Oznámil o tom dnes mluvčí ministerstva zahraničí Alexander Lukashevich v reakci na otázku, zda Moskva může poskytnout vojenskou pomoc Damašku v rámci sovětsko-syrské Smlouvy o přátelství a spolupráci podepsané v roce 1980. V článku 6 tohoto dokumentu je však podle tvrzení řady médií stanoveno, že „pokud třetí strana provede invazi do Sýrie, Sovětský svaz bude do událostí zapojen“. Dle vyjádření A. Lukasheviche je však znění zmíněného článku 6 následující: „V případě vzniku situace, která ohrožuje mír a bezpečnost jedné ze stran, nebo ohrožuje a porušuje mír a bezpečnost na celém světě, vstoupí Vysoké smluvní strany ihned do kontaktu, aby navzájem koordinovaly své postoje a spolupráci za účelem eliminace hrozby a obnovení míru.“ Vojenská pomoc podle něj ze znění smlouvy nevyplývá.
Archiv rubriky: Blízký východ
Britský premiér: „Zločiny proti syrským civilistům musí být potrestány“
Britský premiér David Cameron uvedl názor, že syrský režim musí být za své „zločiny“ na zdejších civilistech potrestán. Během jednání summitu EU, který má syrskou otázku na programu dne uvedl, že „je potřeba začít sbírat důkazy, aby jednou – a je jedno, jak dlouho to potrvá – nastal pro tento strašlivý režim den zúčtování“. Dle jeho názoru by důkazy mohly být nástroj, jenž povede syrský režim k odpovědnosti. 29.2. opustil britský diplomatický personál Damašek.
V Íránu probíhají parlamentní volby
Za hlavní soupeře íránských parlamentních voleb jsou považováni íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad a ajatolláh Ali Khamenei. Podle expertů je možné, že posílí duchovní moc v čele s ajatolláhem kvůli vnitřním záležitostem a také sporným prezidentským volbám v roce 2009, což by mohlo mít i vliv na prezidentské volby v roce 2013. Přesto ale agentura Reuters uvádí, že výsledek voleb by neměl mít vliv na íránskou zahraniční politiku.
Britský diplomatický personál stažen se Sýrie
Ministr zahraničních věcí William Hague uvedl, že „Obavy o bezpečnost nutí Velkou Británii, aby stáhla svůj diplomatický personál ze Sýrie,“ Děje se tak v důsledku pokračujících násilných střetů v Homsu. „Nyní soudíme, že zhoršení bezpečnostní situace v Damašku staví personál a prostory našeho velvyslanectví v Damašku do riskantní situace, proto jsme se rozhodli stáhnout zaměstnance odpovídajícím způsobem, „uvedl Hague. Britský personál opustil Sýrii 29. února a brzy se vrátí do mateřské země.
USA prodaly Íránu 120 000 tun pšenice – Írán shromažďuje obří zásoby potravin
Írán zakoupil k překvapení většiny Američanů od USA 120 000 tun pšenice, jak uvádí ve svém prohlášení americké ministerstvo zemědělství s tím, že prodej pšenice do Íránu není nelegální. Sankce Západu na Írán v posledních měsících stále více ohrožují íránský export a import, což vede Írán k uskutečňování barterových dohod ve snaze zajistit dostatečně velké zásoby základních potravin pro 74 milionů obyvatel. Jen v únoru Írán zakoupil nebo směnil již 2 miliony tun pšenice z Ruska, Německa, Kanady, Brazílie a Austrálie, přičemž v nejbližších dnech očekává uzavření dohody o dovozu 1 milionu tun pšenice z Pákistánu.
Syrská armáda porazila povstalce ve městě Homs, Červený kříž již obdržel povolení zahájit humanitární pomoc
Povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA) vyklízí po 26 dnech bojů město Homs, které se podařilo dobýt zpět syrské armádě loajální syrské vládě. Podle agentury Reuters rebelové opouštějí i svou nejsilnější baštu ve městě, čtvrť Baba Amro, kvůli nedostatku munice a zásob. FSA označuje své jednání za „taktický ústup“. Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) uvedl, že syrské úřady již vydaly povolení pro ICRC zahájit dopravování humanitární pomoci do města Homs.
