Pokus o atentát na prezidenta gruzínského separatistického regionu Abcházie Aleksandra Ankvaba si dnes vyžádal dvě oběti a jednoho těžce zraněného v řadách jeho ochranky. Informovala o tom ruská agentura Interfax. Neznámí pachatelé v ranních hodinách nejprve odpálili pozemní minu a následně spustili palbu z automatických zbraní a minometů na prezidentovo vozidlo. Jedná se již o šestý pokus o atentát na prezidenta Ankvaba, jenž byl zvolen do funkce loni v srpnu.
Archiv rubriky: Kavkaz
Zvažuje se podstatné zmenšení projektu Nabucco
Konsorcium Nabucco zvažuje podstatné zmenšení projektu Nabucco, kter původně plánoval postavení plynovodu pro ázerbájdžánský zemní plyn z východní hranice Turecka až do Rakouska, a to podle Wallstreet Journal kvůli prozatím malé produkci zemního plynu. Původní projekt Nabucco počítal s 3900 km dlouhým potrubím s kapacitou 31 miliard krychlových metrů, zatímco nově zvažovaná úprava zmenšuje kapacitu potrubí o polovinu a plynovod by měl vést pouze z Bulharska do Rakouska.
Ruská Státní duma ratifikovala protokol dovolující CSTO použít vojenský potenciál při řešení vnitřních konfliktů
Státní duma Ruské federace včera na plenárním zasedání ratifikovala protokol, kterým se mění zakládací listina Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Rada kolektivní bezpečnosti smí nyní přijímat „adekvátní rozhodnutí k vyřešení situace ohrožující bezpečnost, stabilitu, územní celistvost a suverenitu členských států CSTO“. Protokol byl podepsán v prosinci 2010 v Moskvě v souvislosti s krizí, která se vznikla v Kyrgyzstánu a potřebou zlepšit mechanismus použití silového potenciálu CSTO k reakci na konflikty. Protokol dále předpokládá vytvoření kolektivní bezpečnostní složky aliance, regionálních (sjednocených) vojenských složek, mírových sil, sjednocení systému a orgánů k jejich řízení, a také financování aktivit aliance z mimorozpočtových zdrojů.
Turecko a Ázerbájdžán pravděpodobně uzavřou dohodu o výstavbě plynovodu TANAP, konkurence pro projekt Nabucco
Turecko a Ázerbájdžán brzy dosáhnou společné dohody o výstavbě trans-anatolského plynovodu Trans-Anatolian Pipeline Project (TANAP) pro evropský trh, který se může stát hlavní konkurencí projektu Nabucco, který podporuje EU, oznámil to šéf ázerbájdžánského státního ropného podniku State Oil Cooperation of Azerbaijan (SOCAR) Rovnaq Abdullayev. Podle jeho slov by Turecko mohlo s Ázerbájdžánem uzavřít mezivládní dohodu o plynovodu TANAP již při plánované návštěvě tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana Ázerbájdžánu v březnu nebo dubnu 2012. Výstavba plynovodu bude stát 5 až 7 miliard dolarů a podle šéfa společnosti SOCAR již i některé evropské firmy projevily svůj zájem o účast na projektu. TANAP by měl ročně do Evropy dopravit téměř 16 miliard kubických metrů zemního plynu.
Turecko chce, aby Francie skončila své členství v Minské skupině – v otázce řešení konfliktu v Náhorním Karabachu je prý zaujatá
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v ázerbájdžánské státní televizi ANS vyzval Francii, aby skončila jako člen mírové skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Minské skupiny, jejíž cílem je zajistit řešení konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií v otázce Náhorního Karabachu. Podle Turecka totiž „Francie přijetím zákona o arménské genocidě, který zakazuje její popírání, ukázala, že není nestranná“. Turecký premiér dále uvedl, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy „nikdy nebyl spravedlivý a upřímný ve svých vztazích s Armény“ a že jeho činnost v Minské skupině tak nemůže být „důvěryhodná“. Ázerbájdžán již dříve nestrannost Francie kvůli přijetí zákona zpochybnil.
