Francouzský kontroverzní zákon byl pozastaven v úterý, kdy opozice požádala o jeho přezkoumání. Francouzský prezident Sarkozy přes ostrou kritiku Turecka slíbil, že zákon schválí do 14 dnů. Dnes však dvě opoziční skupiny složené ze senátorů a poslanců uvedly, že požádaly Ústavní radu (obdobu ústavního soudu) aby přezkoumala tento návrh. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan krok levicové opozice uvítal.
Archiv rubriky: Francie
Francie snížila odhad růstu své ekonomiky na 0,5%
Francouzský premiér Francois Fillon uvedl, že revize prognózy byla nutná kvůli celkové revizi výhledu evropské ekonomiky. Uvedl však také, že v Evropě jsou již zjevné známky hospodářského oživení a že další úsporná opatření nebudou společně se změnou výhledu růstu nutná.
USA a Francie se obávají o demokracii v Senegalu
Náměstek americké ministryně zahraničí William Burns řekl v rámci telekonference v etiopském sídle Africké unie, že USA se obávají rozhodnutí prezidenta Senegalu kandidovat po třetí na prezidenta, neboť by mohlo dojít k ohrožení 10 let jedné z mála stabilních demokracií v Africe. Podobné obavy vyjádřila již i Francie. Ústavní rada Senegalu již zamítla odvolání opoziceproti prezidentovu rozhodnutí. Prezident Abdoulaye Wade se brání tím, že ústavní změna, která určila, že stejný člověk se prezidentem může stát pouze dvakrát, byla zavedena až v roce 2001, tedy rok po jeho zvolení do funkce v roce 2000 a tím pádem se nevztahuje na jeho mandát. Kvůli tomuto v Senegalu probíhají nepokoje a prezidentský palác je pod těžkou bezpečnostní ochranou.
Francie připravena zavést daň z finančních transakcí jednostranně
Francie je připravena zavést daň z finančních transakcí jednostranně, oznámil to v neděli francouzský prezident Nicolas Sarkozy v rozhovoru pro televizi neděli večer.
Daň z finančních transakcí ve výši 0,1%, vstoupí v platnost od 1. srpna a přinese zemi dodatečné roční příjmy ve výši jedné miliardy eur. Prezident Sarkozy vyjádřil naději, že další země budou krok Paříže následovat.
Německá kancléřka nejspíše podpoří prezidentskou kandidaturu Nicolase Sarkozyho
Informoval o tom polský deník Rzeczpospolita s odvoláním na generálního tajemníka politické strany kancléřky Angely Merkel CDU, Hermanna Groehe. Ten uvedl, že kancléřka zvažuje účast na předvolebních kampaních dosavadního francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v nadcházejících dubnových volbách. Politická strana CDU má prý zájem na tom, aby volby nevyhrál socialistický kandidát Francois Hollande, neboť by to „Francii oslabilo“. Prezident Sarkozy svou kandidaturu ještě oficiálně nepotvrdil.
Francie bude pokračovat ve výcviku afghánských vojáků, většinu svých jednotek však ze země stáhne do konce roku 2013
Francouzská vláda již dříve zmínila možnost rychlejšího stažení svých jednotek po incidentu, při kterém afghánský voják zabil čtyři francouzské vojáky. Objevily se i spekulace o plánovaném stažení do konce roku 2012, které však vyvrátil francouzský ministr zahraničí. Francie má v současné době na afghánské půdě 3 600 vojáků, přičemž 1000 jich plánuje stáhnout již tento rok a po konci roku 2013 by mělo v zemi zůstat již jen pár stovek příslušníků francouzské armády.
Šéf Eutelsat Communcations v Davosu: „satelitní komunikace je opravdová budoucnost“
Hlava nejsilnější francouzské společnosti v satelitních technologiích Eutelsat Comminications, která poskytuje pokrytí nad celou Evropou, Blízkým východem, velkou částí Asie, Afriky a Amerikou, a nevýkonný člen rady ředitelů ABB Ltd. Michel de Rosen při své přednášce v rámci Open Forum Davos 2012 uvedl, že satelitní technologie umožní v nedaleké budoucnosti připojit miliony lidí v Africe a jinde po světě a že během 20 let bude téměř 100% světové populace připojeno k internetu, to ale podle něj také razantně zvýší globální energetickou potřebu. „Náklady na připojení satelitem jsou nižší než náklady spojené s optickými kabely. Přichází opravdová globální vesnice, o které jsem se učil v mládí,“ řekl Michel de Rosen.
