Příjem krále Juana Carlose od státu činí 292.752 eur ročně, ukázaly královské účty. Ze svého příjmu platí král 40% daň. Celkový rozpočet pro královskou rodinu činil v roce 2011 8,4 milionů eur. Zveřejnění královských výdajů se má nést v duchu transparentnosti a moderní doby. O zprávě informoval španělský internetový server ABC.
Archiv rubriky: EU
Itálie udělila pokutu 900 tisíc eur společnosti Apple
Tu společnost získala za zavádějící záruku na své výrobky. Společnosti bylo dále řečeno, že musí záruční lhůtu změnit do dubna příštího roku. Státní antimonopolní úřad uvedl, že společnost Apple neinformovala své zákazníky o jejich právu na dva roky technické podpory, místo obvyklé jednoleté záruky na výrobek. Zákazníci si tak připláceli za službu, která měla být součástí záručního listu. Společnost Apple pokutu nekomentovala.
Jednodenní vklady komerčních bank do Evropské centrální banky se vyšplhaly na 412 miliard eur
Dosáhly tak nového rekordu. Nárůst těchto vkladů poukazuje na stálou nedůvěru na mezibankovních trzích. Minulý týden si více jak 500 bank půjčilo od Evropské centrální banky asi 490 miliard eur, což byla největší úvěrová operace v historii eurozóny.
Portugalsko bude nadále podporovat Kosovo
Prohlásil to portugalský ministr obrany Pedro Aguiar Branco, který i nadále přislíbil Kosovu plnou podporu Portugalska v otázce členství v mezinárodních organizacích a posílání svých vojáků prostřednictvím NATO do mise KFOR v Kosovu. Ministr dále u příležitosti setkání s prezidentkou Kosova Atifete Jahjagou prohlásil, že Portugalsko má nejvyšší zájem na míru a stabilitě současného Balkánu.
Pokles španělské ekonomiky
Španělský ministr financí Luis de Guindos oznámil, že v posledním čtvrtletí tohoto roku španělská ekonomika zažije další pád. Ministr také upozornil, že další dva měsíce nebudou lehké. Během nich se totiž nepředpokládá nárůst ekonomiky. To ovlivní i počet volných pracovních míst. Ekonomové mluví o negativním růstu ekonomiky v příštích třech měsících. Někteří dokonce varují před recesí. Z té se Španělsko dostalo na začátku roku 2010. Tato recese trvala dlouhých 18 měsíců. Vláda Mariana Rajoye již připravuje reformy. Ty by mohly snížit státní deficit a nezaměstnanost.
Rusko poskytlo úvěr Kypru ve výši 2,5 miliardy euro
Rusko a Kypr podepsaly dohodu o poskytnutí úvěru ve výši 2,5 miliardy euro, který má pomoci Kypru udržet svou fiskální stabilitu. První splátka ve výši 590 milionů euro má být rusku splacena již 31. prosince 2011. Kyperský ministr financí Kikise Kazamias a ruský náměstek ministra financí Sergej Storchak dohodu podepsali v Moskvě, informovala o tom ministerstva financí obou států.
Česká republika: Nový zákon o zaměstnanosti ovlivní příliv cizinců
Pro cizince mimo Evropskou unii bude od ledna mnohem těžší najít si v České republice práci. Pracovní agentury nebudou moci nadále posílat své klienty do firem. Ty tak budou muset cizince zaměstnat buď přímo, nebo najmout na práci zaměstnance z Evropské unie. Nový zákon se dotkne převážně Ukrajinců, Rusů a Vietnamců. Agentury dále nesmějí nově zprostředkovávat práci pro zdravotně postižené. Dle majitelů personálních agentur jde o diskriminaci jejich firem.
Rusko žádá Bulharsko o vyplacení 6,2 miliardy eur za porušení smlouvy o výstavbě ropovodu
Bulharská vláda odstoupila od smlouvy na výstavbu ropovodu Burgas-Alexandropolis letos v prosinci. Bulharsko by podle ruského ministra energetiky mělo nahradit svůj podíl na celé výstavbě, který byl stanoven na 6,2 miliardy eur. Ropovod měl vést z bulharského přístavu Burgas do řecké Alexandropole přes průliv Bospor.
Rok 2012 má být rozhodující pro euro i celou EU
To tvrdí hlavní ekonom Deutsche Bank Thomas Mayer. Klíčový prý bude vývoj italské ekonomiky, kterou ovšem na začátku roku postihne recese. Italský státní dluh je nyní druhý největší po tom řeckém a v případě, že by se tamnímu premiérovi nepovedlo zavést potřebné reformy a úsporná opatření, prý zcela určitě dojde ke kolapsu celého eura, jak dále uvedl Thomas Mayer.
V Bulharsku je ke konci roku 2011 registrováno přes 400 rumunských firem
Vysoký počet rumunských podnikatelů podle místních úřadů využívá četných daňových úlev, které jim umožňuje bulharský zákoník. Jejich přínos pro tamní ekonomiku je ale minimální, jelikož většina z nich na bulharském území nepůsobí. Bulharsko stále zůstává členskou zemí EU s nejnižší daňovou zátěží.
