Na izraelskou armádu během čtvrtka zaútočila skupina Palestinského islámského džihádu (PIJ) pomocí kamenů a Molotovových koktejlů. K incidentu došlo ve městě Djanine na Západním břehu Jordánu. Členové PIJ zaútočili již v úterý ve městě Tamoun, podle údajů od zasahujících zdravotníků bylo zraněno na 10 lidí. Palestinský Islámský Džihád je militantní teroristická organizace, jež vznikla v Pásmu Gazy a vymezuje se proti státům, které nedodržují korán a islám. V minulosti stála za atentáty na Jordánsko a Libanon.
Archiv autora: Soňa Prokopová
Egyptský poradce odjel na zahraniční cestu do Spojených arabských emirátů
Egyptský poradce prezidenta pro zahraniční záležitosti Essam Haddad je na dvoudenní návštěvě v Spojených arabských emirátech (SAE). Oficiální návštěva následuje bezprostředně poté, co SAE oznámily zatčení členů údajné buňky Muslimského bratrstva (MB), která měla vyvíjet protivládní činnost. Podle deníku Ahram se dá předpokládat, že se poradce Haddad bude případem zatčených Egypťanů zabývat. V SAE se chystá královská amnestie, egyptská ambasáda požádala SAE o propuštění co největšího počtu zatčených Egypťanů, jichž má být ve vězení na 1000 osob.
Bývalý turecký generál armádního štábu byl zadržen
Podle turecké tiskové agentury Anatolia byl ve čtvrtek zatčen pro svou údajnou účast na vojenském převratu v roce 1997 bývalý generál armády Ismail Hakki Karadayi, očekává se, že generál bude svědčit před soudem v Ankaře. Vyšetřování již bylo zahájeno v roce 2011 a vedlo k zatčení několika vojenských důstojníků. Generál Karadyi byl tehdy šéfem armádního štábu, když měl údajně vyvíjet tlak na odstoupení premiéra Necmettina Erbakana. Turecká armáda se dlouhodobě staví do role „ochranitele tureckého sekularismu“, premiér Erbakana měl mít „proislamistické tendence“.
Nespokojenost sunnitů proti iráckému premiérovi neklesá
Irácký premiér šiítského vyznání Nuri Al-Maliki čelí kritice ze strany sunnitské opozice pro svou údajnou sektářskou politiku. Prezident na oplátku pohrozil použitím síly proti účastníkům již 10denních demonstrací, které probíhají ve městech Ramádí na západě Iráku a Samara na východě země, tedy v oblastech se sunnitskou většinou. Na začátku protestu stálo zatčení 10 členů ochrany ministra financí, kteří se hlásili k sunnitskému vyznání. Po odchodu amerických vojsk z Iráku v roce 2011 je moc v zemi neformálně rozdělena mezi několik komunit.
Egypt zasahuje proti satiře a médiím, společnost se obává ztráty svobody slova
Egyptský satirista Bassem Youssef bude vyšetřován v souvislosti s obviněním ze zesměšňování současného prezidenta Mohammeda Mursího během televizního vysílání. Podle analytiků může Youssefův případ prohloubit obavy z omezování svobody slova na veřejnosti, nová ústava navíc obsahuje body týkající se urážky. „Tento případ představuje ohrožení svobody slova a projevu,“ prohlásila Heba Morayef, ředitelka egyptské pobočky nevládní organizace Human Rights Watch (HRW).
OSN vyzývá ke „skutečné změně“ v Sýrii, žádá vznik přechodné vlády
Velvyslanec OSN a arabských států Lakhdar Brahimi volá po utvoření přechodné vlády, která by Sýrii řídila do doby, než by proběhly předčasné volby. „Změny nesmějí být pouze kosmetické. Je potřeba seskupit vládu se všemi pravomocemi,“ uvedl na své mírové misy v Damašku. Velvyslanec Brahimi jednal ve čtvrtek se syrským prezidentem Basharem Al-Assadem, jemuž termín funkce vyprší v roce 2014, i s opozicí. V sobotu by se měl vyslanec setkat s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Egyptský prezident Mursí navštíví Německo
Egyptský prezident Mohammed Mursí přijede 30. ledna na svou zahraniční návštěvu do Německa. Pozvání dostal od německé kancléřky Angely Merkelové. Tématem rozhovorů budou možné investice do zpomalující se egyptské ekonomiky. Nepůjde o první cestu prezidenta Mursiho do Evropy, v září navštívil Belgii a Itálii. Oznámení státní návštěvy přichází jen dva dny poté, co byla oficiálně schválena nová egyptská ústava, proti níž protestovaly tisíce lidí.
Íránská ministryně zdravotnictví byla odvolána
Jediná žena ve vládě současného íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda byla ve čtvrtek sesazena z funkce ministryně zdravotnictví. Sesazena z postu byla poté, co veřejně kritizovala své spolupracovníky z neprůhledného a špatného financování léků pro léčbu závažných onemocnění, například rakoviny či roztroušené sklerózy. Peníze určené pro dovoz léčiv měly podle exministryně Merzieh Wahid Dastjerdi sloužit na nákup luxusního zboží. Bývalá ministryně zdravotnictví byla první aktivní političkou od Íránské islámské revoluce započaté v roce 1979.
