V Rumunsku budou umístěny prvky americké protiraketové obrany, Moskva žádá od USA záruky

Rumunský prezident Traian Băsescu dnes oznámil, že na základě dohody s USA budou na rumunském území, konkrétně na bývalé letecké základně v Deveselu v blízkosti bulharských hranic, rozmístěny interceptory amerického protiraketového štítu. Ruské ministerstvo zahraniční vzápětí reagovalo prohlášením, podle nějž bude v dané situaci usilovat o urychlení procesu získání právních záruk toho, že Spojené státy jimi vyvíjený systém evropské protiraketové obrany nezaměří proti ruským strategickým jaderným silám.

Němečtí sociální demokraté chtějí zavést kvóty pro přistěhovalce

Vedení Sociálně demokratické strany Německa (SPD) plánuje zavedení 15 procentní kvóty pro povinnou přítomnost osob s přistěhovaleckými kořeny v řídících orgánech strany, která bude platit jak na regionální, tak i na federální úrovni. Ke změně stanov by podle předsedy strany Sigmara Gabriela mělo dojít na stranickém kongresu v Berlíně plánovaném na prosinec letošního roku. Rozhodnutí podle místních médií souvisí s diskuzí okolo bývalého ministra financí a člena SPD Thilo Sarrazina, který v srpnu 2010 vydal kontroverzní knihu s názvem „Německo se samo likviduje“, v níž píše o neochotě imigrantů, především muslimských, k integraci do německé společnosti a tento problém označuje za hrozbu pro Německo.

Byl zveřejněn seznam zemí, které „netrestají nacisty“

Mezinárodní židovská nevládní organizace pro lidská práva „Centrum Simona Wiesenthala“ vydala každoroční zprávu, v níž zveřejnila seznam zemí, které dosud nepostavily před soud nacistické válečné zločince. Zahrnuje mimo jiné Rakousko, Litvu, Estonsko a Lotyšsko. Podle údajů organizace se obvinění proti některým nacistickým pachatelům z doby druhé světové války v těchto zemích neprošetřují z důvodu uplynutí promlčecí lhůty či „ideologických omezení“.

Moskevská policie posílila hlídky v okolí velvyslanectví USA

Ruská tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na zdroje v policejních orgánech poskytla informace o zesílení ochrany území přiléhajícího k velvyslanectví Spojených států amerických v Moskvě. O něco dříve ministerstvo zahraničí USA varovalo americké občany před nebezpečím, kterém jim hrozí po celém světě v souvislosti se zveřejněním informace o likvidaci vůdce teroristické sítě Al-Káida.

Ukrajinský ministr energetiky: South Stream ohrožuje národní bezpečnost Ukrajiny

Ruský projekt plynovodu South Stream, jehož cílem je mimo jiné obejít Ukrajinu, ohrožuje podle ukrajinského ministra paliv a energetiky Jurije Bojko národní bezpečnost země, a tak je nutná co nejrychlejší modernizace domácího plynového dopravního systému. Kyjev opakovaně zdůrazňuje, že modernizace ukrajinských plynovodů by byla mnohem levnější a účinnější než budování South Stream nebo Nord Stream, a současná ukrajinská vláda několikrát vyzývala Rusko k tomu, aby od projektu upustilo. Ruští představitelé mezitím potvrdili zájem Moskvy o modernizaci ukrajinských plynovodů, zároveň však prohlašují, že se Rusko výstavby South Stream nevzdá.

Vatikán pozval Kosovo na beatifikaci bývalého papeže Jana Pavla II.

Vláda Kosova, které v roce 2008 vyhlásilo nezávislost na Srbsku, byla oficiálně pozvána na slavnost blahořečení bývalého papeže Jana Pavla II. navzdory skutečnosti, že Vatikán svrchovanost Kosova neuznal. Jedná se o první návštěvu představitelů kosovské vlády ve Vatikánu od vyhlášení nezávislosti. Reakce od srbské vlády na přítomnost oficiální delegace kosovských Albánců ve Vatikánu zatím nepřišly.

