Index hlavních evropských akcií se ale v roce 2011 propadl nejvýrazněji za poslední 3 roky. Situaci napomohla hlavně eskalace dluhové krize eurozóny a obavy z možných recesí evropských ekonomik. Dle analytiků nelze v prvním čtvrtletí roku 2012 očekávat pozitivní změnu. Trhy budou stále pod tlakem vývoje situace v eurozóně. Dle agentury Reuters index londýnské burzy FTSE 100 uzavřel rok 2011 poklesem o 5,7%. Německý index DAX se propadl o 15%, index pařížské burzy CAC-40 ztratil 17%. Propad o 26% zaznamenal index milánské burzy.
Archiv rubriky: EU
Zahraniční dluh České republiky vzrostl na 48,8% HDP
Celkový zahraniční dluh České republiky tak tvoří 1,863 bilionu Kč. Česká národní banka dnes uvedla, že zvýšení zahraniční zadluženosti bankovního sektoru nastalo v důsledku růstu stavu vkladů a úvěrů přijatých od zahraničních investorů.
Německo: Situace v eurozóně se stabilizuje, rozpad nehrozí
Uvedl to německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Ten také oznámil, že podle jeho informací rozpad eurozóny prozatím určitě nehrozí, blok by se měl naopak v příštích 12 měsících stabilizovat. Šéfka MMF Christine Lagarde přesto uvedla, že je v zájmu členů unie, aby mluvili jedním hlasem. Měli by především objasnit investorům podrobností své nové fiskální smlouvy.
Španělská nová úsporná opatření by měla dosáhnout 8,9 miliardy eur
Toto oznámení zahájilo první vlnu úsporných opatření, o celkovém počtu 16.5bn eur, kterých by mělo být dosaženo španělskou vládou v roce 2012. Proti těmto opatřením vystoupila řada odpůrců. Vláda nového premiéra Mariano Rajoye se zavázala ke splnění cíle snížení deficitu veřejných financí na 4,4% HDP v roce 2012. Daně nejbohatších Španělů budou zvýšeny po dobu alespoň dvou let, čímž by se rozpočet měl navýšit o 6 miliard eur.
Maďarsko se potýká s důsledky schválení kontroverzního zákonu o centrální bance
Proti tomuto zákonu se v minulosti vyslovili zahraniční pozorovatele. Právě díky kontroverznímu zákonu se Maďarsku nedostalo požadované finanční pomoci od EU a MMF. Maďarsko se snaží získat pohotovostní úvěr v hodnotě 15-20 miliard eur v případě, že by se dostalo do potíží, spojených s řešením nových dluhů. Ve čtvrtek země upustila od části plánované aukce dluhopisů, když investoři požadovali vyšší úrokovou sazbu z dluhu země.
Velká Británie : Rozpory ohledně licencí k podmořským průzkumným vrtům
Britská vláda udělila 46 nových povolení pro průzkumné vrty pro firmy, které hledají ropu a plyn, včetně firem Shell a Centrica. Povolení byla zpočátku brzděná kvůli otázce životního prostředí. Nicméně britská vláda tvrdí, že je nyní přesvědčená, že vrtání ve vyznačených oblastech včetně Lamanšského průlivu, Severního moře a západě Shetlandu, je bezpečné. Ekologické organizace rozhodnutí kritizují a tvrdí, že vrtání může ohrozit mořské ekosystémy. Ministr energetiky Charles Hendry uvedl:
„Ropa a plyn jsou pro britskou ekonomiku stěžejní – přispívají asi 2% do celkového HDP země.“
Zeť španělského krále Juana Carlose obviněn z korupce
Vévoda Inaki Urdangarin by měl stanout před soudem kvůli obviněním z korupce. Manžel princezny Kristiny byl nařčen, že zneužil veřejných prostředků určených pro nadaci, kterou vedl. Právě díky těmto obviněním zveřejnila královská rodina historicky poprvé své příjmy a majetek. Částka, s kterou měl vévoda operovat se odhaduje na 6 milionů eur. K finanční zpronevěře mělo dojít v letech 2004-2006. I když vévoda popírá jakákoliv provinění, lituje prý způsobené škody.
Italský premiér žádá o sjednocenou odpověď na krizi eurozóny
Oznámil také plány na vytažení Itálie z recese. Řekl, že i přes dvě poslední úspěšné aukce italských dluhopisů si nemyslí, že finanční turbulence skončily. Ve čtvrtek se státní dluh Itálie navýšil o 7 miliard eur. Úrokové sazby z desetiletých dluhopisů zůstaly na vysoké úrovni 6,98%, což je sotva udržitelná úroveň. Premiér oznámil, že jeho kabinet pracuje na nových projektech, jak oživit italskou ekonomiku, je však nutná spolupráce i jiných evropských zemí. Detaily svého plánu by měl prezentovat představitelům EU na summitu 23. ledna. Ačkoliv je Itálie 3. největší ekonomikou eurozóny, investoři se obávají spojení pomalého ekonomického růstu, vysokého státního zadlužení a výpůjčních nákladů.
