Francouzský nejvyšší soudní orgán v úterý rozhodl, že zákon podpořený prezidentem Nicolasem Sarkozym o nelegálnosti popírání arménské genocidy je protiústavní, protože porušuje svobodu projevu. Ačkoliv je rozhodnutí Ústavní rady v této věci konečně, prezident 1. února uvedl, že pokud rada zákon zamítne, on sám předloží nový návrh týkající se této věci. Turecko uvítalo rozhodnutí rady slovy, že „země se tak vyhnuly závažné krizi ve vzájemném vztahu“.
Archiv rubriky: Blízký východ
Vlna násilí v Afghánistánu ovlivňuje prezidentskou kampaň v USA
Smrt amerických důstojníků a rozsáhlé protizápadní protesty v Afghánistánu poskytují Obamovým politickým protivníkům možnost kritiky současné zahraniční politiky. Republikánský kandidát Mitt Romney považuje určení konkrétního data pro stažení jednotek ze země za chybnou strategii. Opakovaně také prezidenta Obamu kritizoval za omluvu, kterou adresoval po vypuknutí násilností svému protějšku Hamidu Karzáímu v souvislosti s likvidací koránu na americké vojenské základně Bagram. Administrativa Bílého domu naopak předpokládá, že krveprolití posílí podporu obyvatelstva pro stažení amerických jednotek ze země. Náhlé vzplanutí násilností v v Afghánistánu je společně s napětím okolo íránského jaderného programu a zvyšováním cen pohonných hmot pro Obamův tým jasným připomenutím, že na prezidentskou kampaň budou mít nezanedbatelný vliv i zahraniční události mimo přímou kontrolu Spojených států.
Pokus o evakuaci západních novinářů ze Sýrie prozatím selhal
Pokus Červeného půlměsíce (muslimské obdoby Červeného kříže) o evakuaci zraněných západních novinářů z Homsu v Sýrii selhal. Vozidla organizace se dostaly na předměstí Baba Amr, odjely však bez zraněných. Nedošlo ani k repatriaci těl zavražděných novinářů.
Rada OSN pro lidská práva vede diskusi o Sýrii
Dnes bude v Ženevě v rámci zasedání Rady OSN pro lidská práva zahájena mimořádná debata o situaci v Sýrii, která se má zabývat zvláště zásahy syrské armády proti lidovým povstáním.
Vyslanec OSN pro Sýrii jednal s íránským a francouzským ministrem zahraničí
Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, který je nyní zvláštním vyslancem OSN a Ligy arabských států se v Ženevě, kde zasedá Rada OSN pro lidská práva, sešel s íránským ministrem zahraničí Ali Akbarem Salehi a francouzským ministrem zahraničí Alainem Juppé, aby společně jednali o Sýrii.
Do Egypta se vrátil izraelský velvyslanec
V Egyptě bylo přijato 14 nových velvyslanců, mezi nimi i první izraelský velvyslanec jmenovaný po svržení prezidenta Husni Mubaraka. Izraelský velvyslanec Yaacov Amitai tak nahrazuje bývalého velvyslance v Egyptě Jicchaka Levanona, který opustil Egypt v září 2011 poté, co byla izraelská ambasáda napadena Egypťany na protest proti zabití egyptských vojáků izraelskou armádou na hranicích Egypta a Izraele. S Izraelským velvyslancem se již setkal předseda Nejvyšší vojenské rady polní maršál Mohamed Hussein Tantawi.
Katarský premiér vyzývá arabské státy k převzetí iniciativy a k vyzbrojení syrských povstalců
Katarský premiér Hamad bin Jassim Al-Thani během návštěvy Norska oznámil, že Katar podporuje zahájení vyzbrojování syrských rebelů, a vyzval arabské státy k „převzetí iniciativy“. Podle slov katarského předsedy vlády by dodávání zbraní rebelům mělo „pomoci jejich situaci a umožnit jim bránit se“. Myšlenku vyzbrojování syrských rebelů podporuje i Saúdská Arábie. Katarský premiér dále zkritizoval Radu bezpečnosti OSN, že nebyla schopna přijmou usnesení proti syrské vládě. Katar je dlouhodobě nejsilnějším podporovatelem syrské opozice a katarský emír Hamad bin Khalifa Al Thani již dříve vyzval k vyslání arabských vojáků do Sýrie.
