Namísto 15ti členného Ústavního soudu (ÚS) je nejvyšší soudní instance zastoupena pouze 12 ústavními soudci. V pondělí skončilo 10ti leté funkční období soudci Jiřímu Muchovi. Dvanáct ústavních soudců je ústavní minimum, což znamená, že je to nejmenší možný počet například pro rozhodnutí o návrzích na zrušení zákonů a vyhlášek. Do konce roku navíc vyprší mandát dalším 7 soudcům, ÚS tak přijde celkově o 10 soudců, což by podle předsedy ÚS Pavla Rychetského v podstatě mohlo znamenat, že ÚS přestane existovat. Prezident Václav Klaus do konce svého funkčního období žádného nového ústavního soudce nenavrhne. Jeho mluvčí Radim Ochvat sdělil, že prezident nevěří, že by se Senát jeho návrhem vážněji zabýval. Prezidentovi 2 poslední kandidáti na ústavní soudce byli totiž senátory odmítnuti.
Archiv autora: Veronika Svobodová
Tendr na dostavbu Temelína pokračuje podle plánů
Spekulace o tom, že by se měl tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín zrušit, vzešly z nedorozumění ohledně informací o průběhu projektu. Veřejnou soutěž neohrožují ani nízké burzovní ceny za elektřinu a energetická společnost ČEZ neuvažuje o jejím zrušení. ČTK o tom informoval místopředseda představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Po skončení tendru bude mít vybraná firma 4 roky na přípravu detailního designu elektrárny a zároveň budou probíhat povolovací řízení s úřady. ČEZ plánuje vyhlásit vítěze tendru v letošním roce. Stavba třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny má být dokončena v roce 2025.
Budoucí prezident Miloš Zeman volá po předčasných volbách
Vítěz prezidentských voleb Miloš Zeman by uvítal konání předčasných voleb. Jedním z důvodů podle něj, že strana LIDEM není stranou zvolenou občany. Premiér Petr Nečas avšak oponuje, že podle ústavy je vláda odpovědná Parlamentu ČR, nikoliv prezidentovi. Proto je pro setrvání své vlády ve funkci. Stejný názor v neděli vyjádřili v České televizi i ministr financí Miroslav Kalousek a první místopředseda ODS Martin Kuba. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro server Lidovky.cz sdělil, že se naopak domnívá, že budoucí pan prezident bude usilovat o svržení vlády co nejdříve, zejména kvůli straně LIDEM. Se svržením vlády souhlasí také strana ČSSD, VV a KSČM. V nedělní televizní debatě to oznámili zástupci jmenovaných stran.
Češi by se mohli podílet na velké zakázce v Thajsku
Kvůli pravděpodobnému zpomalení ekonomiky EU se tuzemské firmy snaží orientovat na nová odbytiště mimo země EU. Nyní se rýsuje spolupráce s Thajskem. Češi byli neformálně pozváni do tendru na stavbu rychlovlakové trati a jedná se o zakázku ve výši několik miliard korun. Konkurence v asijské zemi je značná a prosadit se není lehké. Pokud jde o velké zakázky, vyjednávají je vysocí vládní představitelé. Na obchodní cestu, konkrétně do Thajska, Barmy a Vietnamu, pojede ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba a zástupci tuzemských podnikatelů.
Vítězem prezidentských voleb je Miloš Zeman
Lidé si ve druhém kole prezidentských voleb zvolili novou hlavu státu. Dalším prezidentem České republiky bude bývalý premiér Miloš Zeman. Pro jeho zvolení hlasovalo 54,8 % lidí, 45,19% pak obdržel poražený kandidát a současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Volební účast byla jen o několik málo procent nižší než v kole předchozím. K volbám přišlo 59,11 % oprávněných voličů. Lidé, kteří nepřišli k volbám, zdůvodňují nejčastěji své rozhodnutí tím, že pro ně nebyl vyhovující ani jeden z kandidátů. Podle průzkumu agentury STEM/MARK uskutečněný pro Českou televizi byly hlavními faktory ovlivňujícími volbu občanů informace zprostředkované médii, televizní či rozhlasové debaty. Největší podporu prostřednictvím sociálních sítí získal Karel Schwarzenberg, voliče Miloše Zemana naopak nejvíce ovlivnila doporučení politických stran a doporučení současného prezidenta Václava Klause. Většina odborníků se shoduje na značně vyostřené volební kampani, zejména v posledních několika dnech před samotnou volbou.