Turecko udělilo povolení k výstavbě plynovodu South Stream
Projekt orientován na lukrativní energetické trhy v Evropě, jenž byl dohodnut v říjnu letošního roku, bude dopravovat ruský plyn do Evropy pod Černým mořem. Rusko teď tak bude moci obejít Ukrajinu, kde se další obchod nepodařil. Gazprom má tak 50% podíl v projektu, italská Eni 20% a francouzský EDF a německý Wintershall oba po 15%. Výstavba plynovodu by měla být dokončená do roku 2015. Hlavním konkurentem projektu South Stream je Evropskou unií podporován plynovod Nabucco, který by měl přepravovat plyn z kaspické oblasti do Rakouska přes jižní Evropu.
Kypr potvrdil nález zemního plynu,Turecko se staví proti
Průzkumné práce budou trvat více jak 70 dní. Tento nález by mohl pomoci státní ekonomice, která je zmítána finančními problémy. Prezident Dimitris Christofias uvedl, že průzkumné vrty odhalily pole s 5 až 8 biliony kubických stop zemního plynu v oblasti Středozemního moře. Objev učinila americká firma, Noble energy. Turecko je přitom proti jakémukoliv vrtání v této oblasti. Nález by totiž mohl způsobit, že Kypr bude energeticky soběstačný na několik desítek let. Pro zemi, která bojuje s ekonomickou krizí a jejíž růst pro rok 2012 se odhaduje na pouhých 0,2%, je to velká šance. Turecko však tvrdí, že Kypr nemá právní nárok na hledání ropy a plynu. Do této oblasti tak poslalo své průzkumné lodě.
Řecko: Pracovníci finančního úřadu vstoupili do dvoudenní stávky
Protestují tak proti vládním úsporným opatřením. Tato situace přichází na konci fiskálního roku, kdy se vláda snaží dodržet plánované úsporné cíle pro tento rok. Pracovníci protestují proti snížení platů, zatímco vláda hodlá dodržet sliby dané mezinárodním věřitelům. Finanční úřady tak zůstanou zavřené poslední dva pracovní dny v tomto roce. Ve středu spěchaly stovky Řeků na poslední chvíli urovnat své problémy právě na finančních úřadech. Mnozí se vzdali své SPZ a raději odstaví svá vozidla, než aby zaplatili zvýšenou silniční daň.
Afghánský prezident poprvé oficiálně vyjádřil podporu plánu na vytvoření „kanceláře“ hnutí Taliban
Tuto ideu již dříve plánovaly uskutečnit západní státy v čele s USA a Německem, které jsou již déle zapojeny do boje proti tomuto hnutí na afghánském území a přilehlých oblastech. Podle nich by se mělo vytvořit speciální místo mimo styčné plochy konfliktu, kde by bylo možné oficiálně vyjednávat s představiteli tohoto hnutí. Pravděpodobným místem založení tohoto stanoviště je Katar. Afghánský prezident Hamid Karzai dříve odmítal s návrhem souhlasit, jelikož západní mocnosti diskutovaly o tomto plánu bez něho.
Makedonie se hodlá soustředit na doporučení Evropské unie
Toto oznámil makedonský premiér Nikola Gruevski. Uvedl, že vláda se bude i nadále soustředit na připomínky a doporučení Evropské komise v příštím roce. “ Zprávy komise nám dávají pokyny a nápady pro reformy, pokrok a modernizaci,“ uvedl.
Bulharsko chce omezit svou závislost na Rusku
Bulharsko ovlivněno možností znovu se opakujícího konfliktu o plyn mezi Ruskem a Ukrajinou z roku 2009, se rozhodlo podstoupit kroky pro diverzifikaci dodávek plynu. Zatím země spoléhala na Rusko téměř ve 100% svých dodávek, to se má však brzy změnit. Prvním krokem bude vybudování plynovodu s Rumunskem. Ve 3. čtvrtletí roku 2012 se do projektu zapojí také Řecko. Kromě toho bude podepsána nová dohoda s Tureckem. Berouce na vědomí závažnost plánů, ministr pro energetiku Traycho Traykov uvedl, že několik projektů financovaných EU již bylo spuštěno.
Krize eurozóny ovlivní albánskou ekonomiku
Po několika letech se v Albánii projeví krize eurozóny, řekl guvernér Centrální banky Albánie, Ardian Fullani. Podle guvernéra klesne míra albánského vývozu a lze očekávat zpomalení ekonomického růstu, přičemž zdůrazňil, že soukromý sektor je pro ekonomiku země klíčový. Řekl také, že došlo ke snížení spotřeby, kvůli tendenci Albánců neutrácet. Guvernér deklaroval jako dobrou zprávu pokles inflace o 0,1 procenta.
