Hlavní podíl na tomto vývoji má zejména snížení cen dovozu související s poklesem cen ropy a zároveň zvýšení objemu vývozu do Číny a Evropy. Politicky citlivý obchodní deficit mezi Spojenými státy a Čínou se zvýšil na hodnotu 26 miliard amerických dolarů z 24,5 miliardy USD předcházejícího měsíce. Ačkoliv vývoz do Číny vystoupal o 5,2%, došlo zároveň i k růstu dovozu o 5,8%. Vývoz zboží do států Evropské unie rostl během května o 2,6%.
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy oznámila plán na uzavření 9 strážních stanovišť na hranici s Mexikem. Má být uzavřeno 6 stanovišť v Texasu a po jednom v Idaho, Montaně a Kalifornii. Důvodem je snaha přesunout jednotky do oblastí s vyšší prioritou, které jsou více ohroženy nelegální aktivitou. Kritici tohoto kroku varují před zvýšenou fluktuací drog a nelegálních přistěhovalců do Spojených států amerických.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila, že USA sníží sankce vůči Barmě. Důvodem tohoto kroku je zahájení politických reforem v zemi. USA tak umožní americkým firmám investovat v Barmě, ale budou striktně požadovat zveřejnění všech detailů ohledně všech obchodních transakcí, které firmy v zemi uskuteční. O investice v Barmě projevily zájem některé velké americké korporace, jako například Coca Cola či General Electric Co. Sankce byly uvolněny i některými dalšími zeměmi, jako například Austrálii, Kanadou, Japonskem a Evropskou unii.
Podle dohody by měl být R. Ferdaus odsouzen k 17 letům odnětí svobody za plánování pokusu o poškození a zničení federální budovy a pokus o poskytnutí materiální podpory teroristům. Původně byl obžalován ze 6 trestných činů, výměnou za přiznání však bude odsouzen pouze za 2 výše uvedené. Cílem útoků, které měly být provedeny za pomocí dálkově ovládaných modelů letadel, měly být mimo jiné budovy Kapitolu a Pentagonu. Při zatčení zajistil Federální úřad pro vyšetřování (FBI) výbušniny, 3 granáty a 6 útočných pušek, které R. Ferdaus nakoupil od agentů v přestrojení, kteří se vydávali za prostředníky teroristické sítě Al-Kaida.
K dohodě došlo v rámci hlasování v tomto týdnu, když se pro návrh vyslovilo 111 a proti návrhu 41 biskupů. Episkopální církev v USA je se 2 miliony členů 14. největší církví ve Spojených státech a stane se tak prozatím největší církví, která schválila liturgii pro posvěcení svazků osob stejného pohlaví. Reverend Lowell Grisham po hlasování poznamenal, že „dnešním dnem Episkopální církev podpořila lidskou důstojnost skupiny lidí, kteří jsou až příliš často obětí stigmatizace, diskriminace a šikany.“
Mělo by se jednat o roční prodloužení daňových úlev pro střední vrstvy, které mají svůj původ v období administrativy prezidenta G.W.Bushe. Podle komentátorů se jedná o snahu prezidenta Obamy odvést v předvolebním období pozornost od vysoké míry nezaměstnanosti a nepřesvědčivých výsledků v ekonomice. Pokud Kongres Spojených států nezasáhne, dojde k vypršení daňových úlev 1. ledna roku 2013.
Texas je přitom státem, ve kterém nemá v současnosti zdravotní pojištění více než 6,2 milionu lidí, což představuje 24,6 % celkové populace. Jediným státem v USA, který má více nepojištěných obyvatel je Kalifornie, nicméně procento nepojištěných vztažené na celou populaci je zde nižší. Texas se odmítnutím reformy přidává po bok států Florida, Jižní Karolína, Wisconsin, Mississippi a Louisiana. Guvernéři těchto států doufají, že letošní prezidentské a senátní volby přinesou republikánské vítězství a zákon bude zrušen. Guvernér státu Texas Rick Perry ve svém vyjádření napsal, že se nebude podílet na zbankrotování svého státu prosazováním zákona, který je v přímém rozporu s Ústavou a základními myšlenkami omezené vládní kontroly. Zároveň označil zdravotní reformu v této podobě za nepřijatelný zásah do suverenity jednotlivých států.
