o podpoře oponentů syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Z jednání vyplynula nutnost zajistit syrské opozici více politické a materiální pomoci. Na Damašek je vyvíjen stále větší mezinárodní tlak pro nalezení východiska z téměř dvouletého konfliktu. Mezi zahraničními diplomaty je přítomen syrský představitel protivládní politiky Moaz Ahmed Al-Khatib.
Obchodní dohoda mezi Peru a Evropskou unií vstoupila v platnost
Multilaterální obchodní dohoda, která vznikla minulý rok, mezi Peru a Evropskou unii vstoupila v platnost poté, co ji ratifikovaly obě strany.Dohoda umožní peruánským obchodníkům vyvážet až 100 % svých výrobků a industriálních produktů a 76 % exportu agrárních artiklů do zemí Evropské unie. Podle údajů Evropské komise obě strany ušetří jenom na zrušení cla přibližně 655 milionů USD. Vstoupení dohody v platnost bylo oficiálně ohlášeno na slavnostní akci ministerstva zahraničního obchodu a turismu v Peru, které se zúčastnili zástupci obou stran dohody.
Slovenské PPS Group se daří a plánuje přijímat nové pracovníky
Strojařská společnost PPS Group Detva přijímá zpět pracovníky, které před časem propustila, reaguje tím na pozitivní vývoj objednávek od hlavních odběratelů. Mluvčí Pavel Machava přiznává, že pokud bude růst objednávek pokračovat, zaměstnat by společnost mohla více lidí. V PPS Group mají i stoupnout platy a to až o 4,5 %. Šéf detvanských odborů Stanislav Ľupták je ale opatrný. Varuje, že i když odhady firmy jsou optimistické, přijímání zaměstnanců závisí na objednávkách. Společnost ohlásila v listopadu vlnu propouštění důsledkem klesající poptávky.
Parlamentní volby v Itálii skončily patem, jednou z možností je i jejich opakování
V italském politické systému je třeba k vytvoření stabilního kabinetu podpora obou parlamentních komor, tedy Poslanecké sněmovny a Senátu. V Poslanecké sněmovně těsně zvítězila středolevá Demokratická strana (DP) Piera Luigiho Bersaniho, která získala 29,5 % hlasů a jejíž vláda by pokračovala ve proevropském kurzu za cenu dalšího zadlužování země a absence nutných strukturálních reforem. Na druhém místě skončila středopravá strana Lid svobody (PdL) expremiéra Silvio Berlusconiho, která získala 29,1 % hlasů a jejíž sestavení vlády by znamenalo problémy pro EU, protože by pravděpodobně vyhlásila referendum o setrvání v eurozóně, nicméně by chtěla prosadit důležité reformy. Třetí nejsilnější stranou je populistické Hnutí Pěti hvězd s lídrem Beppe Grillo, která získala 25,5 % hlasů. Strana uvedla, že žádné dohody uzavírat nechystá a ani nepodpoří žádnou vládu tradičních italských stran. Středová odstupující strana Občanská volba Mario Montiho získala pouze 9,1 % hlasů. V senátu žádná ze stran nedosáhla na většinu. EU by preferovala vládu strany Lidu svobody v čele s předsedou Bersanim nebo její spolupráci se premiérem Montim za nejlepší garanci prosazení nutných ekonomických opatření.
Předseda Evropské rady varoval Velkou Británii před vystoupením z EU
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy se znovu vyjádřil k možnému vystoupení Velké Británie z EU, o němž se bude hlasovat v referendu na konci roku 2017. Předseda Van Rompuy varoval britského premiéra Davida Camerona, že vystoupení z EU by Velkou Británii vyšlo draze, protože vůdci členských států by s nimi již nemuseli chtít vyjednávat zakladatelské smlouvy. Velká Británie má podle něj velkou šanci hrát vedoucí úlohu v budování evropské ekonomiky, ale musí přijímat všechna pravidla a nikoliv si vybírat, která jsou pro ně příhodná. Předseda Van Rompuy dodává, že britské ambivalentní vztahy s EU jsou zapříčiněny její vyjednávací pozicí. Premiér Cameron slíbil, že pokusí uzavřít s voliči novou dohodu.
