V pondělí představil premiér Jiří Rusnok jméno ministra financí své úřednické vlády. Tím se stane Jan Fischer. Po neúspěšné kandidatuře na prezidenta však Fischerovi zbyl až pěti milionový dluh, který se zavázal do úterý splatit. Zvláště pokud má být součástí úřednické vlády. Asistent Jana Fischera Martin Hakauf v úterý oznámil, že na transparentní účet již začaly chodit dostatečné částky peněz, které pokryjí dluhy z prezidentské kampaně. Peníze jsou posílány zejména od podnikatelů. přičemž sám Jan Fischer potvrzuje, že nehodlá konat žádné protislužby, až bude oficiálně zastávat post ministra financí.
Archiv štítku: dluh
Brazílie odpustí africkým zemím dluh ve výši 900 milionů USD
Brazilská vláda se rozhodla zrušit nebo restrukturalizovat dluh afrických zemí, který v současnosti činí 900 milionů USD. Hlavním cílem aktivity je posílit ekonomické vztahy s africkým regionem. Mezi 12 zeměmi, které získají výhody odpuštění nebo restrukturalizace dluhu, patří Kongo, Tanzanie a Zambie. Za poslední desetiletí se objem obchodu mezi Brazílií a Afrikou zpětinásobil a v roce 2012 dosáhl 26 miliard USD. Informaci o rozhodnutí Brazílie přinesla prezidentka Brazílie Dilma Rousseff na summitu Africké unie v Etiopii v rámci své již třetí návštěvy Afriky během 3 měsíců.
Italský premiér má podporu ze strany EU
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy uvedl, že EU podporuje úsilí nového italského premiéra Enrica Letta v jeho snaze nasměrovat italskou ekonomiku k nastartování hospodářského růstu, aby se stala Itálie konkurenceschopnější, přičemž ale veřejné finance musí být udržovány v pořádku. Premiér Letta se chce odklonit od politiky tvrdých úsporných opatření, ale přitom plnit evropské cíle ohledně dluhu k EU. Prvními rozpory v nově sestavené koaliční vládě nastaly kvůli nepopulární dani z nemovitosti. Předseda Van Rompuy dále řekl, že bude nadále stát při Itálii a jejím vládním programu, kterým se snaží překonat hospodářskou krizi a zaměřit na řešení obtížné sociální situace a zaměstnanosti. Premiér Letta se sešel i s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem, se který stanovili hlavní bod červnového summitu evropských lídrů, a to snižování katastrofálně vysoké úrovně nezaměstnanosti mladých lidí.
Evropská komise varuje před nerovnováhou ekonomik Španělska a Slovinska
Evropská komise varuje Španělsko a Slovinsko, aby co nejrychleji vyřešily nerovnováhu v jejich ekonomikách a zabránily hlubším problémům. Obě země jsou na tom ekonomicky nejhůře ze všech 13 členských států, které jsou v současné době předmětem přezkumu kvůli makroekonomické nerovnováze. Španělsko má již delší dobu problémy s bankovním systémem, a proto Evropská komise vyzývá k reformnímu programu. Očekává se, že Slovinsko bude příští zemí, která požádá o finanční záchranu EU. Brusel také upozornil na nepříjemnou situaci bank na Slovinsku a tvrdí, že je potřeba politicky zasáhnout. Nová slovinská premiérka Alenka Bratušek ujišťuje, že její vláda pracuje na reformě bankovního systému. Podle Evropské komise se nerovnováha týká řízení dluhu, reformy bankovnictví a pracovních trhů.
Nikaragua dluží 2 miliardy USD Venezuele
Nikaragua dluží Venezuele 2 miliardy USD od roku 2008. Půjčky si Nikaragua vzala od skupin zemí Alba, kterým vévodí Venezuela. Zhruba 550 milionů bylo zaplaceno od Ropné společnosti Venezuely (PDSVA), zatímco 209 milionů USD bylo od zahraničních investorů. Zhruba 60 % zahraničního dluhu představuje dvoumiliardová půjčka. „Je to číslo, které nemůžeme podceňovat,“ řekl ekonom Nestor Avendaño. Bývalý ředitel centrální banky v Nikaragui Mario Arana si myslí, že dluh je možné splatit.
