Ukrajina vyhostila dva české diplomaty za špionáž

Ukrajina dnes podle oficiální zprávy ministerstva zahraničí vyhostila dva pracovníky vojenského atašé českého velvyslanectví v Kyjevě. Podle mluvčí ukrajinské kontrarozvědky SBU Maryny Ostapenkové diplomaté několik let prováděli špionáž v ukrajinském zbrojním průmyslu a zajímali se i o zakázky pro Rusko, zejména o raketové projekty. Ministerstvo označilo za zvlášť znepokojivou skutečnost, že se nepřijatelného jednání dopustili diplomaté „tak spřátelené a partnerské země, jakou je pro Ukrajinu Česká republika“. Zároveň vyjádřilo naději, že incident „nevrhne stín na budoucí vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi“. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg poukázal na možnou spojitost vyhoštění českých diplomatů s nedávným udělením azylu bývalému ukrajinskému ministrovi Bohdanu Danylyshynovi.

Finští nacionalisté odchází do opozice

Předseda finské euroskeptické strany Praví Finové Timo Soini dnes oznámil, že strana odmítá pokračovat v koaličních jednáních a přechází do opozice. Praví Finové takto reagovali na dohodu mezi Národní koaliční stranou (KOK) a sociální demokracií, které se rozhodly podpořit plánovanou finanční pomoc Evropské unie Portugalsku. Jednání o vládě nadále pokračuje.

Srbská delegace navštívila Kosovo, byla napadena kameny

Během své oficiální návštěvy v kosovské Prištině byla srbské delegace vedená Borislavem Stefanovićem napadena příznivci kosovské krajně pravicové opoziční strany. Jedná se o první návštěvu srbských představitelů od jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova 17. února 2008, jež proběhla v rámci jednání zprostředkovávaných Evropskou unií.

Dánsko obnoví celní kontroly na hranicích s Německem a Švédskem

Na zavedení stálých kontrol se shodla menšinová vláda s nevládní pravicově populistickou Dánskou lidovou stranou (DVP), která požadovala obnovení běžných hraničních kontrol v souvislosti s nekontrolovaným přílivem uprchlíků a nárůstem příhraniční kriminality. Opatření má začít platit během dvou až tří týdnů především na dánsko-německé hranici, má se však týkat také přístavů a mostu spojujícího Dánsko a Švédsko.

Běloruský rubl devalvoval téměř o 30 %

K devalvaci došlo v důsledku zrušení omezení pro pohyb směnného kurzu zavedených Národní bankou Běloruska poté, co v březnu v zemi vznikl deficit cizích měn na domácím trhu. Kurz rublu běloruských bank směl až dosud převyšovat úředně stanovený kurz maximálně o dvě procenta. Bělorusko je podle expertů v hluboké hospodářské krizi. Země požádala o úvěr ve výši 1 miliardy dolarů sousední Rusko, které jej však poskytnout odmítlo. EurAsEC poskytnutí 2 miliardové půjčky stále zvažuje.

Rusko žádá potrestání viníků incidentu v ukrajinském Lvově

Včerejší oslavy Dne vítězství v ukrajinském Lvově vyvrcholily střety mezi příznivci proruských politických stran Ruská jednota a Vlast a příslušníky nacionalistické organizace Svoboda. Obě strany incidentu se nyní obviňují navzájem v provokaci. Během střetů došlo rovněž k napadení přítomných veteránů i ruských diplomatů. Ministerstvo zahraničí Ruské federace ve svém oficiálním vyjádření vyzvalo k potrestání viníků a prohlásilo, že „podobné situace by měly být vyloučeny z praxe rusko-ukrajinských vztahů“.

Dohoda o rozmístění prvků americké protiraketové obrany v Rumunsku bude podepsána na podzim

Dohoda o rozmístění prvků amerického systému protiraketové obrany na rumunské letecké základně v Deveselu by podle rumunského ministra zahraničí Teodora Baconschiho měla být podepsána na podzim tohoto roku. Rumunští a američtí experti se podle ministra již shodli na konečném znění návrhu dokumentu, který nyní musí být schválen zákonodárci obou zemí. USA jednaly s Rumunskem o rozmístění antiraket proti balistickým střelám déle než rok. Do Rumunska by měly být převezeny v roce 2015, obsluhovat je bude 200 amerických vojáků. Na zprávu o dosažení dohody mezi USA a Rumunskem zveřejněnou minulé úterý ihned reagovalo ministerstvo zahraničí Ruské federace, které od Spojených států očekává záruky spojené s budováním evropského systému protiraketové obrany.

