V Polsku se konal summit Východního partnerství

Šest zemí bývalého SSSR se v rámci svého členství v tzv. Východním partnerství sešlo na již 2. summitu ve Varšavě. Polský premiér Donald Tusk slíbil podporu zemím jako je Ukrajina, Moldavsko či Gruzie v jejich evropských ambicích, ovšem prohlásil, že nemůže přislíbit plné členství v EU. Přesto Polský premiér za EU slíbil zjednodušení vízového režimu za jasně daných podmínek nebo otevření evropských trhů. Zatím má největší šance na podepsání smlouvy o volném obchodu Ukrajina, která ale čelí tlaku z Ruska, které v případě podepsání takové smlouvy hrozí ochlazením vztahů. Pro EU je také důležitý výsledek procesu s bývalou ukrajinskou premiérkou Julií Tymošenko. Bělorusko summit ignorovalo, přesto Polsko vydalo prohlášení i k němu – pokud propustí všechny politické vězně a uspořádá svobodné parlamentní volby, otevře se mu cesta k půjčkám a mezinárodním grantům.

 

Arménský prezident vyzval k uznání Náhorního Karabachu

Otázku Náhorního Karabachu je podle arménského prezidenta Serže Sargsyana třeba řešit mírovou cestou. „Je třeba najít mírové řešení problému; naším cílem je, aby se Náhorní Karabach nikdy nedostal pod dohled Ázerbájdžánu,“ citovala prezidenta tisková agentura Interfax. Arménský prezident také uvedl, že „čím dříve bude uznán Náhorní Karabach, tím lépe pro všechny“.

Gruzínský prezident vyzval EU k tomu, aby ochránila Bělorusko před Ruskem

Izolační politika Evropy vůči Bělorusku je kontraproduktivní a zvyšuje pravděpodobnost toho, že se země dostane pod kontrolu Ruska. Uvedl to gruzínský prezident Michail Saakašvili na tiskové konferenci po setkání s polským prezidentem Bronislawem Komorowskim v Batumi. Podle slov gruzínského prezidenta „neokupuje Bělorusko na rozdíl od Ruska sousední země a prohlašovat, že Rusko je demokratičtější než Bělorusko, je absurdní“. Prezident vyzval evropské a mezinárodní společenství k tomu, aby s Minskem zahájilo dialog.

Ruský ministr obrany bude vyjednávat podmínky pronájmu radaru v Gabale

Ruský ministr obrany Anatolij Serdjukov se během své dvoudenní pracovní návštěvy Ázerbájdžánu, která začne v pondělí, chystá projednat podmínky prodloužení nájemní smlouvy na radarovou stanici v Gabale, jejíž platnost končí v roce 2012. A. Serdjukov se setká s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a ministrem obrany Safarem Abijevem, s nimiž bude jednat o dalších vyhlídkách bilaterální spolupráce obou zemí ve vojenské a vojensko-technické oblasti.

Prezidenti Obama a Medveděv dodají „impuls“ vstupu Ruska do WTO

Americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv se během dnešního telefonického rozhovoru shodli na tom, že je třeba „dát nezbytný impuls“ jednání o přistoupení Ruska ke Světové obchodní organizaci (WTO). Jak dále uvedla tisková služba Kremlu, prezidenti obou států se rovněž dohodli přijmout zkoordinované kroky v otázce Náhorního Karabachu.

S. Lavrov kritizuje přijetí gruzínského návrhu rezoluce o jihoosetských uprchlících

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil projednávaní gruzínského návrhu rezoluce OSN bez účasti Abcházie a Jižní Osetie za provokaci. Valné shromáždění OSN ve středu 29. června přijalo rezoluci o uprchlících z Abcházie a Jižní Osetie, která vyžaduje respektování jejich vlastnických práv a umožnění jejich návratu domů. Rusko rozhodnutí ostře kritizuje a označuje iniciativu Gruzie za „extrémně zpolitizovanou“.

Ázerbájdžán zakázal ruskému novináři vstup do země

Ministerstvo zahraničí Ázerbájdžánu zapsalo na „černou listinu“ novináře ruského deníku Izvestija, v němž 29. a 30. června vyšly dva články o pobytu žurnalisty na území Náhorního Karabachu. Jak uvedl tiskový mluvčí MZV Ázerbájdžánu Elkhan Polukhov, ruský novinář má zakázaný vstup do země v souvislosti s „nelegální návštěvou Náhorního Karabachu“, který Baku považuje za své území.

Gruzie předala Rusku nótu o připravenosti k dialogu

Tbilisi předal Rusku prostřednictvím švýcarské strany nótu o připravenosti k zahájení dialogu v souladu s doporučením Mezinárodního soudního dvora OSN v Haagu, uvedlo gruzínské ministerstvo zahraničí. Tbilisi obviňuje Rusko ze zbavení Gruzínců práva k návratu do svých domovů v Abcházii a regionu Cchinvali a diskriminace osob na základě etnické příslušnosti, která podle Gruzie „pokračuje na okupovaných územích dodnes“. Diplomatické styky mezi Gruzií a Ruskem byly přerušeny po ozbrojeném konfliktu v srpnu roku 2008.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují ze zmaření dialogu

Ministři zahraničních věcí Arménie a Ázerbájdžánu se vzájemně obvinili ze zavinění selhání pátečního jednání o Náhorním Karabachu. Podle vyjádření arménského ministra zahraničí Edwarda Nalbandiana nebyl Ázerbájdžán ochoten přistoupit na dohodu, která je výsledkem čtyř let jednání zprostředkovávaných OBSE, a požadoval její rozsáhlé úpravy.  V reakci na to ázerbájdžánský ministr zahraničí Elmar Mamedyarov prohlásil, že Jerevan chce příliš mnoho ústupků. Dohoda předpokládá návrat sporného území Ázerbajdžánu s tím, že Náhorní Karabach bude s Arménii spojen koridorem. Karabach by měl mít dočasný status se zárukami autonomie, o jeho konečném statusu by pak po několika letech rozhodli obyvatelé v referendu.

