Oficiální internetové stránky nejvyšší soudní instituce v zemi byly napadeny hackery, kteří na ně umístili hanlivá a vulgární hesla zaměřená proti předsedovi Nejvyššího soudu Iftikharu Muhammadovi Chaudhrymu. Celý incident je nyní vyšetřován policií, a je také zjišťováno, zdali nedošlo k úniku některých „citlivých“ informací. Statistiky hovoří o značném nárůstu hackerských útoků na významné instituce po celém světě.
Archiv rubriky: jižní Asie
Indie zavedla limit na počet odeslaných SMS za den
Podle nového zákona nebude nikdo moci odeslat denně více než 100 textových zpráv přes jeden mobilní telefon. Indická vláda si tak slibuje odlehčení jak pro přetíženou telekomunikační síť, tak pro běžné uživatele, kteří jsou stále více zaplavováni nevyžádanými zprávami SMS.
Amnesty International obviňuje povstalce v Thajsku ze záměrného cílení útoků na civilisty
Amnesty International obviňuje skupinu tzv. Malajských bojovníků, která je složena především z muslimů, ze záměrného útočení na civilní občany. Malajští bojovníci obnovili boje proti buddhistickému Thajsku v roce 2004 a od té doby zemřelo již 4 500 obyvatel. Amnesty International tvrdí, že se ozbrojenci na jihu země schválně zaměřují na učitele, úředníky a zemědělce. Z nesprávného postupování při řešení těchto konfliktů byly obviněny i thajské bezpečnostní složky.
Filipíny zasáhl ničivý tajfun Nesat
Bouře s sebou přinesla rozsáhlé záplavy a četné výpadky elektrické energie v hlavním městě Manila, kde musela být z bezpečnostních důvodů vyklizena státní burza cenných papírů i například ambasáda USA. Tajfun se prohnal napříč celým hlavním filipínským ostrovem Luzon.
Pákistán odmítá obvinění USA a varuje před koncem spojenectví
Pákistánský ministr vnitra Rehman Malik odmítl, že by se pákistánská tajná služba ISI jakkoliv podílela na útoku na americké velvyslanectví a zastoupení NATO 13. září v Kábulu, hlavním městě Afghánistánu. Americký admirál Mike Mullen, šéf sboru generálních náčelníků štábů (CJCS) uvedl, že pákistánská zpravodajská služba ISI hrála roli v těchto útocích podporou sítě n uvedl Pákistánská zpravodajská služba agentury (ISI) hrála roli v 13.září útoku na americké velvyslanectví v Kábulu, podporovat militantní známý jako sítě Haqqani. Ministr zahraničí Pákistánu Hina Rabbani Khar ostře reagoval na kritiku ze strany USA s tím, že se jedná o nejzávažnější obvinění za posledních 10 let od začátku války v Afghánistánu, a pohrozil Spojeným státům ztrátou spojence, pokud nepřestanou Pákistán obviňovat z „dvojí hry“.
Bank of Korea ohlásila intervence proti znehodnocování domácí měny
Jihokorejská centrální banka tak učinila stejné kroky, jako nedávno centrální banky v Brazílii a Indonésii. Svůj vstup do trhu s domácí měnou odůvodnilo vedení banky tím, že je potřeba zamezit nebezpečnému kolísání wonu, který za minulý měsíc poklesl oproti americkému dolaru o 10%.
Pákistánská zpravodajská služba podle Američanů stojí za útoky na americké cíle
Americké příslušné úřady dle neoficiální zprávy tvrdí, že mají stále více důkazů potvrzujících, že velitelství pákistánské zpravodajské služby ISI má napojení na povstaleckou síť Haqqani, která operuje na hranicích mezi Afghánistánem a Pákistánem. Síť Haqqani je úzce propojena s Talibanem a vede ji Maulvi Jalaluddin Haqqani spolu se svým synem Sirajuddinem Haqqani – podle amerických vojenských velitelů je nejodolnější povstaleckou skupinou a tvoří zároveň největší nebezpečí pro síly NATO a USA v Afghánistánu. Maulvi Haqqani byl vojenským velitelem afghánských sil již během sovětské okupace Afghánistánu v letech 1979 – 1989. Podle Američanů ISI přímo stála za útoky sítě Haqqani na velvyslanectví a velitelství NATO v Kábulu 13. září. Stejně tak podle zdroje Reuters existují zprávy o tom, že ISI dokonce navádí útoky sítě Haqqani a určuje cíle. Pro Bílý dům se jedná o velmi nepříjemný únik informací, neboť dlouhodobě čelí kritice a je vyzýván k zesílení tlaku na síť Haqqani. Stejně tak se americké vojenské velení dlouhodobě a neúspěšně snaží donutit Pákistán k operacím proti této síti na svém území, z tímto úsilím stojí především šéf sboru generálních náčelníků štábů (CJCS) Mike Mullen.
