Francouzský prezident Sarkozy žádá vládu, aby přijala opatření ohledně stávky pracovníků letišť

„Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve středu vyzval vládu, aby přijala všechna nezbytná opatření, aby se zabránilo problematickému cestování způsobenému stávkou francouzských bezpečnostních pracovníků letiště,“ řekla vládní mluvčí Valerie Pécresseová. Stávka, která začala v pátek v Lyonu se protáhla na šest dní a způsobila zrušení několika mezinárodních letů. Pracovníci letiště poptávají lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Poté, co jednání mezi zástupci odborů a vedení selhaly, francouzská vláda prohlásila, že je připravená k nasazení 400 policistů, kteří nahradí stávkující zaměstnance.

Řecká politická strana odmítá nová úsporná opatření před nadcházejícími volbami

Dominantní středopravá strana v řecké vládní koalici, Nová demokracie, ve středu uvedla, že je proti jakýmkoli novým úsporným opatřením a trvá na tom, že by o těchto záležitostech mělo být rozhodnuto až novou vládou po volbách v roce 2012.
„Každá nová opatření k dosažení ekonomických cílů stabilizačního programu pro roky 2013-2015  musí být rozhodnutím příští vlády,“ řekla mluvčí strany Nová demokracie Yannis Mihelakis. Koaliční vláda byla založena v listopadu seskupením bývalé vládnoucí socialistické strany, Nové demokracie a krajně pravicové nacionalistické strany Laos s cílem realizace druhé dohody o záchraně řecké ekonomiky projednávané v říjnu.
Ve volbách, které by se měly odehrávat začátkem roku 2012, je strana Nová demokracie favoritem na vítězství.

USA odmítá rozhodnutí evropského soudu o emisních povolenkách

USA říkají, že evropské rozhodnutí pro daň z emisí leteckých společností musí být projednáno mezinárodními leteckými orgány. Zákon, který přikazuje evropským i neevropským společnostem platit daň z emisí oxidu uhličitého vytvořeného lety do a ze 27 zemí EU vstupuje v platnost od 1. ledna. USA, Kanada a Čína mají však vůči rozhodnutí evropského soudu výhrady. Spojené státy si myslí, že jejich dopravci budou novým zákonem těžce postižení a chce problém řešit s Mezinárodní organizací pro civilní letectví.

Několik tisíc Turků protestuje v centru Paříže proti chystanému francouzskému zákonu o genocidě

Několik tisíc francouzských Turků demonstruje v centru Paříže před parlamentním hlasováním o návrhu zákona, který označuje za trestný čin popírání genocidy proti Arménům spáchané Turky v roce 1915. Kvůli zákonu již také výrazně vzrostlo napětí mezi Francií a Tureckem, neboť turecký premiér Tayyip Erdogan se proti zákonu ostře postavil, a v případě přijetí zákona hrozí  tvrdými opatřeními ze strany Turecka. Turecký premiér také poslal osobní dopis francouzskému prezidentovi Nicolasovi Sarkozymu, ve kterém upozorňuje na francouzskou historii a nevyjasněné zločiny Francouzů například za občanské války v Alžírsku z let 1954- 1962 či na nejasné angažmá Francie za genocidy ve Rwandě v roce 1994.

Zástupci Deutsche Börse a NYSE Euronext vyjednávají s antimonopolním úřadem EU

Antimonopolní úředníci Evropské komise na jednáních se zástupci burz Deutsche Boerse a NYSE Euronext neukázali známky vlivu obou zájemců na unijní rozhodnutí o devítimiliardové dohodě o sloučení. Spojení americké a německé burzy tak stále čeká na schválení. Evropská komise se především obává, že sloučení v hodnotě 16 miliard dolarů by omezilo konkurenční prostředí. Lobbisté se tak budou snažit vysvětlit, proč jejich dohoda o vytvoření celoevropské, a největší světové, burzy by byla dobrá pro Evropskou unii v době, kdy se kontinent zabývá hlubokou krizí eurozóny.  Formální rozhodnutí Evropské komise by mělo být oznámeno koncem ledna až začátkem února 2012.

Bosenští zemědělci se obávají ztráty primárního trhu

Důsledkem regulací, na které bude za rok přistupovat Chorvatsko během své přípravy na vstup do Evropské unie, bosenští farmáři ztratí velkou část primárního odbytu svého zboží. 16% celkového vývozu potravin a  více než 50% vývozu mléka přitom dosud putovalo do Chorvatska. Bosenští farmáři, základ zdejší ekonomiky, musí čelit faktu, že se stali poslední obětí politické paralýzy, která zachvátila zemi od voleb v říjnu 2010.
Bosna nemá centrální vládu, žádný státní rozpočet a co je velice znepokojující pro farmáře – žádné ministerstvo zemědělství. Potravinové a veterinární orgány nejsou schopné pokrýt dostatek směrnic a předpisů za účelem harmonizace bosenských předpisů pro bezpečnost potravin s normami EU. „Už teď máme zpoždění,“ řekl Jurij Afanasiev, ředitel programu OSN pro rozvoj v Bosně.

