Bomba vybuchla u brány ambasády v Benghazi na východě země. Podle dostupných zpráv nebyl při útoku nikdo zraněn. Americké úřady v návaznosti na útok požádaly Libyjskou vládu o zvýšení bezpečnostních opatření. Hlavní ambasáda Spojených států v zemi se přitom nachází v hlavním městě Tripolisu. V posledních měsících se jedná již o několikátý útok na zahraniční a vládní cíle.
Podle amerických činitelů, kteří se vyjádřili pouze při podmínce zachování anonymity, byl al-Libi, původním jménem Mohamed Hassan Qaid, zabit při raketovém útoku amerického bezpilotního letadla v pondělí ráno v oblasti severozápadního Pákistánu. Podle zpráv z americké administrativy se jedná o těžkou ránu celé organizaci, v níž měl al-Libi hrát zásadní roli, mimo jiné při plánování útoků proti západním cílům. Pákistánská vláda útoky amerických bezpilotních letadel na svém území dlouhodobě kritizuje.
Pákistánské ministerstvo zahraničí předvolalo amerického chargé d’affaires kvůli pokračujícím útokům amerických bezpilotních útoků na pákistánském území a oficiálně americkému zástupci předalo nótu o „vážném znepokojení z pokračujících útoků“. Pákistán označil nálety za porušení mezinárodního práva a suverenity Pákistánu. Pákistán opakovaně označuje nálety za kontraproduktivní a pákistánský parlament je označil za nepřijatelné.
V posledních dvou průzkumech provedených Gallupovým institutem na vzorcích 9000 a 11000 registrovaných voličů získali republikánský vyzyvatel M. Romney i současný demokratický prezident B. Obama shodně 46%. Každý z nich má však výrazně odlišnou voličskou základnu – B. Obama má výrazně vyšší podporu mezi černošským obyvatelstvem, menšinami, či mezi mladšími voliči. M. Romneyho naopak podporují především starší ročníky, nejvyšší procento podpory pak má mezi bílými katolíky s nadprůměrným finančním příjmem. Prezidentské volby proběhnou lidovým hlasováním 6. listopadu tohoto roku, zvolení volitelé poté uskuteční volbu prezidenta 17. prosince 2012.
Velitel jednotek mise Severoatlantické aliance ISAF v Afghánistánu generál John R. Allen oznámil, že se speciálním jednotkám NATO podařilo osvobodit dva své zaměstnance. Oba pracovníci NATO s jejich dvěma afghánksými kolegy byli uneseni a zadržováni povstaleckými ozbrojenými jednotkami. Osvobozovací akci provedly speciální jednotky NATO ve spolupráci s afghánským ministerstvem vnitra. Podobné operace mají probíhat v zemi i po roce 2014, kdy mají odejít koaliční jednotky ze země.
Americký ministr obrany Leon Panetta v Singapuru prohlásil, že americká armáda přesune 60% svých námořních síl do oblasti Tichého oceánu. V současné době mají Spojené státy americké rozděleny své námořní kapacity mezi Tichý a Atlantický oceán v poměru 1:1. Tento plán je součástí deklarované strategie USA s cílem posílit politické a vojenské angažmá země v Asii. Ministr obrany Leon Panetta oznámil, že tento přesun námořních jednotek není namířen proti Číně a oznámil plán Spojených států prohloubit vojenskou spolupráci a politický dialog s Čínskou lidovou republikou.
Podle informací agentury Reuters se jedná o vysoce postaveného úředníka ministerstva státní bezpečnosti, který čelí obvinění z provádění špionáže pro americké tajné služby. Americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton odmítla událost komentovat. K zatčení mělo dojít na počátku letošního roku, informace nebyly zveřejněny z důvodu ohrožení vzájemných vztahů mezi zeměmi. Pokud se obvinění potvrdí, bude se jednat o nejzávažnější špionážní aféru od roku 1985.
