Rusko a Čína odložily podpis smlouvy o dodávkách plynu

Prezidenti Ruska a Číny během mezinárodního investičního fóra v Petrohradu navzdory očekávání nepodepsali dohodu o dodávkách ruského plynu do Číny na příštích 30 let. O dohodě jednají strany již pět let, stále se jim však nepodařilo shodnout se na závěrečné podobě smlouvy, především na ceně. Smlouva by podle tiskové agentury Interfax mohla mít hodnotu až jeden bilion dolarů (17,1 bilionu Kč). Na základě předběžné dohody podepsané ruskou společností Gazprom a čínskou CNPC na podzim roku 2009 by mělo Rusko od roku 2015 dodávat Číně 68 miliard krychlových metrů plynu ročně, což je více než třetina současného objemu vývozu společnosti Gazprom a 60% celkového objemu spotřeby zemního plynu v Číně v loňském roce.

Čína vysílá do oblasti Jihočínského moře jedno z největších hlídkových plavidel

Hlídková loď Haixun-31 o výtlaku 3000 tun má dohlížet na dodržování námořní bezpečnosti v oblasti nárokované celkem šesti okolními státy. Čínská vláda nedávno vystoupila s prohlášením, že nepoužije sílu při řešení tohoto problému a podle slov ministra zahraničí by Čína dala přednost individuálním jednáním s každým z nárokujících států.

Agustin Carstens hledá podporu v Číně

Guvernér mexické centrální banky a jeden ze dvou kandidátů na post prezidenta Mezinárodního měnového fondu se snaží získat podporu rychle rostoucích asijských ekonomik. Bankéř Agustin Carstens má na své straně již většinu států Latinské Ameriky. Ty právě spolu s asijskými státy zvažují obsazení této klíčové pozice ne-evropským zástupcem.

Čína se přidává ke kritice budování jaderného štítu USA

Čína podpoří Rusko v kritice plánů USA na vybudování protiraketového štítu. Na výročním summitu v kazašské metropoli Astaně prohlásila Čína jako člen Organizace zemí šanghajské spolupráce (SCO)  toto stanovisko za platné a vyjádřila názor, že protiraketový štít by mohl podkopat a zničit strategickou stabilitu a globální bezpečnost.

Čína nepoužije sílu při řešení sporu v Jihočínském moři

S tímto prohlášením vystoupila čínská vláda i přes stále trvající napětí po střetech vietnamských a čínských plavidel právě v tomto území. Jihočínské moře si nárokuje celkem šest států jihovýchodní Asie. Klíčové je především díky námořním trasám a potenciálním nalezištím ropy a zemního plynu.

Nepokoje v Číně-25 zatčených po střetu demonstrantů s policií

Ve městech v centrální a jižní Číně se strhla vlna nepokojů, při nichž obyvatelé vyjadřovali svoji nespokojenost s vládní korupcí a s konfiskacemi půdy místními úřady. Policie nakonec musela zakročit proti davu demolujícímu majetek v ulicích. Ačkoliv se nejednalo o žádné závažné nepokoje, celá situace ukazuje eskalaci protivládních nálad a výrazný nesouhlas místních obyvatel s vysídlováním kvůli rozsáhlým konfiskacím.

Severní Korea blokuje další jednání

Důvodem je prý vyslání jihokorejské diplomatické mise do Pekingu. Hlavním cílem diplomatických jednání je znovu obnovit rozhovory o jaderném programu KLDR. V ideálním případě by mělo dojít k opětovnému zahájení tzv. šestistranných jednání mezi KLDR, Jižní Koreou, Čínou, Ruskem, Japonskem a USA. Vzhledem k současnému postoji vlády KLDR je však tato možnost v blízké době nepravděpodobná.

Vietnam naplánoval na pondělí vojenské cvičení v Jihočínském moři

Podle Číny, jedné ze šesti zemí, která si toto území nárokuje, se tím vietnamské námořnictvo dopustí závažného porušení její suverenity a mělo by zastavit veškeré „invazivní akce“. Vietnamská armáda již vydala doporučení pro rybářské lodě, aby se v tomto území po dobu cvičení nezdržovaly. Poslední dobou se incidenty mezi civilními plavidly obou zemí vyskytují stále častěji.

Myanmar přijal během poslední doby rekordní investice

Za poslední rok přitekly do země investice v hodnotě 20 miliard dolarů. Největšími investory do ekonomiky Myanmaru byli Čína, Hong Kong a Thajsko, kteří dohromady vložili přes tři čtvrtiny investovaných financí. Myanmarská ekonomika se tak po nedávných volbách, které ukončily vládu vojenské chunty, začíná znovu otevírat okolnímu světu.

Čínská vláda přestane podporovat výrobce větrných elektráren, kteří jednají v rozporu s pravidly danými WTO

Čínské vedení tak učiní v reakci na stížnost ze strany USA. Američanům se nelíbilo, že čínská vláda dotuje firmy, které využívají ke konstrukcím domácí komponenty, čímž je prý nepřijatelně zvýhodňuje oproti ostatním výrobcům, kteří tuto podporu nemají. Ačkoliv čínská strana poměrně bez problémů stížnost akceptovala, experti na ekologii a obnovitelné zdroje se nyní obávají, že tamní vývoj k životnímu prostředí šetrných způsobů získávání energie se tímto výrazně zpomalí.

