Ministr bez portfeje a šéf legislativní rady vlády Petr Mlsna nebude soudcem Soudního dvoru EU, jehož výbor tak podle deníku Hospodářské noviny rozhodl. Nominace ministra Mlsny, jenž měl ve funkci nahradit soudkyni Irenu Pelikánovou, přišla v únoru poté, co vláda neschválila opětovnou nominaci soudkyně Pelikánové. Běžnou praxi je, že se následně vypíše výběrové řízení, to se ale nestalo a vláda nominovala ministra Mlsnu. Je pravděpodobné, že vláda nyní vyhlásí nové výběrové řízení. Mandát soudkyně Pelikánové, jež je ve funkci od roku 2004, vyprší na konci srpna.
Archiv rubriky: Česká republika
Začíná se s opravou hlavní dálniční tepny D1, modernizací projde 160 kilometrů
Modernizace všech 160 kilometrů potrvá nejméně 6 let, tedy do roku 2018. Jako první se začalo v ranních čtvrtečních hodinách s opravou úsek Větrný Jeníkov – Jihlava a Lhotka – Velká Bíteš, kde bude omezena rychlost na 80km/h a zúžení jízdních pruhů. Prvního čtvrt roku proběhnou přípravné práce, samotná oprava povrchu dálnice započne v červenci. Dálnice D1 patří k nejvytíženějším dálnicím, denně po ní projede na 35 000 vozidel.
Česká armáda přistupuje k úsporám, o práci by mělo přijít na 1 500 lidí
Profesionální armáda v České republice bude od července o 1 500 lidí menší, o práci přijdou především civilní zaměstnanci, třetina z 1 500 propuštěných se bude týkat vojáků, včetně důstojníků. Podle ministerstva obrany by se mělo ušetřit na 700 milionů korun. Dvě velká velitelství v Olomouci a Staré Boleslavi v rámci úspor zaniknou. Ve Staré Boleslavi vznikne Ředitelství vojenské logistické agentury, která bude o 50 zaměstnanců menší. V Olomouci má být propuštěno 450 až 500 zaměstnanců. Namísto velitelství v Olomouci a Mladé Boleslavi vzniknou dvě menší v Praze – Velitelství pozemních sil a Velitelství vzdušných sil, každý po 50 vojácích. Sníží se rovněž počet zaměstnanců na samotném ministerstvu obrany. Rozpočet ministerstva se dlouhodobě snižuje, Česká republika neplní dohodu NATO, která zavazuje k poskytování 2 % HDP na obranu. Jde o druhé největší propouštění v armádě v historii země.
Pro Česká republika zatím není bankovní unie výhodná, ozývá se z České národní banky
Guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer uvedl, že pro Českou republiku není zatím výhodná bankovní unie, jejíž vznik v eurozóně ČNB podporuje. Česká republika by se vstupem do bankovní unie vzdala národního dohledu nad finančním sektorem a nemohla by hlasovat v klíčovém orgánu Evropské centrální banky. Následně by Česká republika neměla nárok na případnou pomoc. Podle náměstka ministra financí Radka Urbana panuje mezi názorem české vlády a ČNB shoda a v tuto chvíli nově vznikající bankovní unie je vychýlena silně v neprospěch země. Guvernér ČNB Singer upozornil, že nejdůležitější prvky unie se teprve vytvářejí a její výsledná podoba není známá. Součástí vzniku bankovní unie je přesun dohledu nad bankami na evropskou úroveň a společný systém pro pojištění vkladů a integrované řešení bankovních krizí. Jednotný dohled by měl začít fungovat od března 2014.
