Kolumbijský prezident reaguje umírněně na obvinění venezuelského prezidenta

Venezuelský prezident Nicolás Maduro minulý pátek naznačil, že bývalý prezident Kolumbie Álvaro Uribe plánuje jeho vraždu a také, že se podílel na vraždě venezuelského prezidenta Jhonnyho Gonzáleze. „Tato obvinění jsou odrazem zoufalství osoby, která se k moci dostala nezákonným způsobem a která se snaží odvrátit pozornost od porušování zákonů a probíhající korupce pomluvami a hledáním obětních beránků,“ napsal k obviněním právník Álvary Uribe Jaime Granados. Álvaro Uribe byl kolumbijským prezidentem v letech 2002 až 2010 a patřil k výrazným kritikům zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Současný prezident Kolumbie Juan Manuel Santos v neděli napsal, že bude bránit bývalého prezidenta diplomatickou cestou, že se nesníží ke křikům a urážkám. Příznivci Álvara Uribe a několik dalších politických skupin tlačí kolumbijského prezidenta, aby se vymezil vůči slovům Nicoláse Madury ostřeji.

Brazílie chce najmout 6 000 kubánských lékařů

Brazilský ministr zahraničí Antonio Patriota řekl, že Brazílie jedná s Panamerickou zdravotnickou organizací (PAHO) o zaměstnání nejméně 6 000 kubánských lékařů. Ti by pracovali především na venkově v chudších oblastech země, kde je brazilských doktorů nedostatek. Některé brazilské zdravotnické organizace proti přijetí doktorů z Kuby protestují, tvrdí, že jejich profesní kvalifikace není dostatečná a že nemohou splnit místní medicínské standardy. Za poslední desetiletí pracovalo zhruba 30 000 kubánských lékařů ve Venezuele, se kterou Kuba udržuje velmi dobré vztahy. Kuba má největší počet lékařů na jednoho obyvatele na světě.

Argentina koupila španělské vagony metra, ty avšak nejezdí

Radnice v Buenos Aires roku 2011 koupila 36 vlakových vozů, které používal španělský železniční dopravce Renfe. Šest souprav mělo být zařazeno do provozu metra.  Jedná se o model CAF 5000, který byl uveden na trh v roce 1974. Pouze jeden z vozů však mohl vyjet na trať, ostatních 5 bylo ve velmi špatném stavu. Nákup vozů stál 23,6 milionů USD. Podle deníku Crónica vozy dorazily do Argentiny již v nepojízdném stavu, což popřel člen Podzemních drah Buenos Aires (Sbase) Juan Pablo Piccardo. Případ bude vyšetřován kvůli možné korupci.

Prezident Spojených států amerických Obama odmítá obvinění venezuelského prezidenta Madura

Venezuelský prezident Nicolás Maduro po prezidentských volbách, které se v zemi konaly v dubnu, obvinil amerického občana Timothy Tracyho z organizace studentských protestů s cílem vyvolat nestabilitu režimu. Tohle obvinění prezident Spojených států amerických  Barack Obama označil za nesmyslné a v plném rozsahu ho odmítl. Zároveň prohlásil, že Venezuela již v minulosti používala podobné obvinění vůči Spojeným státem americkým. Na druhou stranu se venezuelský prezident Maduro vyjádřil na adresu prezidenta Obamy nelichotivě a označil ho za „velkého šéfa ďáblů“. Následně ho obvinil z finanční podpory opozice a snahy zničit venezuelskou demokracii.

Peru podepsalo dohody o bezpečnostní spolupráci s Francií

Vlády Peru a Francie v neděli podepsaly 2 dohody o spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany. Za Peru dokumenty podepsal ministr obrany Pedro Cateriano a za Francii ministr Kader Arif. Ministr Cateriano se v souvislosti s dohodami vyjádřil, že jejich uzavření dokazuje nadstandardní stupeň vztahů mezi Peru a Francií, které si dobře rozumějí v oblasti obrany. Ministr Arif během svého pobytu v Peru navštívil několik státních a vzdělávacích institucí a taky byl přijat prezidentem Ollantem Humalem.

Ekvádor odmítl koupit čínské radary, uvažuje o koupi z Evropy

Ekvádorská vláda po důkladném prostudování nabídky na koupi dalších radarů z Číny možnost zamítla, protože již několik z nich na území země správně nefunguje kvůli výrobním chybám. Na druhé straně do úvahy přicházejí radary výroby francouzské, španělské nebo italské. Současný prezident Rafael Correa se snaží vybudovat silný systém vzdušné obrany, jelikož v roce 2007 ekvádorská armáda nedisponovala žádnými helikoptérami. Od té doby se mu podařilo zabezpečit pro armádu novou leteckou flotilu, nadzvukové letadla a taky helikoptéry.