Bývalý šéf syrské vojenské policie zběhl k rebelům
Bývalý syrský generál Abdel Aziz Al-Jassem Shallal na zveřejněném videu prohlásil, že syrská armáda se stala „vraždícím gangem“, a proto se připojil na stranu rebelů. Podle generála Shallal se vojsko odchýlilo od svého poslání chránit civilisty a majetek. Syrské bezpečnostní zdroje přeběhnutí generála Shallala potvrdily, avšak odvolávají se na jeho blízký odchod do důchodu a z toho plynoucí beztrestnost. Podle stanice Al Jazeera je přeběhnutí z vládnoucí strany obvyklé, jestliže je politický režim nebo obrana státu v rozkladu.
V Bahrajnu se uskutečnil summit Rady spolupráce zemí Perského zálivu
V pondělí 24. prosince ve městě Manama v Bahrajnu proběhl summit Rady pro spolupráci (GCC). Hlavními tématy byly politické reformy v Bahrajnu a Íránu. V rámci tzv. bahrajnských reforem se řešilo vymezení moci současného panovníka, krále Hamada bin Isa Al-Khalify, urychlení ekonomických restrukturalizací a sjednocení vojenského velení. Státy Perského zálivu se obávají rozšíření nepokojů arabského jara na jejich území. Účastníci summitu se dále dohodli na postoji vůči Íránu, který má zastavit okupaci ostrovů patřících Spojeným arabským emirátům (SAE), jež se datuje od počátku 70. let 20. století.
Lockerbie: Libyjská vláda zpřístupní složky k letecké katastrofě
Nová libyjská vláda je připravena otevřít materiály týkající se atentátu z prosince 1988 na skotské město Lockerbie, při kterém přišlo o život 270 lidí, z toho 259 pasažérů letounu americké společnosti Pan Am. „Zpřístupnění veškerých informací bude trvat minimálně rok,“ upřesnil Mahmud Nacua, libyjský velvyslanec ve Velké Británii. V květnu se setkali v Londýně libyjský premiér Ali Zeidan a jeho skotský protějšek Alex Salmond, který ho požádal o spolupráci v případu Lockerbie. Tehdejší útočník a libyjský agent Abdelbaset Al-Megrahi zemřel letos na rakovinu prostaty.
Mali: MNLA a Ansar Dine podepsaly dohodu v Alžíru
Tuarežské Národní hnutí za osvobození Azawadu (MNLA) se v pátek dohodlo s islamistickou skupinou Ansar Dine v Alžíru na spolupráci. Následně skupiny vydaly prohlášení o zdržení se všech činností, které by vedli k nepřátelství a rozbrojům v kontrolované oblasti. Závazky se rovněž týkají propuštění případných rukojmích. Centrální malijská vláda podle obou skupin neřídí stát s dobrými úmysly, a proto došlo k narušení míru, územní celistvosti a národní jednoty. MNLA a Ansar Dine po březnovém převratu vyhlásily na severu Mali nezávislý stát Azawad. OSN schválila tento týden mandát k vojenské intervenci do Mali, která má znovu sjednotit zemi.
Francouzský prezident Hollande navštívil Alžírsko
Francouzský prezident Francois Hollande se na své zahraniční cestě po Alžírsku setkal s prezidentem Abdelazizem Bouteflikou. Ve čtvrtek prezident Hollande ve svém projevu uznal, že francouzským kolonialismem Alžírsko utrpělo, nicméně se za svou zemi neomluvil. Alžírská ekonomika, kde polovinu populace tvoří lidé mladší 26 let, má jazykové i kulturní vazby s Francií.
Egypt obnovil transfer zemního plynu do Jordánska
Egyptský premiér Hisham Qandil spolu se svým jordánským protějškem Abdullahem Ensourem se v Ammánu dohodli na obnovení transferu plynu do Jordánska. Egypt přislíbil dodávky v objemu 250 milionů m³ denně. Export se zastavil v březnu po několika útocích na plynovody na Sinajském poloostrově. Jordánsko je na egyptském zemním plynu závislé z 80 %, během výpadku přešla země na fosilní paliva.
Izrael obvinil podezřelého z listopadového útoku na autobus v Tel Avivu
Mohammad Mafarja byl obviněn z listopadového atentátu na autobus vezoucí zaměstnance izraelského ministerstva obrany, tehdy bylo zraněno 15 osob. Mafarja měl bombu dálkově odpálit pomocí mobilního zařízení. Osmnáctiletý Mafarja byl rovněž obviněn, že sestavil bombu pro organizaci Hamás, která operuje v pásmu Gazy. Datum soudního procesu zatím nebylo stanoveno, právník obviněného Ihab Jaljouli si vyžádal 3 týdny na přípravu obžaloby.