Španělský ministr hospodářství hrozí další recesí
Nový ministr hospodářství Luis de Guindos v pondělí zdůraznil velké množství úkolů, kterým musí čelit v době, kdy země utrpěla ekonomickou recidivu na konci roku a obnovené potíže mají pokračovat do začátku příštího roku. „S určitostí se naše ekonomika vrací k negativnímu růstu, který bude logicky určovat ekonomickou kondici země v následujícím roce. Nadcházející dvě čtvrtletí nebudou z hlediska ekonomického růstu ani zaměstnanosti snadné. “ řekl ministr.
Německý ministr financí zůstává neústupným ohledně navrhované unijní daně z finančních transakcí
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble řekl, že v příštím roce hodlá usilovat o zavedení kontroverzní daně z finančních transakcí v Evropské unii. Toto rozhodnutí padlo i přes námitky Británie a výhrady Irska. Zmíněné země se obávají, že by daně mohly poškodit některé z jejich finančních společností. Pan Schäuble řekl, že v případě, že daň nebude možnost zavést v EU jako celku, měla by být prosazená alespoň v eurozóně. „V EU jsme se dohodli na prozkoumání šancí na zavedení daně z finančních transakcí v prvních měsících nového roku,“ řekl v rozhovoru pro Bild am Sonntag, zveřejněném v neděli.
Vliv eura na Balkánu roste
Krize eurozóny nevyvolala paniku na Balkáně i přesto, že euro je oficiální měnou části tohoto regionu, informovala dnes agentura AFP. Kosovo a Černá Hora měnu používají, ačkoliv jejich vstup do Evropské unie je prozatím velmi vzdálen. V tomto regionu se půjčky i úspory provádějí v eurech, zatímco platy jsou stanoveny na základě jednotné evropské měny. Zatímco některé státy Evropské unie bojují několik let s přísnými hospodářskými a měnovými kritérii, aby mohly vstoupit do zóny jednotné měny, tyto balkánské země již přijaly euro za své národní platidlo.
Lucembursko rozšířuje pracovní omezení pro bulharské a rumunské občany
Lucembursko, následujíc Irsko a Belgii, odmítlo přijmout doporučení Evropského parlamentu (EP) o liberalizaci svého pracovního trhu pro bulharské a rumunské občany.
Lucemburská vláda rozhodla prodloužit omezení na další dva roky. Toto rozhodnutí je podloženo nepříznivou hospodářskou situaci země. Míra nezaměstnanosti v Lucembursku dosáhla 6%.
Španělští emigranti již nemohou zažádat o občanství
Týká se to těch, jejichž rodiny uprchli během španělské občanské války (1936- 39) nebo za vlády generála Franca. Včera, 27. 12. 2011, byla poslední možnost zažádat si o španělské občanství. Lidé si o něj mohli zažádat již od roku 2008, kdy vešel v platnost zákon známý jako Zákon o potomcích. Během 3 let bylo občanství uznáno více jak 200 000 lidí. Největší podíl na tomto čísle má Argentina a Kuba. Podle španělské ambasády na Kubě až 1% obyvatel má nárok na španělské občanství. Většina nových občanů ale tvrdí, že se do Evropy stěhovat nechce. Hlavním důvodem je pro ně případná možnost vycestování.
Prodej krátkodobých italských dluhopisů oživil dění na trzích
Ke změně situace došlo především poté, co italská vláda oznámila, že ve čtvrtek plánuje emisi i dlouhodobých dluhopisů. Díky novému úspornému balíčku, který navrhl kabinet premiéra Maria Montiho se dle analytiků agentury Reuters zlepšuje důvěra investorů. Itálie tak za dnes prodané dvouleté dluhopisy s nulovým kuponem získala 1,7 miliardy eur. Zítřejší aukce by měla být dle očekávání úspěšná. V plánu je prodat dluhopisy se splatností tří až deseti let v hodnotě až 8,5 miliard eur.
Francie vyzvala Írán, aby neblokoval ropnou trasu
Francie tak žádá Írán, aby upustil od svého plánu blokace Hormuzského průlivu, jenž je částí klíčové trasy, po které tankery převážejí ropu. Dle agentury AFP vyzval mluvčí francouzského ministerstva zahraničí íránské představitele k respektování mezinárodního práva, zvláště pak zásady svobodné plavby v mezinárodních vodách a úžinách. Mluvčí tak reagoval na íránského vicepremiéra, jímž je Muhammad Rézá Hašímí. Ten v úterý pohrozil právě plánovanou blokací úžiny, pokud budou na jeho zemi uvaleny další sankce.
Řecký opat Ephraim zadržen za podezřelý obchod s pozemky
Opat jednoho z nejbohatších a nejmocnějších řeckých pravoslavných klášterů, mužského kláštera Vatopeti na hoře Atos, byl ve středu zadržen řeckými orgány kvůli podezření z ilegálního obchodování s pozemky. Ve vazbě by měl zůstat do doby zahájení soudního řízení, kde by měl svědčit o nevýhodném obchodování s pozemky před šesti lety, které stály Řecko přibližně 100 milionů eur a přispěly k porážce řecké Konzervativní strany ve volbách roku 2009. Proti zadržení řeckého opata se již vyslovila ruská pravoslavná církev.