MERCOSUR nepustí do přístavů lodě s falklandskou vlajkou

Rozhodly se tak všechny 4 státy společenství na summitu v Montevideu. Argentina, Paraguay a Brazílie tak navážou na rozhodnutí Uruguaye, která se tak rozhodla již před týdnem. Uruguayský prezident znovu zdůraznil, že se toto omezení netýká lodí s anglickou vlajkou. Pod vlajkou Falkland se plaví cca 25 lodí. Většina z nich slouží k přepravě ryb latinskoamerickým společnostem. Spojené království se navíc odmítlo znovu zabývat otázkou Falkland. Uruguayský prezident José Munica tuto akci okomentoval slovy: „ Nemáme nic, proti Spojenému království, ale jsme na straně Argentiny.“

Rumunsko-bulharský projekt spojení přes Dunaj schválen

Bulharské Rada ministrů schválila návrh dohody mezi vládami Bulharska a Rumunska o vytvoření společného podniku – jedná se o nový kombinovaný (silniční i železniční) most mezi oběma zeměmi přes řeku Dunaj ve městech Vidin a Calafat, který mají spravovat obě země společně. Dohoda předpokládá vytvoření společnosti LTD, která bude most spravovat a ve které budou mít oba státy stejný podíl.

Polsko: „Největším neúspěchem polského předsednictví EU byla neschopnost zajistit vstup Rumunska a Bulharska do Schengenu“

Dle polského ministra zahraničí, jímž je Mikolaj Dowgielewicz, tento neúspěch zastínil všechny jiné kroky vpřed, které se podařily během polského předsednictví Evropské unii. List European Voice však píše, že právě díky Polákům se podařilo snížit počet zemí bránících vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru ze 4 na 1 – Nizozemsko. Polsko totiž přišlo s plánem zavést zrušení pasových kontrol v těchto dvou zemích zprvu pouze na letišti a až později na pozemních hranicích. Tento návrh přesvědčil například Německo, Francii a naposledy i Finsko aby s navrhovaným krokem nakonec souhlasily.

EU ruší sankce proti libyjské centrální bance a Arabské zahraniční bance

EU se rozhodla zrušit sankce proti libyjské centrální bance a uvolnit všechny zmrazené prostředky libyjské centrální bance i největší libyjské investiční bance, kterou je Arabská zahraniční banka. EU podle svého prohlášení následuje kroky OSN s cílem pomoci poválečné libyjské ekonomice. Částečná omezení ale EU ponechá pro společnosti Libyan Investment Authority and Libya Africa Investment Portfolio. Po celém světě bylo Libyi po rezolucích Rady bezpečnosti OSN zmrazeno více než 150 miliard dolarů aktiv.

Německo možná čeká recese, tvrdí analytici

Po dvou letech zápasu s krizí eurozóny, je možné, že Německo čeká recese. Podniky totiž odkládají své investice a hladina export slábne. Analytici původně Německu předpovídali pouze zpomalení růstů . Berlín již v minulém týdnu vzkřísil svůj fond na záchranu bank. Ten by tak mohl obnovit směrodatnost práce německých firem. Analytici se však shodují, že důležité hodnoty vypadají lépe než v jiných zemích. Německo má relativně malou potřebu fiskální konsolidace a solidní úroveň zadlužení domácností.

ECB poskytne komerčním bankám úvěry za téměř 490 miliard eur

V rámci svého tříletého úvěrového programu tak ECB poskytne komerčním bankám půjčky v celkovém objemu 489 miliardy eur, což je výrazně více, než se původně očekávalo. Jde tak o největší finanční injekci, jako kdy ECB bankám poskytla. Nová situace by tak mohla přispět ke zmírnění evropského finančního napětí zmítaného krizí. Předpokládá se, že největší zájem měly banky na periferiích eurozóny.

Evropský soud rozhodl, že EU může zavést povolenky i pro aerolinky mimo unii

Evropská unie tak do systému emisních povolenek platného od 1. ledna 2012 může zahrnout všechny letecké společnosti využívající evropská letiště. Zákon se tedy vztahuje i firmy sídlící mimo EU. Toto rozhodnutí původně napadly USA, dle jejich názoru plán porušuje mezinárodní právo. Soud však tuto žalobu zamítnul.

