Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan obvinil Francii z provádění masakrů v Alžírsku v době osmileté občanské války, kdy podle odlišných zdrojů bylo zabito 300 000-1 milion lidí (tedy 15% alžírské populace). Turecký premiér prohlásil, že „těla Alžířanů byla hromadně spalována v pecích“ a turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu srovnal francouzskou politiku v souvislosti s přijetím zákona o arménské genocidě s politikou „arabských diktátorů jako byl Kaddáfí či je al-Assad“.
Archiv rubriky: EU
Makedonci hromadně žádají o bulharské občanství
Stále více a více Makedonců se zoufale snaží získat bulharské občanství, uvedl to makedonský deník Utrinski Vesnik s tím, že již 42 372 Makedonců bylo úspěšných. Důvodem jsou podle Makedonie výhody, které vyplývají z bulharského členství v EU. Makedonie má 2 miliony občanů a pro většinu z nich je získání bulharského občanství poměrně snadnou záležitostí, ovšem většina Makedonců také přiznává, že jde převážně o ekonomické důvody.
V Maďarsku byla schválena další sporná legislativa, podle opozice je ohrožena demokracie
Maďarský parlament s dvoutřetinovou většinou vládnoucí strany Fidesz schválil klíčové zákony o finanční stabilitě i přes námitky EU, což by mohlo pro Maďary znamenat ohrožení jednání o nové finanční dohodě s mezinárodními věřiteli – Maďarsko se snaží zajistit dohodu s Mezinárodním měnovým fondem a EU, aby bylo zachováno financování jeho trhu v roce 2012, ovšem neoficiální rozhovory již selhaly, což mimo jiné vedlo ke snížení ratingu Maďarska u agentury S&P. Parlament také schválil volební zákon, který podle kritiků změní volební systém ve prospěch vládnoucí strany Fidesz, neboť zvýhodňuje ve volbách velké strany. Dále také změnil zákon o centrální bance, která již nebude moci samostatně vyhlašovat úrokové sazby. Nová legislativa má vstoupit v platnost 1. ledna 2012. Ostře proti je maďarská opozice, neboť se údajně jedná o narušení demokracie. Maďarská policie v souvislosti s tím krátce zadržela bývalého socialistického premiéra Ference Gyurcsány a dalších 11 poslanců, kteří protestovali u parlamentu.
Čína zkritizovala rozhodnutí Nejvyššího evropského soudu ohledně emisních povolenek
Peking zkritizoval rozhodnutí Nejvyššího evropského soudu o platnosti zákona, který přikazuje evropským i neevropským společnostem platit daň z emisí oxidu uhličitého vytvořeného lety do a ze 27 zemí EU. Čína tvrdí, že toto rozhodnutí by mohlo vyvolat obchodní spor, a čínské ministerstvo zahraničí vyzývá k jednání. „Čína již vyjádřila svůj postoj k EU mnohokrát – jsme proti evropskému jednostrannému nastolování režimu,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Liu Weimin. Včera se k situaci vyjádřily nesouhlasně i Spojené státy americké.
Moody’s snížila rating Slovinska na A1 s negativním výhledem
Mezinárodní ratingová agentura v noci na dnešek srazila hlavní devizový rating Slovinska o jeden stupeň. Agentura uvedla, že pokud bude třeba, aby hlavní město Lublaň poskytlo další podporu svému bankovnímu systému, automaticky tak vyvolá větší tlak na státní finance. Agentura zároveň přisoudila Slovinsku negativní výhled, proto se dá očekávat, že své hodnocení v blízké době ještě sníží. Konkurenční agentura Fitch rozhodne o novém hodnocení Slovinska až v lednu. Do té doby jej však bude pozorovat.
Moody’s potvrdila hodnocení Rakouska – zůstává AAA
Rakousku tak zůstal nejvyšší rating se stabilním výhledem, ratingová agentura však upozornila, že dluhová krize představuje úvěrové riziko pro Rakousko jako i pro jiné státy eurozóny, čímž byl vyvinut tlak na místní politiky, aby začali jednat. Moody’s, která tento měsíc řekla, že bude zkoumat hodnocení ze všech 27 členských států EU v prvním čtvrtletí příštího roku, zopakovala obavy jiných konkurenčních ratingových agentur. Ratingová agentura dále upozornila na riziko, které představuje poměrně velký rakouský bankovní sektor a jeho působení ve střední a východní Evropy.
