Projekt vojenské základny by mohl být realizován v Port Catuano na ostrově Isla Saona, který je územím Dominikánské republiky. Vláda projekt bagatelizovala hlavně kvůli nevoli politiků i sociálních organizací. Podle lokálních periodik se nejedná o vměšování USA do věcí Dominikánské republiky, jak některé vnitrostátní sektory vypověděly. Vojenská základna by navíc mohla pomoci při kontrole obchodu s drogami ve východní části státu.
Archiv rubriky: Latinská Amerika
Kolumbijský prezident odmítá příměří s levicovými guerrilami
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos v úterý oznámil, že jeho vládu zajímá jen definitivní ukončení činnosti levicových guerril. S těmi kolumbijská vláda bojuje téměř 50 let. Teoretické uzavření příměří s těmito skupinami nebere jako možný konec boje. Prezident dále ubezpečil, že s bojem proti terorismu, násilí a zločinům nehodlá přestat. Tento měsíc vláda oznámila, že se strategie boje proti guerillám změní. Stalo se tak po té, co FARC oznámila, že je ochotna s vládou jednat o příměří. Vláda prezidenta Santose návrh odmítla.
Prezidenta Venezuely čeká další operace
Prezident Hugo Chávez absolvoval 2 operace již minulý rok, kdy mu byl vyňat tumor z pánve. Po lékařských testech, které byly provedeny na Kubě, byla prezidentovi zjištěna léze tkáně ve stejné oblasti pánve. Informaci oznámil sám prezident a dodal, že se nejspíše jedná o lézi maligní. Operaci by měl prezident Chávez podstoupit během nejbližších dní.
Mexický Pemex údajně neví o nalezištích ropy na hranicích s USA
Státní mexická ropná společnost Pemex uvedla, že jí nejsou známa žádná naleziště ropy, která by vedla hranicí mezi Mexikem a USA na území Mexického zálivu. To také potvrdil ředitel společnosti společnosti José Suárez Coppel, podle kterého ,,Pemex nemá žádné důkazy o výskytu ropy na daném území“. Tato zpráva vyšla najevo pouhý den po té, co Mexiko a USA podepsaly smlouvu o zužitkování a těžbě ropy, která se nachází právě na hranicích mezi zeměmi v oblasti Mexického zálivu.
Podle průzkumů by prezidentské volby v Mexiku mohl vyhrát kandidát Enrique Peña Nieto
Prezidentský kandidát koalice Ústavní revoluční strany ( PRI) a Zelených ekologů ( PVEM) Enrique Peña Nietu by podle průzkumů volilo až 48% Mexičanů. Ten na konci ledna zveřejnil svou ekonomickou taktiku. Na druhém místě by se mohla umístit kandidátka za Stranu národní akce ( PAN) Josefina Vázquez Mota s 32% hlasů. Na třetím místě by se podle průzkumů umístil levicový kandidát Andrés Manuel López Obrador s 20% hlasů. Prezidentské volby se budou v Mexiku konat 1. července. Kvůli nepřesnostem v pravidlech voleb byla na měsíc pozastavena veškerá prezidentská volební kampaň.
Chile uzavřelo své hranice s Peru kvůli nášlapným minám
Hlavní hraniční přechody mezi zeměmi byly zavřeny po té, co prudké deště smyly nášlapné miny na cesty. Úředníci netuší, kolik min takto mohlo změnit své stanoviště. Podle expertů pro likvidaci vojenských bomb by se mohlo jednat o 4 kusy trhaviny. V 70. letech minulého století byly miny položeny do oblasti hranic z důvodu vyostřených vztahů mezi Chile a Peru. V poslední době se vláda snaží o vyčištění oblasti. Tak prudké deště jsou v této oblasti velmi neobvyklé. Jedná se totiž o jednu z nejsušších oblastí Latinské Ameriky.
USA a Mexiko podepsaly smlouvu o ropných průzkumech
Smlouva byla podepsána za přítomnosti mexického prezidenta Felipe Calderóna. Jejím předmětem je spořádaný přístup k ropným zdrojům, které se nachází na hranicích USA a Mexika. Smlouva byla podepsána mexickou ministryní zahraničí Patricií Espinosa a jejím americkým protějškem Hillary Clinton. zajišťuje bezpečnou a účinnou těžbu pohraniční oblasti, během níž budou těžební společnosti odpovědny za neznečištění životního prostředí.
Kubánský ministr financí byl jmenován vice- prezidentem země
Kubánská vláda zvolila Adela Yzquierdu vice prezidentem země. Ten ale zároveň zůstane ministrem financí. Tento krok je podle oficiálního tisku dokladem předesílané restrukturalizace, která je podpořená hlavou státu, gen. Raúlem Castrem. Vice- prezident Yzquierda byl ministrem financí jmenován minulý březen. Jeho hlavním úkolem je podnítit schválení více, jak 300 reforem, které jsou důležité pro rozpohybování křehké kubánské ekonomiky.
