Zákon o zemědělství, který prošel v prosinci minulého roku po chaotických prezidentských volbách v Demokratické republice Kongo, přikazuje, aby většinovými vlastníky v zemědělských podnicích byli obyvatelé konžského původu. Zákon má začít platit v červnu, už teď se proti němu zvedla vlna nevole. Congolese Federation of Enterprises vyzývá v dopise vládu Demokratické republiky Kongo ke změně ‚diskriminačních‘ paragrafů. Kritici odkazují k Zimbabwe, kde prezident Robert Mugabe v devadesátých letech zabavil zemědělskou půdu bílým farmářům.
Archiv rubriky: střední Afrika
Masivní výbuch vojenských skladů v hlavním městě Republiky Kongo
V hlavním městě Republiky Kongo, Brazzaville, došlo k rozsáhlé explozi muničního skladu. Výbuch podle agentury Reuters otřásl celým hlavním městem a zničil několik desítek domů ve svém okolí. Podle předběžných odhadů bylo na místě zabito více než 200 lidí, ačkoliv úřady později své odhady snížily. Ministr obrany Charles Zacharie ve státním rádiu popřel jakékoliv spekulace o možném pokusu o státní převrat a uvedl, že k výbuchu došlo v důsledku požáru.
Uganda chce otevřít třetí tábor pro uprchlíky
Podle ugandského ministra pro uprchlíky Stephena Malinga nejméně 100 lidí každý den překročí hranici Ugandy ve snaze uniknout násilí v Demokratické republice Kongo. Uprchlické tábory v Nakivale a Oruchinga jsou podle Malinga už přeplněné. Od listopadových voleb uprchlo ze země na 3000 obyvatel. Několik rebelských skupin ovládá od konce občanské války v roce 2003 východ Demokratické republiky Kongo, který je bohatý na nerostné suroviny.
Demokratická republika Kongo chce přísněji kontrolovat vývoz nerostných surovin
Vláda Demokratické republiky Kongo zavedla omezení, které má limitovat vývoz nerostných surovin z konfliktních dolů. Obchodníci tak budou muset prokázat, že suroviny pochází z vládou schválených dolů. Mezi kontrolované suroviny má patřit cín, zlato, kobalt a wolfram. „Všechny suroviny, které budou vyváženy bez příslušných dokumentů, budou zabaveny a na obchodníky bude pohlíženo jako na pašeráky,“ uvedl ministr pro důlní záležitosti Martin Kabwelulu. Demokratickou republiku Kongo dlouhodobě tíží konflikty kvůli jejímu nerostnému bohatství. K pašování surovin přispívají i povstalecké skupiny okolních států, které jsou v zemi od občanské války z devadesátých let.
V Kamerunu probíhá první soud kvůli homosexuální orientaci
K soudu se podle úřadů dostal údajně první případ, v němž jsou obžalované tři ženy na základě homosexuality. V zemi je homosexualita trestným činem, který se trestá až pěti roky vězení. Podobně je homosexualita zakázaná ve většině afrických zemí.
Rada bezpečnosti OSN posílila bojovou misi Africké unie v Somálsku na 17 731 mužů
Rada bezpečnosti OSN jednomyslně rozhodla o rozšíření mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) z 12 000 vojáků na 17 731 mužů. Mise AMISOM byla doposud složena z vojáků Ugandy a Burundi, nově se mají připojit i jednotky z Džibuti a Keni, která zahájila svou vlastní ofenzivu do Somálska na konci roku 2011 ve snaze porazit povstalce z islamistické skupiny al Shabaab. Síly AMISOM poprvé vstoupily do Somálska v roce 2007 a v posledních měsících zaznamenaly velké úspěchy při vytlačování rebelů z jihu a centrální oblasti Somálska.
