Finská Nokia oznámila zrušení až 4 000 pracovních míst ve svých továrnách v Mexiku, Maďarsku a Finsku. Mělo by se tak stát do konce roku. Společnost dále uvedla, že továrny samotné zrušeny nebudou, začnou se specializovat na přizpůsobování telefonů. Montáž bude naopak přesunuta do Jižní Korei a Číny. Jako důvod stěhování společnost uvedla menší vzdálenost mezi továrnami a dodavateli, kteří jsou taktéž z Asie. Tato zpráva přichází 2 týdny po té, co společnost oznámila ztráty, které jsou spojeny s poklesem prodejů telefonů.
Archiv rubriky: Asie
Historicky první jednání barmské vlády s rebelující ABSDF
Lídři ozbrojené disidentské skupiny All Burma Students’ Democratic Front (ABSDF), která byla založena v roce 1988 studenty univerzity po útěku před vládním zásahem proti pro-demokratickým protestům, se sešli poprvé v historii s delegací barmské vlády na thajsko-barmské hranici. ABSDF získala v rámci jednání povolení zúčastnit se dalších mírových jednání v Rangúnu. Místopředseda ABSDF Myo Win pro The Irrawaddy uvedl, že se jedná pouze o první krok a že nebylo dosaženo žádné dohody.
Japonské ministerstvo obrany protestuje proti cvičení ruských bojových letadel u japonských hranic
Japonské ministerstvo obrany vyjádřilo oficiálně protest proti ruskému leteckému cvičení, při kterém se pět bojových letadel těsně přiblížilo k japonským hranicím. V reakci na to vyhlásilo Tokio pohotovost svého letectva. Podle vyjádření Moskvy letouny při manévrech neporušily japonský vzdušný prostor.
Turecko zvyšuje svůj tlak na mezinárodní společenství kvůli Sýrii – jedná se ve Washingtonu
Podle opozice již čtvrtý den pokračuje ostřelování města Homs syrskou armádou a situace ve městě se údajně výrazně zhoršuje. Turecko kvůli tomu zvyšuje svůj tlak na mezinárodní společenství. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu, který odcestoval do Washingtonu na nové jednání o Sýrii pro agenturu Reuters uvedl, že ačkoliv Turecko vnímalo v minulosti syrského prezidenta Bashara al-Assada jako blízkého spojence, nyní požaduje „za každou cenu“ ukončení jeho vlády v zájmu ukončení zabíjení. „Nestačí být jen pozorovateli, nyní nadešel čas dát syrskému lidu signál, že jsme s nimi,“ prohlásil ministr Ahmet Davutoğlu, ale odmítl sdělit, jaké má Turecko plány v souvislosti s chystanou „vlastní iniciativou“, jak uvedl turecký premiér Recep Tayyip Erdogan.
OSN má obavy o bývalého prezidenta Malediv kvůli vydanému zatykači
Vysoký komisař OSN pro Srí Lanku a Maledivy John Rankin uvedl, že OSN vzalo na vědomí vydání zatykače na bývalého prezidenta Malediv Mohameda Nasheeda, a uvedl, že existují obavy o Nasheedovu bezpečnost. Vysoký komisař Rankin také prohlásil: „Pokud by se panu Nasheedovi cokoliv stalo, byl by to vážný důvod k zabývání se otázkou Malediv pro mezinárodní společenství.“
Na bývalého prezidenta Malediv byl vydán zatykač
Na bývalého prezidenta Malediv Mohameda Nasheeda, který před dvěma dny rezignoval na svou funkci a nyní tvrdí, že se tak stalo pod výhrůžkou násilí, byl vydán zatykač, stejně jako na bývalého ministra obrany. Podle Maledivské demokratické strany (MDP), kterou Mohamed Nasheed založil, ale obvinění nejsou jasná. Policie oznámila, že důvodem jsou protesty, které bývalý prezident uspořádal druhý den po své rezignace – policie je označila za „teroristický čin“. Hlava Pokrokové strany Malediv, bývalý prezident, Maumoon Abdul Gayoom odsoudil Nasheeda slovy, že je „hrozné že se necelý den po své rezignaci pokusil opět dostat k moci pokusem o převrat“. Maumoon Abdul Gayoom byl ale důvodem protestů, které vedly k rezignaci prezidenta Nasheeda, který nechal zatknout soudce, jehož obvinil z podpory zdržování protikorupčních kauz vedených proti Maumoon Abdul Gayoomovi.