Bývalý brazilský prezident Lula dokončil chemoterapie
Bývalý prezident Luiz Inacio Lula da Silva dokončil sérii chemoterapií, které podstupoval od loňského října, kdy mu byla diagnostikována rakovina hrtanu. Bývalý prezident opustil Sýrijsko- libanonskou nemocnici v Sao Paulu a nyní jej čeká domácí léčení. Po propuštění pan Lula da Silva oznámil, že se cítí skvěle. Začátkem tohoto měsíce byl bývalý prezident již jednou hospitalizován. To kvůli potížím, které chemoterapie doprovází. Pan Lula da Silva byl v čele státu mezi lety 2003- 2010 a stal se jedním z nejoblíbenějších prezidentů země. V roce 2011 jej nahradila momentální prezidentka Dilma Rousseff.
Opoziční prezidentský kandidát Capriles: urážky mě nepřekvapují
Opoziční prezidentský kandidát Henrique Capriles tak reaguje nejen na antisemitské výroky, které přináší veřejnosti hlavně státní média, ale i na výroky momentální hlavy státu. Prezident Chávez svého rivala, se kterým se střetne 7. října u prezidentských voleb, nazval ,, prasetem“. Podle prezidenta Cháveze se opoziční kandidát kloní k imperialismus, kapitalismus a je na straně USA. Během svého projevu v televizi svého rivala nejmenoval.
Papež Benedikt XVI. se chce setkat s kubánským revolucionářem Fidelem Castrem
Setkání by se mělo odehrát během papežovy návštěvy Latinské Ameriky, která je naplánována na konec března. Sám papež Benedikt XVI. vyslovil přání se s bývalou hlavou státu setkat. Vše ale záleží na zdravotním stavu pana Castra. V papežově oficiálním programu se tedy vyskytuje pouze soukromé setkání s gen. Raúlem Castrem. Papež během svého pobytu na Kubě navštíví města Santiago de Cuba a hlavní město La Habana. Jeho pobyt na Kubě bude 3 dny dlouhý.
Prezidentský kandidát Capriles se stal terčem antisemitských útoků
Opoziční kandidát na venezuelského prezidenta Henrique Capriles se stal terčem antisemitských útoků kvůli původu svých předků. Ti jako polští židé přežili ve varšavském ghettu holokaust. Centrum Simona Wiesenthala ( SWC) v dopisu vyzvalo prezidenta Cháveze, aby zabránil těmto antisemitským útokům, které jsou často šířeny státními médii. Příkladem je profil kandidáta Caprilese, který odvysílal státní rozhlas Radio Nacional de Venezuela, ve kterém byl kritizován jeho židovský původ a sám kandidát byl vykreslen jako stoupenec sionismu. Obavy z antisemitských útoků vyjádřila i americká Liga proti hanobení ( ADL). Její prezident Abraham Foxman konstatoval, že ,,to, co nyní probíhá ve Venezuele je pokus, o označení opozičního prezidentského kandidáta za ‚zrádného žida‘, který se pro prezidentský úřad nehodí“.
Brazílie žádá banky, které jsou kontrolovány státem, aby snížily poplatky
Důvodem je fakt, že si lidé více půjčují od soukromých bank, jakými jsou Banco Bradesco nebo Itau Unibanco holding. Podobně se stát zachoval v roce 2008, kdy nastala americká ekonomická krize. Ekonomika Brazílie i tehdy zaznamenávala růst, zatímco světový trh stagnoval. Podle deníku Estado de Sao Paulo Banco central snížila poplatky na 10,5%.
Brazílie zahajuje karneval v Rio de Janeiru i přes nejistotu bezpečnosti
Nejistota bezpečnosti je důsledkem stávky policistů a hasičů, kteří své protesty ukončili jen pár dní před zahájením karnevalu. V Rio de Janeiru stávka nenabyla na síle tolik, jako protesty ve státě Bahia, kde si nepřítomnost policistů vyžádala přes 150 lidských obětí. Důvodem slabšího dopadu stávky na civilní obyvatelstvo byl odstup civilních policistů od protestů. Regionem, který se momentálně se stávkou potýká je hlavní město Brasilia. Důvody protestů policistů a hasičů jsou všude stejné – zvýšení platů a reorganizace pracovního systému.
OSN kritizuje podmínky v latinskoamerických věznicích
OSN zahájila vyšetřování podmínek pro život v latinskoamerických věznicích nezávisle na výbuchu věznice v Hondurasu, který si vyžádal přes 350 mrtvých. Podle dosavadních výsledků dochází ve věznicích k příliš velkému počtu násilných činů, který zvyšují i nedostatečné životní podmínky a nadměrný hluk. OSN dále bude samostatně prověřovat úterní incident v Hondurasu. Zaměří se hlavně na otázku, jestli ztráty na životech odpovídají podmínkám věznice. Podle svědků se totiž dozorci nesnažili pomoct těm, kteří zůstali v plamenech.