V rámci primárek se mu podařilo získat potřebných 1144 volitelských hlasů a zajistil si tak nominaci ještě před samotným republikánským nominačním sjezdem, který proběhne v srpnu tohoto roku. V posledních měsících se v kampani zaměřil především na kritiku ekonomické a energetické politiky současného prezidenta B. Obamy.
Došlo tak k úspěšnému zakončení celé mise, která pravděpodobně povede k podepsání kontraktu na další mise mezi společností SpaceX, která modul vyvinula a provozuje a Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA). Modul na palubu Mezinárodní vesmírné stanice dopravil přes 500 kg materiálu a zpátky se vrátil s 660 kg materiálu.
Jemenská nositelka Nobelovy ceny míru Tawakul Karman kritizovala útoky amerických dronů v Jemenu proti cílům teroristické sítě Al-Kaida. Podle jejího názoru většina obětí těchto útoků nepochází z řad teroristů, ale z řad civilního obyvatelstva. Přes své výhrady ocenila příspěvek USA a mezinárodního společenství v boji proti terorismu v Jemenu.
Obě země budou s platností od 1. června 2012 pro vzájemný obchod používat pouze japonský yen a čínský juan a ukončí tím roli amerického dolaru jako zprostředkovatele vzájemného obchodu. Toto opatření by mělo snížit konverzní poplatky, usnadnit a podpořit bilaterální obchod a také posílit postavení čínského juanu jako světové měny. Čína je největším japonským obchodním partnerem a obě země patří mezi trojici největších světových ekonomik. Přímý obchod s Japonskem je prvním případem, kdy Čína bude přímo obchodovat s další zemí bez zprostředkování obchodu americkým dolarem a dle mnohých analytiků bude znamenat „odrazový můstek“ pro další podobná opatření.
Ekonomika Jižní Korey závislá zejména na exportu počítačových čipů a mobilních zařízení utrpěla ztrátu způsobenou poklesem poptávky na světových trzích. Obchodní bilance čtvrté největší asijské ekonomiky poklesla v porovnání s březnovou hodnotou z 2,97 na 1,78 miliardy USD. Hodnota zahraničního obchodu s Evropou vykázala v dubnu 20% meziroční pokles a výrazně zpomalil také růst zahraničního obchodu s USA.
Poté, co generální tajemník OSN Ban Ki-Moon nařídil vyšetřit incident ve vesnici Houla , některé státy reagovaly vypovězením syrských diplomatů. Ke kroku se slovy francouzského prezidenta „po jednáních na vysoké úrovni s britským premiérem Davidem Cameronem“ rozhodla Francie, Velká Británie, Německo, Itálie a Austrálie. Stejný krok potvrdil i kanadský ministr zahraničních věcí John Baird.
Vláda Julie Gillard tímto vyjádřila protest proti masakru v syrském městě Houla. Ministr zahraničních věcí Bob Carr oznámil, že syrský diplomat Jawdat Ali má 72 hodin na to, aby opustil zemi. Austrálie zároveň navýšila sankce, které zahrnují finanční a cestovní omezení a společně s Evropskou unií a Spojenými státy uvalila na Sýrii zbrojní embargo.
Soupeření společností Google, Facebook a dalších o nákup společnosti Opera by mohlo podle analytiků dostat její hodnotu až k hranici 1 miliardy amerických dolarů, v současnosti její hodnota na základě aktuální ceny akcií dosahuje 800 milionů amerických dolarů. Pro společnost Facebook by získání mobilních technologií společnosti Opera společně s více než 170 miliony uživateli prohlížeče Opera Mini znamenalo výrazně rychlejší a efektivnější řešení, než vyvíjení vlastní mobilní platformy.
Manévr spojení byl proveden ve výšce 400 km při rychlosti okolo 28 tisíc km/h. Úspěch mise tak dává za pravdu mnoha odborníkům, kteří předpokládají, že dynamičtější soukromé společnosti převezmou hlavní podíl na dopravě materiálu i personálu na oběžnou dráhu a státy se budou spíše soustředit na vývoj vesmírných lodí pro delší cesty. Modul by měl přistát v Tichém oceánu během 31. května.
