Bulharský parlament již po páté nepodpořil pokus krajně pravicové strany Ataka, aby Bulharsko oficiálně uznalo genocidu Arménů v letech 1915 – 1922. Vůdce bulharské strany etnických Turků Hnutí za právo a svobodu se pak vyjádřil tak, že parlamentu nepřísluší rozhodovat o historických pravdách a nepravdách.
Archiv rubriky: Kavkaz
Francouzský senát rozhodne o návrhu zákona o genocidě
Minulý měsíc prošel Národním shromážděním (dolní komorou francouzského parlamentu) návrh zákona, který zakazuje popírání arménské genocidy. Tento měsíc by měl francouzský Senát rozhodnout, vstoupí-li návrh zákona v platnost. Přes velké protesty Turecka, vládní představitelé předpokládají, že návrh projde. Francie je jednou z více jak 20 zemí, které uznaly zabíjení Arménů z let 1915-16 za genocidu.
Noví členové Rady bezpečnosti OSN
Od 1. 1. 2012 doplní 5 stálých členů Rady bezpečnosti dalších 5 států, které jsou voleny na dvouleté období. Mezi těmi, kteří se od 1.1. 2012 stanou členy, se objevila i Guatemala. Spolu s ní Radu bezpečnosti posílí Pakistán, Togo, Azerbajdžán a Maroko. Od minulého roku má Latinská Amerika ještě jednoho zástupce- Kolumbii. Té mandát vyprší příští rok. Novým členským států končí mandát až 31.12.2013.
V USA byl schválen nový typ jaderného reaktoru, který budou mít jaderné elektrárny v USA a Gruzii
USA schválily nový typ jaderného reaktoru pro jaderné elektrárny v Jižní Karolíně (USA) a Gruzii. Jaderná regulační komise (NRC) schválila tlakový reaktor Westinghouse APR1000, který má mít výkon 1100 megawatt. Obě elektrárny, ve kterých bude reaktor použit, jsou již ve výstavbě. NRC uvedla, že „návrh obsahuje prvky pasivní bezpečnosti, které zajistí vychladnutí reaktoru po nehodě i bez lidského zásahu.“ Dále je reaktor firmy Westinghouse konstruován podle nových pravidel kvůli teroristickým útokům z roku 2001 tak, aby odolal pádu dopravního letadla a při výpadku energie (jako k tomu došlo v jaderné elektrárně Fukushima) by měl sám ukončit probíhající reakci. To uvedl předseda NRC Gregory Jaczko.
Francouzští poslanci schválili návrh zákona, který činí ilegálním popírání arménské genocidy
Navzdory tureckým výtkám tak poslanci učinili nezákonným popírání, že zabíjení Arménů za 1. světové války byla genocida. Zákon získal podporu většiny hlasujících v Národním shromáždění. Na začátku příštího roku by tak měl návrh předstoupit před senát. Turecko odmítá označení „genocida“ a již upozorňovalo Francii na vážné důsledky toho, vstoupí-li návrh zákona v platnost. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé se veřejně postavil proti tomuto návrhu. Bude-li však prosazen, za veřejné popírání genocidy bude vyměřen trest roku vězení a pokuta 45.000 eur. Arméni říkají, že až 1,5 milionu lidí bylo zabito osmanskými Turky v letech 1915-16.
Několik tisíc Turků protestuje v centru Paříže proti chystanému francouzskému zákonu o genocidě
Několik tisíc francouzských Turků demonstruje v centru Paříže před parlamentním hlasováním o návrhu zákona, který označuje za trestný čin popírání genocidy proti Arménům spáchané Turky v roce 1915. Kvůli zákonu již také výrazně vzrostlo napětí mezi Francií a Tureckem, neboť turecký premiér Tayyip Erdogan se proti zákonu ostře postavil, a v případě přijetí zákona hrozí tvrdými opatřeními ze strany Turecka. Turecký premiér také poslal osobní dopis francouzskému prezidentovi Nicolasovi Sarkozymu, ve kterém upozorňuje na francouzskou historii a nevyjasněné zločiny Francouzů například za občanské války v Alžírsku z let 1954- 1962 či na nejasné angažmá Francie za genocidy ve Rwandě v roce 1994.