Indická centrální banka opětovně zvedla diskontní sazbu
Již podvanácté za poslední rok a půl musela indická centrální banka zvednou diskontní sazbu, aby se tím pokusila zmírnit stále sílící inflaci. Současná výše úrokové míry poskytované tamní centrální bankou bankám komerčním je nyní 8,25%. Rostoucí inflaci navíc podpořily ceny pohonných hmot, které na začátku týdne musely zvednout státní výrobci o dalších 5%.
Malajsie ruší část přísného bezpečnostního zákoníku z koloniální éry
Tento zákon kdysi umožňoval vládě zadržet občana bez procesu na dobu neurčitou, což však bylo zneužíváno k uvězňování představitelů opozice. Premiér Najib Razak prosadil jeho zrušení z důvodu zajištění moderní a funkční demokracie ve státě. Později by měl být nahrazen celý tzv. vnitřní bezpečnostní akt, který byl vytvořen britskou koloniální vládou. Na jeho místo by měly přijít dva modernější zákony, které by se měly zaměřit především proti militantním skupinám.
Indická inflace dosáhla ročního maxima 9,78%
Jako v okolních zemích, tak i v Indii je hlavním motorem inflace nárůst cen jídla a pohonných hmot. V současnosti je inflace spolu s korupcí největším problémem indické vlády. Indická centrální banka zvýšila diskontní sazbu jedenáctkrát za posledních osmnáct měsíců.
Bývalý pákistánský prezident generál Pervez Musharraf ohlásil svůj návrat do vlasti
Generál Pervez Musharraf vládl v Pákistánu devět let až do roku 2008, kdy byl obviněn protiteroristickým soudem ze zanedbání svých povinností při ochraně premiéra Benazira Bhuttoa. Ten byl následně po četných výhrůžkách zavražděn. Generál Musharraf řekl při rozhovoru s reportéry BBC, že se do vlasti vrátí do března roku 2012, a to i kdyby měl být po příletu zatčen. Bývalý pákistánský prezident označil celý proces za zmanipulovaný a politicky motivovaný. Kvůli jeho odchodu ze země rozhodl soud o zmrazení jeho bankovních kont.
Nepálský premiér jmenoval členy nového vládního kabinetu
Nedávno zvolený premiér Baburam Bhattarai sestavil dvanáctičlenný vládní kabinet již týden před svým oficiálním převzetím funkce. Vláda se bude skládat ze sedmi maoistických ministrů a osmi ministrů z menších koaličních stran, které podpořily Baburama Bhattaraie při volbě. Z Maoistické strany Nepálu bude i premiérův první náměstek.
Vláda na Srí Lance představila „nový“ anti-teroristický zákon
Klíčový bod v tomto zákoně je ten, který umožňuje i nadále zadržet podezřelého na delší dobu bez obvinění. Na zrušení tohoto zákonného ustanovení naléhaly zahraniční státy i lidskoprávní organizace. Podobné zákony byly poprvé představeny v roce 1971 a poté znovu v průběhu občanské války.
Maoističtí rebelové v Nepálu odevzdali zbraně
Tento krok následoval po uvedení do funkce nedávno zvoleného maoistického premiéra Baburama Bhattaraie a znamená výrazný posun v pět let trvajícím mírovém procesu v zemi. Otázka odevzdání zbraní byla klíčovou pro další jednání.
Přestřelka na hranici Kašmíru opět přiostřila vztahy mezi Indií a Pákistánem
Obě dvě strany se navzájem obviňují ze zahájení přestřelky, při které zahynuli tři pákistánští vojáci. Hranice nazývaná Line of Control (linie kontroly) byla za posledních padesát let svědkem mnoha ostrých konfliktů, avšak nyní jsou střety v této oblasti méně četné než tomu bylo v minulosti. Každá podobná událost má však podle místních významný dopad na vztahy obou zemí.
