Libyjská Rada pro správu Kyrenaiky, která deklarovala autonomii východní Libye na centrální vládě v Tripolisu a Prozatímním národním kongresu (NTC), pohrozila zastavením dodávek ropy v případě, že ústřední vláda nevyhoví požadavku Lidového kongresu Kyrenaiky (CPC) na uvolnění více míst v libyjském parlamentu. Situace opět přiživila obavy nadnárodních ropných společností a stejně tak i centrální vlády a obyvatel Tripolisu před rozpadnutím Libye. Včera předseda NTC Mustafa Abdel Jalil navštívil druhé největší město Benghazi, které je zároveň sídlem jednostranně vyhlášené východolibyjské autonomie, a sešel se s hlavou CPC Bubakerem Buerou, který setkání označil za „obecné“ a za začátek dialogu bez konkrétních návrhů.
Archiv rubriky: Libye
Čtvrté největší město Libye zachvacují boje znepřátelených milic
V jižní Libyi pokračují již 3 den střety mezi místními milicemi a etnikem Tibu, přičemž zachvátily již i centrum čtvrtého největšího města Sabha. Místní zdroje hlásí již minimálně 50 mrtvých. Libyjské ministerstvo vnitra informovalo, že armáda přesouvá do města 300 mužů určených dislokovaných v jižní Libyi a dalších 300 již údajně vyrazilo z hlavního města Tripolis, aby pomohli uklidnit situaci. že armáda vyslala 300 vojáků umístěných v jižní Libyi pomoci uklidnit situaci.
V jižní Libyi propukly nové boje mezi milicemi
Ve čtvrtém největším městě Libye Sabha na jihu propukly srážky mezi místní milicí a bojovníky etnika Tibu poté, co byl jeden z příslušníků etnika Tibu zabit ve sporu o auto, jak uvádí agentura Reuters. Podle člena místní městské rady Ahmed Abdelkadira střety probíhají již od včerejšího dne a zahynulo při nich 20 lidí. Etnikum Tibu již vedlo boje i na jihovýchodě Libye, do kterých byla nucena zasáhnout i vznikající libyjská armáda.
Milice zaútočila na turecký luxusní hotel v libyjském hlavním městě
Ozbrojené milice zaútočily na hotel Rixos, vlastněný tureckým podnikatelem, který sloužil v době občanské války zahraničním novinářům a jehož bezpečnost garantovala libyjská armáda loajální Muammarovi Kaddafi. Důvodem vtrhnutí milicionářů z města Zintan, kteří od převratu zůstávají v Tripolisu, je fakt, že jeden z jejich členů dlužil hotelu od září 2011 peníze za ubytování a hotel požadoval proplacení účtů. Milicionáři při odjezdu z hotelu, kde zranili několik osob, unesli i hotelového manažera, kterého později po několika hodinách propustili. Podle obyvatel Tripolisu je situace ve městě i po celé Libyi stále nestabilní a nejistá.
Libyjci v Turecku vyplenili libyjský konzulát kvůli nedostatečné finanční podpoře ze strany libyjské vlády
Turecká policie byla nucena zastavit útok asi 70 Libyjců žijících v Turecku, kteří obsadili a vyrabovali libyjský konzulát v Istanbulu na protest proti nedostatečné finanční podpoře pro lékařské ošetření ze strany libyjské vlády. Turecká policie uvedla, že Libyjci mávali plakáty s portrétem Muammara Kaddafi a skandovali na něj oslavná hesla.
Libyjská společnost žaluje vládu Gambie za zrušení koupě společnosti Zamtel
Libyjská firma LAP Green Network chce vysoudit na Gambii 480 milionů dolarů. Bývalá vláda Gambie prodala majoritní podíl (75 %) v telekomunikační společnosti Zamtel libyjské firmě LAP Green Network za 257 milionů dolarů. Podle šetření gambijské vlády v listopadu 2010 byla ale transakce nezákonná a zrušila ji. Ratingová agentura Fitch kvůli anulaci transakce snížila zemi rating ze stabilní na negativní.
Libye požádala Mauritánii o vydání bývalého šéfa rozvědky
Libyjská ministerstvo zahraničí uvedlo, že je kvůli vydání bývalého šéfa rozvědky Abdullah Al-Senussi v kontaktu s Mauritánií, přičemž libyjský státní zástupce již předal Mauritánii extradiční žádost vlády prostřednictvím Interpolu.
