Mezinárodní trestní soud (ICC) podle etiopského premiéra Hailemariama Desalegna „pronásleduje Afričany pro jejich rasu“, konkrétně se má jednat o keňského prezidenta Uhuru Kenyattu, jenž čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Na summitu Africké unie (AU) etiopský premiér uvedl, že obvinění keňského prezidenta a jeho zástupce Williama Ruto by měly posuzovat místní soudy. Podle premiéra Desalegna jsou obvinění u ICC „z 99 % Afričané“. ICC vydala rovněž zatykač na súdánského prezidenta Omara al-Bashira. Podle některých analytiků jsou nicméně africké soudy příliš slabé, aby spravedlivě rozhodly v takto rozsáhlých případech. Keňský prezident a jeho zástupce čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti během povolebního násilí v roce 2007, súdánský prezident má být souzen za genocidu v Darfúru.
Archiv štítku: ICC
Keňa žádá zastavení soudního procesu proti prezidentovi Kenyattu, OSN to odmítá
Mezinárodní trestní soud (ICC) prošetřuje roli současného prezidenta Uhuru Kenyatta v povolebním násilí po prezidentských volbách v roce 2007. Keňská vláda nyní žádá Radu bezpečnosti OSN, aby proces pozastavila. V dopise vyzývá, aby mezinárodní společenství k respektování suverenity země. Rada bezpečnosti může pozastavit případ až na 12 měsíců, odložení případů může být prodlužováno, nicméně Rada bezpečnosti nemá pravomoci k definitivnímu zrušení procesu. Rada následně ve čtvrtek žádost Keni odmítla a označila za „bizardní“. Soudní proces prezidentem Kenyattou by měl začít v červenci, čelit má především obvinění ze zločinů proti lidskosti. Při volbách v roce 2007 zemřelo na 1 200 lidí a dalších 600 000 lidí přišlo o své domovy.
Uhuru Kenyatta byl jmenován novým prezidentem Keni
Uhuru Kenyatta, který je synem zakladatele samostatné Keni, byl jmenován novým prezidentem východoafrické zemi poté, co v březnových volbách porazil premiéra Raila Odinga. Jeho vítězství hned v prvním kole potvrdil i Nejvyšší soud, k němuž se poražený kandidát odvolal. Nicméně prezident Uhuru Kenyatta čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu (ICC) za povolební násilí v roce 2007. Současný prezident doposud působil jako ministr obchodu a financí ve vládě prezidenta Mwai Kibaki.
Rebelská M23 odmítá rozhodnutí OSN vyslat do Demokratické republiky Kongo speciální jednotky
Největší rebelská skupina M23, která necelý rok bojovala s konžskou armádou na východě Demokratické republiky Kongo, odmítla rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN vyslat do země speciální jednotky. Jejich vůdce Bertrand Bisimwa, který se do čela postavil poté, co dlouho hledaný generál Bosco Ntaganda se vzdal Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), že stanovisko OSN může ukončit probíhající mírové rozhovory. V Demokratické republice Kongo působí již několik let tzv. modré přilby, tedy mírové jednotky, minulý týden OSN rozhodla o vyslání 2000 speciálních jednotek, které mají „neutralizovat“ povstalecké skupiny.
Konžšký generál Bosco Ntaganda vystoupí před Mezinárodním trestním soudem
Generál Bosco Ntaganda se minulý týden vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech stíhání. V úterý 26. března započne slyšení Mezinárodního trestného soudu pro válečné zločiny (ICC) v Haagu, kde bude informován o obvinění a datu schvalovacího slyšení, které rozhodne, zda existuje dostatek důkazu, aby stanul před soudem. Generál Ntaganda je prvním podezřelým z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, který se dobrovolně vzdal ICC. Generál Ntaganda byl vůdcem povstaleckého hnutí M23, nyní čelí obvinění ze 7 válečných zločinů a 3 trestných činů proti lidskosti, které měl spáchat v Ituri mezi lety 2003 – 2003. Východ Demokratické republiky Kongo dlouhodobě trpěl vysokou úrovní násilí, které bylo spojené s etnickým rivality a konkurencí pro kontrolu nerostných zdrojů.