Nově zvolený nepálský premiér slibuje udržet v zemi mír
Premiér Baburam Bhattarai slibuje dokončení mírového procesu v Nepálu do šesti měsíců. V zemi panuje neklid od roku 2006, kdy vypukly nepokoje iniciované tamními maoisty. Ti tvořili až do roku 2009 nejsilnější parlamentní stranu, avšak vzdali se moci poté, co jim nebylo v plném rozsahu umožněno vstoupit do řad armády. Od té doby byla země bez efektivní vlády a panovaly dohady o tom, kdo stojí v jejím čele.
Indický parlament začal jednat o návrzích aktivisty Anna Hazareho
Tyto návrhy byly doposud považovány za příliš radikální, nicméně jednání o nich bylo hlavním požadavkem demonstrantů a aktivistů, jejichž počínání se vláda snaží zastavit. Vláda se tak zároveň snaží přesvědčit samotného Anna Hazareho, aby ukončil svoji protestní hladovku trvající již 11 dní.
Indické politické strany naléhají na Hazareho, aby ukončil protestní půst
Indický protikorupční aktivista Anna Hazare byl vyzván celostátní politickou scénou, aby ukončil protestní činnost v podobě hladovky, jejímž následkem vyšli do ulic obyvatelé všech velkých měst. Indický parlament již projednává antikorupční zákon, avšak požaduje, aby aktivisté přijali určité ústupky. Demonstrace probíhají po celé zemi už devátý den.
Anna Hazare stupňuje tlak na indickou vládu
Nejradikálnější zastánce antikorupčních opatření v Indii získává čím dál tím větší podporu široké veřejnosti. Anna Hazare nyní vyzval vládu, aby přijala novou podobu antikorupčního zákona, nebo aby podala demisi, za což se postavili i demonstranti v ulicích. Vláda se prý vyjednávání s aktivisty nebrání.
Indie- desítky tísíc demonstrantů v ulicích
Obyvatelé indických měst vyšli do ulic na podporu nedávno uvězněného Anna Hazareho, který se zasazoval o zavedení tvrdého antikorupčního zákona. Tento zákon by mohl zabránit opakování korupčních afér, při nichž přišla Indie o desítky miliard dolarů. Demonstrace probíhají především v metropolích Bangalore, Dílí, Bombaj a Kalkata. Lidé požadují propuštění Anna Hazareho a zároveň okamžité vládní řešení korupční situace. Nepokoje každým dnem nabývají na síle.
Čínská armáda zkoumala trosky amerického vrtulníku stealth
Tento stroj byl sestřelen při akci, která měla za cíl zneškodnit nejhledanějšího teroristu Usámu bin Ládina na pákistánském území. Podle amerických představitelů, měla pákistánská vláda přizvat čínské vojenské inženýry, aby prozkoumali zbylé části letounu ihned po zmíněném zásahu. Trosky vrtulníku byly totiž odeslány na území USA až dva týdny po jeho sestřelení.
Thajský král povolil nové předsedkyni vlády nástup do svého úřadu
Thajský král Ráma IX. Pchúmipchón oficiálně schválil novou předsedkyni tamní vlády Yingluck Shinawatru. Ohledně jejího nástupu do své funkce se však již nyní rojí mnoho spekulací, většina kritiků se domnívá, že není reálné, aby první žena v takovéto funkci naplnila všechny svoje předvolební sliby.
Rusko je v seznamu 20 nejnebezpečnějších zemí světa
Rusko se dostalo mezi dvacet zemí, kde je pravděpodobnost teroristických útoků „extrémně vysoká“. První místo na seznamu zveřejněném britskou analytickou společností Maplecroft zaujímá Somálsko, následují Pákistán, Irák a Afghánistán. Podle údajů ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) bylo v Rusku v období leden – červen 2010 spácháno 400 trestných činů „souvisejících s terorismem“, ve stejném období roku 2011 byl zaznamenán pokles na 169. Západní země nejsou podle Maplecroft v zóně zvýšeného rizika. Velká Británie zaujímá 38. místo a dostala se tak mezi státy se střední úrovní teroristické hrozby, USA se umístily na 61. místě.