Čadský vládní zmocněnec pro boj s korupcí obviněn ze zpronevěry
Ministr Ahmadaye Al Hasssan byl zatčen a obviněn z ukradení stovek tisíc dolarů z veřejných fondů. „Obvinili mě ze zrady a zneužití veřejných peněz. To ale odmítám,“ uvedl Al Hassan pro Reuters. Několik další úředníků z resortu ministra Al Hassana bylo zatčeno již koncem minulého týdne. Čad vlastní ropná naleziště, jeho ekonomika avšak trpí nestabilitou a vnitrozemskou polohou státu.
Nejsilnější opoziční strana Demokratické republiky Kongo vyzvala své poslance k bojkotování zasedání Národního shromáždění
Největší opoziční strana Demokratické republiky Kongo, UDPS, která drží 1/3 všech opozičních křesel v parlamentu, vyzvala své poslance pod pohrůžkou vyloučení ze strany k bojkotu Národního shromáždění kvůli posledním volbám, které jsou v D. R. Kongo hromadně zpochybňovány a které vedly i k povolebnímu násilí. UDPS dokonce svého člena Etienna Tshisekedi těsně po volbách podpořila, když se prohlásil prezidentem navzdory prezidentovi Josephu Kabilovi. Etienn Tshisekedi se nyní nachází v domácím vězení. Konžský parlament nyní vede mimořádné zasedání, protože Nejvyšší soud D. R. Kongo se v současnosti zabývá stovkami stížností proti průběhu voleb před vyhlášením jejich končených výsledků, které se očekávají příští měsíc.
EU kritizuje Demokratickou republiku Kongo za zrušení pochodu katolické církve
Vláda Demokratické republiky Kongo zakázala plánovaný páteční protest organizovaný katolickou církví. Ke kritice se připojilo i Carter Center, lidsko-právní organizace, která dohlížela na volby konané v listopadu. Podle organizace byli kněží a jeptišky zatčeni a média o události nemohly nezaujatě informovat. Tamní vláda kritiku odmítá. Organizace Carter Center prohlásila volby, v níž byl znovu zvolen prezident Joseph Kabila, za chaotické a výsledky považuje za nedůvěryhodné.
Demokratická republika Kongo přišla o investici společnosti BHP Billiton
Mezinárodní korporace BHP Billiton upustila od svých plánů na vybudování slévárny na řece Kongo. Důvodem podle společnosti bylo přezkoumání stavebních nákladů. Projekt se prý nyní jeví jako nevýhodný. Pro Demokratickou republiku Kongo jde o významný výpadek ovlivňující hospodářský růst. Společnost BHP Billiton se měla stát největším odběratelem energie ze státní elektrárny Inga. Velké množství konžských řek v sobě skrývá obrovský hydro-energetický potenciál. V zemi ale chybí potřebná infrastruktura a zahraniční investory odrazuje nestabilní podnikatelské prostředí.
Boje na jihovýchodě Libye pokračují – místní správa si stěžuje na nečinnost centrální vlády
Boje v pouštní provincii Al Kufra mezi místními ozbrojenci z kmene Zwai s bojovníky etnika Tibu kvůli údajnému převádění lidí z Čadu pokračují. Místní kmen Zwai nyní obvinil bojovníky Tibu z organizovaného napadení provincie Al Kufra za podpory žoldáků z Čadu. Koordinátor správy provincie Al Kufra pro sociální záležitosti Farhat Abdel Karim Bu Hareg pak obviňuje libyjskou Prozatímní národní radu (NTC) z nejednání a zanedbání situace v této provincii, která je největší libyjskou provincií a spravuje hranice se Súdánem a Čadem.
Boje mezi místními a etnikem Tibu na jihovýchodě Libye
V pouštní provincii Al Kufra na jihovýchodě Libye včera propukly boje mezi místními ozbrojenci a etnikem Tibu, které místní obviňují z převádění lidí z Čadu a jejich usidlování v místní oáze. Etnická skupina Tibu se vyskytuje převážně v severním Čadu, ale i na jihu Libye, v Súdánu a v Nigeru.