Nejvíce zkorumpovanými evropskými zeměmi jsou údajně Chorvatsko a Slovinsko
Podle nových průzkumů je Chorvatsko, které má vstoupit do EU 1. července 2013, jednou z nejvíce zkorumpovaných zemí Evropy. Situace ve Slovinsku, které je v EU od roku 2004 a v eurozóně od roku 2007, je dle průzkumů ještě horší. Informace byly zveřejněny ve výroční firemní zprávě společnosti Ernst & Young poskytující finanční služby. Společnost provedla rozhovor s 3459 členy představenstva společnosti ve 36 zemích po celém světě, včetně 20 členských států EU. Dotazy byly směřovány, zda firmy nabízejí úplatky, aby získaly nebo udržely zakázky. Dále jestli firmy úmyslně falšují zprávy o jejich finančních výsledcích, výkonnosti a hospodaření. V Chorvatsku 90 % lidí uvedlo, že podplácení a úplatkářství je v zemi široce rozvinuté a ve Slovinsku se jednalo dokonce o 96 % lidí. Další země s vysokým procentuálním výsledkem jsou Řecko a Slovensko (84 %), následuje Česká republika (73 %), v Portugalsku (72 %), v Maďarsku (70 %), ve Španělsku (65 %), Rumunsku (61 %) a Itálii (60 %). Nejvyspělejší ekonomiky EU zaznamenaly dobré výsledky, Francie 27 %, Německo 30 % a Velká Británie 37 %. Severské země Finsko a Švédsko vyšel jako nejméně zkorumpovanou s výsledkem 12 %.
Poslanecká sněmovna schválila regulaci anonymních akcií
Poslanci odhlasovali vládní návrh na regulaci anonymních akcií, nepřihlédli ke změnám senátu, který požadoval, aby se o veřejné zakázky mohly ucházet jen akciové společnosti s dohledatelnou vlastnickou strukturou. Vláda naopak navrhla, že anonymní akcie budou muset být zapsané do centrálního depozitáře nebo u bank v podobě listiny. Zákon v současnosti míří k prezidentovi. Pro senátní verzi návrhu byli především opoziční poslanci, o jeden hlas nicméně prošla sněmovnou verze vládní. Anonymní akci nejsou běžné ani ve světě, podle ČTK jsou povolené pouze na Marshallových ostrovech a republice Nauru.
Senátor Okamura chce založit politické hnutí
Neúspěšný prezidentský kandidát a senátor za Zlínský kraj Tomio Okamura začal sbírat podpisy pro registraci svého hnutí Úsvit přímé demokracie. Pro registraci hnutí u ministerstva vnitra bude potřebovat minimálně 1 000 podpisů. Pro ČT24 senátor uvedl, že pro své hnutí získal podporu například poslance Aleše Roztočila, který odešel z vládní TOP 09, Radima Fialy a ekonoma Pavla Kohouta. Hnutí by rádo prosadilo změny ústavy, které by vedly k zakotvení přímé demokracie.
Odstupující šéf protikorupční policie by mohl působit ve vedení úřadu kriminální policie
Šéf Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) Tomáš Martinec rezignoval v dubnu po sporu s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou k 15. květnu. Podle policejního prezidenta Martina Červíčka by mohl odstupující šéf protikorupční policie působit ve vedení Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. Zároveň policejní prezident uvedl, že se chystá změna tzv. věcné působnosti útvarů, aby protikorupční policie řešila méně případu, zato efektivněji. Za minulý rok se protikorupční policie vyšetřovala na 581 případů, podle policejního prezidenta by mělo jít maximálně o 300 případů.
Ministr Schwarzenberg je na návštěvě Izraele
Český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg je na dvoudenní návštěvě Izraele, kde se setká s řadou vrcholných politiků. V jeho programu je i návštěva Česko-izraelského fóra, kde se setkávají politici a akademici, aby si mohli vyměňovat názory.
Ústavní soud má tři nové soudce
V pátek jmenoval prezident Miloš Zeman do funkce tři nové soudce – Miladu Tomkovou, Jaroslava Fenyka a Jana Filipa. Soudkyně Tomková se současně stala i místopředsedkyní ústavního soudu. Soud je tak po více než v roce kompletní, do funkce již bylo jmenováno všech 15 soudců. Na konci června skončí mandát jednomu ze soudců, minulý týden ale senát schválil návrh na jmenování soudce Vladimíra Sládečka. Během letošního roku opustí z důvodu konce mandátu celkem 7 ústavních soudců.
Polsko postaví svůj protiraketový štít
Polsko ve čtvrtek oznámilo plány na vybudování vlastního protiraketového štítu za miliony USD. Od roku 2023 by měl štít chránit nejdůležitější strategické objekty a vojenské základny v zemi. Štít má Polsko ochránit proti raketám středního a krátkého doletu a proti nejnovějším letadlům. Na zakázce by se mohly podílet i české firmy.