Volkswagen chce koupit výrobce nákladních vozů MAN

Německý automobilový koncern Volkswagen zvýšil svůj podíl v německé společnosti MAN nad 30 procent a usiluje o její celkové převzetí. Podal již závaznou nabídku na odkup akcií výrobce nákladních vozů za cenu 95 EUR za akcii. Jak uvedla společnost Volkswagen, jejím cílem je vytvořit největšího evropského producenta užitkových aut, který by měl kromě značek VW a MAN zahrnovat také švédskou společnost Scania. V reakci na tuto zprávu posílily akcie koncernu VW až o 3%.

Britská vláda nebude bránit referendu o nezávislosti Skotska

Oznámil to dnes ministr pro Skotsko v britské koaliční vládě Michael Moore. Referendum o odtržení je hlavním bodem programu Skotské národní strany (SNP), která po čtvrtečních volbách v novém zemském parlamentu poprvé získala absolutní většinu křesel. Předseda SNP a první ministr Alex Salmond již potvrdil, že je referendum naplánované na druhou polovinu funkčního období nového parlamentu. Podle mínění veřejnosti však historický volební úspěch skotských nacionalistů souvisí spíše se ztrátou důvěry k dosavadní vládnoucí straně, nemusí tedy nutně vyjadřovat touhu po odtržení.

V Albánii probíhají místní volby

Dnes ráno v Albánii začaly místní volby do správních orgánů. Dohlíží na ně přes 5000 místních i zahraničních pozorovatelů, většina z pověření Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Volby probíhají v napjaté atmosféře, v předvečer voleb došlo k násilným projevům, mimo jiné vůči opozici. Evropští představitelé Albánii upozornili, že situace může mít negativní vliv na vstup země do Evropské unie.

Bělorusko vyhostilo další aktivisty za lidská práva

V noci na 7. května nařídily běloruské úřady do 24 hodin opustit zemi třem ruským aktivistkám za lidská práva, sledujícím v Minsku průběh soudních procesů souvisejících s událostmi po prosincových prezidentských volbách v Bělorusku. Dva ze skupiny pěti ochránců práv již byli vyhoštěni minulý čtvrtek.

Soud povolil výměnu akcií mezi BP a Rosněftí

Stockholmský Rozhodčí soud povolil společnostem dokončení vzájemné výměny akcií v hodnotě 16 miliard dolarů (265 miliard Kč) pod podmínkou přijetí TNK-BP do společného projektu průzkumu a těžby ropy a zemního plynu z ruského arktického šelfu. Do té doby, než společnost Rosněfť vyjádří souhlas se změnou podmínek dohody, platí dosavadní zákaz její realizace. Další podmínkou pro dokončení výměny má být podle agentury RIA Novosti umístění cenných papírů do zvláštního svěřeneckého fondu a jejich použití „výhradně pro investiční účely“.

Francie zve Rusko do kontaktní skupiny pro Libyi

Paříž si podle slov francouzského ministra zahraničí Alaina Juppé přeje, aby se Rusko stalo účastníkem kontaktní skupiny pro Libyi, tvořené zeměmi, které mají zájem na vyřešení konfliktu mezi povstalci a plukovníkem Muammarem Kaddáfím. Kontaktní skupina vytvořená v březnu v Londýně a zahrnující 22 zemí a některé mezinárodní organizace se dnes v Římě sešla již podruhé.

Facebook a Google jednají o partnerství se Skype

Sociální síť Facebook a internetový vyhledávač Google nezávisle na sobě jednají o strategickém partnerství se společností spravující internetovou telefonní službu Skype, která dříve odložila své plány na vstup na burzu. Podle jednoho ze zdrojů agentury Reuters se zakladatel sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg osobně angažuje v uzavařených jednáních o koupi Skype, podle údajů jiného již byla dosaženo dohody o vytvoření společného podniku.

Import automobilů do Ruska zaznamenal dvojnásobný nárůst

Import automobilů do Ruska zaznamenal v období leden – duben 2011 dvojnásobný nárůst ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Během tohoto období bylo do Ruska dovezeno 267 tisíc nových vozů, hlavním importérem je Japonsko, po něm následují Německo, Uzbekistán, Jižní Korea a Spojené království.

V rámci programu EU „Východní partnerství“ byla vytvořena pracovní skupina pro Bělorusko

Během zasedání Parlamentního shromáždění pro Východní partnerství Euronest v Bruselu bylo přijato rozhodnutí o vytvoření zvláštní pracovní skupiny pro Bělorusko. Zasedání proběhlo bez účasti běloruských zástupců, kteří nebyli pozváni v rámci sankcí EU uvalených na běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka a dalších více než 150 představitelů za pronásledování opozice.