USA znepokojují kontakty Ruska s Abcházií a Jižní Osetií

Jak uvedl mluvčí ministerstva zahraničí USA Mark Toner, nedávná návštěva oficiálních ruských představitelů včetně ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Abcházii a Jižní Osetii a snaha Ruska o uzavření mezinárodních smluv s těmito separatistickými územími není v souladu se zásadami územní celistvosti Gruzie spojenými s uznáním jejích hranic, které byly stanoveny na mezinárodní úrovni. Mluvčí americké diplomacie vyzval strany k dodržování podmínek příměří uzavřeného v roce 2008.

Rusko od května zvýší vývozní clo na benzín o 44%

Vývozní clo na benzín z Ruska se od 1. května 2011 zvýší o 44% na 408,3 dolarů za tunu – příslušná vyhláška byla dnes podepsána ruským premiérem Vladimírem Putinem. Rozhodnutí  o zvýšení vývozního cla bylo přijato vládou RF jako opatření v rámci boje s deficitem benzínu, který zasáhl řadu regionů Ruska.

Rada OSN pro lidská práva odsoudila Sýrii kvůli násilí na demonstrantech

Na mimořádném zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě byla dnes poměrem hlasů 26:9 přijata rezoluce odsuzující použití síly proti demonstrantům ze strany syrských bezpečnostních sil. Proti rezoluci, navržené Spojenými státy, hlasovaly mimo jiné Rusko, Čína, Pákistán, Kuba a Ekvádor. Pět států se nezúčastnilo a dalších sedm se zdrželo hlasování.

Rusko nebude v květnu vyvážet benzín

V souvislosti s narůstajícím deficitem benzínu v mnoha regionech Ruska se ministerstvo energetiky RF rozhodlo pozastavit v květnu letošního roku jeho export. Podle ruského ministra energetiky Sergeje Kudryashova však regulace cen benzínu státem nebude nutná. Experti vidí příčinu benzínové krize v zásazích úřadů, kvůli kterým se nevyplácí benzin prodávat na domácím trhu, zatímco výnosnost jeho exportu stoupá.

Indie vyloučila Rusko z tendru na dodávku stíhaček pro Indické vojenské letectvo

Z tenderu na dodávku 126 letadel pro Indické vojenské letectvo (IAF) již dříve vypadla švédská společnost SAAB a americké společnosti Boeing Corporation a Lockheed Martin.  O zakázku v hodnotě 10 miliard dolarů se nyní uchází letoun Eurofighter Typhoon vyvinutý Velkou Británií, Německem a Itálií a francouzský letoun Rafale Dassault.

Gruzie je nespokojena s návštěvou ruského ministra zahraničí

Gruzínské ministerstvo zahraničí označilo v oficiálním prohlášení návštěvu ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Suchumi (Abcházie) a Cchinvali (Jižní Osetie) za „cynickou provokaci“. Rusko tím podle vyjádření ministerstva dává najevo, že „nemá v úmyslu plnit závazky sjednané v souvislosti s příměřím v srpnu 2008, a demonstrativně odmítá uznávat normy a principy mezinárodního práva“.

Německo nepodpořilo myšlenku reformy Schengenského prostoru

Německo se staví proti návrhům na reformu Schegenského prostoru, které mimo jiné předpokládají dočasné obnovení hraničních kontrol. Jak uvedl německý ministr zahraničí Guido Westerwelle, Německo je pro případné změny, které Schengen modernizují a zlepší, svoboda pohybu v rámci EU je však podle ministra úspěch, o kterém by se nemělo diskutovat. Návrh na modernizaci Schengenských dohod předložily předsedovi Evropské komise Francie a Itálie, potýkající se s přílivem přistěhovalců z některých států Severní Afriky.

Libye požádala Rusko, aby svolalo mimořádné zasedání RB OSN

Libyjská vláda se obrátila na Rusko, které je stálým členem Rady bezpečnosti OSN,  s prosbou svolat mimořádné zasedání. Oznámila o tom agentura Reuters s odkazem na libyjskou státní tiskovou agenturu JANA. Další podrobnosti nejsou zatím k dispozici.

