Mírové jednání zástupců povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a vlády Kolumbie opětovně začala v úterý. Představitelé obou stran se setkali v Havaně, hlavním městě Kuby, kde před dvěma týdny uzavřeli dohody o agrární politice. Dalším tématem pro diskuzi bude způsob začlenění organizace FARC do politického života Kolumbie. Jestliže se podaří najít kompromis i v této otázce, zástupcům budou zbývat ještě tři body na projednání, tedy omezení násilí, kontrola obchodu s drogami a možný vznik vyšetřovací komise. Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos doufá v uzavření trvalého míru ještě v průběhu tohohle roku.
Archiv štítku: Juan Manuel Santos
Bolivijský prezident nechce latinskoamerické státy v NATO
Prezident Bolívie Evo Morales v pondělí označil přání Kolumbie zapojit se do Severoatlantické aliance (NATO) za hrozbu pro celý region Latinské Ameriky. Vážnost situace podle něj vyžaduje mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti Unie jihoamerických názorů (UNASUR). Prezident Evo Morales prohlásil, že vstupem Kolumbie do NATO by byly porušeny mírové smlouvy podepsané UNASUR a vzrostlo by riziko vojenských zásahů v regionu ze strany NATO. Dále také vidí v případném přiblížení organizace NATO možnou destabilizaci levicových vlád v Jižní Americe, zejména v Ekvádoru, Nikaragui, Venezuele a právě Bolívii. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos požádal o členství v NATO v neděli. Z NATO již zaznělo, že vstup Kolumbie není pro její geografickou polohu možný, organizace se avšak nebrání užší spolupráci s jihoamerickou zemí.
Vztahy mezi Venezuelou a Kolumbií se přiostřují, venezuelský prezident Madura mluví o „noži do zad“
Venezuelského prezidenta Nicolása Madura pohoršilo setkání kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose s bývalým prezidentským kandidátem a vůdcem opozice Venezuely Henriquem Caprilesem v Bogotě, hlavním městě Kolumbie. V přímém přenosu oficiální venezuelské televize označil prezident Maduro tenhle krok Kolumbie za „nůž do zad Venezuely“. Navíc vyjádřil své pochybnosti o vůli Venezuely pokračovat v mírovém stavu s Kolumbií, jelikož považuje chování Kolumbie za hrubé porušení podmínek vyjednaných mezi kolumbijskou vládou a zesnulým prezidentem Venezuely Hugem Chávezem. Nicméně projev zakončil rozhodnutím nadále uvažovat o vztazích mezi zeměmi. Vůdce opozice Capriles navštívil Kolumbii již ve středu a byl prezidentem Kolumbie Santosem oficiálně přijat.
Viceprezident USA začal mezinárodní cestu po zemích Latinské Ameriky v Bolívii
V neděli přiletěl do hlavního bolivijského města Bogoty viceprezident USA Joe Biden. Na vojenském letišti jej přivítala ministryně zahraničí Kolumbie María Ángela Holguín. Na pondělí měl viceprezident USA, Joe Biden, domluvenou schůzku s bolivijským prezidentem Juanem Manuelem Santos. Americký politik se po Bolívii vydá také do Brazílie, Kolumbie a několika karibských států. Cílem návštěv je posílení hospodářských a obchodních vztahů mezi USA a Latinskou Amerikou.
Povstalecká organizace FARC odmítá kritiku za délku trvání mírových jednání
Představitelé povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) nesouhlasí s vyjádřeními, které označují mírová jednání s vládou Kolumbie za příliš dlouhé. V neděli uplynulo přesně 6 měsíců od začátku rozhovorů mezi povstalci a vládou v Havaně na Kubě. Podle prohlášení hlavního vyjednávače FARC Ivána Márqueze je nereálné očekávat rychlý pokrok v jednáních, jelikož se jedná o konflikt trvající téměř 50 let. Pro zaručení trvalého míru v Kolumbii je potřeba trpělivosti a prostoru pro rozhovory. Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos očekává, že by první dohoda mohla být podepsána již v tomhle roce, nicméně zatím k žádným kompromisům oficiálně nedošlo.