Kolumbijská vláda mění strategii boje s levicovými guerrilami
Nová strategie boje obsahuje více, než 20 nových aspektů, které zahrnují vojenské, logistické nebo soudní akce. Dřívější forma boje spoléhala na zajmutí nebo zabití vůdců levicových skupin. Nyní se vládní boj hodlá zaměřit na strukturu a ekonomiku skupin bez zbytečných ztrát na životech. Velký důraz se bude dávat hlavně na destrukturalizaci skupiny. Nejznámější kolumbijskou levicovou guerrilou je FARC. Ta na začátku roku oznámila, že je ochotna vyjednávat s vládou o míru. Vláda návrh nepřijala hlavně z důvodu nedůvěry prezidenta Santose v upřímnost guerrily.
Venezula pošle do Sýrie palivo
Vláda prezidenta Cháveze hodlá poslat palivo s nízkým obsahem síry do Sýrie. Tato akce by mohla zlomit důsledky mezinárodních sankcí, které byly na Sýrii uvaleny a podpořit tak její vládu. Tanker plující pod venezuelskou vlajkou by měl přistát v syrském městě Baniyas příští týden. Bude se tak jednat o druhou dodávku venezuelského paliva do Sýrie od konce loňského listopadu. Palivo pochází z rafinérie Puerto la Cruz, kde těží státní Petróleos de Venezuela.
Mexický prezident žádá USA o zastavení prodávání svých zbraní přes hranice
Podle prezidenta Calderóna je to jedna z nejlepších věcí, kterou může USA podniknout, aby bylo eliminováno brutální násilí v oblasti mexicko- amerických hranic. Mafie na severu Mexika jsou údajně nedočkavější a brutálnější, než kdy dřív. Prezident Calderón vidí hlavní problém v neomezeném přístupu k výkonným zbraním, které se dají koupit v USA téměř neomezeně. Za příklad dal pohraniční město Ciudad Juarez, ve kterém počet vražd výrazně narostl v roce 2004, kdy vypršel zákaz o prodávání amerických válečných zbraní. Prezident Calderón dále požádal prezidenta Obamu, aby si vzájemně pomohli v řešení tohoto problému.
Setkání zástupců členských zemí UNASUR
Delegace 14 států Unie jihoamerických národů ( UNASUR) se dnes setkaly v Bogotě. Hlavním bodem setkání byla diskuze na téma mezinárodní spolupráce při odhalování organizovaného zločinu a rozpoznání hrozeb v regionu. Výsledek setkání pak znovu proberou a poté schválí ministři všech členských a přidružených zemí UNASUR během summitu v kolumbijském městě Cartagena de Indias. UNASUR sdružuje 14 latinskoamerických států. 12 z nich jsou stálými členy. Mexiko a Panama jsou zeměmi přidruženými.
Prezidentská volební kampaň v Mexiku bude na více jak měsíc přerušena
Děje se tak proto, že se vyskytly nepřesnosti, když Federální volební institut ohlásil pravidla voleb a volební kampaně. O výhodách a nevýhodách přerušení volební kampaně diskutovali všichni prezidentští kandidáti i politické strany. Od 16. února do 29. března byla ohlášena pauza, během níž kandidáti nesmí propagovat svou osobu ani se účastnit debat. V praxi to znamená, že si prezidentští kandidáti musí dávat pozor k čemu a jak se vyjádří. Politické strany musí odstranit vlastní propagandu. Ponechat mohou pouze obecnou reklamu – tu, která nezmiňuje volby. Prezidentské volby se budou v Mexiku konat 1. července.
Další stávka policistů a hasičů v Brazílii
Po stávkách, které se odehrály v severobrazilském státě Bahia a v Rio de Janeiru se nyní bouří i vojenští policisté v hlavním městě Brasilii. Důvod protestů je stejný – zvýšení platů a reorganizace pracovního systému vojenských policistů a hasičů. Podle statistik jsou totiž jejich platy nejnižší mezi bezpečnostními složkami hlavního města. Vůdce Unie policistů a hasičů uvedl, že stávkou nechtějí ohrozit bezpečnost občanů, jen chtějí jednat s vládou a upozornit na nenaplnění volebních slibů guvernéra Agnelo Queiroze.
V Mexiku zasednou ministři zahraničí skupiny G20
Neformální setkání ministrů zahraničních věcí skupiny G20 bude probíhat od 18. do 20. února v mexickém městě Los Cabos. Ministři zahraničí zde budou diskutovat o globálních ekonomických otázkách včetně zásad mezinárodního ekonomického systému, zeleného růstu a udržitelného rozvoje či bezpečnosti potravin. V rámci jednání budou také ministři řešit vzájemné bilaterální vztahy svých zemí.
Kuba by se mohla účastnit summitu OAS, o členství v organizaci ale neuvažuje
Summit Organizace amerických států ( OAS) se bude letos konat v dubnu v Kolumbii. Kuba, která byla z organizace vyloučena kvůli nedemokratickému politickému režimu v roce 1962 oznámila, že pokud bude na summit pozvána, její delegace nabídku přijme. Země zdůraznila, že ale nemá zájem se znovu stát členem organizace. Názory na přítomnost kubánské delegace se různí – zatímco levicové vlády latinskoamerických zemí s pozváním Kuby souhlasí, USA je proti. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodriguez Parrilla oznámil, že ,, summit nemůže být pro dobrou obou Amerik, pokud je neférově vyloučena Kuba“.