Během roku 2010 se podle dat Chilské národní banky stala Čína největším poskytovatelem spotřebního zboží v zemi. Čína tak předčila USA, Argentinu a Brazílii, jež byly hlavními dodavateli tohoto artiklu ještě v roce 2006. Rapidně se zvýšil například import počítačů, mobilních telefonů a textilií vyprodukovaných právě Čínou.
Čínská vláda reagovala na stále více populární systém microblogů, díky kterému mohou vaše názory a komentáře sdílet větší počty na sobě nezávislých lidí. Práce s microblogy například ulehčuje komunikaci mezi týmy, což je podle čínské vlády zásadní hrozba, která musí být v zárodku potlačena. Vláda proto zvyšuje aktivitu cenzorů, kteří například odstranili z internetu čínské jméno amerického konzula Jona Huntsmana jen proto, že byl viděn na prodemokratickém shromáždění pekinkské Wangfujing shopping street.
K dohodě došlo při návštěvě kazašského prezidenta Nursultana Nazarbayeva u svého čínského protějška Hu Jintaa. Oba státníci se dohodli na uzavření několika smluv ve spolupráci při ochraně vodních zdrojů, plánování projektů na těžbu ropy a zemního plynu a vybudování vysokorychlostní železniční sítě mezi oběma zeměmi.
Automobilky Jaguar a Land Rover jednají o možném spojení sil s jedním z předních čínských automobilových výrobců Great Wall Motor Co. Jaguar a Land Rover patří momentálně mezi ojedinělé případy významných automobilových společností bez konexí a pracovních úmluv s Čínou.
Americké námořnictvo posílí své jednotky rozmístěné na strategických bodech Tichého oceánu. Důvodem je zvýšená aktivita Číny, která v nedávné době údajně vyrobila nové letecké transportéry či pracuje na vývoji antiradarových raket s vysokým dostřelem. Sám ministr obrany USA Robert Gates uznal, že tato provokace musí být potlačena v zárodku a jedním z hlavních cílů udržet celou situaci pod kontrolou je posílení americké námořní flotily v Tichém oceánu.
„Jasmínová revoluce“ byla pokusem o vyvolání demonstrací za zlepšení sociální situace čínských obyvatel, avšak výzva k protestům nebyla plně vyslyšena. Čínská státní bezpečnost ovšem varuje vládu před stále se zvyšujícími počty nepokojů, plánovaných například přes internetové stránky. Oficiální statistiky hovoří o tom, že Čína vynaložila téměř stejné náklady na udržování vnitřní bezpečnosti, jako na mezinárodní obranu.
Druhý největší spotřebitel pohonných hmot na světě byl nucen již podruhé za poslední tři měsíce zvýšit jejich cenu na domácím trhu. Čínští představitelé tvrdí, že zvýšení ceny paliv má sloužit k přibrzdění prudce rostoucí poptávky. Zvětšující se ceny paliv ovšem nijak nepřispívají v boji proti stále silnější inflaci.
Protest neoficiálně nazvaný „jasmínová revoluce“ byl svolán na čínských webových stránkách poskytovaných serverem z USA. Demonstrace se konala ve větších městech a kromě několika málo zatčených nedošlo k žádným větším komplikacím. Protestující se dožadovali zlepšení sociálních podmínek a potravinové situace v zemi, avšak výzvy ke shromáždění nebyly plně vyslyšeny. Čínská vláda jako opatření zablokovala vyhledávání slova „jasmín“ na internetu.
Cílem bylo sjednotit hospodářskou politiku států tak, aby se zamezilo opakování nedávné krize. Byla přijata opatření ohledně monitorování státních dluhů, schodků a rezerv, avšak hlavní dozor nad příjmem a výdejem hotovosti u jednotlivých států byl námitkami Číny oslaben. Čínská ekonomika byla hlavním předmětem většiny diskusí, ale i přesto bylo mnoho návrhů na omezení čínského „merkantilismu“ zamítnuto, případně byla Číně udělena výjimka. Na závěr agendy se dostaly i vysoké ceny základních potravin.
Podle vyjádření Evropské univerzitní asociace se příspěvkové sumy z finančních zdrojů pro vysoké školy značně zmenšily. Za poslední dva roky došlo k redukci mnoha vzdělávacích míst a vysokoškolských oborů. Podle expertů EUA to má na svědomí hospodářská krize, se kterou je všeobecně spjata restrukturalizace a snižování státních rozpočtů. Nejvíce na vzdělávání šetří Lotyšsko, které vyškrtlo pro školství 48% plánovaných výdajů, za ním následuje Řecko a Itálie. Evropa, která klade důraz na vzdělání, tak paradoxně zaostává např. za Čínou, která v posledních letech naopak příspěvky na školství rapidně zvýšila a ztrojnásobila počet vysokoškolských studentů.