Papež František svatořečil 2 Latinoameričanky
Papež František v neděli svatořečil 2 jeptišky z Latinské Ameriky: Kolumbijku Lauru Montoya a Mexičanku Guadalupe García Zavala. Laura Montoya zasvětila svůj život misijní činnosti a péči o vyloučené komunity domorodců ve své zemi. Guadalope García Zavala byla zdravotní sestra, která byla pronásledovaná během Mexické revoluce. Kolumbie v neděli získala prvního svého svatého, zatímco Mexiko jich má okolo 30. Mezi svaté vstoupilo také 801 italských mučedníků, kteří zemřeli roku 1480 v boji s vojáky Osmanské říše. Obřadu se zúčastnil kolumbijský prezident Juan Manuel Santos představitel náboženských záležitostí pro Mexiko Roberto Herrera.
Kolumbijský prezident reaguje umírněně na obvinění venezuelského prezidenta
Venezuelský prezident Nicolás Maduro minulý pátek naznačil, že bývalý prezident Kolumbie Álvaro Uribe plánuje jeho vraždu a také, že se podílel na vraždě venezuelského prezidenta Jhonnyho Gonzáleze. „Tato obvinění jsou odrazem zoufalství osoby, která se k moci dostala nezákonným způsobem a která se snaží odvrátit pozornost od porušování zákonů a probíhající korupce pomluvami a hledáním obětních beránků,“ napsal k obviněním právník Álvary Uribe Jaime Granados. Álvaro Uribe byl kolumbijským prezidentem v letech 2002 až 2010 a patřil k výrazným kritikům zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Současný prezident Kolumbie Juan Manuel Santos v neděli napsal, že bude bránit bývalého prezidenta diplomatickou cestou, že se nesníží ke křikům a urážkám. Příznivci Álvara Uribe a několik dalších politických skupin tlačí kolumbijského prezidenta, aby se vymezil vůči slovům Nicoláse Madury ostřeji.
Haiti se stalo místem prezidentského summitu
Po 3 letech od devastujícího zemětřesení se Haiti stalo místem regionálního prezidentského summitu, na kterém 6 prezidentů diskutovalo o přípravě na zvládání přírodních katastrof. V městě Puerto Príncipe se sešli prezidenti Mexika Enrique Peňa Nieto, Kolumbie Juan Manuel Santos, Chile Sebastián Piňera, Guatemaly Otto Pérez Molina, Hondurasu Porfirio Lobo Sosa a Dominikánské republiky Danilo Medina. Prezident Haiti Michel Martelly zdůraznil, že zorganizování tak důležitého summitu jednoznačně ukazuje pokroky jeho země v odstraňování následků katastrofy, při které zemřelo přibližně 200 000 lidí.
Desetitisíce lidí se zúčastnily pochodu za mír v Kolumbii
V úterý hned v několika městech Kolumbie vyšly do ulic desetitisíce lidí , aby podpořili mírové jednání mezi vládou a povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, který se postavil na čelo průvodu v hlavním městě Bogota, ve svém projevu požádal lidi, aby svůj názor vyjádřili a přispěli tak k budování mírové Kolumbie. Mírové jednání jsou kritizovány částí obyvatelů, kteří si myslí, že povstalci z FARC se jenom snaží získat čas a neplánují v brzké době složit zbraně.