Bosna chce zachránit státní aerolinky
Bosenský ministr dopravy Enver Bijedic v úterý uvedl, že ministerstvo již pracuje na řešení ohledně dluhu bosenských aerolinií v celkové hodnotě 4,6 miliónů USD rakouské bance Hypo Alpe Adria Bank. Ministr dopravy Bijedic rovněž uvedl, že nabídl bance dohodu, na které by měla získat kolem 9 miliónů USD navíc. Majoritním vlastníkem aerolinií s 51 % je federace Bosna a Hercegovina (BaH), zbylou část vlastní turecké aerolinie, nicméně se před několika měsíci pokusily od bosenských aerolinií a svých závazků distancovat.
Rusko odpustilo Kubě část dluhu a pronajme jí letadla
Návštěva ruského premiéra Dmitrije Medveděva Kuby posílila vztahy mezi oběma zeměmi. Předseda ruské vlády podepsal ve čtvrtek s kubánským prezidentem Raúlem Castrem 10 dohod o spolupráci v oblastech investic, obchodu, turismu, zdravotnictví, vzdělávání, vědy a kultury. Výsledkem jednání je také prominutí části dluhu, který Kuba dlužila Sovětskému svazu. Dluh je odhadován na 30 milionů USD. Rusko navrhlo Kubě způsob splácení zbylé dlužné částky v následujících 10 letech, finální dohodu by měly země uzavřít v květnu. Dále Kuba a Rusko uzavřely smlouvu, podle které Rusko pronajme Kubě 8 letadel za 650 milionů USD.
Automobilka Tatra je v exekuci
Okresní soud v Jičíně vydal příkaz k exekuci kopřivnické automobilky Tatra. Důvodem je její zadlužení. Společnost Composite Com je oprávněným subjektem, jelikož má vůči Tatře pohledávku ve výši 650 milionů korun. Podle serveru Ekonom.cz se dražební jednání uskuteční 15. března a cena podniku byla vyčíslena na 300 milionů korun. Mluvčí Exekutorské komory ČR Petra Bečová uvedla, že provoz není kvůli exekuci nijak dotčen, natož ohrožen, jelikož byl ustanoven správce podniku, který má za úkol dohlížet na hospodaření a majetkem Tatry.
Ukrajinský prezident Janukovyč bude jednat o turkmenském plynu
Jeho import by mohl snížit závislost Ukrajiny na prodražujících se ruských dodávkách. Turkmenistán má jedny z nejvyšších zásob zemního plynu na světě, potenciální vývoz této suroviny na evropský trh ale omezuje nutnost využívat přenosové potrubí Ruska. To by muselo s dodávkami souhlasit, což je v současnosti nepravděpodobné, jelikož minulý měsíc začalo po Ukrajině vyžadovat splacení dluhu za nezakoupený plyn ve výši 7 miliard USD. Prezident Janukovyč finanční vyrovnání odmítá. Poukazuje na fakt, že částka byla vyčíslena na základě sporného článku smlouvy, který jeho zemi přikazoval vyčerpání určitého množství zemního plynu bez ohledu na jeho reálnou potřebu.
Kypr se dostal do ekonomických problémů
Kyperská vláda v červnu 2012 požádala o záchranný balíček poté, co 2 největší banky zbankrotovaly pod nezaplacenými řeckými dluhopisy důsledkem odpisu řeckého státního dluhu v roce 2011. Kyperský ministr financí Vassos Shiarly oznámil, že musí nalézt 1,3 miliardy USD na refinancování úvěrů a dalších výdajů. Záchranný balíček může být schválen pouze s podmínkami, které by mohly znepokojit investory. Člen představenstva Evropské centrální banky Jörg Asmussen řekl, že problémy Kypru se mohou promítnout do celého systému eurozóny. Ředitel Washingtonského institutu pro mezinárodní finance Charles Dallara varuje před negativním dopadem podcenění kyperské krize. Podle kyperské vlády by země potřebovala alespoň 10 miliard USD a příliv nového kapitálu.