Turecká spolupráce s Evropskou unii je ohrožená důsledkem francouzského zákonu o genocidě
Turecko už několik dnů hrozilo sankcemi, pokud francouzští poslanci schválí zákon, který činí ilegálním veřejné popírání arménské genocidy. Turecký ministr pro Evropskou unii Egemen Bagis teď hrozí bojkotem francouzského zboží. „Turecký národ je emocionální a dokáže reagovat. Turci si mohou vybírat v jakých obchodech budou nakupovat,“ řekl ve svém prohlášení. Ve Francii dnes žije půl milionu Arménu, kteří dle polského listu Gazeta Wyborcza, mají mnohem silnější lobbisty než francouzští Turci. Francouzští komentátoři připomínají, že Evropská unie, jejíž vztah s Tureckem je nyní ohrožen, zemi potřebuje ve strategických rozhovorech se syrským diktátorem a ke kontrole íránského rozvoje jaderného programu. Proti novému zákonu se vyhradili i historici, kteří tvrdí, že tímto způsobem je jim znemožněno pátrat po historické pravdě. Turecko, které se snaží stát členem EU již více jak 60 let, ztratilo naděje na vstup. Především Francouzi a Němci totiž s tímto krokem nesouhlasí. Dle tureckého velvyslance Candana Azera se turecko-francouzské vztahy zhoršily poté, co se francouzským prezidentem stal Nikolas Sarkozy, který dává jasně najevo své stanovisko nesouhlasu s tureckým vstupem do EU.
Česká republika hostí zástupce 42 zemí na pohřbu bývalého prezidenta Václava Havla
V hlavním městě České republiky, Praze, se na státním pohřbu zesnulého bývalého prezidenta Václava Havla sejdou zástupci 42 zemí celého světa – Albánie, Arménie, Belgie, Bulharska, Černé Hory, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Gruzie, Chorvatska, Irska, Islandu, Izraele, Japonska, Jordánska, Kanady, Kosova, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Makedonie, Moldavska, Německa, Nizozemí, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Ukrajiny, USA a Velké Británie. Dále také zástupce Řádu maltézských rytířů, papežský nuncius jako zástupce Vatikánu a představitelé Evropského parlamentu (EP), Evropské komise (EC) a Severoatlantické aliance (NATO).
Bulharské ministerstvo spravedlnosti zaznamenalo obměnu složení
Novou ministryní se stala Diana Kovacheva, která ve funkci nahradila budoucí bulharskou viceprezidentku Margaritu Popovou. Margarita Popova je členkou středopravé strany GERB a před svým působením na bulharském ministerstvu spravedlnosti stála v čele tamní větve Transparency International. Nové složení nastane i v řadách náměstků nové ministryně.
Írán blokuje britskou internetovou stránku ministerstva zahraničí
Teherán tak zamítl přístup ke stránce britského velvyslanectví v Íránu. Tato stránka by údajně měla být od dneška připsaná na seznam cenzurovaných internetových zdrojů. Tento krok upevnil napětí mezi Velkou Británii a Íránem poté, co Íránci zaútočili na britské velvyslanectví ve své zemi. Britský ministr zahraničí William Hague řekl, že blokování webových stránek je „kontraproduktivní“. Varoval, že Británie bude pokračovat v jednání s íránským lidem, „a to i prostřednictvím internetu.“
Italský senát schválil úsporný balíček premiéra Montiho v hodnotě 39 miliard dolarů
Ve čtvrtek proběhlo v italském senátu hlasování o důvěře, kterou vyhrála vláda premiéra Montiho. Získala tak podporu pro svůj úsporný balíček v hodnotě 39 miliard dolarů. Tento plán má za cíl zachránit italskou ekonomiku, oživit důvěru trhů a udělat novou penzijní reformu. Proti těmto krokům se přitom ohradila spousta italských politiků.
Turecká reakce na francouzský zákon se stále více stupňuje – byly zrušeny politické i vojenské projekty
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan oznámil politické a vojenské sankce v reakci na přijetí francouzského zákona o ilegalitě popírání arménské genocidy. Turecko již odvolalo svého velvyslance z Paříže a zrušilo všechny naplánované vzájemné politické návštěvy, stejně jako společné vojenské projekty, včetně společných cvičení. V Paříži dnes došlo také k protestům několika tisíc francouzských Turků.