Česká republika dostává od Evropské unie více, než kolik sama platí
Čistým příjemcem EU zůstává Česká republika i nadále, uvedlo ministerstvo financí. To znamená, že ze společného rozpočtu EU dostává země více peněz, než do něj sama vkládá. Česká republika získala za rok 2012 o 73,8 miliard korun více, což je v porovnání s rokem předcházejícím o 43 miliard korun více. Jedná se o nejvyšší získanou částku od vstupu ČR do EU. Ministerstvo financí uvádí jako důvody růstu především příjmy ze strukturální fondů, Fondu soudržnosti, nebo příjmy ze Společné zemědělské politiky. Všechny získané prostředky se za loňsky rok podařilo vyčerpat v souladu s pravidly EU, a tak Česká republika o žádné podle ministerstva nepřišla.
Pátkem začíná druhé rozhodující kolo prezidentských voleb
Během pátku a soboty budou lidé moci rozhodnout o tom, kdo bude zastávat úřad prezidenta po další 5leté funkční období. V závěrečném duelu se utkají současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a bývalý premiér Miloš Zeman. Volební účast se očekává nižší než v kole prvním, nicméně nerozhodnuté voliče mohla přesvědčit některá z posledních uskutečněných televizních debat. Volební místnosti budou otevřeny ve stejný čas, jako během konání prvního kola prezidentských voleb, tedy v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Výsledek bude podle analytiků velmi těsný.
Českému exportu se minulý rok dařilo
Čeští vývozci za necelý loňský rok vyvezli zboží za více než 3 biliony korun. Do zemí EU mířilo 80 % výrobků. Zástupci českých exportérů a Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny se však shodují na tom, že je potřeba vymýšlet nové strategie a hledat nová odbytiště, jelikož je pravděpodobné, že se ekonomika zemí EU bude zpomalovat. Klíčem k úspěchu je podle nich hledat nová odbytiště za hranicemi EU. Tuzemské firmy se tak orientují například na Jižní Koreu, Brazílii, Rusko, Indii a Čínu. Nejúspěšnější průmyslovou oblastí u nás je strojírenství, kde mezi exportní špičky patří například Škoda Auto.
Poslanci Vít Bárta a Jaroslav Škárka byli zproštěni viny
Obvodní soud pro Prahu 5 ve středu vynesl rozsudek, kterým zprostil viny poslance Víta Bártu a Jaroslava Škárku. Člen strany Věcí veřejných (VV) Vít Bárta byl loni v dubnu uznán vinným za uplácení stranických kolegů Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky. Úplatek, který měl zajistit jejich loajalitu a podporu prosazování zájmů Víta Bárty, údajně poslanec Jaroslav Škárka přijal a část peněz i použil. Soudem byl pak uznán vinným z podvodu a odsouzen k nepodmíněnému trestu 3 let vězení. Vít Bárta dostal 18měsíční podmíněný trest. Po středečním vynesení rozsudku soudu se ihned odvolala státní zástupkyně a případ tak bude řešit Městský soud v Praze.
Všeobecná zdravotní pojišťovna údajně uzavírala pochybné tendry a smlouvy
Kontrola ministerstva zdravotnictví ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP), která probíhala od minulý rok od června do prosince, zjistila, že měla VZP údajně nehospodárně nakládat s financemi v oblasti prevence. Ministerstvo zdravotnictví hovoří o částce 400 milionů korun. Dále měla pojišťovna pochybit při uzavírání smluv s firmou IZIP, kdy se částka za vzniklé chyby odhadují na několik stovek milionů korun. Bývalý ředitel VZP Pavel Horák uvedl, že pojišťovna závěry ministerstva zdravotnictví vyvrátila. Námitky ale ministerstvo odmítlo. Podle severu iDnes.cz se již obrátilo na policii, antimonopolní úřad, ministerstvo financí a finanční a živnostenský úřad.
Kraje by mohly od státu dostávat více financí na výkon státní správy
Na pondělním jednání padl mezi ministrem vnitra Janem Kubicem a předsedou asociace krajů a zároveň hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Hašekem návrh o možnosti zvýšení financování krajů. V současné době hradí stát náklady na státní správu krajů z 65 %. V horizontu let 2015 až 2016 by stát mohl pokrývat náklady na státní agendu kompletně. Ministr vnitra Jan Kubice označil tuto možnost za velmi reálnou. Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek by uvítal novou právní úpravu, podle níž by byl stát povinen financovat ty činnosti, které nyní musí za stát finančně pokrývat územní samospráva, a tím si brát peníze z krajských rozpočtů a následně doplácet stovky milionů ročně.
Pondělí je posledním dnem, kdy agentury mohu zveřejňovat výsledky předvolebních průzkumů
Až půlmilionová pokuta hrozí agentuře, která v době od úterý do konce prezidentských voleb zveřejní výsledky svých předvolebních průzkumů. Poslední možnost jejich zveřejnění v pondělí využila agentura Ppm factum. Výsledky průzkumu uvádí jako vítěze prezidentských voleb Miloše Zemana, pro kterého by hlasovalo 53,7 % lidí, zatímco druhé místo by obsadil Karel Schwarzenberg s 47,3 %. Jak agentura nicméně dodává, pouze polovina občanů, jež by k volbám šla, byla o své volbě definitivně rozhodnuta. Další předvolební průzkumy prováděly také agentury STEM a CVVM. Své výsledky ale chtějí oznámit až po skončení voleb.