Kolumbijský prezident Santos věří v možnost dialogu i s druhou povstaleckou skupinou ELN
V pondělí během svého projevu kolumbijský prezident Juan Manuel Santos uvedl, že v blízké době očekává zahájení mírových rozhovorů také s druhou největší povstaleckou organizací Národní osvobozenecká armáda (ELN). Svými slovy chtěl prezident Santos zapálit kolumbijský národ pro podporu mírových rozhovorů, které momentálně probíhají na Kubě mezi vládou a největší venezuelskou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Rozhodnutí začít s jednáním s organizací bylo podle slov prezidenta Santose nejtěžším v jeho kariéře. Představitelé ELN se již v listopadu, kdy rozhovory s FARC začaly, vyjádřili pozitivně v otázce budoucí spolupráce s vládou.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos nařídil boj proti ilegální těžbě
Podle nového plánu kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose se zintenzívní boj proti ilegální těžbě na území 8 departmentů země. Oblasti, do kterých se bude víc investovat, blíže nespecifikoval, ale definoval je jako zóny s nejvíc rozšířenou ilegální těžební aktivitou. Podle prezidenta Santose je těžební průmysl jeden z nejdůležitějších ekonomických odvětví v Kolumbii a ilegální těžení nejenže okrádá stát, ale taky se využívá jako zdroj financování ilegálních povstaleckých skupin.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos byl nominován na Nobelovou cenu za mír
Na seznamu 259 kandidátů na Nobelovou cenu za mír na rok 2013 figuruje i jméno kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose. Jeho nominace byla odůvodněna hlavně jeho úsilím dosáhnout trvalý mír s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), se kterou momentálně vláda vyjednává v Havaně. Na seznamu jsou uvedeni také další osobnosti z politického života, jako například bývalý prezident Spojených států amerických Bill Clinton nebo představitel Myanmaru Thein Sein. Nominace na Nobelovu cenu za mír jsou jediné, které netvoří Nobelova komise. Vítěz tohohle ocenění bude známy v říjnu.
Kolumbijská vláda zvýšila podporu pěstitelů kávy, stávky ale pokračují
Všichni pěstitelé kávy dostanou od kolumbijské vlády zvýšenou finanční podporu. Nicméně představitelé Hnutí pro důstojnost pěstitelů kávy na toto rozhodnutí reagovali odmítavě a nařídili pokračování stávek. Podle dohody prezidenta Juana Manuela Santose s oficiálními zástupci Národní rady pěstitelů kávy vlastníci s méně než 20 hektarů půdy dostanou 33 USD navíc za sklizeň, zatímco ti s půdou nad 20 hektarů si přilepší o 20 USD. Hnutí pro důstojnost pěstitelů kávy považuje tuto dohodu za neplatnou, protože se neztotožňuje s názory Národní rady. Stávky pěstitelů kávy již zapříčinily mnohé problémy se zásobováním některých měst, jelikož protestující blokovaly přístupové cesty.
Tisíce kolumbijských pěstovatelů kávy zablokovalo silnice
V Kolumbii se sjednotily tisíce pěstitelů kávy, kteří v pondělí zablokovali silnice po celé zemi. Důvodem jejich kroků je požadavek větší podpory pro pěstování kávy od kolumbijské vlády kvůli klesajícím cenám této komodity. Přibližně 15 000 policistů bylo povoláno do služby, aby zabránili protestujícím ve výtržnictví. Prezident Juan Manuel Santos apeloval na zahájení dialogu a požádal, aby pěstitelé udrželi pokojnou formu protestu a vyhýbali se násilnostem. Některé domácí média odhadují počet zúčastněných až na 4 000, pěstitelé kávy požadují od vlády, aby vyrovnala cenový propad komodity.
Německo se zapojilo do řešení únosu dvou německých občanů v Kolumbii
Ministr zahraničních věcí Německa Guido Westerwelle oznámil vytvoření krizového kabinetu, jehož úkolem bude pomoci při vyšetřování únosu dvou německých občanů povstaleckou organizací Národní osvobozenecká armáda (ELN). Členové kabinetu jsou podle slov ministra Westerwelle již v kontaktu s příslušnými kolumbijskými úřady. Již v pondělí představitel ELN potvrdil zadržení dvou Němců členy povstalecké organizace. I když kolumbijský prezident Juan Manuel Santos žádal propuštění zajatců, zástupci ELN na jeho výzvu nereagovali.