Rumunska vláda přežila hlasování o důvěře
Hlasování přitom vyvolala rumunská opozice, poté, co byl zaveden nový zákon, ve kterém by se lokální a všeobecné volby měly odehrávat ve stejný den. Nedůvěru vyslovilo vládě 209 zákonodárců, což je o 25 méně, než je potřeba k jejímu svržení. Vláda argumentuje zákon faktem, že díky tomuto sjednocení voleb bude ušetřeno 20 milionů eur a dosáhne se zároveň větší volební účasti. Místní volby se původně měly konat v červnu, zatímco parlamentní v listopadu. Rumunský premiér Emil Boc prohlásil, že příští rok bude velice těžký jak interně, tak i na mezinárodní úrovni. Dle jeho názoru by dvě volební kampaně přispěly ke zpomalení růstu rumunské ekonomiky.
Turecký velvyslanec byl odvolán z Francie
Turecko tento krok učinilo na protest poté, co francouzští poslanci schválili návrh zákona, který činí ilegálním veřejné popírání arménské genocidy z let 1915-1916. Zatímco Arméni říkají, že za oběti této genocidy padlo více jak 1.5 milionů osob, Turci tvrdí, že konečná čísla se pohybují kolem 300 tisíc osob. Ankara dále tvrdí, že mnoho Turků také padlo poté, co se Arméni vzbouřili proti Osmanské říši. Asi 20 zemí již uznalo turecké počínání v těchto letech za genocidu. Velvyslanec Tahsin Burcuoglu opustí Francii již tento pátek. Další opatření budou oznámená tureckým premiérem, jimž je Recep Tayyip Erdogan, sdělila agentura AFP.
Končící šéf britského úřadu vlády: „Velké Británii hrozí odtržení Skotska, největší problém je pak krize eurozóny.“
Odcházející šéf úřadu vlády Velké Británie Gus O’Donnell v rozhovoru pro Daily Telegraph uvedl, že Spojené království Velké Británie a Severního Irska bude v budoucích letech čelit možnému rozpadu. Důvodem je vznik autonomního skotského parlamentu v roce 1997, který nyní ovládá strana SNP, prosazující vyhlášení referenda o odtržení Skotska, které plánuje na rok 2014 nebo 2015. Podle O’Donnella je však nadále největší hrozbou nadcházející dopad ekonomické krize a nejistý vývoj. Podle jeho názoru je ale pro Velkou Británii dobře, že nepřijala euro.
Francouzští poslanci schválili návrh zákona, který činí ilegálním popírání arménské genocidy
Navzdory tureckým výtkám tak poslanci učinili nezákonným popírání, že zabíjení Arménů za 1. světové války byla genocida. Zákon získal podporu většiny hlasujících v Národním shromáždění. Na začátku příštího roku by tak měl návrh předstoupit před senát. Turecko odmítá označení „genocida“ a již upozorňovalo Francii na vážné důsledky toho, vstoupí-li návrh zákona v platnost. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé se veřejně postavil proti tomuto návrhu. Bude-li však prosazen, za veřejné popírání genocidy bude vyměřen trest roku vězení a pokuta 45.000 eur. Arméni říkají, že až 1,5 milionu lidí bylo zabito osmanskými Turky v letech 1915-16.
Standard & Poor’s snížila rating Maďarska, které se brání: „Jde o cílený útok proti eurozóně.“
Ratingová agentura Standard & Poor’s snížila úvěrový rating Maďarska do spekulativního pásma, neboť podle agentury není jasné, zda je Maďarsko schopné řešit své ekonomické problémy. Maďarská vláda se proti rozhodnutí S&P ostře ohradila. Podle maďarského ministerstva financí se Maďarsko pouze stalo obětí finančních útoků proti EU. Maďarský ministr financí György Matolcsy uvedl, že rozhodnutí agentury není založeno na reálném hodnocení maďarské ekonomiky, ale je pouze odrazem tlaku finančních vlivů, které mají zájem na oslabení eurozóny a posílení amerického dolaru.