Albánie vybere nového šéfa CEZ Shpërndarje, tamější součásti ČEZ
V pondělí vybere Energetický regulační úřad v Albánii nového šéfa CEZ Shpërndarje. Skupina je přidružena k české společnosti ČEZ. Nový ředitel bude mít za úkol vést firmu, zatímco vláda bude jednat s českou společnosti o dluzích, které albánská skupina nashromáždila. Úřad také rozhodne, zda albánské společnosti ponechá či odebere licenci. Již na konci minulého roku skupina ČEZ oznámila, že vzhledem ke zhoršení výhledů hospodaření albánské CEZ Shpërndarje a k probíhajícím sporům o dovoz a ceny elektřiny, bude pravděpodobně nejlepším řešením její odchod z Albánie.
V Praze se protestovalo proti zastoupení komunistů v krajích
Kolem 200 lidí v sobotu protestovalo na Václavském náměstí v Praze proti komunistům v krajských radách. Demonstrace byla vyvrcholením akce Palachův týden, kdy se od pondělí konaly další protesty v několika krajských městech, konkrétně v Olomouci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a ve Zlíně. Někteří z pražských účastníků, například historik a spisovatel Petr Placák přišel podpořit studenty, kteří nesouhlasí s krajskými radními z KSČM. Organizátoři plánují ve svých aktivitách pokračovat a další protesty se budou konat 24. února, tedy v předvečer 65. výročí komunistického převratu.
Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlas na dostavbu jaderné elektrárny Temelín
Na páteční tiskové konferenci oznámil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo souhlasné stanovisko k dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. Jelikož veřejnost a neziskové organizace podaly přes 60 tisíc připomínek, se kterými se bylo potřeba vypořádat, hodnocení rozsahu dopadu dostavby Temelína na životní prostředí bylo označeno jako doposud nejrozsáhlejší proces svého druhu. MŽP zároveň vydalo přes 90 podmínek, které bude muset energetická společnost ČEZ při realizaci projektu splnit a respektovat. Mezi stanovené podmínky patří například zajištění vody, půdy a ovzduší nebo požadavek na minimální zátěž pro okolí. Na kladné rozhodnutí MŽP se ozvala kritika ze strany rakouského ministra životního prostředí Nicolasue Berlakoviche, ale také ze strany českých a rakouských ekologických organizací či sdružení.
Dříve nezařazený poslanec Pavel Bém je opět členem ODS
Rada ODS v Praze 6 Bubenči v pátek rozhodla o opětovném přijetí Pavla Béma jako člena strany. Poslanec Pavel Bém minulý rok přerušil členství ve straně kvůli zveřejněným odposlechům lobbisty Romana Janouška. V usnesení rady se uvádí, že přerušení členství je dlouhodobě neopodstatněné. Nejsou známy žádné výsledky vyšetřování a také ze strany policie nebyly v poslední době podnikány žádné kroky. Sdružení proto nevidí důvod, proč by ODS měla držet Pavla Béma mimo členskou základnu. O návratu dříve nezařazeného poslance, který pomáhal vládě při důležitých hlasováních, se spekulovalo již na konci minulého roku.
Odbory kritizovaly rozpočet za loňský rok a usilují o vyšší mzdy
Na čtvrteční tiskové konferenci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zazněla kritika výsledků rozpočtu za rok 2012. Odborům se nelíbilo, že loňské zvýšení DPH na 14 % mělo za úkol přinést do státní kasy o 23 miliard korun více, nicméně výběr daní byl o 22 miliard korun nižší, než se původně plánovalo. Podle odborářů tak důsledkem růstu DPH se zvýšila i inflace na 3,3 % a zároveň se propadly reálné příjmy. Cílem odborů je prosadit nárůst mezd alespoň o 2,5 %. Analytici se domnívají, že inflace sice letos klesne na úroveň 2,5 %, ale lidé si vydělají méně, jelikož mzdy porostou jen minimálně.
Vláda zůstává, nebyla ji vyslovena nedůvěra
V pořadí již pátý pokus o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Nečase skončil neúspěchem opozice. Čtvrteční mimořádná schůze Poslanecké sněmovny byla svolaná z iniciativy sněmovní opozice, a to z důvodu vyhlášení amnestie. Pro svržení vlády se vyslovilo 92 poslanců a pro její pokračování hlasovalo 97 poslanců. Jelikož pro vyslovení nedůvěry vládě Petra Nečase nebylo dosaženo potřebných 101 hlasů, vláda setrvává v centru výkonné moci. Opozice nesouhlasila zejména s druhým článkem amnestie, který osvobozuje ty, kteří byli stíháni více jak 8 let. Dále vyjádřila nesouhlas s tím, že kabinet s tímto rozsahem amnestie souhlasil, členové vlády nicméně argumentovali, že kromě premiéra Petra Nečase nebyl o připravované amnestii nikdo z ministrů informován.