Podle vrcholného představitele amerických ozbrojených sil generála Martina Dempseyho může eskalující násilí v Sýrii vést až k vojenské intervenci. Upozornil ovšem je válka v Sýrii by byla náročnější než byla operace v Libyi. Spojené státy americké podle generála Dempseyho zvýší diplomatický a ekonomický nátlak na syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Nedávné vraždění ve vesnici Houla ovšem dle Dempseyho ve Spojených státech značně zvýšilo volání po vojenské intervenci.
NATO zakázalo nahrávání videa či pořizování fotografií v místech, kde dochází k bojům, kterých se účastní vojenské jednotky Severoatlantické aliance. Zákaz se vztahuje na 36 000 vojáků NATO v Afghánistánu. Tento krok je reakcí na skandál, který vyvolalo zveřejnění fotografií na kterých pózují američtí vojáci s těly mrtvých povstalců. Tento incident poškodil vztahy NATO a Afghánistánu. Vojáci NATO budou nyní smět pořizovat snímky jen na vojenských základnách ve svém volném čase.
Rusko minulý týden provedlo první úspěšný test nové mezikontinentální balistické rakety (ICBM), která je schopna proniknout do obranného systému vyvíjeného v současnosti Severoatlantickou aliancí. Informovala o tom agentura Interfax s odkazem na slova mluvčího Strategických jaderných sil Ruské federace Vadima Kovala. K úspěšnému vypuštění fiktivní hlavice došlo jen několik dní poté, co NATO oficiálně aktivovalo první etapu evropského protiraketového štítu, proti jehož nasazení se Moskva ostře staví z obavy, že může být zaměřen proti jadernému arzenálu Ruska (podle předpokladů Severoatlantické aliance dojde k plnému zprovoznění systému evropské protiraketové obrany v roce 2018). Jednalo se o druhý test nové rakety, první proběhl loni v září a dopadl neúspěšně. Nová raketa zatím nemá oficiální jméno, nejsou známy ani její parametry kromě údajné vylepšené manévrovací schopnosti, kterou disponuje díky využití nového typu paliva, a obtížnější možnosti detekce.
Americký ministr obrany Leon Panetta upozornil, že vojáky NATO čekají další boje, předtím než dojde k jejich stažení v roce 2014, jak bylo dohodnuto na summitu Severoatlantické aliance v Chicagu. Hnutí Taliban, které dlouhodobě bojuje proti silám NATO v Afghánistánu, zatím nepřistoupilo na další mírové rozhovory a podle ministra Panetty je stále aktivní. Vědomí brzkého odchodu vojsk Severoatlantické aliance může dle Panetty aktivitu Talibanu ještě zvýšit. Taliban operuje z prostor v Pákistánu, kde je pro vojáky NATO obtížné zasáhnout, především kvůli špatným vztahům Pákistánu a USA.
USA zvažují zařazení nigerijské ozbrojené skupiny Boko Haram za zahraniční teroristickou organizaci. Podle amerických diplomatů ztratila skupina díky svým násilným metodám podporu většiny obyvatel. Toto zařazení znamená pro skupinu rozsáhlé sankce, například zmrazení finančních aktiv.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton odjíždí příští týden na cestu po Skandinávii, Kavkaze a Turecku. Cílem její cesty je diskutovat bezpečnostní otázky, především ohledně Sýrie a Íránu či spor Arménie a Ázerbájdžánu o oblast Náhorního Karabachu. Na řadu má přijít i problematika zdraví a životního prostředí.
Afghánští zákonodárci schválili bezpečnostní dohodu mezi USA a Afghánistánem. Podle této smlouvy mohou američtí vojáci zůstat na afghánské půdě ještě alespoň 10 let po odchodu vojsk NATO v roce 2014. Zůstanou především voejnští instruktoři a speciální jednotky. Dohoda vznikla v dubnu tohoto roku a 2. května ji podepsal americký prezident Barack Obama. Schválení dohody afghánským parlamentem ohrožovaly neshody mezi Spojenými státy a vedením NATO na jedné straně a afghánskými představiteli na druhé.