Etiopská meziroční inflace se v červnu snížila již čtvrtý měsíc za sebou na 20,9 % oproti 25,5 % z předešlého měsíce. Důvodem bylo zpomalení růstu cen potravin. Přestože Etiopie dosáhla v posledních letech vysokého tempa hospodářského růstu, stále se potýká s velkou inflací, která vyskočila do dvouciferných hodnot minulý rok na základě nevyrovnanosti cen na světových trzích a špatné úrodě. Etiopská ekonomika v posledních letech roste především díky zvyšujícím se ziskům z kávy, zlata, olejnatých semen a živočišného exportu. Za fiskální rok 2011/2012 se očekává hospodářský růst kolem 11 %.
Archiv rubriky: Afrika
Mezinárodní měnový fond schválil úvěr ve výši 224,9 milionů USD pro Tanzanii
Nově schválený úvěr má pomoci Tanzanii vypořádat se s důsledky dluhové krize v eurozóně, prudkým nárůstem cen a oslabením tanzanského šilinku vůči dolaru. Úvěr má zároveň fungovat jako preventivní opatření proti zhoršující se zahraniční poptávce. Podle náměstka generálního ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF) Naoyuki Shinohara by v roce 2012/2013 měla Tanzanie dodržovat přísnou měnovou politiku, aby snížila vysokou inflaci na jednociferné číslo. Meziroční míra inflace v květnu činila 18,2 %. V první polovině fiskálního roku 2011/2012 zůstalo tempo růstu HDP shodně s rokem minulým na 6,5 %. Kvůli suchu a častým výpadkům elektřiny byla vláda nucena snížit prognózu ekonomického růstu pro rok 2012 na 6,8 % z dřívějších 7 %.
V Malawi čelí nedostatku potravin o 200 000 obyvatel více než v roce 2011
Celkový počet obyvatel Malawi, kteří potřebují potravinovou pomoc k přežití, se zvedl na 1,63 milionů, to činí okolo 11% obyvatel této země. Příčinou je zvláště špatná ekonomika země. Ta se pohybuje na pokraji zhroucení od té doby, co bývalý prezident Bingu wa Mutharika řekl, že by mohl zemi řídit i bez jakékoli zahraniční pomoci. Ta přitom činí kolem 40% malawského státního rozpočtu. O zprávě informovala agentura Reuters.
Americký prezident Barack Obama pozval egytského prezidenta na návštěvu USA
USA oznámily, že americký prezident Barack Obama pozval nově zvoleného egyptského prezidenta Mohameda Mursi na návštěvu USA. Americký prezident tak chce udržet dobré vztahy USA a Egypta, navzdory faktu, že prezidentské volby vyhrál zástupce Muslimského bratrstva, které USA podezírají z podpory teroristických skupin. Americká diplomacie se v Egyptě snaží spolupracovat s oběma nejmocnějšími složkami v Egyptě – Armádou a Muslimským bratrstvem. Egyptský prezident by měl navštívit USA v září.
Americká ministryně zahraničí deklarovala podporu USA Libyi
Na konferenci v Japonsku, která se věnuje situaci v Afghánistánu, americká ministryně zahraničí Hillary Clinton pogratulovala Libyi ke zvládnutým volbám. Zdůraznila roli Severoatlantické aliance při tranzici Libye k demokracii. Spojené státy americké podle Hillary Clinton budou nadále podporovat Libyjskou vládu.
Prezidenti západoafrických zemí vyzývají Mali k rychlému řešení
Prezidenti Nigérie, Toga, Pobřeží Slonoviny, Nigeru, Beninu a Burkina Faso vydali prohlášení, v němž žádají malijského prozatímního prezidenta Dioncounda Traore k okamžitému sestavení prozatimní vlády do 31. července, která by oficiálně požádala OSN o vojenskou podporu v boji proti islamistickým militantním skupinám působícím na severu země. Nigérie, Niger a Senegal se již dříve zavázaly poskytnout 3270 jednotek k posílení roztříštěné malijské armády. Prozatímní prezident Traore se stále léčí v Paříži z napadení ve své kanceláři z května. Jednání se proto neúčastnil.
Súdánský prezident chce sepsat novou, zcela islámskou ústavu
Prezident Omar Hassan al-Bashira uvedl, že by Súdán měl sepsat novou ústavu, která bude na „100 % islámská“ a půjde tak příkladem sousedním zemím, v nichž po lidových revolucích získaly silné zastoupení islámské politické strany. Nová ústava by měla reflektovat odtržení křesťanského Jižního Súdánu, který po referendu vyhlásil nezávislost v červenci minulého roku. Kdy by měla být nová ústava přijata, prezident al-Bashir neuvedl. Prezident čelí sílícím protestům proti úsporným opatřením.