USA se podílí na převozu bývalého vůdce konžských rebelů do Haagu
Přestože USA nikdy plně neuznaly rozsudky Mezinárodního trestního soudu (ICC), spolupracují s Rwandou, jež rovněž ICC neuznává, na vydání bývalého vůdce konžských rebelů generála Bosco Ntagandu. V pondělí se generál Ntagandu, který vedl skupinu rebelu v tzv. M23, vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech, kdy byl na něj vydán zatykač. U soudu bude čelit generál Ntagandu 10 bodům obžaloby, včetně válečných zločinů, rekrutování dětských vojáků a využití znásilnění jako válečné zbraně.
Dlouho hledaný konžský generál se vzdal, zamíří k soudu do Haagu
Generál Bosco Ntaganda, který vedl rebelskou skupinu M23 a 7 let je stíhaný pro válečné zločiny, se v pondělí vzdal americké ambasádě ve Rwandě. Následně by měl stanout před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, kde bude čelit obvinění z válečných zločinů. Generál Ntaganda vedl rebelskou skupinu M23, která skoro rok bojovala s armádou na východě Demokratické republiky Kongo a následně v polovině února skupina podepsala příměří. ICC vydal na generála Ntagandu hned dva zatykače – jeden v roce 2006, druhý v roce 2012. Dohromady čelí 10 bodům obžaloby, včetně vražd, rekrutování dětských vojáků a sexuálního násilí.
Prezidentské volby v Keni budou mít dohru u Ústavního soudu
Keňské prezidentské volby, které byly považovány za klíčové pro další rozvoj země, skončily těsným vítězstvím vicepremiéra Uhuru Kenyatta, jenž získal 50,07 % hlasů. Na druhém místě skončil premiér Raily Odingy se 43,28 % hlasů, který následně obvinil volební komisi z manipulace a podal proti výsledkům voleb stížnost k Ústavnímu soudu. Volby se konaly pod mezinárodním dohledem, neboť při posledních volbách v roce 2007 zemřelo během povolebního násilí na 1 200 lidí, nově zvolený prezident Kenyatta přitom čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za odpovědnost za povolební násilnosti. Premiér Odingy sice podal stížnost, nicméně vyzývá své příznivce v poklidné jednání. Mezinárodní pozorovatelé považují volby za demokratické a transparentní.
OSN: Rebelové v Demokratické republice Kongo se vzdávají, nebo pouštějí zemi
Stovky rebelů, kteří byli seskupeni v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, podle OSN uprchly do sousední Rwandy, další desítky se vzdaly mírovým jednotkám OSN. Na konci února podepsali rebelové mírovou dohodu s vládou, čímž tak byly ukončeny rok trvající boje na východě Demokratické republiky Kongo. Mírová dohoda byla důsledkem vnitřních rozporů rebelů, kteří se rozdělili na dvě skupiny – právě rebelové spolu s generálem Bosco Ntagandou uprchli do sousední Rwandy poté, co za M23 podepsal dohodu Sultani Makenga. Generál Ntagandou čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za válečné zločiny. OSN dlouhodobě obviňuje Rwandu z podpory M23, africká země to odmítá.
V Keni začaly prezidentské volby, v zemi sílí napětí
Po minulých volbách v roce 2007, kdy v povolebním násilí zemřelo na 1200 lidí, začaly v Keni prezidentské volby, které analytici označují za vůbec nejdůležitější v historii země. Po celé zemi jsou hlášeny útoky, při jednom z nich ve městě Mombasa zahynulo 5 policistů, agentura Reuters uvádí již 15 mrtvých. Vláda vyzývá k poklidnému průběhu voleb. Volební komise má 7 dní na vyhlášení výsledků. Za hlavní favority prezidentských voleb je považován současný premiér Rail Odinga a jeho zástupce Uhuru Kenyatta, který čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu z válečných zločinů.
Začalo soudní jednání v Hague s exprezidentem Pobřeží slonoviny
U Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Hague čelí bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo obvinění ze zločinů proti lidskosti během povolebního násilí v roce 2010. Tehdy exprezident odmítl uznat volební vítězství současného prezidenta Alassane Ouattary a během nepokojů zemřelo na 3000 lidí. Bývalý prezident vinu i nadále odmítá, jeho právníci u soudu argumentovali, že by měl být exprezident vyšetřován soudními orgány v Pobřeží slonoviny, nikoliv u ICC. Sám exprezident se zdržel jakýchkoliv komentář během soudního jednání. Před budovou soudu se shromáždilo na 300 prezidentových příznivců, kteří požadovali jeho okamžité propuštění. Bývalý prezident obvinil bývalou koloniální mocnost Francii z politického komplotu proti své osobě.