Pákistánská vláda brání projekt na vybudování plynovodu z Íránu
Pákistán bude usilovat o vybudování plynovodu mezi ním a Íránem i přes tlak mezinárodního společenství, uvedl ministr zahraničí Hina Rabbani Khar. To řekl v reakci na projev americké ministryně zahraničí Hillary Clinton, která varovala, že by dohoda mohla vyvolat uvalení sankcí ze strany USA. Pákistánská vláda však tvrdí, že by tento mnohamiliardový projekt pomohl vyvést zemi z energetické krize. Írán by měl zásobovat Pákistán zemním plynem od roku 2014. Mezi oběma státy je přitom v jednání několik dalších obchodních i energetických kontraktů.
Dva příslušníci americké armády zabiti pravděpodobně afghánským vojákem a jeho komplicem
Dva vojáci byli dnes zastřeleni dvěma Afghánci, z nichž jeden byl pravděpodobně voják a druhý civilista. Událost, ke které došlo na jihu země, vyvolává další otázky v souvislosti se spolehlivostí nově vycvičených afghánských ozbrojených složek. Ke střelbě došlo pouhý týden po usmrcení dvou amerických důstojníků v budově jednoho z afghánských ministerstev. NATO, Velká Británie, SRN i Kanada v reakci stáhly své poradce ze všech ministerstev. Podle Pentagonu bylo od roku 2007 doposud zabito v rámci podobných vnitřních útoků více než 70 příslušníků ozbrojených sil, které operují v zemi v rámci NATO. Anonymní zástupce afghánské vlády uvedl, že „v rámci afghánské armády je mnoho sympatizantů Talibanu a i přes důkladnější prověrky se budou podobné incidenty pravděpodobně opakovat. Vláda na jejich řešení potřebuje více času, prostředků a lidských zdrojů.“.
Američtí poradci pro Severoatlantickou alianci opouští Afghánistán
Někteří poradci pro NATO v Afghánistánu se po nedávných nepokojích vrací zpět do USA. Po incidentu s pálením Koránu na americké základně, se vzedmula vlna nepokojů po celém Afghánistánu a došlo k zabití dvou amerických důstojníků na Ministerstvu vnitra v Kábulu. Někteří poradci pro NATO jsou v reakci na tyto události stahováni zpět do Spojených států.
OSN odsoudila porušování lidských práv v Sýrii
Rada pro lidská práva při OSN ve čtvrtek 1. března přijala rezoluci, kterou odsoudila „rozšířené a systematické“ porušování lidských práv v Sýrii. Podle propočtů OSN zahynulo při téměř jeden rok trvajícím konfliktu mezi syrskou vládou a povstalci 7500 lidí. Rada také v rezoluci zmínila rostoucí odpor mezinárodního společenství k vládě syrského prezidenta Bashara Al-Assada.
Izrael jedná se Spojenými státy o Íránu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštíví Spojené státy Americké, aby jednal s americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně událostí v Íránu. Předmětem jednání bude především íránský jaderný program a potenciální nukleární hrozba. Izraelští představitelé citují komisi OSN, podle které se výzkum Teheránu přiblížil k výrobě jaderné bomby. USA varují Izrael před jednostranným vojenským útokem. USA zdůrazňují, že bude chvíli trvat, než se projeví účinky sankcí uvalených na Íránskou centrální banku. Americký ministr obrany Leon Panetta také upozornil, že případný vojenský úder na Írán nemusí přinést žádoucí efekt.
V Íránu končí volební kampaně, zítra začnou parlamentní volby
V Íránu končí volební kampaň, neboť zítra nastanou již deváté parlamentní volby od íránské revoluce. Íránský ministr vnitra Mostafa Mohammad Najjar uvedl, že je evidováno více než 48 milionů voličů na jejichž hlasování má dohlížet 850 000 kontrolorů ve 47 000 volebních místnostech. Írán také poprvé přešel na elektronický systém, který má volby překontrolovávat. Organizace Amnesty International uvádí, že je v zemi vyvíjen tlak na opozici.