EU je připravena zahájit přístupový dialog s Makedonií
Evropská komise (EK) je připravena k zahájení přístupového dialogu s Makedonií, oznámil to eurokomisař pro rozšiřování EU Štefan Füle. Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki pak řekl, že během setkání s eurokomisařem Fülem se oba shodli na nutné dynamice evropské integrace Makedonie a zachování současného tempa.
Orgány EU pokračují v přípravě nové smlouvy o fungování EU
Orgány EU si stanovily zkušební harmonogram pro dokončení jednání o nové mezistátní dohodě, která má za účel zpřísnit evropská rozpočtová pravidla. Základní znění by mělo být dokončeno k 20. lednu 2012. Cílem je, aby přetrvávající otázky byly vyřešeny na summitu 30. ledna, který zvolal prezident Evropské unie Herman Van Rompuy. Vlády teď připravují mezivládní smlouvu, která by působila mimo rozsah působnosti práva EU, protože Británie návrh na společnou fiskální unii vetovala. Nová smlouva by měla obsahovat automatické sankce za porušení pravidel i závazek vlád, aby včlenily „zlaté pravidlo“ do ústav. Toto by mělo pomoct udržet národní dluhy v rámci limitu EU- tedy 60 % hrubého domácího produktu země.
Půjčka Evropské centrální banky komerčním bankám ve výši 489 miliard euro trhy neuklidnila
Poté, co se včera ECB rozhodla poskytnout komerčním bankám úvěry v celkové hodnotě 489 miliard eur, úsilí refinancování ještě nepomohlo konečnému řešení zuřící dluhové krize. Akciové trhy poklesly, když si ekonomové a finančníci uvědomili, že zatímco bezprostřední nebezpečí úvěrové krize bylo odvráceno, hrozba státních bankrotů nebyla vyřešená. Mluvčí Royal Bank of Scotland Nick Matthews řekl: „I když je tato akce velmi důležitá, aby se podařilo stabilizovat situaci a snížit finanční riziko pro banky, je nepravděpodobné, že by se stala zlomovou v této krizi, protože problémy přesahují bankovní sektor a mají jiné politické a ekonomické dimenze.“
Za posledních 6 měsíců do Kosova dorazilo 157 milionů euro přímých zahraničních investic
Vyplývá to z údajů centrální banky Kosova (CBK). V posledních šesti měsících vedou v investicích do Kosova tyto země: Německo (32,3 milionů EUR), Velká Británie (32,2mil. EUR) a Turecko (20,8 EUR). Dále jsou to Švýcarsko (15 milionů EUR), Rakousko (8 milionů EUR), Slovinsko (9 milionů EUR) a USA (6 milionů EUR). Podle CBK se investice ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zdvojnásobily. Nejvíce se investice týkají těžby, stavebnictví, finančních služeb a infrastruktury, zvláště pak telekomunikací a dopravy. V souvislosti s dopravou dnes kosovská vláda schválila investici 12 milionů euro do výstavby nové dálnice Vermice-Merdare.
Řecký ministr financí je milionářem
Řecké dluhy se odhadují na na 360 miliard eur. Přesto řečtí politici zůstávají velice bohatými, píše německý list Die Welt. Jedním z vrcholných představitelů je i ministr financí Evangelos Venizelos. Na vrcholu krize eurozóny museli řečtí politici poprvé deklarovat své příjmy a bohatství. Ministr financí tak dle odhadů disponuje přibližně 2,6 miliony eur. Každý pátý řecký poslanec má na bankovním účtu více než 200 tisíc eur. Údaje jsou platné pro rok 2009.
Tým expertů Mezinárodního měnového fondu navštívil Itálii
Tým odborníků MMF navštivil Itálii, aby diskutoval o hospodářském a rozpočtovém vývoji v zemi společně s italskými orgány. „Jednání řešilo i monitorovací misi, která byla vyžádána italskými orgány a která by se měla uskutečnit začátkem roku 2012. Dagong Global, přední čínská ratingová agentura, na začátku tohoto měsíce snížila dlouhodobý suverénní rating Itálie o jeden stupeň z předchozího A- s „negativním“ výhledem na BBB. Změnu argumentovala pomalým ekonomickým růstem země a potížemi se zúžením italského fiskálního deficitu.