Kvůli zákonu o arménské genocidě hrozí Francii ohrožení vztahů s Tureckem
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan vyzval francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy k zablokování nového francouzského zákona „o arménské genocidě“. Podle tureckého premiéra by zákon měl vážné následky na vztahy obou zemí, neboť se podle premiéra Erdogana přímo zaměřuje na Turecko, turecký národ a turecké komunity žijící ve Francii, což je projev nepřátelství. Informaci uvedla agentura Anatolia.
Ruská federace vstoupila do WTO
Po osmnácti letech, kdy zástupci Ruska vyjednávali o vstupu země do Světové obchodní organizace, byla Ruská federace přijata mezi členy tohoto společenství při slavnostním ceremoniálu ve Švýcarsku. Vstupu Ruska bránily především jeho vztahy s Gruzií. Poslední zemí, která se začlenila do WTO byla v roce 2001 Čína.
V Jižní Osetii se objevily stížnosti proti volbám v 1. kole
Jižní Osetie odkládá vyhlášení výsledků svých prezidentských voleb. Podle RIA Novosti je důvodem podání stížností proti dosavadní vládnoucí straně, která údajně nelegálně přesvědčovala voliče a uplácela je. Vrchní soud Jižní Osetie by měl tyto stížnosti přezkoumat. Druhé kolo prezidentských voleb se bude konat tento týden v neděli a o post prezidenta se v něm budou ucházet současný ministr pro nouzové situace, Anatoly Bibilov, s bývalou ministryní školství, Allou Dzhioyevou.
Arménie otevřela ambasádu v České republice
Kvůli otevření ambasády Arménské republiky v České republice do Prahy dorazil i arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian. Ministr Nalbandian si na briefingu věnovanému zahraniční politice Arménie pod záštitou Ministerstva zahraničí České republiky postěžoval na nedostatek prostoru k mírovému diplomatickému řešení problému Náhorního Karabachu, který označil za klíčovou záležitost arménské zahraniční politiky. Podle slov arménského ministra Ázerbájdžán stále odmítá veškeré návrhy na řešení problému. Arménie má podle šéfa své diplomacie tři základní podmínky v jednání: 1) vyhnutí se použití síly, 2) rovnocenné postavení jednajících stran, 3) právo na sebeurčení. Ministr se v Čechách se dnes ještě před odletem do Dánska, kde bude řešit vztahy Arménie-EU a především snahu o vízovou liberalizaci, setkal s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a předsedou českých socialistů (ČSSD), Bohuslavem Sobotkou. Vztahy Arménie a České republiky se v posledních 3 letech výrazně zintenzivňují, což dokazuje jak otevření velvyslanectví, ale i podepsání 8 bilaterálních dohod z celkových deseti česko-arménských smluv.
Bulharsko-turecká dohoda o propojení plynárenských soustav
Bulharsko a Turecko podepíší politickou dohodu, která podpoří výstavbu plynovodu s cílem propojení plynárenských soustav obou zemí skrze Kaspické moře, což zároveň umožní spojení Evropy s plynem z Ázerbájdžánu. Oznámil to bulharský ministr pro energetiku, Traikov, po jednání se svým tureckým protějškem Tanerem Yildizem v Istanbulu. Důvodem je snaha EU i Bulharska diverzifikovat své energetické dodavatele, které dnes z většiny tvoří pouze ruský Gazprom. Zároveň se chystá vybudování propojené energetické sítě s Řeckem, Rumunskem a Srbskem. Plánovaný 77 km dlouhý plynovod bude ročně schopen přepravit až 3 miliardy kubických metrů a kapacita bude možná ještě zdvojnásobit.
Ázerbájdžán udělil imunitu svým ex-prezidentům
Parlament Ázerbájdžánu schválil ve třetím čtení zákon, který zaručuje bývalým prezidentům imunitu před stíháním za zločiny spáchané před a během jejich funkčního období. Pro hlasovaly nejen provládní strany, ale i opozice.
EU ani NATO neuznávají prezidentské volby v Jižní Osetii
EU i NATO oznámily, že považují prezidentské volby v Jižní Osetii za nelegitimní, neboť podle nich nemají žádný smysl pro dlouhodobé řešení problému. Jižní Osetie totiž jednostranně vyhlásila nezávislost na Gruzii, která ji neuznává. Generální tajemník NATO potvrdil, že aliance plně podporuje svrchovanost gruzínského území a jeho celistvost stejně jako EU.