Angela Merkel přičítá Rusku a Číně vinu za pokračování krveprolití v Sýrii
Německá kancléřka Angela Merkel dnes během tiskové konference uvedla, že poté, co Rusko a Čína vetovaly návrh rezoluce RB OSN, nesou obě tyto země odpovědnost za pokračující krveprolití v Sýrii. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který již dříve vyjádřil znepokojení nad rozhodnutím Ruské federace v syrské problematice, dnes telefonicky jednal s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Tématem jejich rozhovoru byly výsledky jednání ruských představitelů se syrským prezidentem Basharem al-Assadem, které se konalo 7. února. Ruský prezident zdůraznil, že pozice mezinárodního společenství vůči Sýrii musí být objektivní a vyvážená.
Čína našla náhradu íránské ropy
Po zavedení ropného embarga EU přijala Čína rozhodnutí dvakrát snížit objem importu íránské ropy a zároveň zvětšila dodávky ze Saúdské Arábie, Ruska, Nigérie a Angoly. Oficiálně však Čína stále odmítá evropské a americké sankce podpořit. Írán je stále třetím největším dodavatelem ropy na čínský trh a na Čínu připadá asi 20% veškeré ropy vyvážené z Íránu. V průběhu roku 2011 vzrostl dovoz íránské ropy do Číny o 30% na 27,7 mil. tun (přibližně 557 tisíc barelů za den), letos v lednu však Čína snížila dovoz téměř dvakrát na 285 tisíc barelů denně.
Nizozemská továrna společnosti Mitsubishi nabízená k prodeji za 1 euro
Ředitel japonské společnosti Mitsubishi Motors, která včera oznámila uzavření nizozemské továrny do konce roku, dnes nabídl prodej této továrny za 1 euro. Asi 1000 zaměstnanců dnes zablokovalo vstup do zmíněné budovy a plánuje stávku na pátek. Vedoucí odborů považují rozhodnutí společnosti za „katastrofu pro region severního Nizozemska“.
Německo nenahradí velvyslance v Sýrii, připravuje však další sankce proti zdejšímu režimu
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle v úterý řekl, že Berlín nemá v úmyslu zaplnit místo svého velvyslance v Sýrii poté, co Andreas Reinicke začal 1. února plnit klíčovou úlohu vyslance Evropské unie (EU) pro mírový proces na Blízkém východě. „Pracujeme na několika frontách, abychom dosáhli zvýšení tlaku na syrský režim,“ byl citován ministrův mluvčí. „Připravujeme novou sérii sankcí proti osobám odpovědným za násilí v Sýrii a proti režimu prezidenta Bashara al-Assada,“ dodal.
Izrael čelí časově neomezené stávce – denně ekonomika přijde až o půl miliardy dolarů
Největší odborový svaz Histadrut, který sdružuje státní zaměstnance, po neúspěšném jednání s vládou o vytvoření stálých pracovních poměrů zhruba s 250 000 pracovníky ve státním sektoru, jako jsou ostraha či uklízecí personál, dnes vyhlásil časově neomezenou generální stávku, která povede k uzavření letišť (kromě hlavního Ben Gurionovo mezinárodního letiště, které svůj provoz obnovilo), přístavů, bank i izraelské burzy, stejně jako bude ovlivněn chod státních úřadů a izraelské centrální banky. Stávka může podle odhadů Izrael denně stát až 500 milionů dolarů. Izraelská ministr financí Juval Steinitz prohlásil, že stávka není nezbytná a že pouze ohrožuje izraelskou ekonomiku a občany.
Jednání zástupců NATO, Afghánistánu a Pákistánu na hranicích
Zástupci NATO, afghánské a pákistánské armády se dnes sejdou na hranicích v rámci jednání o další koordinaci svých kroků. Jedná se o první ukázku zmírnění napětí způsobeného útokem vrtulníků NATO na pákistánskou základnu na území Pákistánu, při kterém zahynulo 24 pákistánských vojáků. Pákistán kvůli tomu nechal uzavřít hranice pro zásobování jednotek NATO v Afghánistánu. Podle agentury Reuters, která se odvolává na nejmenovaného vysokého bezpečnostního úředníka, ale Pákistán hranice opět otevře, ovšem chystá se uvalit cla.