Rebelové na východě Demokratické republiky Kongo vyzývají k jednání
Rebelové seskupeni do tzv. hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda v pátek obsadili klíčové město Bunagana na hranici s Ugandou. V sobotu již vyzvali vládu Demokratické republiky Kongo k jednání a ukončení násilí. Rebelové uvedli, že pokud vláda k jednání přistoupí, nebudou postupovat dále v provincii Severní Kivu. Z podpory rebelů a jejich výcviku obviňuje konžská vláda i OSN vysoké představitele Rwandy. Ti vinu odmítají. Mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou panuje křehký mír, který konfliktem na východě Demokratické republiky Kongo může být ohrožen.
V památkové rezervaci Tanzanie postaví uranový důl, UNESCO souhlasí
Výbor pro světové dědictví UNESCO odsouhlasil územní změny v rezervaci Selous Game v Tanzanii, která se stala světovou památkovou rezervací v roce 1982. Na vyčleněném území postaví a bude provozovat firma Mantra Resources uranový důl, jenž by do státní pokladny měl přinést během 15 let 250 milionů USD. Oblast, kterou důl zabere, představuje asi 0,8 % z celkové rozlohy rezervace, jež je domovem největší populace slonů na kontinentě, velkého množství černých nosorožců, gepardů a žiraf.
Národnímu leteckému dopravci v Čadu byl pozastaven provoz
Národní dopravce Air Toumai, který provozoval regionální i mezinárodní lety, např. do sousedního Kamerunu, Gabonu, Pobřeží Slonoviny a sezónní lety do Saudské Arábie a Dubaje, byla pozastavena činnost na základě odhalených bezpečnostních problémů. Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) uvádí, že přestože se letectví v Africe zlepšilo, stále kvůli své nehodovosti patří k nejhorším na světě.
Povstalci na východě Demokratické republiky Kongo obsadili klíčové hraniční město
Rebelové v provincii Severní Kivu na východě Demokratické republiky Kongo získali klíčové město Bunagana na hranici s Ugandou. Na 600 konžských vojáků, kteří proti rebelům bojovali, bylo nuceno uprchnout do sousední Ugandy. Ve východní oblasti země propuklo násilí na konci března, kdy část konžské armády se přidala k rebelům pod vedením generála Bosco Ntaganda. Přes 200 000 lidí podle OSN muselo kvůli bojům opustit své domovy.
UNICEF varuje před zvyšujícím se násilím na dětech v Azawadu
UNICEF vydalo varování před dramaticky narůstajícím násilím na dětech ve státě Azawad. Zde působí milice Ansar Dine, které ovládají severní části oblasti a bojují proti zbytku země. UNICEF ve své zprávě zmiňuje především sexuální násilí na dívkách a násilné odvody nezletilých chlapců do ozbrojených milicí. Problém vidí UNICEF mimo jiné také v uzavření škol pro více než 300 000 dětí. Děti, které nenavštěvují školu jsou potom dle OSN více náchylné ke zneužívání.
OSN odkládá rozhodnutí ohledně Mali
OSN schválila sankce proti islamistické skupině Ansar Dine v Mali, která deklarovala kontrolu nad severní částí Mali. Tato skupina vede ozbrojený boj proti zbytku země a likvidují středověké posvátné hrobky. Rada bezpečnosti zvažuje ozbrojený zásah proti Ansar Dine, který navrhly státy západní Afriky. Rozhodnutí o případné vojenské intervenci bylo zatím odloženo s tím, že OSN doufá v účinnost sankcí. V případě vojenské intervence OSN prohlásila, že je připravena spolupracovat s Africkou unií i s organizací ECOWAS.
V Libyi se budou konat volby po pádu Muammara Kaddafiho
V sobotu se otevřou volební místnosti, v nichž budou mít Libyjci možnost zvolit členy do dvousetčlenného Národního kongresu. Půjde o první volby po pádu Muammara Kaddafiho. Závěr politické kampaně byl doprovázen násilnostmi, především na východě země, kde Libyjci žádají větší zastoupení. Nově zvolený parlament bude mít za úkol vypracovat novou ústavu. Po jmenování vlády by měla odstoupit Prozatimni národní rada, která stála v čele země od pádu Muammara Kaddafiho.
Přímé investice do Afriky se podle OSN do roku 2014 zdvojnásobí
V roce 2011 poklesly přímé investice ze 43,1 miliard USD v roce předcházejícím na 42,7 miliard USD. Důvodem byly politické a sociální nepokoje na severu Afriky. Podíl investic se snížil z 3,3 % v roce 2010 na 2,8 % v roce minulém. Investice do Subsaharské Afriky se ovšem za poslední tři roky zvýšily na 36,9 miliard USD v roce 2011. V letošním roce se předpokládají investice mezi 55 – 65 miliardy USD, podle OSN by se investice v roce 2014 mohly pohybovat mezi 75 až 100 miliardy USD.