Při letecké havárii zahynul hlavní poradce prezidenta Demokratické republiky Kongo
Na východě Demokratické republiky Kongo (D. R. Kongo) došlo k letecké havárii, při které zahynul hlavní poradce prezidenta Josepha Kabily, Katumba Mwanke. Dále byl těžce zraněn ministr financí D. R. Kongo Matata Ponyo Mapon a velvyslanec Antoine Ngonda spolu s guvernérem Jižního Kivu Marcellinem Cishambo Rohuya. D. R. Kongo je považována za zemi s nejhorší bilancí leteckých nehod na světě. Pro prezidenta Josepha Kabilu se ale jedná o nepříjemnou situaci, neboť stojí před úkolem vytvoření nové vládní koalice po sporném volebním vítězství, které vedlo v D. R. Kongo k nepokojům.
Vládnoucí strana v Demokratické republice Kongo ztratila 40% křesel v parlamentních volbách
Strana prezidenta Josepha Kabily PPRD získala 63 křesel ze 111 očekávaných dle průzkumu. Národní shromáždění v Demokratické republice Kongo má 500 míst, přičemž druhou nejsilnější stranou je opoziční UDPS se 41 křesly a třetí se umístila spojenecká strana prezidenta Kabily PPPD s 27 křesly. Vládnoucí strana se svými spojenci tak významně oslabila, ačkoliv volby vyhrála. Výsledek by ale také podle pozorovatelů mohl oslabit pozice prezidenta Josepha Kabily poté, co čelil zpochybnění výsledků prezidentských voleb.
Africká unie prodloužila mandát svého vedení
Africká unie rozhodla o prodloužení mandátu předsedy komise, která je nejvyšším orgánem Africké unie. Úřadující předseda komise Jean Ping z Gabonu tak udržel svůj mandát, ačkoliv nedokázal plně vyhrát ve 4 kolech hlasování. Proti němu se postavil bývalý jihoafrický ministr zahraničí Nkosazana Dlamini-Zuma. Současné vedení, tedy hlava komise, její místopředsedové i komisaři budou ve svých nyní již prozatímních funkcích dalších 6 měsíců až do summitu Africké unie v Malawi. Oznámil to současný předseda Africké unie Boni Yayi, prezident Beninu.
Libye chce uspořádat regionální bezpečnostní konferenci
Libyjský premiér Abdurrahim al-Keib vyzval k uspořádání regionální bezpečnostní konference ministrů vnitra a obrany v rámci boje proti šíření zbraní po pádu Muammara Kaddafi. Podle OSN libyjská občanská válka uvolnila do oběhu obří množství zbraní, které se mohou zásadně podepsat na bezpečnosti v oblasti a zvláště pak v Nigérii, Nigeru a Čadu. Libyjská vláda je přesvědčena, že zbraně záměrně šíří exiloví příznivci zabitého libyjského vůdce Muammara Kaddafi. „Je to hrozba pro nás i pro naše sousedy, stejně jako pro naše vzájemné vztahy,“ řekl libyjský premiér při jednání Africké unie.
Občanská válka v Libyi podle OSN vytvořila příležitost pro militantní skupiny v oblasti Sahelu
Organizace jako Boko Haram a Al-Káida se tak mohly podle zprávy Organizace spojených národů dostat k ohromných skladům zbraní a vojenského materiálu. Tato situace se pravděpodobně nejvíce dotkne zemí jako jsou Nigérie, Niger a Čad, kde je v poslední době aktivita těchto hnutí největší. Touto zprávou se bude v následující době zabývat i Rada bezpečnosti OSN, která bude následně jednat i s představiteli výše zmíněných zemí.