Syrské referendum podle vlády podpořilo vládní návrh nové ústavy
Podle agentury PressTV syrská vláda oznámila výsledky referenda o nové ústavě, dle kterých 89,4% voličů (7 490 319 lidí) podpořilo navrhované změny, 9% (753 208 lidí) se pak vyslovilo proti změně. Referenda se podle syrské vlády zúčastnilo 60% voličů. Nová syrská ústava počítá s ukončením role jediné vládnoucí strany Baas a se zavedením pluralitního politického systému, stejně tak i se zavedením omezení sedmiletého funkčního období prezidenta, který ho bude moci vykonávat pouze dvakrát. Do ústavy také přibyl článek 23, který má zaručovat práva žen na „účast v politických, sociálních a ekonomických aktivitách“. Dle článku 42 pak mají občané Sýrie mít právo na svobodné vyjadřování svých myšlenek či na „pokojnou demonstraci“. Syrská vláda již dříve slíbila uspořádání svobodných parlamentních voleb do 3 měsíců. Damašek přislíbila pluralitní parlamentní volby ve lhůtě tří měsíců.
Írán chce pomoci v posilování libanonské armády
V Teheránu se dnes sešel libanonský ministr obrany Fayez Ghosn se svým íránským protějškem brigádním generálem Ahmadem Vahidi, který uvedl, že Írán přispěje k posílení libanonské armády. Podle íránského ministra obrany jsou pro posilování Libanonu 3 důvody: „Libanon čelí hrozbě ze strany Izraele, stejně tak potřebuje silnou armádu k posílení stability v regionu a také z toho důvodu, že Západ záměrně brání rozvoji libanonských ozbrojených sil.“ Íránský ministr Ahmad Vahidi také uvedl, že Izrael podporuje „ozbrojené gangy“, které bojují proti libanonské vládě.
V Teheránu probíhá íránsko-latinskoamerická konference
V rámci konference zástupci Íránu jednají s představiteli zemí Latinské Ameriky o možnostech zlepšování vzájemných vztahů. Podle úředníků íránského ministerstva zahraničí má Latinská Amerika zvláštní postavení v zahraniční politice Íránu kvůli možnostem vzájemné spolupráce kvůli geografické poloze či přírodním zdrojům. V současnosti je roční objem obchodu mezi Íránem a Latinskou Amerikou ve výši 5 miliard dolarů, přičemž hlavním obchodním partnerem Íránu je Venezuela.
Ministryně zahraničí USA Hillary Clinton vyzvala obyvatele Sýrie k odmítnutí vlády prezidenta Bashara al-Assada
Na konferenci v Maroku vyzvala americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová syrské obyvatele a především podnikatele a média, aby ukončili podporu vlády prezidenta Assada. Hillary Clinton odmítla klasifikaci syrských protestujících jako teroristů, jak je označuje prezident Assad, a naopak vyzvala obyvatele země k jejich podpoře.
USA nehodlají po protestech v Afghánistánu měnit svoji strategii
Americký velvyslanec v Kábulu Ryan Crocker oznámil, že USA nehodlají redefinovat své závazky vůči Afghánistánu v souvislosti s vlnami protestů a násilí. Dále prohlásil, že vláda prezidenta Hamída Karzáího není připravená na odchod amerických vojáků a bez jejich přítomnosti by se zhroutila. Velvyslanec Cocker poukázal na fakt, že americké vojenské síly neopustí Afghánistán do té doby, než bude jednoznačně prokazatelné, že nehrozí návrat teroristické sítě Al-Káida a hnutí Taliban. Kandidát na amerického prezidenta Mitt Romney se nechal slyšet, že podporuje přítomnost amerických vojáků v Afghánistánu, ale požaduje změnu bezpečnostní strategie v zemi.