Začínají státní maturity, pro letošní rok pouze s jednou úrovní
Státní maturita se dotkne až 100 000 studentů. Od čtvrtečního rána čeká maturanty státní zkouška z matematiky a cizího jazyka. Po vlně kritiky z minulých let má státní maturita pouze jednu úroveň a oprava slohů se znovu vrací na střední školy. Písemná část státních maturit potrvá do 9. května, následně začne část ústních maturit. Tři z pěti středoškoláků si vedle češtiny zvolilo cizí jazyk, zbylí maturanti si vybrali matematiku. Státní maturity se letos v České republice konají potřetí. Zrušení těžší úrovně státní maturity se nicméně rovněž setkalo s kritikou, především pedagogové gymnázií tvrdí, že tím je zkouška pro maturující příliš jednoduchá.
Bývalý hejtman Rath i další dva obvinění zůstávají ve vazbě
Středočeský krajský soud zamítl propuštění obviněného bývalého hejtmana středočeského kraje Davida Ratha, exposlance Petra Kotta a i bývalé ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové na kauci. Důvodem je obava z možného útěku a pokračování v trestní činnosti. Všichni obvinění jsou ve vazbě již skoro rok, rozhodnutí ještě musí přezkoumat pražský vrchní soud, k němuž podali stížnost. Poslanec Rath i další dva obvinění čelí podezření z korupčního jednání, hrozí jim až 12 let vězení.
V centru Prahy zřejmě došlo k výbuchu plynu, nejsou hlášené oběti na životech
V ulici Divadelní mezi budovami FAMU a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy došlo v pondělních dopoledních hodinách pravděpodobně k výbuchu plynu. Zraněno bylo na 35 lidí, evakuováno muselo být přes 200 dalších. Jde o největší explozi co do počtu zraněných za poslední 4 roky. K výbuchu došlo v budově patřící státnímu podniku Řízení letového provozu. Doprava se na Smetanovo nábřeží a Národní třídu vrátila po půl páté odpoledne. Odklízení následků výbuchu bude trvat ještě několik hodin.
Český prezident jednal s předsedou Evropské rady mimo jiné i o euru
Českého prezidenta Miloše Zemana navštívil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy na Pražském hradě. Zhruba před měsícem se nejvyšší představitel ČR setkal s předsedou Evropské komise José Barrosem. Na jeho počest prezident Zeman slavnostně vyvěsil vlajku symbolizující EU. Prezidentova tisková mluvčí Hana Burianová uvedla, že oba politici jednali mimo jiné o daních z finančních transakcí, evropské integraci, společných ozbrojených silách a společné měně. Prezident Zeman prohlásil, že Česká republika by mohla přijmout euro v roce 2018. Předseda Van Rompuy po setkání s českým premiérem Petrem Nečasem uvedl, že ČR nyní nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura. Premiér Nečas řekl, že nebude stanovovat žádný termín přijetí společné evropské měny, jelikož je možnost, že se o přistoupení do eurozóny rozhodne v referendu. Průzkum veřejného mínění v loňském roce ukázal, že tři čtvrtiny Čechů jsou proti jednotné měně.
Benešovy dekrety nepředstavují problém pro rakouské investice, ujišťoval prezident Zeman
Podle tiskového prohlášení rakouské Národní rady odsoudil prezident ČR Miloš Zeman při setkání s předsedkyní dolní komory rakouského parlamentu Barbarou Prammerovou Benešovy dekrety a odsun Němců z oblasti československých Sudet po druhé světové válce označil za neadekvátní. Prezident Zeman odmítl názor, že by Benešovy dekrety mohly jakkoliv ohrozit rakouské investice v České republice, ovšem uvedl, že tyto dekrety jsou součástí platného ústavního pořádku ČR a musí být respektovány.
Z postu ředitele protikorupční policie rezignoval Tomáš Martinec
Spor mezi ředitelem Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) Tomášem Martincem a vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou v pondělí vyústil v Martincovu rezignaci. Příčinou sporu bylo obvinění vrchní zástupkyně, že na ní ředitel Martinec shromažďoval kompromitující materiál. Funkci složil ředitel Martinec k 15. květnu. V čele protikorupční policie stál Tomáš Martinec přes 2 roky. Opozice žádá prošetření nařčení.