Rusko modernizovalo radary v Sýrii za účelem varování před útokem ze strany USA nebo Izraele
Izraelská média v pondělí informovala o tom, že Rusko provedlo modernizaci své radiolokační stanice, nacházející se na jih od Damašku, s cílem účinnějšího varování před možnými útoky na Sýrii a Írán. Pokrytí radaru tak bylo rozšířeno na celé území Izraele a Jordánska, perský záliv Aqaba a sever Saúdské Arábie. Rusko vybavilo dodatečným zařízením také syrský radar na libanonském území a zavedlo výměnu údajů mezi oběma radarovými stanicemi. Podle izraelského portálu DEBKAfile je Rusko nyní schopné kontrolovat pohyby izraelských a amerických lodí a letadel ve východním Středomoří až po Kypr a Řecko. Ruský premiér Vladimir Putin v pondělí vyjádřil znepokojení nad rostoucí hrozbou vojenského útoku na Írán, který je stále častěji ohlašován jako možnost zvažovaná izraelskými a americkými vojenskými plány, a zároveň varoval před „libyjským scénářem“ vývoje v Sýrii.
Bulharský prezident podnikl neplánovanou cestu do Afghánistánu
Bulharský prezident Rosen Plevneliev podnikl ve středu neplánovanou návštěvu Afghánistánu. Jedná se o jeho druhou zahraniční cestu po návštěvě v Bruselu.
Bulharský prezident byl přijat prezidentem Afghánistánu Hamidem Karzaim, s nímž projednali mimo jiné otázku spolupráce mezi Bulharskem a Afghánistánem v boji proti obchodu s drogami a ilegální imigraci. Jedním z témat byla také práce bulharské vojenské mise v rámci jednotek ISAF vedených NATO. Bulharsko má v současné době v Afghánistánu asi 600 vojáků, kteří střeží letiště v Kábulu a Kandaháru, a lékařskou jednotku v provincii Herat.
Čína podporuje zaslání humanitární pomoci do Sýrie
Čínský ministr zahraničí Yang Jiechi oznámil při jednání s generálním tajemníkem Ligy arabských států Nabilem Elaraby, že Čína podporuje mezinárodní úsilí o vyslání humanitární pomoci do Sýrie v souvislosti s návrhem nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by schvalovala dopravení humanitární pomoci. Podle čínského ministra zahraničí je nyní „neodkladným úkolem pro všechny strany ukončení násilí a zahájení politického dialogu ve snaze dosáhnout společného reformního plánu. Generální tajemník Arabské ligy dříve uvedl, že Čína ztratila svým vetem k předchozí rezoluci o Sýrii v Radě bezpečnosti OSN svou diplomatickou kredibilitu v arabském světě.
Zástupce hlavy Hizballahu: „Jsme připraveni na protiúder proti Izraeli“
Zástupce libanonského hnutí Hizballah Naim Qassem uvedl, že izraelský útok na íránský jaderný program by vedl ke „vzplanutí“ celého Blízkého východu a přensením konfliktu i za hranice státu Izrael. Šejk Naim Qassem také prohlásil, že bojovníci hnutí mají v současnosti mnohem lepší výcvik a výbavu než v roce 2006, kdy vedl jižní Libanon pod kontrolou Hizballahu válku s Izraelem, s tím, že je jich několik tisíc a jsou připraveni na „protiúder“ proti Izraeli.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila plánování dalších sankcí vůči Íránu
Ve výboru pro zahraniční vztahy Senátu Spojených států amerických oznámila americká ministryně zahraničí, že administrativa prezidenta Baracka Obamy plánuje uvalení dalších sankcí vůči Íránu. Především se hodlá zaměřit na penalizaci nestátních amerických firem a institucí, které provádí finanční transakce s Íránskou centrální bankou. Hillary Clinton také oznámila, že Kongres Spojených států amerických i administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy jsou v otázce sankcí názorově sjednoceny.
Hillary Clinton: Syrský prezident Assad může být označen za válečného zločince
Ministryně zahraničí USA tak reagovala na zprávu Spojených národů, podle které bylo od počátku povstání proti vládnímu režimu zabito v Sýrii více než 7500 civilistů. V posledních dnech násilí stále eskaluje a podle vyjádření místních aktivistů bylo od neděle zabito či raněno přes sto lidí. Dle zpráv od opozice i zahraničních novinářů přežívají civilisté v postižených regionech ve velice špatných podmínkách. Nedostává se jim pitné vody, jídla ani potřebného ošetření. Francouzský ministr zahraničí A. Juppe řekl, že je načase pohnat syrský režim před Mezinárodní trestní soud a varoval prezidenta Assada, že se bude zpovídat spravedlnosti.