Náměstkem americké ministryně zahraničních věcí pro evropské a euroasijské záležitosti Philip Gordon tvrdí, že USA očekávají normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. „Spojené státy americké ani Evropská unie neočekávají, že Srbsko v této fázi uzná nezávislost Kosova. Nicméně, Srbsko se musí smířit s realitou demokratického, suverénního, nezávislého a multietnického Kosovo s dnešními hranicemi,“ řekl na summitu v Chorvatsku. Gordon dále uvedl, že USA jsou připraveny pomoci oběma stranám, je však potřeba, aby Bělehrad přestal podporovat nelegální bezpečnostní a justiční struktury v severním Kosovu. Summitu v Chorvatsku se zúčastnil bývalý srbský prezident Boris Tadic, ne však oficiální srbská delegace. Ta nesouhlasila s účastí kosovského premiéra Hashima Thaci.
V Tokiu se konala mezinárodní konference o obnově Afghanistánu, která se zabývala poskytováním finanční pomoci zemi. Zúčastnilo se ji téměř 70 zemí a byla zde odsouhlasena pomoc o velikosti 16 miliard USD, kterou by měl Afghánistán obdržet do roku 2015. Finanční pomoc by měla sloužit k obnově země, dárci ji však podmínili zárukami od afghánských úřadů, že peníze budou vynaloženy také na zefektivnění správy země a boji proti korupci. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon uvedl na tiskové konferenci, že pomoc mezinárodního společenství je pro samostatné fungování země nezbytná a vyzval afghánskou vládu, aby pomoci využila moudře. Konference se zúčastnila také americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a afghánský prezident Hamid Karzai.
V Afghánistánu došlo během víkendu k několika útokům na vojenské i civilní cíle. Podle údajů mise ISAF bylo zabito 8 aliančních vojáků, z toho 6 Američanů, pomocí “improvizovaných výbušných zařízení“. V provincii Kandahár zahynulo po výbuchu 14 civilistů, včetně několika žen a dětí. Na hranicích s Pákistánem, na jedné ze znovu otevřených zásobovacích tras NATO, bylo zabito 12 lidí.
V interview pro západní média syrský prezident Bashar Al-Assad obvinil Spojené státy americké z podněcování vzpoury v Sýrii. Označil syrské povstalce za teroristy a upozornil, že USA jejich podporou nesou vinu za smrt tisíců civilních obyvatel Sýrie. Zdůraznil také vazby syrských povstalců na teroristickou síť Al-Kaida. Prezident Assad také prohlásil, že situace v Sýrii je zásadně odlišná od situace v Egyptě či Libyi. Za hlavní překážku míru považuje snahy některých zemí vstupovat do situace v Sýrii – podle prezidenta Assada se jedná především o Katar, Turecko, Saúdskou Arábii a Spojené státy americké.
USA oznámily, že americký prezident Barack Obama pozval nově zvoleného egyptského prezidenta Mohameda Mursi na návštěvu USA. Americký prezident tak chce udržet dobré vztahy USA a Egypta, navzdory faktu, že prezidentské volby vyhrál zástupce Muslimského bratrstva, které USA podezírají z podpory teroristických skupin. Americká diplomacie se v Egyptě snaží spolupracovat s oběma nejmocnějšími složkami v Egyptě – Armádou a Muslimským bratrstvem. Egyptský prezident by měl navštívit USA v září.
Na konferenci v Japonsku, která se věnuje situaci v Afghánistánu, americká ministryně zahraničí Hillary Clinton pogratulovala Libyi ke zvládnutým volbám. Zdůraznila roli Severoatlantické aliance při tranzici Libye k demokracii. Spojené státy americké podle Hillary Clinton budou nadále podporovat Libyjskou vládu.
Nynější vlna vysokých teplot spojených s minimem srážek je nejhorší za posledních 12 let. Podle odborníků by mohlo v zasažených oblastech dojít ke snížení úrody zemědělských plodin o více než jednu pětinu. Kromě zemědělských škod také v souvislosti s výkyvy počasí zemřelo během posledního měsíce v rámci Spojených států minimálně 23 lidí.
Tato snaha je v souladu s úsilím Pentagonu snížit svoji závislost na palivu, které se získává z importované ropy. Podle zástupců armády představuje tato závislost na dováženém palivu bezpečností riziko, které je řešitelné právě vývojem alternativních zdrojů paliva pro tanky, letouny i lodě. Děje se tak i přes negativní ohlasy ze strany některých členů Kongresu, kteří považují plánovanou investici do stavby nových rafinerií v hodnotě 420 milionů dolarů za příliš nákladnou a neefektivní. Námořnictvo nyní připravuje šestitýdenním cvičení za použití biopaliva, které by mělo začít 18. července tohoto roku.