Polsko a Itálie novými partnery na evropské scéně
Poté, co již několik měsíců řídí politiku Evropské unie především duo Francie a Německa, jsou nyní zřejmější snahy o větší pravomoc při rozhodování ze strany Itálie a Polska. Oba premiéři se setkali již minulý týden, kdy polský premiér Donald Tusk uvedl, že se chce podílet na jednáních států eurozóny a vyzval ostatní členské státy k větší politické iniciativě. Jeho názor, že by se Polsko mělo účastnit všech sumitů eurozóny nyní podpořil italský premiér Mario Monti. Oba se také dohodli, že na sumitu EU 30. ledna budou zastávat identická stanoviska ve všech důležitých bodech. Polský premiér doplnil, že doufá, že toto partnerství doplní návrhy předložené Francii a Německem.
Turecko vydalo jasný pokyn pro své diplomaty: „lobbujte všude proti francouzskému zákonu“
Turecko prozatím pozdrželo oznámení chystaných sankcí proti Francii, aby tak podle vyjádření turecké vlády usnadnilo rozhodování francouzským senátorům o případné ústavní stížnosti. Turecko vydalo pokyn všem svým diplomatům, aby na mezinárodní scéně i ve Francii přesvědčili alespoň 60 francouzských senátorů k podání stížnosti na nový francouzský zákon o arménské genocidě k francouzskému ústavnímu soudu. Turecká vláda díky tomu, že proti zákonu ve francouzském Senátu hlasovalo 86 senátorů, věří v úspěch svých snah.
Proti francouzskému zákonu o popírání genocidy vystoupil Ázerbájdžán
Dle kavkazského souseda Arménie, Ázerbájdžánu, ztratila Francie tím, že návrh zákona o arménské genocidě schválila, důvěryhodnost jako prostředník v ázerbajdžánsko-arménském konfliktu o Náhorní Karabach a měla by okamžitě odstoupit od této role. Země se tak připojila k Turecku, které zákon ostře zkritizovalo. „Francie se dopustila zrady,“ uvedl Ali Ahmadow, generální tajemník vládnoucí Nové strany Ázerbájdžánu. Arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian naopak ohodnotil krok Francie jako „významný den“ v dějinách francouzsko-arménského přátelství.
Francouzský ministr zahraničí Juppé: „Vojáky z Afghánistánu nebudeme stahovat“
Pan Alain Juppé označil informace o tom, že by francouzští vojáci mohli být kvůli incidentu z minulého týdne odvolání z Afghánistánu do konce roku 2012, za nepodložené. Minulý pátek byli 4 vojáci francouzských jednotek zabití, 15 pak zraněno při střelbě afghánského vojáka. Dle názoru ministra takový návrh nebyl řádně promyšlen a prostudován. Po incidentu byl do země poslán francouzský ministr obrany, který by měl dnes předat prezidentovi Sarkozymu informace o tamější situaci. Na incident zareagoval i prezidentský kandidát v nadcházejících volbách Francois Hollande.
Šéf francouzské diplomacie Alain Juppé vyzval Turecko k zachování klidu
Během stoupajícího napětí kvůli francouzskému zákonu, který zakazuje popírání arménské genocidy vyzval francouzský ministr zahraničí Alain Juppé tureckou vládu k zachování klidu. Dle jeho názoru se země navzájem potřebují a po vlně emocí se situace ustálí. On sám se již dříve vyslovil proti návrhu. Turecko vyhrožuje stálými sankcemi proti Francii. Kritici zákona upozorňují na to, že zákon byl schválen 3 měsíce před prezidentskými volbami, kde by arménská menšina mohla ovlivnit celkový výsledek. Návrh zákona byl předložen stranou současného prezidenta Sarkozyho, který se uchází o znovuzvolení.
Turecko označilo nový francouzský zákon za rasistický
Francouzský zákon o popírání arménské genocidy je dle tureckého premiéra rasistickým. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan uvedl, že zákon „zabíjí svobodu smýšlení“. Zákon již způsobil značné napětí mezi oběma zeměmi, které jsou v rámci organizace NATO spojenci. Turecký premiér uvedl, že vláda promýšlí odpověď na tento krok.
Francouzský Senát schválil zákon o popírání arménské genocidy
Zákon tak činí ilegálním popírání toho, že zabíjení Arménů osmanskými Turky v letech 1915-1916 byla genocida. Turecko již dříve informovalo, že v případě schválení zákona uvalí na Francii nové sankce. Nyní musí být zákon schválen prezidentem Nicolasem Sarkozym, jehož strana zákon navrhla. Ten žádal již dříve o dialog s Tureckem, které se vyslovilo tvrdě proti zákonu. O podobném zákonu uvažuje Izrael.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy má nové vedení
Do čela Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) byl zvolen Francouz Jean-Claude Mignon, jeho viceprezidentkou se pak stala z členka stálé delegace Srbska do PACE Natasa Vuckovic.