Amnesty International: „NATO selhalo ve vyšetřování svých civilních obětí v Libyi“
Podle organizace Amnesty International se NATO nepodařilo řádně vyšetřit či dokonce poskytnout náhradu za civilní oběti svých leteckých úderů při sedmiměsíční kampani v Libyi, která napomohla svržení Muammara Kaddafi. Amnesty International tak navázalo na kritiku vedenou Ruskem. Vedoucí krizová poradkyně Amnesty International Donatella Rovera uvedla: „Ačkoliv představitelé NATO opakovaně zdůraznili svůj závazek chránit civilisty, nyní nemohou zamazat smrt desítek civilistů vágními prohlášeními o lítosti.“ Amnesty International uvedla, že pokud došlo k některým civilním obětem kvůli porušení mezinárodního práva, odpovědné osoby budou muset být postaveny před soud.
V Mauritánii byl zadržen bývalý šéf libyjských tajných služeb
Mauritánie zadržela šéfa libyjských tajných služeb z doby vlády Muammara Kaddafi Abdullaha al-Senussi na letišti v hlavním městě Nouckchott po příletu z marockého města Casablanca s padělaným maliským pasem, oznámila to mauretánská státní tisková agentura AMI. Abdullah al-Senussi čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti i Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na něj vydal zatykač, ovšem Mauritánie není smluvní stranou tzv. Římského statutu o ICC a není proto povinna al-Senussiho vydat. Mauretánské úřady zatím neuvedly, jak se zadrženým naloží.
Na východě Libye ve městě Benghazi došlo ke střetům mezi odpůrci a příznivci vyhlášené autonomie
V Benghazi na východě Libye propukly nepokoje a střety mezi příznivci a oponenty vyhlášení autonomie východní Libye, při kterých již zahynul nejméně jeden člověk a několik dalších bylo zraněno. Předseda Nejvyššího bezpečnostního výboru Benghazi Fawzi Wanis uvedl, že nepokoje jsou nyní pod kontrolou a střety se podařilo omezit. Proti rozdělení Libye již došlo k několika demonstracím, a to i v hlavním městě Tripolisu.
Rusko kritizuje vyšetřování OSN v Libyi za přecházení role NATO
Ruská velvyslankyně při OSN v Ženevě Maria Khodynskaya-Golenishcheva uvedla, že vyšetřovatelé Rady OSN pro lidská práva se řádně nezabývají oběťmi a škodami, které způsobilo NATO při bombardování Libye v loňském roce. Komise složená z nezávislých vyšetřovatelů minulý týden vydala zprávu, ve které se u otázky angažmá NATO konstatuje, že nebyly řádně prověřovány cíle a že došlo k civilním obětem, ovšem je zdůrazněno, že se tak stalo v rámci „rozsáhlých bezpečnostních opatření, které měly zajistit, aby k zabíjení civilistů nedošlo“. Rusko uvádí, že zpráva by měla obsahovat adekvátní posouzení aktů všech stran konfliktu, tedy i NATO, a že členové komise by měli být více náročnější na informace od NATO, neboť podle Rusů došlo při kampani NATO v Libyi k „porušování velkého množství norem mezinárodního práva a lidských práv“.
Libyjský ministr vnitra vyzval milice ke složení zbraní a pohrozil konfrontací s novými bezpečnostními silami
Libyjský ministr vnitra Abdel A’al prohlásil u příležitosti promoce nových policejních rekrutů vyzval libyjské milice, aby složili své zbraně, nebo budou čelit konfrontaci s novými bezpečnostními silami. Podle libyjského ministra vnitra má v současné době libyjská Přechodná národní rada (NTC) k dispozici 25 000 vlastních mužů. NTC vyzvalo milice ke složení zbraní a rozpuštění již několikrát, ovšem všechny výzvy byly doposud ignorovány.
Protesty v Libyi proti vyhlášení autonomie východu
Přes 5000 lidí v hlavním městě Tripolisu a asi 4000 lidí v druhém největším městě Libye Benghazi protestuje proti vyhlášení autonomie východní Libye, k němuž před čtyřmi dny došlo v Benghazi v duchu staré libyjské ústavy z roku 1950, ve které země byla téměř rozdělena na tři autonomní území. Demonstranti vyhlášení autonomie odsuzují s tím, že se nejedná o to, za co bojovali při povstání proti Muammarovi Kaddafi, a obávají se, že by mohlo dojít k rozpadnutí Libye. Před rozpadem Libye podle agentury Reuters varovali i islámští duchovní v Tripolisu i v Benghazi při pátečních modlitbách. Předseda Přechodné národní rady (NTC) vyhlášení autonomie označil za spiknutí proti libyjskému lidu, které je financováno ze zahraničí.
