Na Summitu Amerik prezident Barack Obama potvrdil neutralitu Spojených států amerických ve věci sporu Argentiny a Velké Británie o nadvládu nad Falklandskými ostrovy. Podle slov prezidenta Obamy má USA ,,velmi dobré vztahy jak s Argentinou, tak s Velkou Británii a doufá, že obě země jsou schopny vyjednávat o budoucnosti ostrovů“. Dodal, že ,,do tohoto typu problémů se USA běžně nevměšuje“. Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos i přes to na summitu oznámil, že ,,většina latinskoamerických prezidentů, kteří se summitu zúčastnili, Argentinu ve věci podporuje“.
Archiv rubriky: Latinská Amerika
Latinská Amerika by měla investovat na 300 miliard USD do hornictví
Do roku 2020 by měla latinská Amerika investovat na 300 miliard USD do rozvoje svého hornictví. To by mělo vést i ke zlepšení ekonomické situace regionu. Právě investice za 300 miliard USD by měly regionu ještě zvýšit již tak vysokou poptávku. Momentálně je zde z celkové celosvětové těžby vyprodukováno na 45% mědi, 50% stříbra, 21% zinku nebo 20% zlata.
Argentinská vláda vyvlastnila 51% ropné společnosti YPF
Vláda prezidentky Cristiny Fernánez rozhodla o vyvlastnění 51% majetku ropné společnosti YPF, který je kontrolován španělskou společností Repsol. To i přes nátlak španělské vlády, který byl podpořen Evropskou unií. 51% majetku společnosti bude spravováno argentinskou vládou, zbylých 49% bude distribuováno mezi všechny argentinské ropné provincie. Prezidentka Fernández uvedla, že ,,Argentina byla do této doby jedinou zemí latinské Ameriky, která nespravovala své ropné zásoby“. Informaci přinesl portál BBC Mundo.
Ani po Summitu Amerik není kubánský problém vyřešen
Ani po dvoudenním setkání delegací členských států Organizace amerických států (OAS) není jasné, zda se kubánská delegace zúčastní příštího summitu. Ten je naplánován na rok 2015 a probíhat bude v Panamě. Proti návrhu latinskoamerických států se postavily Spojené státy a Kanada. Hlavním důvodem jejího vyloučení byla nedemokratičnost režimu. Na nepřítomnost kubánské delegace na letošním Summitu Amerik reagovaly především členské země Bolivariánské aliance pro občany naší Ameriky (ALBA). Ekvádorský prezident Corea nepřítomnost Kuby uvedl za důvod své omluvy ze summitu. Kuba byla z OAS vyloučena v 60. letech minulého století.
Haiti zahájilo vakcinaci obyvatel proti choleře
Podle haitské vlády by mělo být na 100 000 osob očkováno proti choleře. Nyní se program nachází v testovací fázi, kdy jsou očkováni obyvatelé ze dvou regionů. Generální ředitel zdravotního oddělení Dr. Gabriel Thimote dodal, že by se program měl brzy rozšířit do všech míst země. Program vakcinace proti choleře je reakcí haitské vlády na epidemii této nemoci z roku 2010. Od té doby na choleru zemřelo na 7 000 osob.
Argentinská vláda uvažuje o odložení zestátnění ropné společnosti YPF
Po nátlaku španělské vlády, který byl podpořen i EU, vláda prezidentky Cristiny Fernández analyzuje možnost znovuotevření vyjednávání se španělskou společností Repsol a možnost odložení zestátnění společnosti YPF. Ta je právě španělským Repsolem z 57% kontrolována. Informaci uvedl argentinský list La Nación. Podle prezidenta společnosti Repsol Antonia Brufau by se argentinská vláda i Repsol měli snažit o zintenzivnění dialogu ohledně situace YPF.
Státy latinské Ameriky jednotně žádají o ukončení izolace Kuby Spojenými státy
Poprvé v historii všechny státy latinské Ameriky, které jsou přítomné na Summitu Amerik, jednotně kritizují nepřítomnost Kuby na summitu Organizace amerických států, který probíhá tento víkend v kolumbijském městě Cartagena de las Indias. Členské státy Bolivariánské aliance pro občany naší Ameriky (ALBA) navíc uvedly, že se bez přítomnosti kubánské delegace příštího summitu nezúčastní. Argentinský ministr zahraničí Hector Timerman navíc dodal, že ,, ještě nebyla sepsána finální zpráva o summitu, jelikož Spojené státy vetovaly všechny články týkající se Kuby. K tomuto vetu se později přidala i Kanada“.
