Prezident Zeman považuje 101 ověřených podpisů za garanci právního úkonu

Na tiskové konferenci prezident Miloš Zeman komentoval svůj požadavek na 101 úředně ověřených podpisů poslanců Poslanecké sněmovny vůči stranám bývalé pravicové vládní koalice, které mají zájem o druhý pokus při sestavování vlády. Podle prezidenta Zemana je důležité, aby právní úkon, který může vést ke vzniku vlády, byl zákonem garantován. Prezidentův požadavek ostře odsoudila předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), která by se mohla stát novou premiérkou, pokud by v druhém pokusu uspěla obnovená pravicová koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v deníku Právo požadavek označil za výmysl, který se příčí duchu Ústavy a vyjádřením naprosté nedůvěry.

 

Marocká strana Istiqlal vystoupila z vládní koalice

Sekulárně středo-pravicová strana Istiqlal již dále nechce pokračovat ve vládní koalici, důvodem jsou spory ohledně 20% škrtů v dotacích a celková ekonomická politika vlády. Jejích 5 ze 6 ministrů odstoupilo, v současnosti není jasné, jestli se ministerského křesla vzdá i ministr školství Mohammed el-Ouafa. Istiqlal je druhou největší stranou v parlamentu po Straně spravedlivosti a rozvoje (PJD), která vyhrála volby v roce 2011. Úkolem PJD je nyní najít nového koaličního partnera, anebo vyhlásit předčasné volby. V roce 2011 Maroko zasáhla vlna protestů, důvodem byla nezaměstnanost a vysoké náklady na bydlení.

Italská vláda složila přísahu

Nová italská vláda složila přísahu v prezidentském paláci Quirinal v Římě. Náměstek Demokratické strany (PD) Enrico Letta se stane premiérem velké vládní koalice, která je tvořena středo-pravou stranou Lid svobody (PDL) Silvio Berlusconiho a středo-levicovou Demokratickou stranou (PD) Pier Luigi Bersaniho. Předseda Berlusconi nebude zastávat žádný ministerský post, ale do vlády na nejvyšší pozice se snažil protlačit osobnosti z jeho strany. Berlusconiho nejbližší spolupracovník a sekretář PDL Angelino Alfano stal místopředsedou nové vlády a ministrem vnitra. Další významnou osobností ve vládě je generální ředitel Bank of Italy Fabrizio Saccomanni, který se postavil do čela ministerstva hospodářství a financí. Vláda je také posílena o ženské zastoupení, kdy se bývalá evropská komisařka Emma Bonino stala ministryní zahraničních věcí. Dalšími ženami  jsou kajakářka Josefa Idem, která se stala ministryní rovných příležitostí a sportu, bývalá ministryně vnitra Anna Maria Cancellieri se stala ministryní spravedlnosti a lékařka původem z Demokratické republiky Kongo Cecile Kyenge se stalo novou ministryní pro mezinárodní spolupráci a integraci. Prezident Giorgio Napolitano oznámil, že vláda má podporu obou komor parlamentu. Třetí nejsilnější strana v únorových parlamentních volbách Hnutí 5 hvězd (M5S) předsedy Beppe Grilla se odmítla podílet na koalici s těmito stranami.

Předvolební boj v Malajsii vrcholí

Lídr malajské opozice Anwar Ibrahim se v posledních dnech před parlamentními volbami konanými 5. května snaží zvrátit dosavadní vývoj, odjel do nejvýchodnějšího malajského státu Sabah považovaného za tradiční volební baštu opozice. Zde navštívil ty volební obvody, kde se očekávají největší zisky vládní strany Pakatan Rakyat (Lidová aliance). Stát Sabah spolu se Sarawakem jsou díky svým bohatým zásobám nerostných surovin strategickými oblastmi. Získat je na svou stranu by však pro Anwara Ibrahima byl úspěch především proto, že obyvatelé Sabahu a Sarawaku představují téměř čtvrtinu malajské populace. V posledních volbách zde vládnoucí koalice obdržela více než třetinu poslaneckých mandátů z celkového zisku 140. Opozice ve volebním roce 2008 získala v Sabahu pouze dva mandáty, z toho jeden v místní legislativě. Podobný výsledek nechce opakovat a tak ve své kampani cílí především na ekonomickou situaci a její možné zlepšení. I přes nerostné bohatství jde totiž o jeden z nejchudších států Malajsie.