Britský expremiér Blair bránil Rwandu, za konflikt v Demokratické republice Kongo nemůže
Na jaře minulého roku propukl na východě Demokratické republiky Kongo ozbrojený konflikt mezi rebelskou skupinou M23 a konžskou vládou, který měl za následek na 800 000 vystěhovaných obyvatel. OSN několikrát zopakovala údajnou roli sousední Rwandy v konfliktu, jehož měli podporovat i vysocí političtí představitelé Rwandy v čele s ministrem obrany Jamesem Kabarebe. Rwanda veškerá obvinění odmítla. Britský expremiér Tony Blair uvedl, že konflikt v Demokratické republice Kongo je komplexní a nemůže být svalován na jedinou zemi – Rwandu. Bývalý premiér rovněž nesouhlasí se zastavením rozvojové pomoci evropských států poté, co byla vznesena obvinění proti Rwandě. Středoafrická země podle něj potřebuje pomoc mezinárodního společenství, aby snížila rozsáhlou chudobu.
V Bulharsku se pravděpodobně uskuteční nové parlamentní volby
Bulharský prezident Rosen Plevneliev ve čtvrtek oznámil, že parlamentní volby se uskuteční 12. května. Pokud třetí největší bulharská strana Hnutí za práva a svobodu (MRF) etnických Turků odmítne sestavit úřednickou vládu, měla by tak mít podle prezidenta Plevnelieva volební komise dostatek času na přípravu voleb. Pravděpodobně poslední zasedání rezignující vlády expremiéra Boika Borisova proběhne v pátek. Kritici dosavadní vlády poukazovali v minulých dnech na urychlená přijetí rozhodnutí vládou o zamítnutí dostavby jaderné elektrárny v Belene, zakázání staveb v přírodních rezervacích poblíž Černého moře a snížení cen elektřiny v březnu.
ODS se snaží najít cestu z vnitrostranické krize
Ve čtvrtek se v Jihlavě uskutečnilo jednání vedení ODS. Strana se na jednání snažila najít řešení, jak překonat vnitrostranickou krizi a získat zpátky své voliče. Podle posledního průzkumu společnosti CVVM by ODS volilo pouze 12 % občanů. Vedení strany se rozhodlo zrušit svá místní sdružení v Praze 4, Praze – Západ a Praze 12. Podle pražského primátora Bohuslava Svobody tam strana nemá důvěru svých voličů. Premiér Petr Nečas zdůraznil, že do vedoucích funkcí již nesmí být jmenováni lidé s podivnou minulostí. Výkonná rada ODS také reagovala na pokus skupiny senátorů vznést ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause a snahu označila za zneužití Ústavy ČR. Zároveň poděkovala odstupujícímu prezidentovi Václavu Klausovi za důstojnou reprezentaci země ve během jeho 2 volebních období.
Zisky ČEZ oproti minulému roku poklesly
Energetická společnost ČEZ si v rámci ročních příjmů pohoršila. Čistý zisk klesl o 1,5 %, tedy na 40,2 miliardy korun. ČEZ navíc očekává pokles i u letošního celkového zisku a to na 37 miliard korun. Menší zisk za loňský rok byl údajně ovlivněn nepříznivou situací ČEZ v Albánii, kde firma ztratila 5,8 miliard korun. Další ztráty se ale neočekávají, jelikož společnost své působení v Albánii již ukončila. Očekávání nižšího meziročního zisku pro tento rok je i důsledkem nepříznivého vývoje Evropských energetických trhů, výrazného poklesu cen silové elektřiny a nižšího přídělu emisních povolenek pro výrobu.