Společnost GM vyzývá země Latinské Ameriky k dodržování obchodních dohod
Brazílie učinila kroky k omezení dovozu automobilů z Mexika a Argentina se podle dostupných zpráv chystá k podobné akci. Prezident společnosti GM pro Jižní Ameriku J. Ardilla se vyjádřil, že „tyto státy mění roky platné dohody, aniž by společnostem poskytly dostatečný čas k adaptaci na nové podmínky. Společnost GM má investiční plány v Mexiku, Brazílii i v Argentině, které byly vytvořeny na základě platných dohod. Pokud se tyto dohody budou měnit, silně nás to ovlivní.“ Koncern GM má mimo jiné v plánu investovat okolo 200 milionů amerických dolarů v Kolumbii a dalších 50 milionů USD v Argentině, kde očekává vytvoření až 600 nových pracovních pozic.
Prezident Spojených států B. Obama vyzval partnery k prohloubení spolupráce na Summitu Amerik
Prezident Obama prohlásil, že „s téměř miliardou občanů – miliardou spotřebitelů, které společně máme, je toho ještě tolik, co můžeme dohromady dokázat. Pro Ameriky se jedná o velký příslib a já věřím, že když se chopíme příležitostí, které před námi leží, budeme i nadále silnými ekonomickými partnery.“ Prezident Obama je v poslední době pod tlakem ze strany Kolumbijské vlády, která požaduje, aby se více angažoval v rámci problémů Latinské Ameriky, v jejichž čele je obchod s drogami a s ním související násilí. Část kritiků mu také vyčítá, že staví do popředí řešení domácí ekonomické krize a problémů v oblasti Středního východu na úkor Střední a Jižní Ameriky.
Prezident Obama reaguje na možnost diskuze na téma legalizace drog
Americký prezident Barack Obama oznámil, že i když USA nehodlá povolit legalizaci nebo despenalizaci drog v zemi, cítí povinnost se účastnit diskuze na toto téma. USA nechce legalizovat konzumaci nebo prodej drog hlavně proto, že by tato skutečnost měla spoustu negativních následků nejen na Spojené státy, ale i na všechny země hemisféry. Legalizace drog by se hlavně odrazila na bezpečnosti a zdraví obyvatel. Prezident Obama dodal, že důležitější by byla diskuze na téma vzájemné spolupráce v boji proti drogovému průmyslu. Legalizace drog se projednává na Summitu Amerik, který se koná tento víkend v kolumbijském městě Cartagena de las Indias.
V Kolumbii začal Summit Amerik
Tento víkend se v kolumbijském městě Cartagena de las Indias koná již šestý summit členských zemí Organizace amerických států (OAS). Ten se již dříve dostal po podvědomí kvůli nepřítomnosti kubánské delegace. Podle kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose chtějí státy latinské Ameriky přimět USA, aby se více zajímalo více o ostatní státy západní polokoule než o problematické země Blízkého východu. Dalšími tématy, které budou probírány na summitu, je např. boj proti chudobě, zlepšení přístupu k energiím, budování infrastruktury nebo prevence před přírodními katastrofami. Na řadu by se měla dostat i diskuze ohledně případné legalizace drog nebo spor Argentiny a Velké Británie ohledně Falklandských ostrovů. Summitu se kvůli zdravotnímu stavu nezúčastní prezident Venezuely Hugo Chávez.
Kolumbie vyprodukovala v březnu méně kávy než minulý rok
Letošní březen Kolumbie vyprodukovala a vyvezla o 26% kávy méně, než minulý rok. Hlavním důvodem jsou silné deště a zavedení programu pro rekultivaci půdy. To oznámila Národní federace pěstitelů kávy. Právě rekultivací půdy se snaží země ještě zvýšit produkci této plodiny. Na pěstování kávy je závislých na půl milionů rodin.
Kolumbijský kandidát na šéfa Světové banky Ocampo odstupuje z kandidatury
Bývalý kolumbijský ministr financí José Antonio Ocampo se připravuje na odstoupení z kandidatury na šéfa Světové banky. Důvodem jeho odstoupení je domluva rozvíjejících se zemí, která se týká podpory jediného kandidáta na post šéfa Světové banky. Jedinou kandidátkou rozvíjejících se zemí je tak nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala, kterou podporuje většina bývalých představitelů Světové banky. Proti ní se tak postaví jen americký kandidát Dr. Jim Yong Kim.
Španělská vláda reaguje na spor argentinské vlády s YPF
Španělská vláda oznámila, že jakékoli rozhodnutí proti ropné společnosti YPF, která je kontrolována španělskou společností Repsol, by mohlo mít negativní dopad na španělské zájmy v Argentině. To uvedl argentinský list Buenos Aires Herald. Již dříve se prezident společnosti Repsol že bude jednat s argentinskou vládou. Právě vláda prezidentky Fernández je nespokojena s extraktivním modelem, který na YPF aplikuje právě Repsol a zvažuje převzetí kontroly nad ropnou společností YPF.