Ruský ministr zahraničí: „Bashar al-Assad je připraven k dialogu a usiluje o ukončení násilí“
Syrské vedení je připraveno k širokému mezinárodnímu dialogu bez kladení předběžných podmínek. Oznámil to dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na základě výsledků včerejšího jednání se syrským prezidentem. Podle jeho slov již Bashar al-Assad pověřil syrského viceprezidenta Farouka al-Shara k jednání se všemi opozičními silami. Ministr dále zdůraznil, že Rusko podporuje všechny iniciativy, jejichž cílem je zajistit Syřanům vhodné podmínky k dialogu a hledání společného kompromisu; úkolem mezinárodního společenství podle jeho slov není snažit se anticipovat výsledky tohoto dialogu. Podle S. Lavrova „pramení násilí i z opačné strany; během soukromého jednání společně s našimi kolegy, včetně těch evropských, připouštíme, že situace je mnohem složitější, než jakou je snaha ji namalovat pomocí sloganů o nutnosti odstoupení Assada“. Spojené státy mezitím vyjádřily skepsi vůči slibům syrského prezidenta provést politické reformy, daným během setkání s ruským ministrem zahraničí. Jak uvedla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nuland, „al-Assad opakuje své sliby měsíc po měsíci, ale násilí v Sýrii nezastaví.“
Vládnoucí strana na Maledivách označila poslední události za „nekrvavý převrat“
Maledivská demokratická strana, kterou založil nyní již bývalý prezident Mohamed Nasheed, jenž včera rezignoval, označila události za „nekrvavý převrat“. Ještě včera došlo k převzetí prezidentských pravomocí dosavadním viceprezidentem Mohamedem Waheed Hassan Manika, který má zemi vést po dobu jednoho roku až do dalších voleb. K rezignaci prezidenta došlo poté, co se místní policie připojila k opozičním demonstrantům v útoku na vojenské velitelství a obsadila státní televizi. Ačkoliv prezident Nasheed tvrdí, že rezignoval, aby nebyl nucen použít násilí, opozice hovoří o tom, že prezident rezignoval kvůli tomu, že mu Indie odmítla „přijít na pomoc“. Důvodem protestů byl příkaz prezidenta k zatčení soudce, jehož obvinil z blokování protikorupčních kauz vedených proti členům bývalé vlády prezidenta Maumoona Abdul Gayooma. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon pak prohlásil: „doufám, že předání moci, které bylo deklarováno jako ústavní, zabrání dalšímu násilí a povede k mírovému řešení politické krize.
Syrská armáda zahájila útok na vzbouřenecké oblasti ve městě Homs
Obrněné síly syrské armády loajální prezidentovi al-Assadovi zahájily postup s cílem získat kontrolu nad opozičními čtvrtěmi Inshaat a Bab Amro ve městě Homs. Podle opozičních aktivistů bylo zabito nejméně 47 civilistů, přičemž armáda město ostřeluje minomety a raketami. Syrská státní tisková agentura pak uvádí, že ozbrojené teroristické skupiny napadly policejní zátarasy a ostřelovaly město minomety, přičemž údajně zasáhly i místní rafinérii.
Americký bezpilotní letoun zabil na území Pákistánu 10 ozbrojenců
Ve středu časně ráno 8. února zaútočil americký bezpilotní letoun v pákistánském Severním Vazíristánu (SV) na skupinu 10 ozbrojenců. Po vypálení dvou raket nedaleko hlavního města SV Miranshah nezůstal naživu ani jeden ozbrojenec. Jedná se již o čtvrtý útok NATO na území Pákistánu v tomhle roce. Počet útoků však významně poklesl od incidentu, při kterém vrtulníky NATO omylem usmrtily 24 pákistánských vojáků.
Americký senátor vyzval k vyzbrojení syrské opozice
Republikánský senátor a někdejší kandidát na prezidenta John McCain se k tomu uchýlil po setkání s izraelským ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem. „Je načase zastavit krveprolévání“, řekl McCain. Naproti domu John Kerry, předseda senátního zahraničního výboru, by volil opatrnější cestu a to prostřednictvím dohody s Ruskem a Čínou a společného tlaku na syrský režim.
Stahování velvyslanců ze Sýrie
Poté, co svou ambasádu v Sýrii uzavřely USA, jejichž zájmy nadále zastupuje Polsko, a Velká Británie odvolala svého velvyslance, připojily se k odvolání svých velvyslanců z Damašku také Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Belgie. Na odvolání svých velvyslanců se shodly také členské státy Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) – tedy Kuvajt, Saudská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty (SAE), Bahrajn a Omán.