Prezident Václav Klaus jmenoval nové soudce
Ve čtvrtek jmenoval odstupující prezident Václav Klaus 12 nových soudců. Dle svých slov jde o poslední jeho jmenování. Během ustanovení nových soudců do funkce prezident Václav Klaus zdůraznil, že práce soudců je nelehká a často i nevděčná, nicméně věří, že soudci budou ke své práci přistupovat s plnou vážností. Soudci budou působit na obvodních soudech po celé ČR.
Evropská komise vyzývá Itálii k plnění svých závazků k oddlužení státu
Evropská komise vyzvala budoucí vládu Itálie, aby se snažila realizovat opatření ke snížení deficitu státního rozpočtu, přestože více než polovina voličů o víkendových volbách měla hlasovat pro stranu, která kritizuje úsporná opatření. Mluvčí Evropské komise Olivier Bailly uvedl, že Itálie se zavázala k oddlužení státu a komise očekává, že italská vláda závazky dodrží. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz uvedl, že politická situace v Itálii „se týká nás všech„, a proto je třeba brát vážně postoj občanů Itálie proti úsporám, jež vyžaduje právě EU.
Rumunsko řeší problém s přeplněnými věznicemi
Především přeplněnost, špatné stravovací podmínky a nedostatečná lékařská péče jsou v rumunských věznicích problémem, vláda ročně vynakládá na chod věznic kolem 53,7 miliónů USD, což vychází denně na 1 vězně asi 143 USD. V současné době obývá rumunské věznice na 31 800 vězňů, přičemž před 5 lety jich bylo ještě na 27 000. Přestože se do jisté míry situace za posledních 20 zlepšila, vězňové stále žijí často v podmínkách, které podle serveru Balkan Insight nejsou v souladu se západními normami.
Bulharský parlament zamítl rozhodnutí referenda o dostavbě jaderné elektrárny
Poté, co se 61 % voličů, z celkové 20 % volební účasti, vyslovilo v celostátním referendu pro dostavbu jaderné elektrárny v Belene, se návrh vrátil zpět na projednání do parlamentu. Ve středu byl přesto projekt Belene pravicovou Modrou koalicí a vládní stranou GERB odmítnut. GERB již jednou v březnu 2013 odmítla návrh na dostavbu elektrárny, na což reagovala žalobou ruská firma Rosatom k Mezinárodnímu arbitrážnímu soudu v Paříži. Práce na elektrárně začaly již v 80. letech, výstavba 2. elektrárny v Belene byla zastavena kvůli protestům ničení životního prostředí a nedostatku financí. Od roku 2009, kdy potencionální investor, německá firma RWE, měl získat za investici 2,6 miliardy USD 49% podíl v elektrárně a na poslední chvíli od projektu odstoupil, je budoucnost ohledně elektrárny nejistá.
Nový občanský zákoník začne platit od ledna příštího roku
Na středeční tiskové konferenci oznámili premiér Petr Nečas a ministr spravedlnosti Pavel Blažek výsledky jednání vlády, které se mimo jiné týkalo případného posunutí data platnosti nového občanského zákoníku. Kabinet se nakonec dohodl na tom, že účinnost občanského zákoníku bude ponechána na rok 2014. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky však neodložení občanského zákoníku může přinést řadu problémů a nejasností v právním systému. Naopak exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil je přesvědčen, že to bude nejpřínosnější reforma Nečasovy vlády.
Eurozóna preferuje oddálení splátek záchranných půjček od Irska a Portugalska
Vlády členských zemí eurozóny diskutovaly o způsobech, jak pomoci Portugalsku a Irsku rychle se vrátit na kapitálové trhy a vyjádřily preference pro odložení splácení záchranných půjček ze strany obou států. Irsko získalo prostřednictvím mezinárodní finanční výpomoci 88,5 miliard USD a Portugalsko dokonce 104 miliard USD se závazkem provedení několika programů strukturálních reforem, aby se země mohly plnohodnotně vrátit na finanční trhy. Irský program skončí v letošním roce, portugalský program v příštím roce. Plná návratnost zemí na finanční trhy by byla největším úspěchem pro eurozónu, která se snaží přesvědčit, že její záchranné balíčky jsou použitelné v krizi, jako je nezaměstnanost.