Turecko hrozí Francii dalšími sankcemi kvůli zákonu o popírání arménské genocidy
V době kdy se Senát, horní komora francouzského parlamentu, připravuje na hlasování o zákonu, který zakazuje popírání arménské genocidy, Turecko vyhrožuje uvalením nových sankcí. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu už zrušil pondělní účast na jednáních ministrů zahraničí EU ohledně uvalení ropného embarga na Írán. Ministr uvedl, že se v sobotu setkal s tureckým premiérem, s nímž diskutoval o možné reakci Turecka, projde-li zákon francouzským Senátem.
Francouzský prezidentský kandidát Hollande požaduje revizi vztahů s Německem
Socialista Francois Hollande ve svém prvním předvolebním projevu dnes uvedl, že pokud bude zvolen do funkce francouzského prezidenta, bude od Německa očekávat více solidarity v rámci evropského prostoru. Kandidát by tak německé kancléřce Angele Merkel nabídl revizi dosavadní francouzsko-německé smlouvy. Ta byla podepsána v roce 1963 tehdejšími představiteli obou zemí. Kandidát také přislíbil v případě výhry odvolat francouzské vojáky z Afghánistánu, či snížit prezidentský plat o 30%.
Turecko vyzvalo Francii aby zamítla zákon o arménské genocidě
Turecký ministr zahraničních věcí vyzval francouzský Senát, aby odmítl zákon, který zakazuje popírání arménské genocidy. Senát bude zákon projednávat v pondělí a dle analytiků schválení podpoří. To i přes fakt, že Ústavní komise Senátu se vyjádřila proti zákonu. Jedním z důvodů by mohla být i politická aktivita Arménů žijících ve Francii. Těch zde je asi 1,5 milionu a jejich hlasování by mohlo ovlivnit výsledky prezidentských voleb. Francouzský prezident Sarkozy vyzval Turecko ke smířlivému dialogu o tomto zákonu.
Francouzský prezident žádá dialog s Tureckem ohledně zákona o arménské genocidě
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyzval Turecko k „rozumnému dialogu“ v dopise tureckému premiérovi, jímž je Recep Tayyip Erdogan, ohledně zákona o arménské genocidě, který bude projednávat ve francouzském Senátu již v pondělí. Kvůli zákonu v minulosti odvolalo Turecko svého diplomata z Francie a byly zrušeny bilaterální vojenské a politické projekty. Turecko také pohrozilo bojkotem francouzského zboží a upozornilo, že projde-li zákon francouzským Senátem, může to ohrozit celkovou spolupráci Turecka s EU.
Francouzský prezident: „Francie udělá vše proto, aby zabránila vojenskému útoku na Írán“
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve své novoroční řeči k francouzským diplomatům shromážděným v Paříži varoval před vojenským úderem proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Francouzský prezident upozornil na to, že by takový zásah rozpoutal chaos a války po celém Blízkém východě a řekl francouzským diplomatům, že cílem Francie musí být udělat vše proto, aby útoku na Írán zabránila a podpořila co nejsilnější sankce.
Moody´s nejspíše sníží hodnocení některým evropským a globálním bankám
Ratingová agentura by měla snížit úvěrové hodnocení některým evropským finančním institucím a globálním bankám. Příčinou je zhoršující se finanční situace vlád a celková nejistota řešení krize eurozóny. Ratingy mnoha evropských bank by tak mohly brzy klesnout. Tento týden agentura potvrdila stávající AAA rating Francie, v následujícím čtvrtletí jej však bude pravděpodobně měnit.
Francie zvažuje stažení vojáků z Afghánistánu
Poté, co byli dnes na východě Afghánistánu zastřeleni čtyři francouzští členové jednotek NATO, Francie pozastavila činnosti svých vojáků v zemi a francouzský prezident Nicolas Sarkozy zvažuje jejich stažení. Do Afghánistánu by podle agentury AFP měl okamžitě odjet francouzský ministr obrany Gérard Longuet.
V lednu proběhne setkání státníků a vysokých funkcionářů na Světovém ekonomickém fóru v Davosu
Německá kancléřka Angela Merkel se tento měsíc zúčastní každoročního elitního setkání vlády a obchodních leadrů ve švýcarském Davosu. Hlavním tématem bude řešení dluhové krize, která ovládá globální trhy více jak dva roky. Předpokládaná účast představitelů vlády a privátního sektorů je 2600 osob. Setkání by se měla zúčastnit také šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagard, americký ministr financí Timothy Geithner, generální tajemník OSN Ban Ki-moon a generální tajmeník Ligy arabských států Nabil Elaraby. Dalšími tématy pětidenního výročního zasedání bude diskuze o vlně demonstrací a arabském jaru, ale i komentář k nadcházejícím prezidentským volbám v Rusku a Francii.