Prezident Malediv odstoupil kvůli protestům a „policejnímu převratu“
Maledivský prezident Mohamed Nasheed, který je považován za zakladatele demokracie na Maledivách a který je zároveň prvním demokraticky zvoleným prezidentem, odstoupil po týdnech protestů opozice a po policejní vzpouře, kterou prezidentův asistent označuje za převrat. Maledivy čelily nepokojům již v květnu 2011. Prezident Nasheed jako důvod odstoupení uvedl, že by byl nucen v případě pokračování v úřadu použít sílu. Lídr jedné z opozičních stran DQP Hassan Saeed ale prohlásil, že důvodem odstoupení je fakt, že prezident Nasheed žádal o pomoc Indii, která ji odmítla. Indické ministerstvo zahraničí již uvedlo, že vnitřní události jsou záležitostí pouze Malediv. V roce 1988 ale Indie vyslala na Maledivy vojenský prapor, aby zabránila pokusu o převrat. Moc v zemi nyní převezme do rukou viceprezident Mohamed Waheed Hassan Manik.
Írán kritizuje poslední americké sankce kvůli narušování základního obchodu
Írán kritizuje USA za zmrazení svého majetku a za narušování íránského obchodu. Podle Íránu tak Američané ohrožují standardní íránský nákup rýže a tím i každodenní život milionů Íránců, pro které jde o jednu ze základních potravin.
Eritrea zabavila jemenské rybářské lodě kvůli starému územnímu sporu
Eritrejské námořnictvo zabavilo pět jemenských rybářských lodí v oblasti Rudého moře, o kterou obě země vedou dlouhodobý územní spor. Jedná se o oblast souostroví Hanish, kvůli které spolu Eritrea a Jemen v roce 1955 vedly krátký vojenský konflikt. Podle rozsudku Mezinárodního soudního dvora (ICJ) má Jemen svrchovanost nad některými z ostrovů, ale Eritrea se s Jemenem neshoduje ve výkladu rozsudku v otázce rybolovných práv a hranic výsostných vod. Náměstek jemenského ministerstva pro rybolov Nabil Sajam pak pro agenturu Reuters uvedl, že se nejedná o první incident tohoto typu s tím, že rybářské lodě jsou většinou zabaveny a rybáři odsouzeni k odnětí svobody v rozsahu několika měsíců a poté vráceni do Jemenu.
Turecko chystá vlastní iniciativu v Sýrii
Turecko zahájí „novou iniciativu s těmi zeměmi, které stojí na straně syrského lidu a ne režimu,“ po odmítnutí rezoluce o Sýrii v Radě bezpečnosti OSN, uvedl to turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v tureckém parlamentu.
Jihokorejec zatčen za přeposlání tweetů z KLDR
Mezinárodní hnutí Amnesty International vyzvalo k propuštění třiadvacetiletého jihokorejského aktivisty a člena Socialistické strany Park Jeong-Geuna, zatčeného minulý měsíc za přeposílání zpráv z oficiálního účtu severokorejské vlády na sociální síti Twitter. Aktivista je obviněn z porušení kontroverzního jihokorejského „Zákona o národní bezpečnosti“ zakazujícího přesněji nedefinované „činy ve prospěch nepřítele“ – Severní Koreje, za nějž mu hrozí sedm let vězení. Státní zástupci obviňují Park Jeong-Geuna z toho, že přeposíláním zpráv, znějících například „Ať žije Kim Čong-il!“, na svůj účet na Twitteru šířil severokorejskou propagandu. Jihokorejec se však brání tím, že chtěl severokorejský režim pouze parodovat a zesměšnit. V roce 2010 bylo podle oficiálních údajů kvůli podezření z porušení výše zmíněného zákona vyslýcháno 151 lidí, počet trestně stíhaných na základě obvinění z pro-severokorejských on-line aktivit v roce 2010 dosáhl 82 osob. Během prvních 10 měsíců roku 2011 odstranila jihokorejská policie 67 300 webových příspěvků, které údajně ohrožovaly národní bezpečnost tím, že „chválily Severní Koreu a kritizovaly místní vládu a Spojené státy americké“. Tyto údaje prudce vzrostly s nástupem jihokorejského prezidenta Lee Myung-baka do funkce v roce 2008. Mezinárodní ochránci práv obviňují prezidenta z toho, že „Zákon o národní bezpečnosti“ zneužívá k zastrašování svých kritiků.