Šéf Evropské centrální banky slibuje spravedlivější společnost
Podle šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghi hodlá ECB pokračovat v opatřeních na podporu ekonomiky eurozóny a uvolňování měnové politiky. Dále slibuje, že snahy o překonání evropské dluhové krize, i přes rozsáhlé sociální dopady, vedou ke spravedlivější společnosti. Evropa reaguje na dluhovou krizi hospodářskými a rozpočtovými reformami, které mají vést k odstranění daňových úniků a rozsáhlé nezaměstnanosti. Šéf ECB upozorňuje na to, že finanční trhy v eurozóně nefungují a v některých zemích mají podniky i lidé stále problémy získat půjčku. Draghi ujišťuje, že v letošním druhém pololetí by mělo dojít k postupnému oživení ekonomiky eurozóny.
Ministr zahraničí Schwarzenberg by byl proti obsazení postu velvyslance Janem Fischerem
Šéf resortu zahraničních věcí Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro Lidové noviny sdělil, že pokud by byl expremiér Jan Fischer navržen na obsazení postu velvyslance, postavil by se proti návrhu. Jeden z neúspěšných kandidátů na prezidenta Jan Fischer přitom připustil možnost přechodu k diplomacii. Ministr zahraničí svůj postoj odůvodnil tím, že místa velvyslanců by měli zastávat pouze profesionálové. Nastupující prezident Miloš Zeman již hovořil o možném obsazení postu velvyslance v Moskvě. Tím by se mohl stát bývalý kosmonaut Vladimír Remek.
Vláda schválila novelu zákona o majetku ČR
Místopředsedkyně vlády Karolina Peake ve středu informovala o tom, že členové vlády schválili novelu zákona o majetku ČR. Novela vychází z protikorupční strategie a zavádí například centrální registr majetku státu a centrální registr administrativních budov. Registry budou sloužit ke zveřejňování údajů o dispozicích s majetkem státu ve prospěch nestátních subjektů. Hlavním cílem novely má být zprůhlednění nakládání se státním majetkem a hospodaření státu. Vládní kroky uvítala i opoziční ČSSD, podle které je důležité, aby vláda měla přehled o tom, jaký má majetek.
USA a Japonsko chtějí řešit porušování lidských práv v KLDR
Spojené státy americké a Japonsko chtějí prosadit mezinárodní vyšetřování, které se zaměří na otázku, zda dochází k porušování lidských práv v Severní Koreji. Obvinění vznesla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. KLDR veškerá obvinění odmítá. Součástí návrhu rezoluce na mezinárodní vyšetřování, které hodlá s Japonskem předložit i EU, obsahuje i návrh na šetření, zdali v KLDR dochází k mučení a popravám politických vězňů. „Široká podpora této rezoluci mezinárodním společenstvím by vyslala silný signál KLDR,“ citovala slova japonského diplomata Tošika Abeho ČTK.
Strany Most-Híd a SMK budou v krajských volbách kandidovat společně
Strany Most-Híd a SMK půjdou do voleb v Banskobystrickém kraji jako jedna strana, neboť ani jedna strana nemůže sestavit úplnou kandidátku. Spolupráci ve volbách, které se budou konat na jaře, podepsali v pondělí zástupci stran Zsolt Simon (Most-Híd) a Péter Csúsz (SMK). Dohodli se také, že strany proti sobě nepovedou negativní kampaň.
Slovenské dráhy prodělávají
Slovenské vlaky nejsou ziskové a podle deníku Pravda potřebují dotace od státu. Vysoká cena jízdenek odrazuje Slováky k cestování vlakem. Slevu poskytují Slovenské dráhy jen na regionálních tratích v podobě cestovného Regional na vzdálenosti do 60 kilometrů, kde je 15% sleva ze základní ceny. Národní dopravce by rád zachoval provoz na všech tratích, nicméně přiznává, že v budoucnu bude muset některé trati zrušit.