V Jižní Osetii se konají prezidentské volby, Gruzie je odmítá
V Jižní Osetii byly zahájeny prezidentské volby, první od uznání své nezávislosti Ruskem po rusko-gruzínské válce před 3 lety. Zhruba 30 000 obyvatel bude volit mezi 11 kandidáty nástupce, který nahradí dosavadního osetinského prezidenta Eduarda Kokoity. Gruzie hlasování považuje za nelegitimní a obviňuje Moskvu z obsazení svého území, neboť v Jižní Osetii stále zůstává od války přes 1000 ruských vojáků.
Generální tajemník NATO v Gruzii přivítal reformní pokroky na cestě do NATO
Generální tajemník NATO, Anders Fogh Rasmussen, při příletu do Tbilisi prohlásil, že Gruzie se od summitu v Bukurešti NATO-Gruzie v roce 2008 velmi přiblížila ke vstupu do NATO a vyzval tuto kavkazskou zemi k pokračování v reformách. Právě na summitu v Bukurešti se podle názorů expertů USA podpolily tlaku svých významných spojenců, jako je Německo a Francie, které se obávají reakce Ruska na případný vstup Gruzie do NATO.
Rusko podepsalo dohodu s Gruzií, cesta do WTO je volná
Rusko dnes dle očekávání podepsalo dohodu s Gruzií o vnější kontrole obchodních informací Abcházie a Jižní Osetie, které se proti tomu již dříve ohradily. Kompromisní dohodu zprostředkoval švýcarský prezident Micheline Calmy-Rey den před vypršením lhůty dané Rusku na splnění všech podmínek ke vstupu do Světové obchodní organizace (WTO). Náměstek gruzínského ministra zahraničí, Sergi Kapanadze, který vedl vyjednávání za Gruzii, oznámil, že Gruzie nyní již nebude v žádném ohledu stát v cestě ke vstupu Ruska do WTO. Gruzie jako každý člen WTO totiž má právo veta na vstup nových členů, přičemž na ni dle některých diplomatů byl vyvíjen velký tlak ze strany USA a WTO, aby Rusko vpustila do této organizace, ve které je například Čína již 10 let. Pro ruského vyjednavače, Maxima Medvedkova, je to velký úspěch, neboť pro Rusko se jedná o jeden z největších posledních úspěchů na mezinárodním poli – o vstup do WTO Rusko stojí již dlouhou dobu.
Abcházie nevpustí na své území mezinárodní pozorovatele
Republika Abcházie, která vyhlásila jednostranně nezávislost na Gruzii, odmítá kontrolování svých financí, oznámila to agentura Itar-Tass s odvoláním na tiskovou službu prezidenta Abcházie. V prohlášení se uvádí, že Abcházie není účastníkem jednání mezi Ruskem a Gruzií ve Světové obchodní organizaci (WTO). Přesto Abcházie přiznává, že s Ruskem, které nezávislost Abcházie uznává od roku 2008, o tomto problému jednala a nepovažuje ho za zpochybnění své suverenity. Abcházie tak reaguje na podobný problém kontroly obchodu, jako nedávno řešila Jižní Osetie, druhá z jednostranně vyhlášených republik.
Rusko a Gruzie za 3 dny uzavřou dohodu, díky níž Rusové mohou vstoupit do WTO
Rusko a Gruzie prakticky dokončily jednání o přistoupení Ruska ke Světové obchodní organizaci (WTO) a dohoda by měla být podepsána 9. listopadu 2011 i přes odpor Jižní Osetie, které se týká. Díky dohodě s Gruzií tak Rusko po 18 letech čekání bude skutečně moci vstoupit do WTO. Gruzínský prezident Michail Saakašvili v rozhovoru pro gruzínskou státní televizi uvedl: „Je to naše diplomatické vítězství.“ Čína zatím již přivítala dohodu mezi oběma zeměmi a oznámila, že podporuje plán, kdy by Rusko mělo oficiálně vstoupit do WTO v prosinci 2011.