Libye byla Ruskem obviněna z výcviku syrských povstalců – libyjský premiér s americkou ministryní zahraničí to popírá
Libyjský premiér Abdurrahim El-Keib popřel po setkání s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton, obvinění vznesené Ruskem v Radě bezpečnosti OSN o tom, že Libye cvičí syrské povstalce. „Pokud jde o výcvikové tábory, nejde-li o něco, co se děje bez vládního souhlasu, nevím o ničem takovém,“ prohlásil libyjský premiér, přičemž americká ministryně zahraničí později uvedla, že „věří, že šlo ze strany libyjského premiéra o pevné popření existence takových táborů. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Churkin totiž uvedl, že Rusko vlastní informace o tom, že Libye „zřídila speciální školící centra pro syrské rebely, ve kterých jsou povstalci vyzbrojováni a cvičeni v boji za svržení syrského prezidenta Bashara al-Assada. Podle vyjádření ruského velvyslance je taková podpora povstalců nepřijatelná a rozdmýchává nestabilitu na Blízkém Východě.
Libyjské ministerstvo zahraničí informovalo o „tajném programu“ padlé vlády o rozmístění zbraní na ambasádách po celém světě
Zástupce libyjského ministra zahraničí Mohammed Abdul Aziz oznámil, že vláda Muammara Kaddafi provozovala „tajný program“, v rámci kterého byly údajně na libyjských velvyslanectvích po celém světě uchovávány zbraně a výbušniny přepravované diplomatickou poštou. Podle libyjského ministerstva zahraničí mohl být vojenský materiál určen k atentátům a tajným operacím proti libyjským disidentům v zahraničí. Libyjské ministerstvo zahraničí také v souvislosti s revizí vládních dokumentů uvedlo, že Libye za vlády Muammara Kaddafi dodávala zbraně do „mnoha zemí“ v Africe, Asii i Evropě.
Ropné společnosti si jsou kvůli deklaraci autonomie na východě Libye nejisté svými kontrakty na těžbu ropy
Události na východě Libye, kde byla vyhlášena Rada pro správu Kyrenaiky a deklarována autonomie, vzbuzují obavy u mezinárodních ropných koncernů, které zde provozují nebo se chystají zahájit těžbu ropy. Podle analytiků totiž hrozí reálné nebezpečí, že po vyhlášení autonomie budou ropné společnosti nuceny vyjednávat nové smlouvy o těžbě a průzkumech s Radu pro správu Kyrenaiky jakožto novým svrchovaným subjektem v oblasti. V oblasti Kyrenaiky se totiž nachází většina libyjské ropy a zemního plynu. Státní ropná společnost Agoco zatím dle vyjádření vedení stále váhá, zda nové autonomní orgány uzná, přičemž dle prvních náznaků chce dát na mínění svých zhruba 3000 zaměstnanců. Předseda Přechodné národní rady (NTC) Mustafa Abdel Jalil již uvedl, že vyhlášení autonomie je proti zájmům Libye a že je finančně podporováno zahraničím.
Předseda libyjské Přechodné národní rady: „události na východě financují cizí státy“
Včerejší deklarace autonomie Kyrenaiky prohloubila problémy Národní přechodné rady (NTC), která je většinou států uznávána za legitimní vedoucí orgán Libye. Někteří experti ovšem tvrdí, že vyhlášení autonomie, ve kterém se NTC uznává za „symbol jednoty a zástupce na mezinárodním poli“, je jen důsledkem již trvajícího stavu, kdy si v Libyi velká část měst a vesnic vládne sama téměř nezávisle na centrálním vedení, zvláště pak po jeho zhroucení po pádu vlády Muammara Kaddafi. Předseda NTC Mustafa Abdel Jalil k deklaraci zatím uvedl: „Musím s politováním prohlásit, že tato situace která na východě vznikla, je financována cizími státy.“ Dále předseda NTC vyzval, aby si „libyjský lid na východě uvědomil, že je obětí spiknutí vedeného proti němu samotnému“ s tím, že „někteří lidé nyní stahují Libyi do hluboké propasti“.