Nigerijská policie zatkla 200 lidí v souvislosti s nedávnými útoky ve městě Kano
Na konci minulého týdne bylo bombovými útoky ve městě Kano zabito nejméně 185 lidí. Toto desetimiliónové město bylo po útocích zcela paralyzováno. Dle policejní zprávy bylo asi 80% z těchto zadržených z řad čadských žoldáků. Některé důkazy naznačují, že byli zaplaceni za účast na teroristických útocích radikální islámské skupiny Boko Haram.
OSN rozdělí 104 milionů dolarů nejvíce opomíjeným humanitárním krizím světa
OSN vyčlenila 104 milionů dolarů pro poskytování pomoci světově nejvíce opomíjeným humanitárním krizím, kde přetrvává nedostatek finančních prostředků. Třináct zemí, mezi nimiž bude Jižní Súdán největším příjemcem, tak získá potřebné finanční prostředky. Mezi další státy jsou Džibuti, Eritrea, Středoafrická republika, Čad, Pobřeží slonoviny, Konžská republika, Severní Korea, Nepál, Pákistán, Filipíny, Haiti a Sýrie.
Evropská komise zdvojnásobila svou humanitární pomoc v oblasti Sahelu
Oznámení přišlo ze strany EU komisařky, jíž je Kristalina Georgieva během její pokračující návštěvy Nigeru a Čadu. Evropská komise vyčlenila 105 milionů eur na humanitární pomoc Africe, z toho 35% je určeno přímo pro Niger.
Katoličtí biskupové v Demokratické republice Kongo vstoupili do povolebního boje na stranu opozice
Rada katolických biskupů Demokratické republiky Kongo obvinila vládu „ze zrady, lží a teroru“ a vyzvala ústřední volební komisi, aby napravila chyby z problematických prezidentských voleb v listopadu 2011. Opozice tehdy odmítla uznat výsledky, dle kterých zvítězil současný prezident Joseph Kabila a při nepokojích se dokonce pokusila prosadit svého vlastního kandidáta na post prezidenta, ovšem za zvoleného prezidenta se postavil Nejvyšší soud, Mezinárodní společenství kromě USA a později i EU a ústřední volební komise. Tento krok katolické církve, vlivného hráče v převážně křesťanské Demokratické republice Kongo, může vyvinout další velký tlak na prezidenta Kabilu. Biskupové mimo jiné vyzvali ozbrojené síly, aby se vzepřely vládním rozkazům.
Senegal odmítl vydat bývalého prezidenta Čadu do Belgie pro souzení za údajné krutosti
Senegalský soud zamítl žádost Belgie vydat bývalého prezidenta Čadu Hissene Habre, který má v být v Belgii souzen za údajné krutosti v době jeho vlády v letech 1982 – 1990, aby stanul před soudem za údajné krutosti, když byl u moci. Hissene Habre žije v exilu v Senegalu od roku 1990 poté, co byl z Čadu vyhoštěn. Senegalský soudní dvůr uvedl v prohlášení, že žádost Belgie zamítl z procesních důvodů včetně toho, že kopie mezinárodního zatykače prý není autentická.
Vyšetřování týkající se důvodů genocidy ve Rwandě je u konce – prezident Rwandy měl pravdu
Francouzští vyšetřovatelé uzavřeli vyšetřování případu sestřelení letadla s prezidenty Rwandy a Burundi v roce 1994, které vedlo ke genocidě ve Rwandě. Francie totiž v roce 2006 prohlásila, že letadlo sestřelili bojovníci Rwandské vlastenecké fronty z etnika Tutsi, kterou vedl současný prezident Rwandy Paul Kagame a obě země spolu přerušily diplomatické vztahy. Rwandský prezident naopak obviňoval Francii z vyzbrojování rwandské armády držené v rukou vůdců genocidy a z jejich ochrany. Vyšetřování nyní potvrdilo, že rakety, které zničily letadlo s tehdejším prezidentem Juvenal Habyarimanou, nebyly vystřeleny rebely Tutsi. Od nastoupení francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy k moci se ovšem vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi zlepšují.