JAR, Rusko, Čína, Německo a Brazílie spolu s dalšími 8 zeměmi na G20 podepsaly Úmluvu o vzájemné administrativní pomoci v daňových věcech
Jihoafrická republika v rámci setkání zemí G20 přistoupila k Úmluvě o vzájemné administrativní pomoci spolu s dalšími 12 zeměmi, mezi nimiž jsou Rusko, Čína, Austrálie, Turecko, Brazílie či Německo, která má pomoci v boji proti přeshraničním daňovým únikům. Úmluva o vzájemné administrativní pomoci umožňuje členským zemím sdílet daňové informace z ostatních zemí. Doposud mohly k dohodě přistoupit pouze členové OECD a Rady Evropy a dosavadními členy jsou Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Gruzie, Island, Irsko, Itálie, Korea, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Ukrajina, Velká Británie a USA. Pro Jihoafrickou republiku je dohoda velmi důležitou, neboť vzhledem k ekonomické recesi v roce 2009 a následnému velmi chabému oživení ekonomiky stále více roste podíl daní na HDP, který za posledních pět let vzrostl o 5 % na 30%, a jejich kontrola je tak pro stát klíčová.
Jižní Osetie odmítá na své území vpustit mezinárodní pozorovatele
Prezident Jižní Osetie, Eduard Kokoity, kterou uznává pouze Rusko, v reakci na rusko-gruzínskou dohodu ze Světové obchodní organizace (WTO) oznámil, že žádné mezinárodní pozorovatele Jižní Osetie nepustí na své území. Tím velmi ztížil vyjednávací pozici Ruska, které bude do WTO přijato pouze se souhlasem Gruzie. Je již naplánován i termín přijetí, a to na 15. prosince 2011 při jednání ministrů členských zemí. Poradce ruského prezidenta, Arkadij Dvorkovič, ale již na uklidnění Osetinců, uvedl, že návrhy dokumentů o kontrole obchodu dohodnuté s Gruzií se týkají jen vnějšího monitoringu.
Rusko dosáhlo předběžné dohody s Gruzií, která mu brání ve vstupu do WTO
Rusko dosáhlo dohody s Gruzií o otázkách spojených s obchodem, což by nyní mělo umožnit vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO). Ruský vyjednavač, Maxim Medvedkov, v Ženevě oznámil, že Moskva souhlasila s tím, aby třetí strana mohla provádět celní kontroly veškerého obchodního nákladu mezi Ruskem a separatistickými provinciemi Abcházií a Jižní Osetií, které vyhlásily jednostranně nezávislost na Gruzii, což bylo jedním z důvodů k rusko-gruzínské válce v roce 2008. Gruzie přijala návrh, se kterým přišla švýcarská strana již minulý týden. V návaznosti na tuto dohodu by se tak Rusko mohlo stát členem WTO již ke konci tohoto roku, Gruzie totiž byla v této chvíli jedinou překážkou pro přijetí Ruska do této organizace, neboť každý ze 153 členů může vetovat vstup nového státu. Jednání mezi Ruskem a Gruzií bylo do této doby zastaveno, protože Gruzie trvá na přístupu k obchodním informacím o Abcházii a Jižní Osetii.
Vojenský svaz bývalých sovětských republik bude koordinovat svůj společný postoj v mezinárodních otázkách
Členské státy organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) se údajně dohodly na společném postoji v řadě mezinárodních otázek. CSTO tvoří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Rusko tvrdí, že nová strategie v další integraci v post-sovětském prostoru založená na společném postupu zvýší CSTO její politickou váhu na mezinárodní scéně. Členské země CSTO by tak do budoucna měly koordinovat postoje k otázkám, jako je mezinárodní bezpečnost a odzbrojení, protiraketová obrana, spolupráce s NATO a OBSE, situace v Afghánistánu, boj proti mezinárodnímu terorismu, obchodování s drogami či organizovaný zločin a lidská práva.
Francouzský prezident Sarkozy varoval Rusko před zastaršováním Gruzie
Prezident Sarkozy tak učinil ve svém projevu v gruzínském hlavním městě Tbilisi před několika tisíci posluchači. Francouzský prezident řekl, že by Rusko mělo dodržovat podmínky stanovené mírovou dohodou z roku 2008, kterou sám pomáhal uzavřít. Francie prý chápe Rusko jako strategického partnera, avšak zastrašování a pokusy o destabilizaci Gruzie považuje za nepřípustné.