Východní Libye vyhlásila autonomii – jde i o libyjskou ropu
Občanští vůdci oblasti nazývané Kyrenaika, která v současnosti zahrnuje několik administrativních celků východní Libye, vytvořili ve městě Benghazi Radu pro správu Kyrenaiky. Podle dosavadních informací agentur a expertů není doposud zcela jasné, zda je nově vytvořená rada součástí prozatímní Přechodné národní rady (NTC), která sídlí v Tripolisu, či se postaví proti ní. Do čela nového tělesa byl asi 3000 delegátů v Benghazi, kde začalo povstání proti vládě Muammara Kaddafi, zvolen bývalý politický vězeň Ahmed al-Senussi, příbuzný bývalého libyjského krále Idrise I., kterého svrhl převrat Muammara Kaddafi. Dle prohlášení nově vzniklé rady pro Kyrenaiku centrální vláda v Tripolisu dlouhodobě zanedbává a opomíjí východní Libyi. Zahraniční experty nyní zajímá především otázka zásob libyjské ropy, která se z převážné části nachází právě na území Kyrenaiky. Největší státní ropná společnost Arabian Gulf Oil Company (Agoco) zatím uvedla, že zaměstnanci Agoco nyní jednají o tom, zda podpoří vyhlášení autonomie. Jeden z organizátorů kongresu, na kterém byla nová autonomní rada vyhlášena, Mohammed Buisier, pro agenturu Reuters uvedl, že je v kontaktu s Tripolisem, který prý vyzval k jednání, ale zdůraznil, že východní Libye „nedá nikomu šek bianco“.
Komise OSN poukázala na některé válečné zločiny v průběhu války v Libyi
Mezinárodní trestní tribunál prý nalezl důkazy o válečných zločinech, které údajně spáchaly obě strany konfliktu, jak příslušníci Kaddáfího sil, tak armáda rebelů. Komise OSN přitom referuje o rozšířeném znásilňování a mučení v průběhu války.
V Libyi byli obviněni dva britští novináři pracující pro íránskou agentury ze špionáže
Dva britští zaměstnanci íránské agentury PressTV, kteří před několika dni zadrženi milicí, jsou podle šéfa milice Faraj al-Swehla podezřelí ze špionáže. Milicionáři údajně u novinářů našli „oficiální libyjské dokumenty, zařízení používaná izraelskou armádou a seznamy milicionářů a žoldáků, kteří bojovali na straně Muammara Kaddafi“. Milice ujistila, že poté, co dokončí vyšetřování, bude zahájeno standardní trestní řízení a oba novináři budou vydání do rukou státních orgánů.
Libyjci v Benghazi žádali nezávislou justici
Stovky Libyjců v pátek protestovaly před hlavní budovou soudu v Benghazi. Požadovali, aby armáda soud opustila a umožnila tak nezávislou justici. Armáda v loňském roce používala soudní budovu jako své ústředí. „Co pro armádu znamená obsadit soud? Z mého pohledu chce armáda stát Libyi v revoluci,“ uvedl jeden z protestujících.
OSN: „Chybovala libyjská vláda i NATO“
Podle zprávy OSN, kterou zveřejnila v pátek, zemřelo v bojích v Libyi nejméně 60 civilistů a dalších 55 jich bylo zraněno, přičemž odpovědnost za to nese NATO i libyjská prozatímní vláda. Zatímco NATO podle OSN předem dostatečně neprověřilo místa plánovaných náletů, libyjská prozatímní vláda neudělala vše pro to, aby zastavila násilí. Zprávu vypracovala tříčlenná komise právníků, která zároveň upozorňuje, že v zemi jsou stále porušována lidská práva i mezinárodní úmluvy.
Muslimské bratrstvo ustanovilo v Libyi politickou stranu
V červnu se v Libyi budou konat první volby od svržení Muammara Kaddafiho. Islamistické muslimské bratrstvo zformovalo v zemi politickou stranu, která po boku sekulárních stran bude ve volbách bojovat o hlasy. Nový parlament bude mít za úkol sepsat novou ústavu. Podle politických analytiků je muslimské bratrstvo nejsilnější organizovanou politickou silou, proto očekávají jejich vítězství.