Rusko se chystá zvýšit spotřební daň na tabák a alkohol o 25 – 30%

Ruská vláda chce v nejbližších letech zvýšit spotřební daň na tabák a alkohol o 25 až 30 procent. Oznámil to ministr financí RF Alexej Kudrin. Společně se zvýšením daně z těžby nerostných surovin a částečného zrušení daňových úlev a odpisů z majetku by tak podle ministerstva mohl státní rozpočet během tří let získat dodatečné příjmy ve výši 1,9 bilionu rublů (cca 1,2 bilionu Kč).

Rusko předloží na summitu G8 návrhy týkající se jaderné bezpečnosti

Na květnovém summitu skupiny nejvyspělejších zemí světa G8 chce ruský prezident Dmitrij Medvěděv předložit konkrétní návrhy ke zpřísnění bezpečnosti v jaderných elektrárnách. Jak uvedl prezident v oficiálním prohlášení k 25. výročí černobylské havárie, návrhy se budou týkat zvýšení zodpovědnosti zemí využívajících jadernou energii, včasných a dostatečných opatření při vzniku havarijní situace a rozšíření bezpečnostních požadavků při stavbě a využívání objektů jaderné energetiky. Bezpečnostní požadavky mají podle prezidenta být ukotveny v mezinárodní smlouvě, aby byly povinné pro všechny státy, kontrola jejich dodržování pak má být zabezpečena zmocněnými mezinárodními organizacemi, a to zejména MAAE (Mezinárodní agentura pro atomovou energii).

TNK-BP chystá novou žalobu proti ropnému gigantovi BP

Akcionáři společnosti TNK-BP se chystají podat novou žalobu proti britskému koncernu British Petroleum, tentokrát u ruských soudních instancí. O záměru koncernu AAR, který se obrátil na soud poté, co BP zahájila jednání o spolupráci s ruskou společností Rosněfť, informoval ruský podnikatel Viktor Vekselberg.

Gazprom projednal s Běloruskem dodávky ruského plynu od roku 2012

Generální ředitel ruské společnosti Gazprom Alexej Miller a běloruský vicepremiér Vladimír Semashko projednali během setkání v Moskvě perspektivy bilaterální spolupráce a dodávek ruského plynu do Běloruska od roku 2012 s výhledem vytvoření společného hospodářského prostoru. Běloruská společnost Beltransgaz, která paří z 50% Gazpromu, má v úmyslu podepsat novou smlouvu s ruskou stranou do konce roku 2011.

Premiér Libye oznámil, že je vláda připravena řešit politickou situaci v zemi

Libyjský předseda vlády al-Baghdadi Ali al-Mahmoudi v telefonickém rozhovorum s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem vyjádřil připravenost Tripolisu k „politickému uregulování“ a plnění rezoluce 1970 a 1973 RB OSN. Zároveň vyzval Moskvu k účasti na mírovém řešení situace v zemi. Informovalo o tom ruské ministerstvo zahraničí. S. Lavrov uvedl, že nejdůležitějším cílem je v současné době zastavení krveprolévání a utrpení civilních obyvatel Libye. K tomu je podle jeho slov třeba okamžitě zajistit příměří a zastavit údery na Misuratu a jiná sídla. Ministr rovněž zdůraznil potřebu pomoci od mezinárodních organizací za účelem zmírnění humanitární krize v zemi, přislíbil i účast Ruska.

Arménie bude usilovat o mezinárodní uznání genocidy

Při příležitosti Dne památky arménské genocidy v letech 1915 až 1918 (podle některých historiků trvala až do roku 1923) v Turecku slíbil arménský prezident Serž Sargsjan pokračovat v úsilí za světové uznání zločinu spáchanému „proti Arménům, lidstvu i civilizaci“. Turecko připouští zabití zhruba 300 tisíc křesťanských Arménů, nepřipouští však počet obětí ve výši 1,5 milionu a odmítá masakr označit za genocidu, což dlouhodobě komplikuje vztahy mezi Ankarou a Jerevanem.