Izrael obvinil Írán a libanonský Hizballah z odpovědnosti za bombové útoky na izraelské diplomaty v Gruzii a Indii
V Novém Dillí vybuchla bomba v automobilu izraelského diplomata,přičemž došlo ke zranění čtyř lidí, a v Gruzii byl zmařen pokus o bombový útok včasným odhalením výbušného zařízení. Izrael obvinil z útoku Írán a „jeho spojence“ libanonský Hizballah. Írán již popřel, že by byl jakkoliv do události zapojen a Hizballah se nevyjádřil.
Írán si poslal protestní nótu a předvolal si velvyslance Ázerbájdžánu kvůli údajnému tolerování operací izraelských tajných služeb
Íránské ministerstvo zahraničí předvolalo ázerbájdžánského velvyslance Javanshira Akhundova a velvyslanectví Ázerbájdžánu obdrželo oficiální protestní nótu od Íránu kvůli údajné spolupráci Baku s izraelskými tajnými službami, které podle Íránu využívají Ázerbájdžán jako základnu pro operace v Íránu. O podobném o víkendu spekulovaly i britské noviny The Times, které hovořily o konkrétním agentovi tajné služby Mosad a o tom, že lidé spojení s posledním útokem na íránského jaderného vědce uprchly z Íránu právě do Ázerbájdžánu.
Gruzínský vicepremiér: „Ukrajina bude vyzbrojovat Gruzii i přes protest Ruska“
Gruzínský vicepremiér a ministr pro evropskou integraci Georgi Baramidze dnes potvrdil, že Ukrajina pokračuje v dodávkách zbraní Gruzii a plní své povinnosti týkající se obsluhy dříve dodaných zařízení. Ukrajina podle jeho slov nesdílí názor Ruska, podle nějž dodávky zbraní zhoršují situaci na Jižním Kavkaze. Vicepremiér okomentoval také přítomnost ruských podniků v Gruzii – Tbilisi podle něj „všemožně podporuje příchod ruských investorů a dokud podniky působí v souladu s místní legislativou, nebude je Gruzie jako civilizovaná země diskriminovat“.
Gruzínský prezident: „Arabské jaro smete ruskou vládu.“
Gruzínský prezident Michail Saakašvili během své návštěvy ve Washingtonu poskytl rozhovor pro časopis Foreign Policy, v němž vyjádřil přesvědčení, že ruskou vládu očekává v brzké době „pád“. Ruští vládní představitelé se podle jeho slov „ubírají stejnou cestou jako režimy prezidenta Mubaraka a plukovníka Kaddáfího a brzy bude jejich vláda svržena“. Dialog Spojených států s Moskvou je podle slov gruzínského prezidenta užitečný a snaha o „restartování“ vztahů by měla pokračovat, zároveň ale signály přicházející z Ruska naznačují, že se země vrací k politice prováděné před tzv. „restartem“. Jako příklad prezident Saakašvili uvedl, že Rusko prokázalo svou flexibilitu během procesu vstupu do WTO v roce 2011, ale nyní – poté, co tohoto cíle dosáhlo – se opět vrátilo ke konfrontačním postojům. Dalším příkladem je podle prezidenta skutečnost, že Rusko „neustále šíří zvěsti o amerických plánech na rozmístění komponentů systému protiraketové obrany v Gruzii, přestože to neodpovídá realitě“.
Jednání mezi Gruzií a USA se podle Rusů mohlo týkat i využití gruzínských letišť Američany
Dle ruských médii měla být možnost využití gruzínských letišť Spojenými státy k možnému útoku na Írán jedním z hlavních bodu včerejšího setkání prezidentů obou zemí ve Washingtonu. Takovouto možnost však odmítli gruzínští politologové, neboť země přímo nehraničí s Íránem a k přeletům amerických letadel by musely dát povolení Arménie či Ázerbájdžán. Uznávají však, že Gruzie rekonstruuje své letecké základny v Baziani a Marneuli , společně s přístavem Batumi. Možnost návrhu tohoto kroku znázorňuje velké odhodlání Gruzie stát se členem NATO a ukázat svou nezávislost na Rusku.
