Bahrajnský král Hamad bin Issa al-Khalifa nařídil uplatňování tvrdších trestů na pachatele „teroristických činů“. Podle nového zákona mohou být pachatelé teroristického útoku, který si vyžádá oběti, odsouzeni k doživotnímu vězení, či k trestu smrti. Zpřísňují se i tresty za pokus o teroristický čin, nebo za financování teroristických organizací. Zpřísnění trestů je spojeno s očekávanými protesty, které šíitská opozice svolala na polovinu srpna. Sunnitská vládnoucí vrstva již protesty oficiálně zakázala a pohrozila trestem všem, kteří se budou účastnit. Podle vládních úřadů v Bahrajnu narůstá počet střetů mezi občany a policií, zejména na šíitských předměstích hlavního města Manamy. Vláda z těchto činů obviňuje „teroristy“. Podle lidskoprávní organizace Amnesty International opatření přijatá bahrajnskou vládou povedou k „dalšímu porušování mezinárodních závazků ohledně lidských práv“.
Archiv štítku: Amnesty International
Amnesty International: Svět je více nebezpečný pro uprchlíky
Ve své výroční správě Amnesty International varuje před zhoršující se situací uprchlíků. Vlády se stále více zajímají o ochranu svých hranic než o práva migrantů. Ve své zprávě se věnuje syrskému konfliktu, kvůli němuž své domovy již opustila čtvrtina Syřanů. Přes 1,5 milionů uprchlo mimo zemi a dalších 4,5 milionů jsou vysídleni uvnitř. Amnesty International obviňuje mezinárodní společenství, že nedokáže zabránit masakru. „Nečinnost ve jménu respektování státní suverenity je neomluvitelná.“ V Sýrii dochází k válečným zločinům. Jak armáda, tak v menším měřítku povstalci mučí a zabíjejí zadržené. Ve zprávě se píše, že po celém světě jsou migranti zadržování v záchytných střediscích, jsou využíváni k nuceným pracím a sexuálnímu zneužívání. Zpráva říká, že 101 zemí potlačuje svobodu projevu lidí. Upozorňuje, že mnohé státy neřeší zneužívání žen. Jediné pozitivní ve zprávě je zahájení stíhání za porušování lidských práv v Argentině, Guatemale a Uruguaji.
Brazilská prezidentka byla vyzvána, aby vypovídala o mučení během diktatury
Nevládní organizace Amnesty International (AI) navrhla brazilské prezidentce Dilmě Rousseff, aby veřejně promluvila o své zkušenosti s mučením, které zažila během vojenské diktatury, jež v Brazílii panovala v letech 1964 až 1985. AI výzvu učinila ve spojitosti s ročním fungováním Komise pravdy, která byla zřízena, aby se zabývala zločiny z období diktatury. Činnost Komise pravdy se avšak omezuje pouze na objasnění násilných činů a jejich zveřejňování, protože na mučitele a další zločince se vztahuje amnestie, kterou vyhlásila již demokraticky zvolená vláda po skončení diktatury a Nejvyšší soud ji nezrušil.
Tisíce politických vězňů mají žít v Eritrey v nelidských podmínkách
Podle lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) je ve vězení v Eritrey na 10 000 politických vězňů, kteří nikdy nebyli odsouzeni, někteří dokonce ani obviněni. Ve vězení je podle AI rozsáhle praktikováno mučení. Mezi uvězněnými jsou například novináři, kteří kritizovali vládu prezidenta Isaise Afewerkiho, nebo lidé, kteří se snažili opustit zemi. „Dvacet let po euforických oslavách nezávislosti je Eritrea jednou z nejrepresivnějších zemí na světě,“ uvedla členka výzkumného týmu AI Claire Beston. Mezinárodní lidsko-právní organizace žádají propuštění nezákonně zadržených lidí.