Americký prezident Barack Obama se omluvil afghánskému prezidentu Hamídu Karzáímu za incident s pálením Koránu
Poté co byly na americké vojenské základně Bagram spáleny příslušníky americké armády knihy Koránu a další náboženské texty, se v Afghánistánu zvedla vlna násilných protestů, které vyvrcholily granátovými útoky na americké vojáky. Americký prezident Barack Obama se nyní za tento incident oficiálně omluvil afghánskému prezidentu Hamídu Karzáímu.
Izrael se chystá dodat do Ázerbájdžánu vojenské systémy v hodnotě 1,6 miliardy dolarů
Izrael hodlá s Ázerbájdžánem uzavřít dohodu o dodávce protiletadlových systémů a systému protiraketové obrany společnosti Israel Aerospace Industries (IAI) v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Informaci uvedla agentura PressTV s odvoláním na oficiální zdroje.
Ruský premiér Vladimir Putin vyjádřil znepokojení nad rostoucí hrozbou vojenského útoku na Írán
„Rusko se obává rostoucí hrozby vojenského úderu proti Íránu“, napsal ruský premiér V. Putin v článku zveřejněném v pondělí v deníku Moskovskiye novosti. „Pokud se tak stane, budou následky katastrofální, jejich skutečný rozsah nelze předvídat,“ uvedl. Rusko dle jeho slov navrhuje uznat právo Íránu na rozvoj civilního jaderného programu, včetně práva na obohacování uranu výměnou za dohled Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nad jadernými aktivitami země. Premiér také dodal, že v tomto případě je nutné zrušit všechny jednostranné a mezinárodní sankce vůči Íránu. V roce 2011 navrhlo Rusko plán postupného řešení všech kontroverzních otázek íránského jaderného programu, na základě kterého by Írán mohl opět zahájit jednání a zmírnit pochybnosti MAAE o svých jednotlivých jaderných aktivitách, za což by byl „odměněn“ cestou částečného zrušení sankcí.
Senátor Spojených států amerických vyzývá ke snižování cen ropy
Senátor Schumer požádal ministryni zahraničí Spojených států Hillary Clinton, aby vyvinula diplomatický tlak na Saúdskou Arábii. Schumer poukazuje na nutnost kompenzovat klesající produkci Íránu a zamezit tak růstu ceny ropy. Ta se vyšplhala na 3,65 dolaru za galon a podle analytiků se může v příštích měsících dostat až na 4 dolary za galon. Schumer proto požaduje, aby Saúdská Arábie zvýšila svoji denní produkci o 2,5 miliónu barelů na 12,5 miliónu barelů.
Demonstrující Afghánci zaútočili na americkou vojenskou základnu Bagram
Dav Afghánců zaútočil na americkou základnu Bagram na protest proti pálení Koránu, ke kterému na základně došlo. Americká armáda tento incident vyšetřuje. Několikatisícový dav zaútočil na americkou základnu granáty. Tímto činem vyvrcholily 6 dní trvající nepokoje, které přinesly několik desítek obětí z řad civilistů i afghánských pořádkových sil. Prezident Hamíd Karzáí vyzval demonstranty k zachování klidu a ukončení nepokojů.
Katarský emír vyzval OSN k vyšetřování izraelské expanze na palestinská území a projevil obavu o arabskou identitu Jeruzaléma
Vládce Kataru Hamad bin Khalifa Al Thani v neděli v rámci konference v Jeruzalémě prohlásil, že arabská identita v Jeruzalémě je ohrožena izraelskou expanzí a vyzval OSN, aby zahájila vyšetřování budování izraelských osad stejně jako zabrání převážně arabských oblastí v roce 1967. Katarský emír dále přislíbil podporu usmíření mezi palestinskými frakcemi Hamas a Fatah v rámci Palestinské samosprávy. Právě Katar na počátku února hostil jednání, která vedla k dohodě mezi Hamasem a Fatehm o jednotné vládě.