Jméno nového ministra obrany bude známo po prezidentských volbách
Na středečním jednání vlády uvedl premiér Petr Nečas, že jméno nového ministra obrany bude oznámeno až po konci prezidentských voleb. Do druhého kola voleb postoupil současný ministr a předseda koaliční TOP 09 Karel Schwarzenberg a bývalý premiér Miloš Zeman. Premiér Petr Nečas, jež je pověřený prozatímním řízením resortu obrany, navrhne kandidáta, kterého budou muset schválit vládní koalice. Jako o možném se hovoří o bývalém náčelníkovi generálního štábu Vlastimilu Pickovi.
Primátor Českých Budějovic Juraj Thoma byl odposloucháván
Českobudějovická radnice oznámila, že v úterý našla policie v pracovně primátora Juraje Thomy odposlouchávací zařízení, které mohlo být v místnosti instalováno několik let. Jelikož demontáž odposlouchávacího zařízení trvala několik hodin a jeho odstranění bylo velice komplikované, primátor konstatoval, že bez spoluúčasti některého zaměstnance magistrátu by zařízení nemohlo být instalováno. Již v říjnu minulého roku informovali primátora Juraje Thomu dva novináři, že vlastní dvě jeho nahrávky, primátor tomu nicméně nevěnoval větší pozornost. Až v prosinci požádal krajského policejního ředitele, aby potvrdil či vyvrátil možnou existenci odposlouchávacího zařízení. V pracovně primátora probíhala například jednání s americkým velvyslancem, s poslanci i ministry, ale také jednání o zakázkách radnice.
Zadržení Češi v Řecku mohou být propuštěni po zaplacení kauce
Řecký premiér Antonis Samaras v úterý telefonicky informoval premiéra Petra Nečase o podmínkách propuštění dvou Čechů zadržených v Řecku. Ti byli řeckou policií zadrženi již v září minulého roku za fotografování vojenských objektů a obviněni ze špionáže. Podle informací z ministerstva zahraničních věcí bude dvojice vývojářů počítačových her propuštěna z řeckého vězení ihned poté, co bude zaplacena kauce ve výši 5 tisíc euro. Rodiny obou zadržených mají peníze k dispozici a jednají s právním zástupcem o převodu do Řecka. Zástupce velvyslankyně v Řecku Miloš Kučera ale dodal, že tím případ není definitivně ukončen, neboť vlastní soudní řízení bude pokračovat, jak v Řecku skončí právě probíhající stávka soudců.
Podle předsedkyně strany LIDEM Peake se vládě daří bojovat s korupcí lépe než kdy jindy
Protikorupční strategie, kterou si současná vláda vytyčila, se podle místopředsedkyně vlády Karoliny Peake daří dobře plnit. Počet úkolů, které se dostaly ke schválení vládě, dosáhl čísla 77 z 88. Vicepremiérka Karolina Peake však dodává, že úkolů, které byly dotaženy do konce bylo 51 z 88. Mezi největší úspěchy protikorupční strategie patří přijetí novely zákona o veřejných zakázkách, rozšíření pravomocí Nejvyššího správního soudu (NSS), zvýšení trestů za korupční trestné činy nebo zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Vláda nyní připravila strategii novou, kde si vytyčila 10 nových prioritních cílů. Mezi ně patří například zákon o úřednících, zákon o střetu zájmů, ochrana oznamovatelů trestné činnosti, protikorupční program a další.
Ústavní soud obdržel návrh senátorů na zrušení části amnestie
Návrh, pod který se podepsalo 29 senátorů, v pondělí podala k Ústavnímu soudu (ÚS) místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Skupina senátorů požaduje zrušení části amnestie, která se týká zastavení kauz trvající déle než 8 let a u nichž hrozí sazba až 10 let vězení. Argumentují, že je tím byla porušena základní práva a svobody. Poškození se tak například nebudou moci domáhat úhrady škod, což se může týkat až 150 tisíc lidí. Senátoři však neví, zda se jejich návrhem bude ÚS vůbec zabývat. Podle jeho předsedy Pavla Rychetského musejí nejprve ústavní soudci vyhodnotit, zda amnestii mohou prozkoumávat. Také je potřeba zjistit, zda existuje zákon, který umožňuje senátorům formou ústavní stížnosti napadnout vyhlášenou amnestii.