Nejméně v 19 případech se jednalo o civilisty. Útoky bezpilotních letounů pokračují navzdory opakovaným žádostem pákistánské vlády o jejich přerušení. V červnu letošního roku hnutí Taliban varovalo před sabotáží kampaně proti dětské obrně v případě, že nedojde k ukončení útoků. USA tvrdí, že útoky zasahují pouze ozbrojence, dle mnohých kritiků však většinu obětí tvoří právě civilisté. Od počátku roku 2012 tak zemřelo více než 150 osob.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na své nečekané návštěvě Afghánistánu přiznala zemi zvláštní bezpečnostní status. Tlumočila tak rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy. USA také označily Afghánistán za hlavního spojence mimo NATO. Zvláštní bezpečnostní status umožňuje Afghánistánu lepší přístup k americkým zbraním či k výcviku vojsk americkými instruktory. Podobný status má například Izrael. Americká ministryně zahraničí prohlásila, že USA neponechají Afghánistán osudu, až válka v roce 2014 skončí. V reakci na tato prohlášení pronesl kritiku USA afghánský prezident Hamid Karzai, který kritizoval vměšování USA do záležitostí Afghánistánu.
Podle slov Afghánského prezidenta Hamida Karzaie se USA svojí politikou pokouší vměšovat do vnitřních záležitostí Afghánistánu. Spojené státy americké pak podle Hamida Karzaie označují vládu Afghánistánu za korupční a nekompetentní proto, aby si udržely vliv na chod země. Kritizuje také chmurné vize USA a NATO ohledně vývoje v Afghánistánu po roce 2014, kdy mají odejít alianční vojska. Prezident Karzai vyslovil názor, že tyto vize mají ospravedlnit delší setrvání cizích vojsk v Afghánistánu. Tuto kritiku USA afghánský prezident vyslovil v reakci na nečekanou návštěvu americké ministryně zahraničí Hillary Clinton.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dnes nečekaně navštívila afghánské hlavní město Kábul. Setkala se s afghánským prezidentem Hamidem Karzaiem. Hovořili o vzájemných vztazích ve vojenské i civilní oblasti. Americká ministryně zahraničí označila Afghánistán za hlavního spojence USA mimo Severoatlantickou alianci. Návštěva v Kábulu je zastávkou americké ministryně zahraničí na cestě do Japonska, kde se má setkat s hlavními sponzory války v Afghánistánu.
Jedná se o prozatím nejvyšší částku, kterou se mu podařilo v rámci své kampaně za měsíc získat. Velký podíl na tom má pravděpodobně rozhodnutí Nejvyššího soudu USA o ústavnosti zdravotní reformy současného prezidenta B. Obamy, se kterou velká část amerických občanů nesouhlasí a jedinou šanci na její zrušení spatřují ve vítězství M. Romneyho v prosincových prezidentských volbách. Za prvních 24 hodin od výroku Nejvyššího soudu získal M. Romney přes 4,6 milionu USD. Analytici odhadují, že letošní prezidentská kampaň ve Spojených státech bude nejdražší kampaní v historii země.
V Paříži jedná skupina „Přátelé Sýrie„, která vystupuje proti vládě syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na této schůzce řekla, že Čína a především Rusko musí negativně pocítit dopady své podpory současné syrské vládě. Obě země mají podle americké ministryně zahraničí zaplatit za své diplomatické jednání. Syrskou vládu podle Hillary Clinton nelze tolerovat poté, co došlo k jejímu sporu s Tureckem. Členové „Přátel Sýrie“ se shodli na požadavku větších sankcí vůči Sýrii podle kapitoly 7 charty OSN, která umožňuje použití ekonomických diplomatických a v některých případech i vojenských prostředků. Zástupci Sýrie, Ruska ani Číny nebyli na jednání pozváni.
Důvodem k uvalení sankcí je spolupráce s islamistickou militantní skupinou Al-Shabaab, která působí v Somálsku. Spolupráce dvou vysokých představitelů Eritreje podle USA představuje hrozbu pro stabilitu celé východní Afriky. Sankce se týkají plukovníka Twolde Habte Nagashe, šéfa eritrejské rozvědky, který se měl podílet na výcviku rebelů Al-Shabaab, a plukovníka Taeme Abraham Goitom.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen představil vizi fungování Severoatlantické aliance v příštích letech. Podle jeho slov je klíčovým bodem následujícího vývoje NATO přispívat k zajištění globální bezpečnosti. Tento cíl má být naplněn skrze užší spolupráci NATO se subjekty v Africe i v Asii. Příkladem této spolupráce je podle Generálního tajemníka mise NATO proti pirátům v Somálsku. Rozšířena bude také vojenská i civilní spolupráce s nečlenskými státy v rámci Partnerství pro mír a v dalších přidružených institucích. Anders Fogh Rasmussen také prohlásil, že bezpečnost USA a Evropy je nedělitelná.