Libyjský prozatímní premiér se svým doprovodem na první zahraniční cestě v Turecku, Kataru a Spojených arabských emirátech
Libyjský prozatímní premiér Abdurrahim el-Keib v rámci své první oficiální zahraniční cesty navštívil před dvěma dny Turecko, kde se setkal s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoğanem. Součástí delegace byl i libyjský ministr práce, ministr vnitra, ministr hospodářství a ministr pro energetiku. Po návštěvě Turecka navštívila libyjská delegace Katar a nyní je ve Spojených arabských emirátech. Hlavním tématem ve všech navštívených zemích je poválečná rekonstrukce Libye.
Prezident Severokyperské turecké republiky: „Izrael s řeckým Kyprem plánují na ostrově umísti izraelskou vojenskou základnu“
Prezident Severokyperské turecké republiky Derviş Eroğlu oznámil, že je přesvědčen o tom, že řecká část Kypru a Izrael zahájily jednání o umístění izraelské vojenské základny na jihu ostrova, a to i přesto, že Kyperská republika i Izrael takovou informaci popírají. Prezident Derviş Eroğlu uvedl, že „nepochybuje o důvodu Izraele i Kyperské republiky tato jednání zatajit, a že se obává, že budou využita jako nástroj proti Severokyperské turecké republice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedávné době, jako vůbec první izraelský premiér, navštívil Kyperskou republiku s cílem prohloubit vzájemnou spolupráci, a to i v souvislosti s objevenými zásobami kyperského zemního plynu. Izrael je pravděpodobným významným budoucím odběratelem kyperského plynu, proti jehož těžbě se významně ohradilo Turecko a Severokyperská turecká republika s tím, že těžba musí probíhat v zájmu obou částí ostrova, nejen té řecké.
V Afghánistánu došlo k sebevražednému útoku na vojenské letiště v Jalalabadu
Došlo k sebevražednému útoku hnutí Taliban na vojenské letiště v Jalalabadu na východě Afghánistánu, při kterém zahynulo 9 vojáků a 12 jich bylo zraněno. Podle mise ISAF zahynulo několik civilistů, afgánský voják a dva členové ostrahy, ale žádný voják NATO. Informaci potvrzuje i afghánské ministerstvo vnitra ve svém prohlášení. Taliban oznámil, že se jedná o odpověď na událost na základně Bagram, která vyvolala protiamerické demonstrace a vlnu násilí, při kterém mimo jiné došlo k zabití amerických důstojníků přímo v areálu afghánského ministerstva vnitra.
HSBC uveřejnilo zisky za rok 2011 sahající ke hranici 22 miliard USD
To znamená 15% nárůst oproti zisku za rok předešlý. HSBC je největší evropskou bankou a i přes to, že má své sídlo ve Velké Británii, 90% jejích příjmů nepochází z transakcí provedených na Britských ostrovech. Vedení HSBC označilo rok 2011 za období významného a progresivního růstu především díky rychle rostoucím trhům v Asii, Latinské Americe, ale i na Blízkém Východě a v severní Africe. Tyto regiony v současné době představují 49% příjmů této bankovní společnosti.
Ministři zahraničích věcí EU se dohodli na dalších sankcích vůči Sýrii
V pondělí se ministři zahraničních věcí Evropské unie (EU) dohodli na zmrazení aktiv syrské centrální banky, zkritizovali také zdejší hlasování o nové syrské ústavě. Britský ministr William Hague uvedl, že „otevření volebních místnosti zároveň s pokračující palbou proti civilistům vede ke ztrátě důvěryhodnosti v očích světa“. Opatření přijatá ministry se týkají také zmrazení majetku a zákazu cestování sedmi blízkých spolupracovníků prezidenta Bašára al-Asada, zákazu nákladních letů do unie a omezení obchodu ve zlatě a drahých kovech. Francouzský ministr Alain Juppé uvedl, že unie bude tento tlak stupňovat.