Německo, které se nejvíce snaží prosadit použití reálných směnných kurzů a měnové rezervy k vybalancování současné ekonomiské nerovnováhy ale stále tvrdí, že je na dobré cestě k prolomení ledů. Summit zatím provází neschopnost jakékoliv dohody až na jednu, kdy se Čína zavázala uspořádat seminář v Shenzhen o reformě mezinárodního měnového systému.
Toto rozhodnutí přišlo krátce po náštěvě filipínského viceprezidenta Jejomar Binay v hlavním městě Číny Pekingu. Filipíny udržují s Čínou úzké diplomatické vztahy a respektují vzájemnou spolupráci. Tento odklad však neznamená, že rozsudek nebude v budoucnu vykonán, jelikož nelegální obchodování s drogami je v Číně trestáno smrtí.
Šanghajská akciová burza a brazilská burzovní společnost BM&F Bovespa oznámily podepsání smlouvy o vzájemné spolupráci. BM&F Bovespa je čtvrtou největší burzou na světě, avšak na domácím trhu čelí zvyšující se konkurenci, což je jeden z argumentů odůvodňujících podepsání takovéto dohody, která je prozatím nejnovější z řady smluv nyní uzavíraných velkými světovými burzami.
Guvernér kanadské centrální banky Bank of Canada usoudil, že je nezbytné provést v budoucnu nutné kroky v otázce měnové reformy. Podle guvernéra je naprosto nemožné udržet při prudkém vzestupu čínské ekonomiky měnový systém v takové podobě, jak ho známe dnes. Dolar proto prý v budoucnu s určitostí musí ztratit své prominentní postavení.
Čínští hackeři zaútočili na kanadské ministerstvo financí a pokusili se získat hesla pro přístup k tajným vládním informacím. Celý systém byl na okamžik mimo kontrolu, po chvíli však byl útok odražen zpět k původci. Čínská vláda popřela jakoukoli účast na tomto nepovoleném vniknutí.
Americká ambasáda v Číně odkázala na internetu na projev americké ministryně zahraničí Hillary Clinton o svobodě projevu. Ministryně naznačila, že Čína bude čelit v budoucnu velkým problémům, a bude takřka nemožné kontrolovat všechen obsah zveřejňovaný pro čínské čtenáře. Její projev byl čínskou vládou okamžitě zablokován.
Největší podíl na tom mají ceny potravin, které se jen během ledna zvýšily o 10,3%. Oficiální čínské zdroje hovoří o tom, že chudší rodiny utratí za stravu více než polovinu jejich příjmů, avšak čínská vláda věří v brzké zastavení inflace a problémů s ní spojených.
Čínská společnost vyhrála výběrové řízení na stavbu nového mezinárodního letiště s nejvyššími standarty v Chartúmu. Podle analitiků se tak ukazuje, že Čína má velmi dobré vztahy se sankcemi oslabeným Súdánem a stejně tak ukazuje své obrovské ambice v celé Africe.
Kolumbie a Čína vyjednávají realizaci alternativy Panamského průplavu, jež by podporovala proudění zboží mezi Asií a státy Latinské Ameriky. Jednalo by se o suchozemské železniční spojení pacifického přístavu Buenaventura přes území Kolumbie až na pobřeží Atlantiku.
Přes ztrátu pozice druhé největší ekonomiky světa předpovídá Japonsko silný vzestup ekonomiky v roce 2011. Podle japonské vlády dojde k rapidnému posílení exportu do Číny a celého světa. Právě Čínská lidová republika odkupuje jednu pětinu z celkového exportu Japonska.
Čínské kapitálové rezervy klesly z 13,1 miliard v prosinci 2010 až na nynějších 6,5 miliard dolarů. Kromě toho došlo v poslední době také k rapidnému nárůstu importu zboží. Čínská vláda proto začala podporovat plán G20, který se pokusí dvojfázově odhalit a vyřešit příčiny pasivní ekonomické bilance největších globálních ekonomik.
Podle Chilské komise pro měď (Cochilco), Čína se v roce 2010 stala druhým největším producentem mědi, když svými výsledky předběhla jak USA, tak Peru. Tento trend bude dle Cochilca dále pokračovat také v letošním roce, i přesto si ale Chile zachová svoji dominantní pozici v oblasti obchodu s mědí. Podle odhadů vyprodukuje v roce 2011 chilský průmysl 5,84 milionů metrických tun mědi, což odpovídá 32% celkové světové produkce.
Projekt v hodnotě 7,6 miliardy dolarů, který má vzniknout na území Kolumbie, bude financovaný Čínskou rozvojovou bankou a provozovaný Čínskou železniční skupinou. Cílem je propojit atlantické pobřeží s Pacifikem a usnadnit tak distribuci čínských výrobků do Jižní Ameriky a zpětně kolumbijských nerostných surovin do Číny. Kolumbie, jakožto významný obchodní partner Číny v regionu a pátý největší vývozce uhlí na světě, se má stát přístavem pro Latinskou Ameriku. V roce 2010 měl obchod mezi Čínou a Kolumbií hodnotu více než 5 miliard dolarů.