Britská společnost se přiznala k vyvážení odpadu do Brazílie
Britská společnost Edwards waste paper, která se provinila vývozem nerecyklovatelného odpadu do Brazílie a tudíž jednala v rozporu s regulacemi Organizace pro hospodářskou spolupráci a vývoj (OECD). Již v roce 2009 Brazílie obvinila Velkou Británii z vývozu kontaminovaného odpadu. Toho bylo na brazilském pobřeží nalezeno na 15 000 tun. Země mohou vyvážet odpad do jiného státu za účelem recyklace, nikoli k likvidaci.
Mexiko daruje Haiti 20 milionů USD
Částka 20 milionů USD je považována za finanční pomoc Mexika Haiti. Peníze by měl zemi symbolicky předat mexický prezident Felipe Calderón během své nadcházející návštěvy Haiti. To potvrdil haitský ministr zahraničí Laurence Lamothe. Za část darovaných peněz by se měla postavit nemocnice. Zbytek by se měl použít na financování nejméně 300 školních stipendií.
Mexická ropná společnost Pemex může těžit v kubánských vodách
Prezident Felipe Calderón oznámil podepsání smlouvy mezi Mexikem a Kubou, která povoluje mexické státní ropné společnosti Pemex těžbu ropy a průzkum uhlovodíkových zásob v kubánských vodách. Smlouva byla podepsána při návštěvě prezidenta Calderóna na ostrově společností Pemex a kubánskou ropnou společností Unión Cubapetroles.
Venezuela, Kolumbie, Kuba a Honduras jsou na černé listině Interamerické komise pro lidská práva
Podle každoroční zprávy Interamerické komise pro lidská práva (CODH) by měly tyto země více respektovat lidská práva. Prezident CODH José de Jesús Orozco Henríqueze dodal, že by tyto země měly zapracovat na svém systému ochrany obyvatelstva a na plnění základních práv člověka. Všechny tyto země se umístily na černé listině CODH i v roce 2010. Problémem Kolumbie jsou především paramilitaristické organizace, Honduras má pak jeden z nejvyšších počtů vražd na 1000 obyvatel na světě.
Bolívie ukončuje smlouvu o postavení silnice v Amazonii s brazilskou společností
Prezident země Evo Moráles oznámil odstoupení od smlouvy s brazilskou společností OAS. To proto, že společnost jednala v rozporu s podmínkami smlouvy. Společnost OAS měla postavit silnici v bolivijské části Amazonie, v regionu Tipnis. Proti projektu protestovali především domorodí indiáni. Důvodem jejich nesouhlasu s projektem je poškození pralesa. Prezident Moráles neuvedl, jestli projekt stavby dálnice bude pokračovat i v případě nahrazení stavební společnosti.
Kandidát na prezidenta Světové banky Ocampo by si přál reorganizaci banky
Kandidát na prezidenta Světové banky José Antonio Ocampo uvedl, že v případě zvolení by si přál změnit organizaci banky. Dále by rád více spolupracoval s dalšími světovými věřiteli. Problémem Světové banky je podle pana Ocampo nedostatek kapitálu. Bývalý kolumbijský ministr financí José Antonio Ocampo je jedním ze 3 kandidátů na post prezidenta Světové banky. Tím druhým je američan Dr. Jim Yong Kim a nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala.
Bolívie vyžaduje přítomnost kubánské delegace na příštím Summitu Amerik
To oznámila bolivijská ministryně Amanda Davila. Dále uvedla, že prezident Evo Moráles ,,hodlá bránit názory členských států Bolivariánské aliance pro občany naší Ameriky (ALBA)“. Ti již dříve protestovali proti nepřítomnosti kubánské delegace na summitu Organizace amerických států (OAS). Právě nepřítomnost Kuby uvedl ekvádorský prezident Rafael Corea za důvod, proč se summitu nezúčastní. Již dříve se k věci vyjádřila kolumbijská ministryně zahraničí se slovy, že ,,pokud se na letošním Summitu Amerik nevyřeší případ Kuby, mohl by to být poslední summit.“
Haitský senát posuzuje možnost schválení nového premiéra
Po měsíci bez prezidenta haitský senát posuzuje kandidaturu momentálního ministra zahraničí Laurence Lamotheho na post premiéra. Po analýze kandidátových dokumentů schválili poslanci možnost Kongresu ratifikovat nominaci ministra. Premiér Garry Conille rezignoval na konci února. Důvodem jeho odchodu z funkce jsou údajně mocenské rozepře ve vládě.
Prezident ropné společnosti Repsol jedná s argentinskou vládou o budoucnosti YPF
Prezident španělské ropné společnosti Repsol, která kontroluje argentinskou společnost YPF oznámil, že hodlá jednat s argentinskou vládou o osudu YPF. Vláda prezidentky Cristiny Fernández je totiž nespokojena s extraktivním modelem, který na YPF aplikuje právě Repsol. Zároveň od počátku roku usiluje o zvýšení produkce společnosti. Již dříve padl návrh vlády o převezmutí kontroly nad společností YPF. Akcie společnosti YPF se v pondělí propadly o 2%. Od počátku letošního roku akcie klesly o 27%.