Spojené státy chtějí uzavřít dohodu o volném obchodu s Gruzií
Potvrdil to dnes během jednání s gruzínským prezidentem M. Saakašvilim americký prezident Barack Obama. Prezident pochválil Gruzii za pokrok v tvorbě efektivního, svobodného trhu a za provedení reforem zaměřených na demokratizaci a dodržování zásad právního státu. Dále Gruzii poděkoval za její významný přínos pro mírové operace v Afghánistánu a ujistil, že Spojené státy budou Gruzii, jíž označil za „zodpovědného hráče na mezinárodní scéně“, i nadále podporovat v cestě k členství v NATO. Jednání mezi USA a Gruzií o uzavření dohody o volném obchodu bylo zahájeno na podzim roku 2008 po střetech ruských a gruzínských ozbrojených sil v Jižní Osetii. Jak informuje ruská agentura RIA Novosti, do roku 2008 se objem zahraničního obchodu mezi USA a Gruzií pohyboval ve výši 580 milionů dolarů ročně, roční objem obchodu s Ruskem před událostmi v Jižní Osetii činil cca 1,3 mld. dolarů.
Gruzie plánuje téměř zdvojnásobit svůj mírový kontingent v Afghánistánu
Gruzie plánuje posílit svůj téměř tisíc vojáků čítající mírový kontingent v Afghánistánu o 700 vojáků v roce 2012, uvedl ve středu gruzínský ministr zahraničí Grigol Vashadze. Zatímco jiné národy, které se účastní mírových operací v Afghánistánu, stahují své jednotky ze země, prezident Michail Saakašvili minulý rok navrhl zvýšit počet gruzínských mírových sil v zemi a zákonodárci tento návrh schválil v prosinci loňského roku. Gruzie, která se aktivně snaží o členství v NATO, se připojila k mezinárodní koalice pod vedením USA v srpnu 2009.
Turecko vydalo jasný pokyn pro své diplomaty: „lobbujte všude proti francouzskému zákonu“
Turecko prozatím pozdrželo oznámení chystaných sankcí proti Francii, aby tak podle vyjádření turecké vlády usnadnilo rozhodování francouzským senátorům o případné ústavní stížnosti. Turecko vydalo pokyn všem svým diplomatům, aby na mezinárodní scéně i ve Francii přesvědčili alespoň 60 francouzských senátorů k podání stížnosti na nový francouzský zákon o arménské genocidě k francouzskému ústavnímu soudu. Turecká vláda díky tomu, že proti zákonu ve francouzském Senátu hlasovalo 86 senátorů, věří v úspěch svých snah.
Proti francouzskému zákonu o popírání genocidy vystoupil Ázerbájdžán
Dle kavkazského souseda Arménie, Ázerbájdžánu, ztratila Francie tím, že návrh zákona o arménské genocidě schválila, důvěryhodnost jako prostředník v ázerbajdžánsko-arménském konfliktu o Náhorní Karabach a měla by okamžitě odstoupit od této role. Země se tak připojila k Turecku, které zákon ostře zkritizovalo. „Francie se dopustila zrady,“ uvedl Ali Ahmadow, generální tajemník vládnoucí Nové strany Ázerbájdžánu. Arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian naopak ohodnotil krok Francie jako „významný den“ v dějinách francouzsko-arménského přátelství.
Šéf francouzské diplomacie Alain Juppé vyzval Turecko k zachování klidu
Během stoupajícího napětí kvůli francouzskému zákonu, který zakazuje popírání arménské genocidy vyzval francouzský ministr zahraničí Alain Juppé tureckou vládu k zachování klidu. Dle jeho názoru se země navzájem potřebují a po vlně emocí se situace ustálí. On sám se již dříve vyslovil proti návrhu. Turecko vyhrožuje stálými sankcemi proti Francii. Kritici zákona upozorňují na to, že zákon byl schválen 3 měsíce před prezidentskými volbami, kde by arménská menšina mohla ovlivnit celkový výsledek. Návrh zákona byl předložen stranou současného prezidenta Sarkozyho, který se uchází o znovuzvolení.
Turecko označilo nový francouzský zákon za rasistický
Francouzský zákon o popírání arménské genocidy je dle tureckého premiéra rasistickým. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan uvedl, že zákon „zabíjí svobodu smýšlení“. Zákon již způsobil značné napětí mezi oběma zeměmi, které jsou v rámci organizace NATO spojenci. Turecký premiér uvedl, že vláda promýšlí odpověď na tento krok.
Francouzský Senát schválil zákon o popírání arménské genocidy
Zákon tak činí ilegálním popírání toho, že zabíjení Arménů osmanskými Turky v letech 1915-1916 byla genocida. Turecko již dříve informovalo, že v případě schválení zákona uvalí na Francii nové sankce. Nyní musí být zákon schválen prezidentem Nicolasem Sarkozym, jehož strana zákon navrhla. Ten žádal již dříve o dialog s Tureckem, které se vyslovilo tvrdě proti zákonu. O podobném zákonu uvažuje Izrael.