Brazílie je 6. největší ekonomikou světa
Brazílie tak předběhla ekonomiku Spojeného království a umístila se na 6. místě. To z ní činí největší ekonomiku Latinské Ameriky. Brazilská ekonomika zaznamenala nárůst o 7,5% v roce 2010. Letos vzrostla o 3%. Hlavní složkou příjmů země je zemědělská výroba a těžba železa. Žebříček sestavilo Centrum pro výzkum ekonomiky a businessu (CEBR). Podle aktuálních čísel asijské ekonomiky rostou, naopak je tomu u těch evropských. Předpovědi tvrdí, že do roku 2012 by ekonomika Spojeného království měla být větší než ekonomika Francie.
Řidiči londýnského metra stávkují
Řidiči londýnského metra dnes zahájili 24 hodinovou stávku kvůli požadovaným příplatkům za službu o Vánocích. Britské metropoli tak dnes značně zkomplikovali již tak omezenou dopravu po městě. Hlavními cíli odborářů je, aby na druhý svátek vánoční chodili do práce pouze dobrovolníci a služba tak nebyla povinná jako dosud. Pokud jejich očekávání nebudou naplněná, hodlají stávku opakovat 16. ledna 2012.
Řecko není ochotno vyjednávat ohledně problematiky názvu země, říká makedonský premiér
Vůdce řecké strany Nová demokracie Antonis Samaras odpověděl na dopis zaslaný makedonským premiérem, jímž je Nikola Gruevski. V dopise Řek poznamenal, že v této fázi není setkání těchto dvou představitelů, určených k jednání o sporném názvu pod záštitou OSN, vhodné. Podle makedonského premiéra chování řeckého vůdce dokazuje, že Athény nejsou ochotné řešit tuto otázku kdykoli a na jakékoli úrovni.
„Potřebujeme změnu politiky zabývající se otázkou Kosova“ říká šéf srbské politické strany
Šéf srbské liberální demokratické strany Čedomir Jovanović požaduje naléhavou změnu politiky zabývající se otázkou Kosova. „V první fázi potřebujeme myšlenku, v druhé pak koncept, jenž by přilákal lidi na změnu orientace země. To je jediný způsob, jak zastavit volný pád, který pronásleduje naší zemi posledních 22 let. “ zdůraznil politik ve svém projevu jako odpověď na otázku, zda-li věří v to, že Srbsku bude udělen status kandidátské země EU v březnu roku 2012. „Naše společnost je velmi vzdálená tomu, jak se problémy řeší v Evropě. Prozatím se naši vrcholní političtí představitelé snaží zakrýt svá selhání ohledně evropské integraci a místo evropského postoje začínají zastávat ten protievropský. Dokud svůj postoj nezměníme, nemůžeme čekat požadovanou evropskou reakci.“
„Ostatní kandidátské státy neměly Kosovo“ říká ministr obrany Srbska
„Srbsko splnilo všechna technická kritéria potřebná pro jeho vstup do Evropské unie. Každé zemi, která splnila to, co Srbsko, byl udělen status kandidátské země. Bohužel, máme velký problém, který pro nás představuje Kosovo.“, řekl ministr obrany Srbska Dragan Shutanovac srbské národní veřejnoprávní televizi RTS. Podle něj vyšle EU Srbsku špatný signál, pokud mu neudělí status kandidátské země.
Ukrajina stále doufá ve vytvoření plynového konsorcia s EU a Ruskem
Ukrajina je i nadále pro založení třístranného konsorcia společně s Evropskou unií a Ruskem za účelem řízení ukrajinského plynovodního systému. Oznámil o tom ve středu ukrajinský prezident Viktor Janukovych. Dle současné smlouvy musí Ukrajina dovážet z Ruska ne méně než 33 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Kyjev trvá na snížení jak ceny, tak i objemu dovozu plynu. V srpnu letošního roku ruský prezident Dmitrij Medveděv uvedl, že by Ukrajina mohla získat slevy z ceny zemního plynu, pokud by předložila atraktivní nabídku týkající se přepravy plynu. Kyjev nabídl Moskvě právě vytvoření třístranného konsorcia společně s EU, o nějž však Moskva v té době neprojevila zájem. Minulý týden ruský deník Kommersant uvedl, že by ruská plynárenská společnost Gazprom mohla snížit cenu plynu pro Ukrajinu na 210 – 220 USD za tisíc metrů krychlových v případě, že by Kyjev prodal Rusku část svého plynovodního systému.
V Maďarsku vypukla protivládní demonstrace kvůli nově přijatým zákonům
Asi 5,000 demonstrantů se zúčastnilo protivládní demonstrace, kterou pořádala opozice LMP u maďarského parlamentu v Budapešti v pátek. Protestům následovaly dramatické scény, kdy policie zatkla několik demonstrantů, včetně bývalého premiéra Ference Gyurcsányho a Mesterhazy Attila, vůdce největší opoziční strany- socialistů. Oba však byli později propuštěni. Demonstranti protestovali proti spoustě kontroverzních zákonů, včetně toho o volebním systému a ekonomické stabilitě. Tyto zákony byly v pátek schváleny maďarským parlamentem , jemuž dominuje konzervativní strana Fidesz. Opozice označila nově přijaté zákony za nedemokratické.