Čína brzy dokončí svoji první letadlovou loď

Ta bude postavena na platformě bývalého sovětského plavidla zkonstruovaného po roce 1980. Podobnou strategii pro budování svojí první letadlové lodě zvolila již dříve i indická armáda. Čína konstruuje své první plavidlo tohoto typu v přístavu Dalian na severovýchodě země. Loď bude schopna nést až padesát letadel a několik vrtulníků. Třísetmetrové plavidlo by mělo začít operovat v čínských vodách na konci tohoto roku, což dává Číně další výhodu ve stále napjatější situaci ve vodách Jihočínského moře. Čínská lidová osvobozenecká armáda v současnosti investuje nemalé prostředky do vývoje ponorek, nosičů balistických střel a svého prvního letounu s technologií stealth.

Prada míří na asijské akciové trhy

Společnost má v plánu nabídnout své cenné papíry v hodnotě 2,6 miliardy dolarů akciovému trhu v Hong Kongu. Stane se tak historicky první italskou společností obchodovatelnou na tamním trhu. Prada hodlá využít rostoucího zájmu obyvatel Asie o luxusní zboží a plánuje otevřít přes 70 nových poboček na tomto kontinentu do roku 2014, přičemž 30 z nich bude v Číně. Podle prohlášení vedení firmy se dá očekávat i brzká expanze do Ruska, Brazílie a na Blízký východ.

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) nastává zlatý věk zemního plynu

Může za to především rostoucí poptávka po tomto druhu paliva, která by podle odhadů mohla do roku 2030 převýšit poptávku po uhlí a kolem roku 2035 vyrovnat zájem o ropu. K popularitě zemního plynu také přispívá současná situace jaderné energetiky a pochyby provázející její nynější využívání. Poptávka po zemním plynu bude tažena především Čínou a USA, na které jsou nyní kladeny veliké ekologické nároky.

Japonský Úřad pro bezpečnost jaderné energetiky (NISA) bude osamostatněn od ministerstva průmyslu

S tímto prohlášením vystoupil japonský vládní kabinet. Důvodem pro tento krok je prý nutnost mít v zemi kontrolní orgán pro jadernou energii, který bude zcela nezávislý na jakékoliv jiné instituci. Japonský Úřad pro atomovou energii dnes zároveň zdvojnásobil odhadované množství radiace uniklé do atmosféry v prvním týdnu katastrofy na 770 000 terabecquerelů.

Libyjský ministr zahraničí navštíví Čínu

Libyjský ministr zahraničí Abdelati Obeidi navštíví Čínu, oznámilo to čínské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností. Pravděpodobně se jedná o reakci libyjské vlády na to, že čínská vláda přiznala návštěvu svého egyptského diplomata v Benghazi u libyjských povstalců, který zde měl jednat s povstaleckou prozatímní Národní radou. Jin Gang, odborník na arabské záležitosti čínské Akademie sociálních věd, tvrdí, že Čína již pochopila fakt, že Francie, USA a Velká Británie donutí libyjskou vládu odejít a proto se otevírá komunikaci i s rebely – tomu se ovšem libyjská vláda snaží zabránit.

Obyvatelé Vietnamu protestují proti aktivitám Číny v Jihočínském moři

Demonstrace zmítají Hanoí i Ho Chi Minhovým městem. Pomyslnou roznětkou nepokojů a antičínských nálad byl konflikt mezi vietnamskými čluny provádějícími geologický průzkum a čínskou námořní hlídkou. Teritorium Jihočínského moře si nárokuje celkem šest států jiho-východní Asie. Důležité je především kvůli trasám obchodních lodí, které ho křižují.

Fukušima 1: V prvním patře 1 bloku JE Fukušima naměřeno extrémních 4000 mSv/hod

Včera naměřil provozovatel JE Fukušima dosud nejvyšší hodnoty radioaktivního záření v poškozené elektrárně. Extrémní hodnoty byly naměřeny robotem, který se do extrémně zatíženého místa dostal. V místě měření uniká radioaktivní pára. Hodnoty naměřené po výbuchu a v následujících dnech se pohybovaly v rozmezí  1 až 10 mSv/hod (mili Sievert za hodinu). Hodnota 4000 mSv/hod (mili Sievert za hodinu) tak představuje nejvyšší dosud naměřenou hodnotu radioaktivního záření v poškozené elektrárně. Zjednodušeně lze hodnotu zapsat 4 Sv/hod. Smrtelná dávka je 7000 mSv – je lhostejno za jak dlouho, 4000 mSv může, ale nemusí, být smrtelné, ale každopádně vyvolává vážné poškození organismu. Limit, který nesmí být překročen v České republice je 50 mSv za rok. Čtvrtinová hodnota záření (1 Sv/hod) byla v JE Fukušima naměřena již 27.3.2011 avšak v vzápětí byla tato zpráva dementována a měření označeno za chybné.

Japonská vláda přestála hlasování o nedůvěře

Premiér Naoto Kan čelil kritice za zvládání krize způsobené zemětřesením a následnou vlnou tsunami 11. března. Hlasování o vyjádření nedůvěry jeho kabinetu bylo vyhlášeno na popud opozice, avšak nespokojenost vládla i v řadách premiérovy strany. Nesouhlas se současným vládním počínáním vyjádřila i většina obyvatel dotázaných v referendu, v němž se 79% lidí vyjádřilo negativně. Naoto Kan řekl před hlasováním na schůzi vládnoucí strany, že v je ochoten rezignovat poté, co bude krize pod kontrolou.

Francouzská ministryně financí navštíví Čínu – chce podporu do čela MMF

Francouzská ministryně financí Christine Lagarde má nejbližších dnech jednat se zástupci Čínské lidové banky v Číně, aby prodiskutovala možnou podporu Číny při své kandidatuře do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF). Oznámilo to čínské ministerstvo zahraničí s tím, že výběr hlavy MMF bude mít rozhodující vliv na plánované reformy finančních institucí.