Turecko hrozí Francii dalšími sankcemi kvůli zákonu o popírání arménské genocidy
V době kdy se Senát, horní komora francouzského parlamentu, připravuje na hlasování o zákonu, který zakazuje popírání arménské genocidy, Turecko vyhrožuje uvalením nových sankcí. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu už zrušil pondělní účast na jednáních ministrů zahraničí EU ohledně uvalení ropného embarga na Írán. Ministr uvedl, že se v sobotu setkal s tureckým premiérem, s nímž diskutoval o možné reakci Turecka, projde-li zákon francouzským Senátem.
Prezidenti Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu budou pokračovat v hledání cesty k řešení otázky Náhorního Karabachu
V pondělí 23. 1. proběhne v ruském Soči další setkání prezidentů Ruska, Ázerbájdžánu a Arménie, kteří budou pokračovat v jednání o otázce sporného území Náhorního Karabachu. Oznámila to dnes tisková služba Kremlu, která zároveň připomněla, že úspěšné řešení tohoto konfliktu mírovými prostředky je jedním z prioritních zájmů Ruska v tomto regionu.
Turecko vyzvalo Francii aby zamítla zákon o arménské genocidě
Turecký ministr zahraničních věcí vyzval francouzský Senát, aby odmítl zákon, který zakazuje popírání arménské genocidy. Senát bude zákon projednávat v pondělí a dle analytiků schválení podpoří. To i přes fakt, že Ústavní komise Senátu se vyjádřila proti zákonu. Jedním z důvodů by mohla být i politická aktivita Arménů žijících ve Francii. Těch zde je asi 1,5 milionu a jejich hlasování by mohlo ovlivnit výsledky prezidentských voleb. Francouzský prezident Sarkozy vyzval Turecko ke smířlivému dialogu o tomto zákonu.
Francouzský prezident žádá dialog s Tureckem ohledně zákona o arménské genocidě
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyzval Turecko k „rozumnému dialogu“ v dopise tureckému premiérovi, jímž je Recep Tayyip Erdogan, ohledně zákona o arménské genocidě, který bude projednávat ve francouzském Senátu již v pondělí. Kvůli zákonu v minulosti odvolalo Turecko svého diplomata z Francie a byly zrušeny bilaterální vojenské a politické projekty. Turecko také pohrozilo bojkotem francouzského zboží a upozornilo, že projde-li zákon francouzským Senátem, může to ohrozit celkovou spolupráci Turecka s EU.
Ústavní komise francouzského Senátu se vyjádřila proti „zákonu o arménské genocidě“
Ústavní komise oznámila, že návrh zákona, který stanovuje jako trestný čin popírání událostí v Arménii a Turecku v roce 1915 jako je genocidu, je v rozporu s francouzskou ústavou. Závěr komise nemůže zabránit Senátu hlasovat o návrhu, ale podle deníku Hürriyet lze očekávat silný dopad na jednotlivé senátory. Kvůli tomuto zákonu již byly výrazně ochromeny vzájemné diplomatické vztahy mazi Francií a Tureckem.
A. Dzhioyeva odvolala podpis dohody jihoosetské vládnoucí strany s opozicí a požaduje předání prezidentského úřadu
Vedoucí představitelka jihoosetské opozice a bývalá prezidentská kandidátka Alla Dzhioyeva dnes v ultimativní formě požádala současného prezidenta Jižní Osetie Vadima Brovtseva, aby jí předal prezidentskou funkci. Odvolala zároveň svůj podpis dohody současné vládnoucí strany s opozicí, která byla podepsána v prosinci 2011 v reakci na masové protesty opozice proti výsledkům listopadových prezidentských voleb. V těchto volbách vyhrála podle posledních výsledků právě Alla Dzhioyeva, Nejvyšší soud republiky však na základě mnoha stížností na porušení v průběhu voleb prohlásil jejich výsledky za neplatné. Na základě dohody vládnoucí strany a opozice odstoupil bývalý prezident Eduard Kokoity z funkce a Alla Dzhioyeva získala právo zúčastnit se druhého kola voleb, které proběhne 25. března 2012.