Více než 3500 kolumbijských dětí od roku 2002 bojovalo v ozbrojených skupinách

Ministr obrany Kolumbie Juan Carlos Pinzón oznámil, že od roku 2002 bylo v Kolumbii odzbrojených 3521 dětí pod 18 let. Z tohoto počtu dětí, které patřili do různých ozbrojených skupin, bylo 2500 kluků a 1021 holek. Nejvíce z nich patřilo do největší povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a druhé největší skupiny Národní osvobozenecká armáda (ELN).  V Kolumbii momentálně probíhá kampaň, která se snaží ukázat dětem, jaké nebezpečí jich čeká v případě, že se rozhodnou do aktivit některé z těchto organizací zapojit. Během projevu ministra Pinzóna se o své zážitky na výstrahu ostatním podělili i jeden kluk a jedna holka.

Představitel opozice Capriles oficiálně zpochybnil dubnové prezidentské volby

Venezuelská opozice formálně zpochybnila výsledek dubnových prezidentských voleb podáním žaloby na Nejvyšším soudě Venezuely. Na základě výsledků vyhrál volby s těsným náskokem vládní kandidát Nicolás Maduro. Teď bude muset soud rozhodnout, jestli žalobu přijme a začne konání v této věci. Právník Gerardo Fernández, který zastupuje opozičního lídra Henrique Caprilese, oznámil, že na soudě odprezentoval dokument o 180 stránkách ukazujících nesrovnalosti ve sčítání výsledků. Nicméně soud nemá žádnou legálně stanovenou dobu, do kdy musí o návrhu rozhodnout. Opozice nemá velké očekávání od soudu, jeho nečinnost jim může sloužit jako podnět pro mezinárodní konání.

Bolívie vyhostí americkou agenturu pro rozvoj

Prezident Bolívie Evo Morales oznámil, že ze země vyhostí Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID). Obvinil agenturu z vměšování se do vnitřních záležitostí Bolívie a z příprav konspirací proti vládě. „Nebudou nám chybět žádné instituce velvyslanectví Spojených států amerických, které jsou používány na konspiraci proti bolívijskému lidu a speciálně proti národní vládě. USAID odchází z Bolívie,“ prohlásil prezident Morales na Plaza de Armas v hlavním městě La Paz. Není to poprvé, co prezident Morales vyslovuje podobné obvinění proti Spojeným státům americkým. V roce 2008 vyhostil ze země velvyslance Spojených států amerických Philipa Goldberga a také členy Protinarkotické agentury Spojených států americké, země obvinění odmítá.

Spojené státy americké a Kolumbie diskutovaly o spolupráci a bezpečnosti

Ministr obrany Spojených států amerických Chuck Hagel se setkal s ministrem obrany Kolumbie Juanem Carlosem Pinzónem v Pentagonu ve Washingtonu, aby společně prodiskutovali otázky bezpečnosti a spolupráce mezi oběma zeměmi. Ministr Hagel ocenil pokroky, které Kolumbie dělá ve vyjednáváních s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Navíc ministři Hagel a Pinzón probrali možnosti budoucí spolupráce mezi armádou Spojených států amerických a Kolumbie v projektech regionální obrany. Toto setkání se uskutečnilo před bilaterálním jednáním představitelů obou států, které je naplánované v blízké budoucnosti.

V Brazílii byl exkomunikován kněz kvůli podpoře homosexuálů

Katolická církev v Brazílii exkomunikovala kontroverzního kněze, který otevřeně vyjádřil svou podporu práv homosexuálů. Diecéze v oblasti Bauru kvalifikovala názory kněze Roberta Francisca Daniela jako kacířské. Taky prohlásila, že žádný katolík nemá právo útočit na pravou víru. Kněz Daniel žádal církev, aby změnila svůj postoj vůči sexualitě.. Na rozlučkovou mší kněze Daniele, která se konala o víkendu, přišly stovky lidí.

Prezident Bolívie se bude moci ucházet o třetí zvolení do úřadu prezidenta

Ústavní soud Bolívie povolil kandidaturu současného prezidenta Eva Moralese v příštích volbách, které se uskuteční v roce 2014. Prezident Morales byl zvolen poprvé do řadu prezidenta v roce 2005, pak byl znovu zvolený v roce 2009. Podle ústavy Bolívie může prezident zastávat úřad nejvíce ve 2 za sebou následujících volebních obdobích. Nicméně prezident Morales obhajoval své právo na kandidaturu v 3. období kvůli tomu, že ústava zavádějící povolený počet volebních období vstoupila do platnosti až v roce 2009, a proto by se jeho první funkční období z roku 2005 nemělo počítat. Podle závěru soudu byl jeho argument potvrzen a prezident Morales se může o obhájení prezidentského úřadu ucházet i po třetí v roce 2014. Opozice tohle rozhodnutí soudu považuje za nepřijatelné.