Zákrok proti ruským demonstrantům prověří mezinárodní komise
Zkoumanou událostí bude policejní operace z 6. května minulého roku, kdy byly na předem ohlášené demonstraci proti ruské vládě policií zadrženy desítky lidí. Více než 25 z nich poté bylo obviněno z organizování protizákonných nepokojů. Někteří, jako například člen organizačního týmu Maxim Luzyanin, již byli odsouzeni k trestu odnětí svobody. Další na své rozsudky teprve čekají. Komise, do které patří také zástupci mezinárodních lidskoprávních organizací Amnesty International a Human Rights Watch, nyní budou analyzovat materiály pořízené na demonstraci, reakci policejních sil a jednotlivé soudní procesy. Podnět k ustavení tohoto orgánu vzešel z iniciativy novinářů a občanských aktivistů, kteří požadují nezávislé posouzení celého soudního řízení.
Ománský sultán udělil amnestii
„Jeho veličenstvo sultán Kábús udělil královskou milost obviněným z pomluvy, zločinů spojených s informačními technologiemi a z neoprávněného shromažďování,“ uvedla ománská státní agentura ONA. Sultán Kábús tak omilostnil všechny disidenty, kteří byli uvězněni za očerňování jeho osoby nebo za účast v protestech. Podle aktivistů by se amnestie měla vztahovat asi na 50 osob. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) krok sultána Kábúse přivítala, zdůraznila však, že amnestované osoby se v první řadě neměly vůbec do vězení dostat. Ománská vláda se snaží zmírnit napětí ve společnosti, které zesílilo v souvislosti s nepokoji Arabského jara před dvěma lety. Ománská vláda mimo jiné přislíbila omezit počty zahraničních pracovníků v zemi, výrazně zvýšit minimální mzdu a vytvořit desetitisíce nových pracovních míst.
Saúdská Arábie popravila 7 mužů obviněných z loupeže
OSN a lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) jsou znepokojeni trestem smrti, který byl vykonán na 7 Saúdech za loupežné přepadení klenotnictví, jež se mělo odehrát v roce 2009. Mezinárodní humanitární organizace hovoří o často nespravedlivých soudních řízeních a doznáním se k vině pomocí fyzického a duševního teroru. Saúdské ministerstvo vnitra zveřejnilo informaci, že poprava byla provedena ve městě Abha v provinicii Asír na jihozápadě země a je výstrahou pro další „výtržníky“.
Před čínskou ambasádou v Praze v neděli protestovalo 400 lidí
Při příležitosti pořádání mezinárodní akce Vlajka pro Tibet se v neděli před čínskou ambasádou v Praze – Dejvicích shromáždilo na 400 lidí, aby upozornili na porušování lidských práv v Tibetu. Akci uskutečnila české pobočka neziskové organizace Amnesty International (AI). Po několika projevech byly dobrovolníkům rozdány plakáty se siluety a jmény lidí, kteří se na protest proti čínské okupaci upálili. Následovala asi minutová pieta. Třicítka přítomných policistů nemusela nijak zasahovat. Mezinárodní akce Vlajka pro Tibet, během níž radnice v ČR vyvěšují vlajku Tibetu, se koná jako vzpomínka tibetské povstání proti čínské okupaci ve Lhase, při němž zemřelo nejméně 80 000 Tibeťanů.
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton požaduje pozastavení poprav v Íránu
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton vyzývá Írán k pozastavení popravy 5 členů arabské menšiny z důvodu obav, že s muži nebyl vykonán spravedlivý soud a byli nuceni k přiznání. Zároveň odmítá vyjádření vlády, že popravy jsou nutné a žádá íránské orgány o vysvětlení. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) a Human Rights Watch (HRW) uvedly, že muži byli odsouzeni na základě obvinění z terorismu kvůli vazbám na zakázanou kulturní instituci, která podporuje jejich arabské dědictví. Evropská unie je dlouhodobým kritiku trestu smrti na celém světě, Írán často kritizuje za porušování lidských práv.