Ratingová agentura Moody’s: „Krize eurozóny ohrožuje i britský rating.“

Toto sdělení poskytla agentura na základě domnění, že v případě dalších problémů eurozóny by se Velké Británii nemuselo podařit zlepšit stav svých veřejných financí. Výhled britského ratingu, který je dosud na nejvyšší možné úrovni AAA by mohl být silně ovlivněn dalším vývojem jednotné monetární unie. Britské ministerstvo financí na oznámení reagovalo prohlášením, že je v zájmu Británie, aby eurozóna nadále pokračovala v řešení svých problémů.

Prezident Evropské unie svolal mimořádný summit na 30. ledna 2012

Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy podotkl, že vrcholná schůzka se bude zabývat především dopadem nynější krize eurozóny na hladinu nezaměstnanosti. Jednat se má také o nové fiskální mezistátní smlouvě, na které se většina EU dohodla na předešlém summitu 9. prosince.  Tato dohoda by měla vejít v platnost koncem března 2012.

Evropská komise přidělila 1 miliardu euro pro Balkán

Evropská komise dokončila řadu programů, které poskytují pomoc při podpoře reforem v balkánských zemích, o které unie usiluje. Téměř jedna miliarda eur bude přidělená na Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Makedonii, Černou Horu, Kosovo a Turecko. Představitelé Evropské unie tvrdí, že tyto programy jsou navržené tak, aby bylo dosaženo konkrétních výsledků v oblasti veřejné správy, vytváření účinnějšího právního systému,  stabilizování ekonomiky a k vytváření bezpečnější unie.

EU zahájila plán řešení mladistvé nezaměstnanosti

Evropská komise o tomto plánu informovala ve středu. Iniciativa Příležitosti pro mládež slibuje vytvořit na 370 tisíc pracovních stáží po celé Evropské unii. Návrh mladistvým garantuje školení či odbornou přípravu během 4 měsíců od ukončení školní docházky. Plán bude hrazen 30 miliardy eur z Evropského sociálního fondu. Dle informací Evropské komise, nezaměstnanost mladistvých v EU dnes dosahuje 21%. Komise dále odhaduje, že náklady společnosti na nezaměstnanost mladých lidí se pohybují kolem 2 miliard eur za týden nebo 1% ekonomického výkonu celé EU.

Ukrajina jedná s Ruskem o ceně plynu

V Moskvě probíhají jednání ukrajinského premiéra Mykoly Azarova a ruského premiéra Vladimira Putina o ceně zemního plynu pro Ukrajinu na příští rok. Ukrajina požaduje slevu ze současné ceny cca 400 dolarů za tisíc metrů krychlových. Několik hodin před tímto setkáním proběhlo jednání Gazpromu s ukrajinskou stranou, jehož výsledky prozatím nejsou známy.

Vláda České republiky vyhlásila 3 dny státního smutku kvůli smrti Václava Havla

Oznámil to již v pondělí český premiér Petr Nečas po výjimečném zasedání vlády, která jednala o oficiální reakci státu. Státní smutek byl v České republice naposledy vyhlášen v roce 2001 na jeden den, kdy Češi stejně jako jiné země vyjádřili svou solidaritu s USA po útocích na Světové obchodní centrum v New Yorku. Ostatky zesnulého bývalého prezidenta Václava Havla budou dnes dovezeny na Pražský hrad a vystaveny pro veřejnost do 22. prosince, 23. prosince se uskuteční pohřeb za přítomnosti státníků z celého světa.

Britský premiér David Cameron na návštěvě vojáků v Afghánistánu

V současnosti se v zemi nachází 9 500 příslušníků britských armádních jednotek. Návštěva premiéra Camerona probíhá v souvislosti s plánovaným vytvořením speciální britské vládní komise starající se o průběh armádních operací v Afghánistánu, jejímuž prvnímu zasedání bude britský premiér předsedat na začátku příštího roku.

Dobrá zpráva pro Afriku – rýsuje se nová, plně úspěšná vakcína proti malárii

Britští vědci vyvinuli experimentální vakcínu proti malárii, která podle prvních výsledků může mít potenciál na zneutralizování všech kmenů malárie. Kvůli malárii každý rok na celém světě zahyne 650 000 lidí. Vakcínu vyvinul stejný tým vědců, který již dříve označil protein Rh5, který je rozhodující pro proniknutí malárie do krve.

Belgie si stěžuje na „sociální podvody“ východních pracovníků

Belgie odmítla otevřít svůj pracovní trh pracovníkům z Bulharska a Rumunska na základě toho, že mnoho státních příslušníků těchto zemí již zneužívá zdejšího systému sociálních dávek. Jedno z prvních rozhodnutí nově jmenovaného premiéra, kterým je Elio Di Rupo, bylo prodloužení omezení pro bulharské a rumunské pracovníky v Belgii do roku 2013.