Prezidentské volby v Itálii skončily politicky patovou situací

Italským poslancům se nepodařilo v prvním dvoukolovém hlasování zvolit nového prezidenta. Nejpopulárnější kandidát, bývalý odborář a bývalý mluvčí Senátu Franco Marini s 521 hlasy zdaleka nenaplnil potřebnou dvoutřetinovou většinu (672 hlasů). Nynější italský prezident Giorgio Napolitano hodlá odstoupit na konci svého sedmiletého funkčního období poté, co nedokázal vytvořit novou vládu po patových parlamentních volbách. Povinností nového prezidenta bude utvořit životaschopnou vládní koalici nebo vyhlásit nové parlamentní volby. Stefano Rodotà, kandidát podporovaný populistickým Hnutím 5 hvězd Beppeho Grilla, se umístil na druhém místě s 240 hlasy. Dalším kandidátem je starosta Florencie Matteo Renzi, který měl být největším rivalem panu Marinimu. Bývalý předseda Evropské komise Romano Prodi obdržel 14 hlasů a ministr Massimo D’Alema 12 hlasů. Bývalá komisařka v Bruselu Emma Bonino a nejsilnější proevropská kandidátka získala pouze 13 hlasů.

Volby v Albánii by měly podle EU obnovit důvěru lidí ve vládu

EU vyzvala Albánii, aby obnovila důvěru svých lidí v červnových parlamentních volbách. Podle mezinárodních pozorovatelů se v Albánii konají svobodné a spravedlivé volby již od jejich přechodu k demokracii od režimu diktátora Envera Hodži, tedy téměř 20 let. Albánie je členem NATO a chce se připojit i k EU, ale USA vyjádřily obavy, protože vláda premiéra Sali Berisha nahradila členy ústřední volební komise. Dále albánská vláda opustila vládní koalici a připojila se k vedoucí opozici před volbami 23. června. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová se domnívá, že je nejdůležitější, aby volby proběhly v souladu s mezinárodními a evropskými normami. Situace je zkouškou pro Albánii ohledně fungování jejích demokratických institucí a možného pokroku k EU. Nabídka k přístupovým jednáním byla pozastavena právě z důvodů politické polarizace, obav o demokracii, pomalých reforem, kdy má mladá albánský demokracie stále sklony k nestabilitě.

Nová izraelská vláda složila slib

Nová izraelská vláda vedená staronovým premiérem Benjaminem Netanyahuem složila slib poté, co jí izraelský parlament vyslovil důvěru. Vláda, vytvořená po dvouměsíčním vyjednávání, se skládá ze strany Likud premiéra Netanyahua, dále z pravicové strany Židovský domov (Jewish Home) a ze středové strany Yesh Atid. Poprvé po deseti letech se koalice neúčastní ultra-ortodoxní židovské strany. Ve svém projevu k parlamentu prohlásil premiér Netanyahu, že „Izrael bude připraven učinit s Palestinci, kteří budou chtít vyjednávat v dobré víře, historický kompromis, který navždy ukončí izraelsko-palestinský konflikt“. Palestinci přitom požadují jako předpoklad k jednáním ukončení výstavby izraelských osad na okupovaném palestinském území. Ministerstva obrany a bydlení, která mají výstavbu osad na starost, ale obsadili ministři naklonění další výstavbě.

Izraelští politici se dohodli na nové koalici

Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanyahu, který byl pověřen izraelským prezidentem Šimonem Peresem k sestavení nové vlády po proběhnuvších parlamentních volbách, vytvořil koalici. Jeho koaličním partnerem se stala nově zformovaná středová strana Yesh Atid, které podle televize Al-Jazeera pravděpodobně ustoupila z požadavku kontroly ministerstva vnitra a spokojila se s nabídkou ministerstva školství. Brzy by tak měla být jmenována nová izraelská vláda, která bude muset získat podporu minimálně 61 poslanců z 120 členného parlamentu. Podle Al-Jazeery to bude teprve druhá vláda za 30 let, která nebude zahrnovat ultra-ortodoxní politické strany, což by mohlo změnit tvář izraelské politiky.

Strana LIDEM chce pokračovat ve vládě i bez podpisu koaliční smlouvy

Ačkoliv strana LIDEM také nechce připojení ČR k fiskálnímu paktu EU, neboť v něm vidí jistou ztrátu národní suverenity, hodlá být součástí vládní koalice i bez podpisu revidované koaliční smlouvy. S požadavkem o připojení ČR k fiskálnímu paktu, který má přimět země eurozóny a její budoucí členy k rozpočtové odpovědnosti, přišla strana TOP 09. V případě, že by nebyl takový dodatek zanesen do koaliční smlouvy, strana TOP 09 oznámila, že odmítne podepsat koaliční smlouvu, k čemuž také minulý týden došlo.