Ve Venezuele se uskuteční audit voleb, požadavky kandidáta Caprilese nebudou zohledněny

Národní volební rada oznámila, že audit prezidentských voleb se uskuteční mezi 6. květnem a 4. červnem. Nicméně požadavky vznesené kandidátem na prezidenta Henrique Caprilesem nebudou brány do úvahy. Předsedkyně Národní volební rady Tibisay Lucena oznámila, že „je nemožný akceptovat požadované podmínky, jelikož nebyly nařízeny žádnou soudnou instancí“. Také zdůraznila, že se v žádném případě nejedná o nové spočítání hlasů, které by mohlo ovlivnit výsledky voleb ze 14. dubna. Během auditu bude revidováno 46 % hlasů, které nebyly zkontrolovány v den voleb. Audit již ve Venezuele vyvolává velkou polemiku. Opoziční vůdce Henrique Capriles odmítá uznat výsledky voleb, dokud nebudou přepočítány všechny hlasy.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se setkal s bývalým kubánským prezidentem Fidelem Castrem

Až 5 hodin trvalo setkání venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a bývalého kubánského prezidenta Fidela Castra. Lídři v sobotu v kubánském hlavním městě Havana diskutovali o současní situaci ve Venezuele, zesnulém bývalém prezidentu Venezuely Hugovi Chávezovi a blízkém vztahu mezi oběma státy. Kubánský deník Granma navíc informoval o příjezdu prezidenta Madura již v pátek, kdy se setkal s ministrem zahraničních věcí Kuby Brunem Rodríguezem. Tahle cesta na Kubu je první oficiální návštěvou prezidenta Madura od 14. dubna, kdy byl zvolen do úřadu.

Leader venezuelské opozice Henrique Capriles se chystá zpochybnit výsledky voleb

Jestliže mu nebude povolen přístup k záznamům výsledků z jednotlivých volebních okrsků, předseda venezuelské opozice a bývalý kandidát na prezidenta Henrique Capriles odmítá účast na auditu, který povolila zorganizovat Národní volební rada. „Bez přístupu k záznamům se nebudeme účastnit žádného auditu, jelikož ho považujeme za vtip,“ prohlásil leader opozice Capriles. Také oznámil, že prezidentské volby by se určitě měly zopakovat buď na celonárodní úrovni, nebo jenom v některých regionech. „V obvodech, kde se vyskytují nesrovnalosti, se musí volby anulovat a opakovat,“ prohlásil bývalý kandidát Capriles v rozhovoru pro opoziční venezuelský kanál Globovisión.

Haiti se stalo místem prezidentského summitu

Po 3 letech od devastujícího zemětřesení se Haiti stalo místem regionálního prezidentského summitu, na kterém 6 prezidentů diskutovalo o přípravě na zvládání přírodních katastrof. V městě Puerto Príncipe se sešli prezidenti Mexika Enrique Peňa Nieto, Kolumbie Juan Manuel Santos, Chile Sebastián Piňera, Guatemaly Otto Pérez Molina, Hondurasu Porfirio Lobo Sosa a Dominikánské republiky Danilo Medina. Prezident Haiti Michel Martelly zdůraznil, že zorganizování tak důležitého summitu jednoznačně ukazuje pokroky jeho země v odstraňování následků katastrofy, při které zemřelo přibližně 200 000 lidí.

Argentinská Poslanecká sněmovna schválila část reforem soudnictví

Po dvacetihodinovém jednání Poslanecká sněmovna Argentiny ve čtvrtek schválila 3 ze 6 plánovaných bodů reformy soudnictví. Dva z nich vstoupí v platnost, třetí navrhovaná změna byla sice Poslaneckou sěmovnou přijata, ale musí se vrátit k projednávání zpět do Senátu. Byly schváleny následující změny:  členové Soudní rady, kteří vybírají a odvolávají soudce, mají být nově voleni ve všeobecných volbách a musí se přihlásit k nějaké politické straně. Dále budou vytvořeny 3 soudy třetí instance – jeden pro oblast pracovního práva, druhý pro občanské a třetí pro obchodní. Mají se zabývat odvoláními od soudů druhých instancí a spor vyřešit dříve, než se dostane k Nejvyššímu soudu. Poslední přijatou změnou je, že soudy nebudou moci  přijímat preventivní opatření, které by pozastavovaly platnost zákonů po dobu delší než 6 měsíců. V zemi vznikla silná opozoce, která navrhované reformy kritizuje.