Chorvatský ex-prezident dostal pokutu za urážku francouzského právníka
Chorvatský soud v pátek rozhodl, že bývalý prezident Stipe Mesić bude muset zaplatit pokutu v hodnotě 9.400 eur jako náhradu škody za urážku francouzského právníka, napsala agentura Hina. Právník Jurasinovic žaloval exprezidenta Mesiće po tom, co ten v roce 2006 prohlásil, že advokát byl měl navštívit psychiatrickou léčebnu v Záhřebu „protože tam mohou pomoci lidem, jako je on.“ Právník argumentoval tím, že prohlášení bývalého vůdce značně poskvrnilo jeho obraz ve Francii. Díky tomu získal pověst „šíleného právníka.“
EU může odložit podpis dohody o přidružení s Ukrajinou na rok 2015
Evropská unie může odložit podpis asociační dohody s Ukrajinou do dalších urajinských prezidenstkých voleb, které jsou naplánovány na rok 2015. Píše o tom ukrajinský deník Zrcadlo týdne s odkazem na své zdroje v řídících orgánech EU. Pedstavitelé Ukrajiny a EU oznámili v pondělí na summitu v Kyjevě o dokončení jednání o asociační dohodě, jejíž součástí je vytvoření zóny volného obchodu. K podpisu dohody však nedošlo kvůli případu ex-premiérky Julie Tymošenko, která byla letos v říjnu odsouzena k sedmi letům vězení za zneužití vládních pravomocí, konkrétně za podepsání smluv o dodávkách plynu s Ruskem v roce 2009. Západ je přesvědčen, že trestní stíhání Julie Tymošenko je politicky motivované, avšak ukrajinské úřady to popírají.
V Rumunsku vstoupil v platnost zákon, jenž na rumunském území umožňuje umístění prvků protiraketové obrany NATO
Toto dnes oznámilo rumunské oddělení zahraniční politiky. Zpráva uvádí, že dohoda mezi Rumunskem a Spojenými státy umístit prvky protiraketové obrany vstoupila v platnost 23. prosince 2011. Mezivládní dohodu podepsali v říjnu ministři zahraničí – za USA Hillary Clinton a za Rumunsko Teodor Baconschi.
Slovinsko prodloužilo zákon o zmrazení navyšování mezd ve veřejném sektoru
Nově zvolený slovinský parlament v pátek prodloužil dobu zmrazení navyšování mezd ve veřejném sektoru a penzí, jako první opatření ke stabilizaci veřejných financí. Stalo se tak několik hodin poté, co přední ratingová agentura Moody´s snížila rating Slovinska o jeden stupeň na A1. Zákon by měl platit až do června roku 2012 a byl schválen většinou poslanců. Tímto způsobem bude zajištěno období šesti měsíců potřebné k projednání všech nutných reforem. Slovinský kandidát na nového premiéra, středo-levicový politik Zoran Jankovic, řekl, že zákon byl prodloužen po dosažení dohody s hlavními odboráři veřejného sektoru. Návrh zákona byl schválen, aby se zabránilo růstu mezd ve veřejném sektoru a penzí na začátku ledna, kdy platnost aktuálního zákonu, přijatého v roce 2010, vyprší.
Chorvatská ekonomika bude čelit těžkým časům, říká nový premiér
Nově zvolený chorvatský premiér Zoran Milanovic v pátek varoval, že jeho země bude čelit „nebezpečné situaci“. Zároveň v rámci představování svého nového kabinetu chorvatskému parlamentu slíbil bojovat proti hospodářské krizi. „Chorvatsko není zmítáno chaosem, je však v nebezpečné situaci, v tzv. bodě zlomu,“ řekl premiér Milanovic, čímž poukázal na vážný hospodářský neklid v zemi, která se připravuje na svůj vstup do Evropské unie v roce 2013. Dále uvedl, že návrh úsporného balíčku bude první velkou výzvou nového kabinetu. Chorvatsko musí limitovat své státní výdaje a konsolidovat rozpočet.
Dle francouzského ministra zahraničí začala Velká Británie „slovní válku“ kvůli ratingům
Alain Juppé, francouzský ministr zahraničí, tvrdí, že za francouzskou domněnkou, že Velké Británii by měl být rating snížen před Francií nebyla žádná politická strategie. Dle Francie byl tento krok srozumitelný, poté co George Osborne začal zpochybňovat francouzskou ekonomiku. Následkem toho, že britský premiér David Cameron neodsouhlasil vstup Velké Británie do francouzsko-německého návrhu nové fiskální unie, následovala řada mediálních útoků proti britské ekonomice vyvolána francouzskými vysokými úředníky. Včera však bylo rozhodnutí premiéra Camerona podpořeno britskými obchodními lídry. Průzkum odhalil, že 77% podpořilo britské veto a 63 % si žádá volnější vztah s Evropskou unií.