Pacifická aliance dosáhla dohody o clech, začne platit 31. března
Podle nejnovější celní dohody států Pacifické aliance se od 31. března zruší poplatky u 90 % produktů při jejich převozu přes hranice mezi Mexikem, Kolumbií, Chile a Peru. Prezident Mexika Enrique Peña Nieto, Chile Sebastián Piñera, Kolumbie Juan Manuel Santos a Peru Ollanta Humala se již teď dohodli na úplného odstranění celních poplatků a vytvoření zóny volného obchodu v rámci Pacifické aliance. V jednání jsou i další dohody, které se snaží o zjednodušení přístupu na trhy zemí jednak pro spotřebitele, jednak pro investory. Nejbližší jednání premiérů těchto států se uskuteční 24. května v Kolumbii.
Prezident Kolumbie Santos považuje Pacifickou alianci za klíčovou pro Latinskou Ameriku
Proces integrace v Pacifické alianci, do které patří v současnosti Kolumbie, Chile, Mexiko a Peru, považuje kolumbijský prezident Juan Manuel Santos za nejdůležitější projekt současné a budoucí kooperace regionu. V prohlášení pro média prezident Santos uvedl, že nový projekt integrace se odlišuje od předcházejících právě tím, že se snaží se jenom o dosáhnutí svých cílů. Navíc podle jeho slov sdružuje společenství 4 nejrychleji se rozvíjející ekonomiky Latinské Ameriky a jejich spolupráce se čím dál tím víc prohlubuje. Prohlášením o tom, že Aliance nejde proti nikomu, se prezident Santos snažil rozptýlit spekulace o tom, že se této země spojily kvůli tomu, že nepatří do skupiny Bolivijské aliance pro Američany (ALBA) pod vedením Venezuely a socialistických myšlenek.
Kolumbijský prezident zve Evropu k debatě o drogách
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos zopakoval potřebu zhodnotit efektivitu boje proti ilegálním drogám. Během svého projevu pro diplomatické sbory zemí pozval do debaty o nových strategiích boje proti organizovanému prodeji ilegálních drog i zástupce evropských států. Prezident Santos zdůraznil potřebu přijmout inovace a řešení, která by zabránila tomu, aby se mladí lidé nejen v Kolumbii stávali oběti drogových dealerů. Nevyhnutná k tomu má být spolupráce celého světa. Prezident Kolumbie Santos je jedním z představitelů Latinské Ameriky, kteří se aktivně zapojují do boje proti výrobě a distribuci drog.
Kolumbijská povstalecká organizace FARC obnovila po dvou měsících boje
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) ukončily jednostranné příměří vyhlášené v listopadu. Své rozhodnutí představitelé povstalecké organizace oznámili veřejnosti několik hodin po prohlášení kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santosa o připravenosti bezpečnostních složek států reagovat na jakékoliv násilí. Povstalci vyhlásili jednostranné příměří poté, co se obnovila oficiální jednání o míru s kolumbijskou vládou. Nicméně představitelé států odmítli vyhlásit příměří s tím, že tenhle krok mohli povstalci využít na opětovné vyzbrojení se. Mírová dohoda by mohla ukončit již 50 let trvající konflikt mezi vládou a povstaleckou organizací, jejímž cílem má být reprezentace zájmů nejchudší kolumbijské populace.
Kolumbie očekává rychlejší mírové jednání s povstaleckou organizací FARC
Humberto de la Calle, šéf vyjednávačů kolumbijské vlády, vyjádřil své přesvědčení o tom, že jednání o míru s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené sily Kolumbie (FARC) budou pokračovat rychleji. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vytyčil měsíc listopad 2013 jako konečný termín, do kdy se má uzavřít definitivní dohoda s organizací FARC. Nicméně představitelé povstalců považují stanovené termíny za nemožné především kvůli délce konfliktu, který trvá již přibližně půl století. FARC propaguje levicové myšlenky a vydává se za reprezentanta nejchudších zemědělských částí Kolumbie, státy jako Kolumbie, Spojených států amerických a Evropské unie ji ale označují za teroristickou organizaci.