Irácký prezident prodělal mrtvici, léčba by měla proběhnout v Německu
Prezident Jalal Talabání byl v úterý ráno převezen do nemocnice v Bagdádu poté, co prodělal mrtvici. Nyní je ve stabilizovaném stavu na jednotce intenzivní péče (JIP). Ve čtvrtek by měl být prezident převezen na následnou léčbu do Německa. Prezidenta Talabáního ve funkci prozatím nahradí vice-prezident Tariq Al Hashemi. V posledních letech měl prezident zdravotní problémy, kvůli kterým se podrobil operaci ve Spojených státech amerických v srpnu 2008. Prezident Talabání se stal prvním kurdským prezidentem po svrženém prezidentovi Saddámu Husajnovi.
V Saudské Arábii by mělo být do konce roku 2 miliony lidí bez práce
V Saudské Arábii stoupá počet lidí bez práce a to navzdory zvyšujícímu se hospodářskému rozmachu na základě příjmů z těžby ropy. Nezaměstnanost v zemi s 26 miliony obyvatel se zvýšila o 500 000 a nyní činí 10,5 %. Většinu dělnických profesí zastávají převážně egyptští přistěhovalci a stát bude nucen podle deníku Ahram nalézt uplatnění svých občanů hlavně v soukromém sektoru. Horší uplatnění na trhu práce nacházejí především ženy, jejich nezaměstnanost se vyšplhala k 30 %, přitom skoro polovina z nich má vysokoškolský diplom
Dobrovolníci OSN byli zastřeleni v Pákistánu
Ve městech Karachi a Peshawar zabili v úterý útočníci 6 pákistánských zdravotnic, které pracovaly na kampani na očkování proti dětské obrně. Útoky má zřejmě podle stanice Al-Jazeera na svědomí teroristická organizace Taliban, která očkování a obdobné činnosti považuje za „spiknutí západu“. Ministr zdravotnictví provincie Karachi Sagheer Ahmed uvedl, že vláda stáhla 24 000 humanitárních pracovníků z bezpečnostních důvodů. Podle analytiků jsou zdravotníci a humanitární pracovníci snadným terčem rebelských skupin.
Tunisané vrhali kameny na vládní představitele
Demonstranti zaútočili v pondělí na tuniského prezidenta Moncefa Marzoukiho a mluvčího parlamentu Moustaphu Ben Jaafara během prezidentova projevu ve městě Sidi Bouzid, kde před dvěma lety začala tzv. Jasmínová revoluce. Bezpečnostní síly evakuovaly oba politiky na regionální úřad vlády. Tunisané jsou nespokojeni se situací v chudších oblastech země, od pádu bývalého prezidenta Zine al-Abidine Ben Aliho v lednu 2011 se podle nich region neposunul k lepším životním podmínkám, naopak nezaměstnanost mezi mladými je stále vysoká. Prezident Marzouki přislíbil městu ležícím v centrálním Tunisku hospodářský pokrok maximálně do půl roku.
Írán odmítá diskuzi o jádru
Írán se staví odmítavě k rozhovorům se západem ohledně svého jaderného programu, resp. o možném zvýšení obohacování uranu. Západ chce, aby Írán zastavil 20% štěpení uranu. Teherán však odůvodňuje nutnost jeho vyšší koncentrace z důvodu lékařského výzkumu. „Budeme vyrábět 20% obohacený uran k našim potřebám po celou dobu nutnosti,“ oznámil šéf pro íránskou atomovou energii Fereydoun Abbasi-Davani a dodal, že země zvažuje další výstavby nových výzkumných reaktorů. Írán a západ vedou vleklé spory kolem jádra.
Za útok na americkou společnost v Kábulu se přihlásil Taliban
Hnutí Taliban se přihlásilo k odpovědnosti za pondělní atentát v Kábulu, při kterém přišli o život dva místní civilisté. „Sebevražedný atentátník ve vozidle zaútočil na americkou společnost zabývající se ostrahou,“ sdělil ve svém prohlášení mluvčí Talibanu Zabihullah Mujahid. Napadená firma, která rovněž slouží ke skladování paliv do vojenských základen, měla být dlouhou dobu v zájmu Talibanu. Teroristické organizaci se daří v boji pokračovat na základě nových technologií ve zbrojení, ke kterým se za více jak deset let trvající války dostala.
Vlna útoků si v Iráku vyžádala na 48 obětí
Nejméně 48 mrtvých a 100 zraněných si v pondělí vyžádala série útoků, tedy v předvečer prvního výročí odchodu vojsk Spojených států amerických z Iráku. Útoky byly zaměřeny na civilisty i policii a to v různých regionech. Stažení jednotek USA podle deníku El Watan vedlo ke zhoršení funkčnosti armády.
Syrský ministr zahraničních věcí obvinil západní země z utrpení svého lidu
Syrský ministr zahraničí Walid Al-Moallem vyzval během sobotního setkání s šéfkou humanitární sekce při OSN Valerií Amos OSN k odsouzení sankcí uvalených EU a USA. Sankce se vztahují na zmrazení majetku prezidenta a dalších vládních představitelů země, rovněž bylo schváleno embargo na obchodování s ropou a zbraněmi.