Pražská policie posílí, plánuje se nabrat přes 500 lidí
Ministerstvo vnitra by mělo vyčlenit na 200 milionů korun pro nábor nových zaměstnanců, uvedl ministr vnitra Jan Kubice pro ČT. V letošním roce by se počet policistů ve sboru měl blížit číslu 39 000. Opozice policejní sbory kritizuje jako nedostatečné, minimálně na 43 000 až 47 000 policistů podle ní zajistí řádnou bezpečnost. Ministr vnitra Kubice kritiku odmítá a tvrdí, že na 47 000 policistů ve sboru nikdy nebylo, v čísle byly dříve započítány i tzv. tabulkové počty. Noví lidé by se do služby mohli zapojit již v září.
Národní galerie bez ředitele, odvolala ho ministryně kultury
Ve středu odvolala ministryně kultury Alena Hanáková ředitele Národní galerie Vladimíra Rösela, který byl ve funkci necelé dva roky. Svůj krok ministryně odůvodnila slovy, že Vladimír Rösela „neprokázal, že poslání galerie rozumí“. S tím odvolaný ředitel nesouhlasí. Dočasně v čele galerie stane současný ředitel Sbírky starého umění Vít Vlnas, než bude zvolen nový ředitel. Hlavním úkolem odvolaného ředitele měla být konsolidace rozpočtu Národní galerie, za poslední 3 roky se státní dotace snížily skoro o 130 milionů korun.
Premiér Nečas navštívil Afghánistán, setkal se s prezidentem i českými vojáky
V sobotu se premiér Petr Nečas sešel s afghánským prezidentem Hamidem Karzaim. Jedním z témat byly i letouny L-159 z českých Aera Vodochody, o které měl afghánský prezident zájem. Na zahraniční návštěvě premiér Nečas ujistil, že čeští vojáci zůstanou v zemi i po roce 2014, kdy bude ukončena vojenská operace mezinárodního společenství ISAF. V neděli se premiér sešel s českými vojáky v provincii Vardak a Lógaru. Jednou z možností, jak by se vojáci mohli po roce 2014 podílet na rozvoji asijské země, je vybudování dopravní infrastruktury.
Kněz s českými kořeny dostal nejvyšší americké vojenské vyznamenání
Velké poctě se posmrtně dostalo knězi s českými kořeny Emilu Kapaunovi, který působil jako římskokatolický kaplan u americké armády. Emil Kapaun se zúčastnil korejské války, ve které v roce 1951 zahynul v severokorejském zajetí ve věku 35 let. Emil Kapaun obdržel na základě rozhodnutí Kongresu Medaili cti, což je nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Na slavnostním ceremoniálu v Bílém domě medaili převzal synovec vyznamenaného Ray Kapaun. Poctu životu a poslání Emila Kapauna složil i prezident Obama.
Společnost Tesco Stores zaplatí pokutu 650 tisíc korun
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZpI) udělila pokutu 650 tisíc korun společnosti Tesco Stores za to, že prodávala výrobky, konkrétně se jednalo o lasagne, které namísto avizovaného hovězího masa obsahovaly více jak 60 % masa koňského. Společnost Tesco Stores má nyní 15ti denní lhůtu na zvážení, jestli se proti rozhodnutí SZPI odvolají.
Premiér Petr Nečas se podpisem amnestie neprovinil
Státní zastupitelství rozhodlo, že premiér Petr Nečas se svým podpise amnestijního spisu neprovinil. Požadavek na přezkoumání podal předseda Senátu Milan Štěch ašéf senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl. Poukazovali na skutečnost, že premiér Petr Nečas měl nejprve prokonzultovat amnestii s příslušnými úřady a vláda měla s připravovanou amnestií obeznámena. Podle šéfky Obvodního zastupitelství pro Prahu 1 není nikde v zákoně striktně uvedeno, že tak má premiér učinit. Předseda senátu Milan Štěch je připraven se proti rozhodnutí odvolat.