Spojené státy americké uvalily sankce na dva vysoké představitele eritrejské vlády
Důvodem k uvalení sankcí je spolupráce s islamistickou militantní skupinou Al-Shabaab, která působí v Somálsku. Spolupráce dvou vysokých představitelů Eritreje podle USA představuje hrozbu pro stabilitu celé východní Afriky. Sankce se týkají plukovníka Twolde Habte Nagashe, šéfa eritrejské rozvědky, který se měl podílet na výcviku rebelů Al-Shabaab, a plukovníka Taeme Abraham Goitom.
Generální tajemník NATO načrtl vizi Severoatlantické aliance pro následující roky
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen představil vizi fungování Severoatlantické aliance v příštích letech. Podle jeho slov je klíčovým bodem následujícího vývoje NATO přispívat k zajištění globální bezpečnosti. Tento cíl má být naplněn skrze užší spolupráci NATO se subjekty v Africe i v Asii. Příkladem této spolupráce je podle Generálního tajemníka mise NATO proti pirátům v Somálsku. Rozšířena bude také vojenská i civilní spolupráce s nečlenskými státy v rámci Partnerství pro mír a v dalších přidružených institucích. Anders Fogh Rasmussen také prohlásil, že bezpečnost USA a Evropy je nedělitelná.
Keňa ruší plánovaný dovoz íránské ropy
Podle ministerstva pro energetiku Keňa odstoupí od smlouvy s Iranian National Oil Company na dovoz 4 milionů tun ropy, kterou země podepsala minulý měsíc. Keňa dovoz íránské ropy zrušila poté, co Spojené státy americké vyjádřily nespokojenost s importem. USA a Evropská unie na Írán zpřísnily sankce kvůli údajnému jadernému programu.
Humanitární krize v Somálsku se zhoršuje
Organizace Save the Children tvrdí, že na základě nedostatku dešťů a pokračujícímu konfliktu v Somálsku se humanitární krize v zemi zhoršuje. Stovky tisíc dětí hrozí hladomor. Humanitární pomoc do oblasti narušují útoky militantní islamistické skupiny Al-Shabaab ovládající jih Somálska. Právě na jihu země je potravinová krize nejhorší.
Sjednocená opozice v Súdánu vyzývá ke stávkám a dalším protestům
Africké zemi se doposud protesty vyhýbaly. Poté, co se Jižní Súdán osamostatnil a země přišla o většinu svého státního rozpočtu, který tvořily příjmy z ropy, musel Súdán přistoupit k úsporným opatřením. Proti nim se v po celé zemi zvedla vlna protestů. Nyní opoziční politické strany podepsaly pakt vyzývající ke „kolektivnímu a poklidnému politickému boji ve všech podobách, včetně stávek a pokojných demonstrací, ke svržení prezidenta Omar Hassan al-Bashira“.
Inflace v Jihoafrické republice zůstane ve stejném rozsahu 3-6% až do konce roku 2014
Ve své zprávě to zmínila South African Reserve Bank, centrální banka Jihoafrické republiky. Dále uvedla, že největší riziko nárůstu inflace spočívá v poklesu hodnoty jihoafrického randu (ZAR) kvůli averzi investorů v zemi riskovat. Zpráva také potvrdila, že výhled růstu ekonomiky země se zhoršil, a to hlavně kvůli globální ekonomické nejistotě. O zprávě informovala agentura Reuters.
Islamisté v Mali pokračují v ničení posvátných hrobek, Mali žádá svět o pomoc
Za posledních několik dní bylo v městě Timbuktu radikálními islamisty poničeno již sedm středověkých posvátných hrobek. Islamisté argumentují, že jim ničení nařídil sám bůh a pomocí trhavin v devastaci hrobek pokračují. Mezinárodní trestní soud (ICC) zjišťuje, jestli lze činy islamistů stíhat jako válečné zločiny, OSN zvažuje možnost intervence a řešení situace se snaží vymyslet i Evropa a USA.
Nigérie podepsala dohodu s Vulcan Petroleum Resources na stavbu šesti ropných rafinérií
Dohodnutý projekt v hodnotě 4,5 miliardy USD má za cíl postavit šest nových rafinérií s kombinovanou kapacitou 180 000 barelů denně. Vulcan Petroleum Resources je pobočka americké Vulcan Capital Corp, která oznámila, že první dvě rafinérie chce mít hotové již za rok. Nigérie má nyní celkovou kapacitu produkce 445 000 barelů denně, využívá však pouze asi tři čtvrtiny.