Občan Spojených států amerických byl zatčen ve Venezuele za špionáž

Venezuelské autority oznámily zatčení amerického občana, kterého následně obvinily ze špionáže. Ministr vnitra Miguel Rodríguez Torres prohlásil, že Timothy Hallet Tracy financoval studentské protesty organizované po prezidentských volbách. Navíc ho obvinil z toho, že jeho cílem bylo destabilizovat zemi až do bodu, kdy by se začala občanská válka. Podle nejnovější zprávy policie zemřelo při protestech 9 lidí. Současný prezident Nicolás Maduro vyhrál volby o méně než 2 % a opoziční kandidát Henrique Capriles požadoval přepočítání hlasů. Nicméně prezident Maduro byl ve funkci potvrzen.

Kolumbijský senát odmítl schválení homosexuálních manželství

Po 2 týdnech demonstrací ve prospěch i proti zákonu na stejnopohlavní manželství zamítl Kongres Kolumbie zákon, který by je umožňoval. Hlasování bylo zcela jednoznačné – proti přijetí zákona hlasovala většina (51 hlasů), zatímco za zákon se vyslovilo jen 17 poslanců. Polemická otázka se teď přesunu k soudcům a notářům, kteří podle Ústavního soudu musí nabídnout od 21. června homosexuálům možnost legislativní registrace svého vztahu. Podle vyjádření aktivistů nemůže tahle forma nahradit manželský svazek. Odpůrci stejnopohlavní manželství trvají na tom, že „manželský posvátný akt“ se může odehrát jenom mezi mužem a ženou.

Bolívie žaluje Chile kvůli přístupu k moři

Bolívijská vláda ve středu odevzdala na Mezinárodním soudním dvoře, který sídlí v Haagu v Nizozemsku, žalobu na Chile. Cílem iniciativy je získat přímý přístup k moři. Po Pacifické válce (1879-1883) totiž celé přímořské teritorium Bolívie přešlo pod kontrolu Chile. Kvůli konfliktu před 130 let tak Bolívie ztratila 120 000 km2 a 400 kilometrů pobřeží. Bolívijský ministr zahraničních věcí David Choquehuanca ve svém prohlášení hájil zákon, který podle něj nemá vyznít jako nepřátelský akt. Na Mezinárodní soudní dvůr se země obrátila jako na nezávislou instituci, která dokáže dlouhotrvající konflikt mezi Bolívii a Chile vyřešit. Ministr zahraničních věcí Chile Alfredo Moreno soudní žalobu, kterou považuje za nepodloženou a protiprávní, odmítá.

Nový paraguayský prezident: Nikdy jsem nebyl volit

Prezident Paraguaye zvolený v nedělních volbách Horacio Cartes na tiskové konferenci v pondělí přiznal, že až do neděle nikdy předtím ve volbách nehlasoval. Svůj postoj zdůvodnil tím, že v politiku neměl důvěru. „Patřil jsem k lidem, kteří si kladli otázku, k čemu je chodit k volbám, když politici sledují jen své vlastní zájmy?“ řekl. Zdůraznil, že je třeba snažit se stavět důvěru mezi občany a vládou a to nejlépe tím, pokud vláda promění své sliby v činy.

V Nikaragui zadrželi jednoho z nejhledanějších zločinců

Policie Nikaragui zadržela jednoho z deseti nejhledanějších zločinců FBI. Zatčeným je Eric Justin Toth, bývalý učitel z oblasti Washington DC. Policie ho zadržela v blízkosti hranic s Hondurasem již v sobotu. Od roku 2009 byl bývalý učitel Toth stíhaný za produkci dětské pornografie poté, co v jedné z jeho fotoaparátů byly nalezeny nevhodné fotografie dětí. FBI nezveřejnila přesný počet obětí, které Toth zneužil. V minulosti učil děti na základní škole a většině jeho žáků bylo mezi 9 a 10 lety. Naposled byl obviněný spatřen v roce 2009 v americkém státě Arizona. Podle prohlášení FBI Toth nepřestal se svými aktivitami. Za dopadení tohoto zločince dostala FBI odměnu 100 tisíc USD.

Novým prezidentem Paraguaye je Horacio Cartes

V nedělních prezidentských volbách vyhrál v Paraguayi s 45,8 % kandidát za konzervativní stranu Colorado Horacio Cartes. Druhý skončil s 36,9 % zástupce Liberální strany Efraín Alegre. Strana Colorado vládla v Paraguayi zhruba 60 let, vystřídána byla v roce 2008, kdy se prezidentem stal katolický biskup Fernando Lugo. Ten však byl v červnu minulého roku obviněn Senátem ze selhání a na svou funkci rezignoval. Poslední měsíce vykonával úřad prezidenta liberál Federico Franco. Nově zvolený Horacio Cartes je jedním z nejbohatších podnikatelů v Paraguayi. Jeho politickými cíli je zlepšit vztahy se sousedními zeměmi, Paraguay se opět chce začlenit do Sdružení volného obchodu jihu (MERCOSUR), a také boj s korupcí a chudobou.