Jednání v Kazani nepřinesla řešení konfliktu mezi Arménií a Ázerbajdžánem

Prezidenti obou zemí během rozhovorů zprostředkovaných ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem nepodepsali smlouvu, která by mohla ukončit léta válek a sporů o Náhorní Karabach. V jakých konkrétních otázkách se obě země neshodly nebylo zveřejněno.

Gruzie požaduje propuštění svých občanů zadržených v Jižní Osetii

Ministerstvo zahraničí Gruzie požaduje po Rusku okamžité propuštění 10 gruzínských občanů, kteří byli podle údajů gruzínské strany zadrženi 18. června poblíž administrativní hranice se separatistickou Jižní Osetií. Vyzvalo Rusko rovněž k připuštění mezinárodních pozorovatelů na území Abcházie a Jižní Osetie, kde jsou podle Tbilisi neustále hrubě porušována lidská práva a zásady mezinárodního práva. Dle vyjádření jihoosetské strany překročili gruzínští občané nezákonně hranici a v souvislosti s incidentem probíhá vyšetřování.

Arménie je připravena navázat diplomatické styky s Tureckem

Arménský premiér Tigran Sargsyan vyjádřil naději, že Turecko naváže na dohody z roku 2009, které předpokládají normalizaci vzájemných vztahů a otevření hranic mezi oběma státy. Turecko-arménské hranice zůstávají zavřené od roku 1993, kdy vypukla válka o Náhorní Karabach a Ankara na znamení solidarity s Ázerbájdžánem přerušila s Arménií kontakty. Dalším sporným bodem v turecko-arménské dohodě je uznání arménské genocidy.

Ministři životního prostředí ČR a Gruzie podepsali společné prohlášení

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa dnes jednal s gruzínským ministrem ochrany životního prostředí Georgem Khachidzem. Součástí schůze byl také podpis společného prohlášení, které obsahuje například dohodu o posílení dvoustranné spolupráce v oblasti vodního a odpadového hospodářství či provádění mnohostranných dohod o životním prostředí.

 

USA znepokojují kontakty Ruska s Abcházií a Jižní Osetií

Jak uvedl mluvčí ministerstva zahraničí USA Mark Toner, nedávná návštěva oficiálních ruských představitelů včetně ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Abcházii a Jižní Osetii a snaha Ruska o uzavření mezinárodních smluv s těmito separatistickými územími není v souladu se zásadami územní celistvosti Gruzie spojenými s uznáním jejích hranic, které byly stanoveny na mezinárodní úrovni. Mluvčí americké diplomacie vyzval strany k dodržování podmínek příměří uzavřeného v roce 2008.

Gruzie je nespokojena s návštěvou ruského ministra zahraničí

Gruzínské ministerstvo zahraničí označilo v oficiálním prohlášení návštěvu ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Suchumi (Abcházie) a Cchinvali (Jižní Osetie) za „cynickou provokaci“. Rusko tím podle vyjádření ministerstva dává najevo, že „nemá v úmyslu plnit závazky sjednané v souvislosti s příměřím v srpnu 2008, a demonstrativně odmítá uznávat normy a principy mezinárodního práva“.

Arménie bude usilovat o mezinárodní uznání genocidy

Při příležitosti Dne památky arménské genocidy v letech 1915 až 1918 (podle některých historiků trvala až do roku 1923) v Turecku slíbil arménský prezident Serž Sargsjan pokračovat v úsilí za světové uznání zločinu spáchanému „proti Arménům, lidstvu i civilizaci“. Turecko připouští zabití zhruba 300 tisíc křesťanských Arménů, nepřipouští však počet obětí ve výši 1,5 milionu a odmítá masakr označit za genocidu, což dlouhodobě komplikuje vztahy mezi Ankarou a Jerevanem.

Elbit Systems chce na Gruzii vysoudit 100 milionů dolarů

Jeden z největších izraelských výrobců elektronických obranných systémů a pokročilých zbraní Elbit Systems informoval o tom, že v souvislosti s neuhrazením produkce poskytnuté na základě smluv podepsaných v roce 2007, jejíž hodnota činí přibližně 100 milionů dolarů, byla na Gruzii podána žaloba u Nejvyššího soudu Spojeného království. Bližší informace společnost ve své tiskové zprávě neuvedla, je však známo, že od ní Gruzie získala bezpilotní letadla Hermes 450, které používala během války o Abcházii a Jižní Osetii.

V Baku byla rozehnána demonstrace opozice

Policie hlavního města Ázerbájdžánu rozehnala nepovolený meeting aktivistů několika opozičních stran, několik desítek účastníků bylo zadrženo. Aktivisté požadovali rozpuštění Milli Majlis (Národní rady) a uspořádání nových parlamentních voleb, provedení demokratických reforem, propuštění politických vězňů a posílení boje proti korupci.

Prezidenti Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu přijali společné prohlášení

Na závěr jednání v ruské Soči přijali Dmitrij Medveděv, Ilcham Alijev a Serž Sargsjan společné prohlášení týkající se náhorno-karabašského vyrovnání. Prohlášení zahrnuje domluvu o výměně válečných zajatců během co nejkratší doby, dále zdůrazňuje záměr vyřešit spor výhradně mírovými prostředky.