OSN: Obě strany v syrském konfliktu páchají válečné zločiny
Poslední zpráva vyšetřovací komise OSN, které mapuje události v Sýrii za posledních 6 měsíců, uvedla, že jak vládní jednotky, tak protivládní síly páchají válečné zločiny včetně zabíjení a mučení a používání teroru proti civilistům. „Vládní jednotky a přidružené milice prováděly nezákonné popravy porušující mezinárodní humanitární právo,“ uvedla zpráva OSN. Protivládní jednotky podle zprávy OSN zase „ohrožují civilisty tím, že umisťují vojenské objekty do blízkosti civilních zón“. Podle vydané zprávy je však intenzita zločinů páchaných vládními silami mnohem větší než intenzita zločinů, které mají na svědomí rebelové. Vedoucí vyšetřovací komise OSN Paulo Pinheiro vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby jednala a ujistila se, že příslušní lidé se budou za své zločiny zodpovídat, eventuálně i před Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Keňa má za sebou první prezidentskou debatu
Na 8 prezidentských kandidátů se střetlo v první prezidentské debatě, premiér Raila Odinga a jeho zástupce Uhuru Kenyatta jsou považováni za favority prezidentských voleb. Mezi další kandidáty patří Musalia Mudavadi, Peter Kenneth, Muhamed Abduba Dida, James ole Kiyiapi a jediná žena Martha Karua. Současný prezident Mwai Kibaki již znovu kandidovat nemůže, v čele země stál již dvě funkční období. Debatu sledovaly miliony Keňanů. Po posledních volbách propuklo v zemi násilí, které za sebou nechalo na tisíc mrtvých a 300 000 bylo nuceno opustit své domovy. Prezidentský kandidát Kenyatta, který čelí obvinění z válečných zločinů u Mezinárodního trestního soudu (ICC), v debatě uvedl, že soudní proces by mu nebránil ve výkonu funkce. Další kolo debaty se uskuteční 25. února.
Mezinárodní trestní soud v Haagu chce soudit bývalého šéfa libyjské kontrarozvědky
Mezinárodní trestní soud (ICC) v nizozemském Haagu žádá Libyi, aby vydala k trestnímu stíhání bývalého šéfa kontrarozvědky Abudllaha As-Senoussiho, který svoji pozici zastával v době vlády vůdce Muammara Kaddáfího. ICC ho obviňuje ze zločinů proti lidskosti, vraždě a pronásledování demonstrantů v roce 2011. „Libyjské orgány jsou povinny splnit domluvu o předání,“ sdělil haagský soudce s tím, že soud má pravomoc obrátit se na Radu bezpečnosti OSN. Spekuluje se také o vydání syna bývalého vůdce Saifa al-Islama Kaddáfího.
OSN je znepokojena obviněním malijské z etnického zabíjení na severu země
Podle OSN vzrůstá počet případů přepadání, etnického zabíjení a zneužívání pravomocí malijské armády na severu země, kde vojáci spolu s mezinárodními silami bojují proti islamistickým skupinám. OSN upozorňuje, že zvyšující se počet případů může odstartovat „vlnu násilí“. Mezinárodní trestní soud (ICC) již oznámil, že obvinění prošetří. Francouzský prezident Francois Hollande, který do země poslal stovky vojáků, aby pomohly malijské armádě ve znovuzískání severu země, by se měl v hlavním městě Mali Bamaku setkat s prozatímním prezidentem Dioncounda Traore. Prezident Holland pravděpodobně navštíví i město Timbukt, které nedávno dobyly francouzské a malijské jednotky.
Další 30 000 důsledkem bojů bylo v Darfúru vysídleno
Od 24. prosince, kdy znovu vypukly boje, opustilo své domovy z měst Golo a Guldo v regionu Jebel Marra více než 30 000 obyvatel, 2800 z nich do tábora Nertiti v centru Darfúru. Na 26 raněných evakuovala letadla Společné mírové mise OSN a Africké unie (UNAMID), počet mrtvých je zatím nejasný, protože domorodci neumožňují hlídky v oblasti Jebel Amer. Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) vydal zatykač na súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir za organizované zločiny proti lidskosti, ten obvinění popírá. Podle OSN zemřelo v konfliktu už stovky tisíc lidí a 1,4 miliónů vysídlených lidí žije v táborech po celém Darfúru, súdánská vláda přitom uvádí počet 10 000 mrtvých. Konflikt v Darfúru trvá od roku 2003, kdy obyvatelé začali obviňovat vládu z opomíjení jejich regionu.