Francouzský prezident požaduje nový návrh zákona o popírání arménské genocidy
Reaguje tak na včerejší rozhodnutí Ústavní rady, která minulý návrh zamítla. Kancelář francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy rozhodnutí komentovala slovy, že „popírání genocidy je netolerovatelné a musí být potrestáno“. Francie se kvůli tomuto návrhu dostala do krize ve vztahu s Tureckem, silně jí kritizoval také Ázerbájdžán.
Demonstranti v Jemenu požadují vyhoštění amerického velvyslance
V jemenském hlavním městě Sanaa se před americkou ambasádou shromáždili demonstranti, kteří požadují vyhoštění amerického velvyslance Geralda Michaela Feiersteina. Protestující ho obviňují ze zásahů do vnitřních záležitostí země a dále se jim nelíbí i znesvěcení Koránu na americké vojenské základně v Afghánistánu, za které se již oficiálně afghánskému prezidentovi Hamidu Karzai omluvil prezident USA Barack Obama. Před americkou ambasádou dav spálil americkou vlajku a portrét amerického velvyslance.
Írán odsoudil Izrael za vlastnění jaderných zbraní a nepodepsání Smlouvy o nešíření jaderných zbraní
Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi na bezpečnostní konferenci ve švýcarské Ženevě prohlásil, že Izrael vlastní jako jediná země na Blízkém východě jaderné zbraně a narušuje tak rovnováhu v oblasti. Ministr Salehi zdůraznil, že Izrael jako jediný stát s jadernými zbraněmi nikdy nepřistoupil ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) a jeho jaderná zařízení tím pádem nejsou kontrolována inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Izrael to, zda vlastní jaderné zbraně nikdy nepopřel ani nepotvrdil a dlouhodobě odmítá podepsat NPT, což vede k tomu, že nepodléhá žádné mezinárodní kontrole v této oblasti.
Turecko chce spolupracovat s Regionální vládou Kurdistánu ve snaze oslabit Kurdskou stranu práce
Náměstek ministra pro veřejnou bezpečnost a pořádek Murat Özçelik, bývalý velvyslanec Turecka v Iráku, navštívil kurdskou autonomní oblast, aby ve městě Arbil na severu Iráku jednal s prezidentem místní autonomní Regionální vlády Kurdistánu (KRG) Masoudem Barzani, stejně jako s šéfem kurdských tajných služeb a premiérem Nechirvanem Barzani. Turecko chce vystupňovat tlak na místní kurdskou vládu ve snaze více a efektivněji spolupracovat v boji proti Kurdské straně práce (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Již včera turecká Národní bezpečnostní rada (MGK) vyzvala irácké Kurdy k přijetí „nezbytných opatření a konkrétní kroky k vyčištění oblastní do bojovníků PKK“.
Turecko zvažuje vytvoření humanitárního koridoru bez Rady bezpečnosti OSN s odvoláním na události v Kosovu v roce 1999
Turecko zvažuje možnost vytvoření humanitárního koridoru do Sýrie bez podpory Rady bezpečnosti OSN, stejně jako k tomu došlo v Kosovu v roce 1999, neboť Rusko a Čína jasně deklarovaly, že vetují jakékoliv rozhodnutí, které budou považovat za „nevyvážené“. Podle Turecka „může mezinárodní společenství hledat alternativní legitimní způsoby, jak vytvořit humanitární koridor do Sýrie“. Turecko se odvolává na příklad Kosova, kde byly v roce 1999 USA a NATO zřízeny humanitární koridory aniž by o tom rozhodla Rada bezpečnosti OSN. Turecko údajně také počítá s tím, že by mohlo svůj postoj změnit Rusko po nadcházejících prezidentských volbách. Předseda tureckého parlamentu Cemil Cicek mezitím opět vyzval arabské země k činům.