Podle Evropské komise Lotyšsko splňuje podmínky pro přijetí eura v roce 2014, když pobaltská země dosáhla vysokého stupně dlouhodobé ekonomické konvergence s eurozónou. Formální rozhodnutí o zavedení eura v Lotyšsku, které o vstup do eurozóny usiluje, by mělo padnout na zasedání ministrů financí EU 9. července. Lotyšsko by mělo euro zavést 1. ledna 2014 a tímto krokem by se stalo 18. členem eurozóny. Zájem Lotyška o vstup do eurozóny v době krize je podle slov komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehna důkazem důvěry se společnou měnu, která odporuje skeptickým názorům o jejím rozpadu.
Archiv rubriky: Lotyšsko
Lotyššsko požádalo o vstup do eurozóny
Lotyšsko formálně požádalo o přijetí eura, pokud uspěje, mohlo by se v roce 2014 stát 18. členem bloku. Malý baltický stát splňuje všechny požadované podmínky a finanční kritéria, nazývaná konvergenční nebo Maastrichtská kritéria, která jsou nutná pro přijetí eura. Premiér Valdis Dombrovskis zavedl velké veřejné výdajové škrty, které pomohly k oživení ekonomiky a díky tomu je Lotyšsko dnes jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v EU. Evropská komise i Evropská centrální banka pravděpodobně rozhodnou o žádosti v červnu. Lotyšská měna lat je úspěšně navázaná na euro již od roku 2005. Průzkumy veřejného mínění v zemi avšak naznačují, že téměř dvě třetiny obyvatel jsou proti vstupu do eurozóny a přijetí jednotné měny.
Tři banky poskytnou střední a jižní Evropě 38 miliard USD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) se dohodly na dvouleté pomoci vybraným evropským zemím v hodnotě 38 miliard USD, která jim má pomoci překonat ekonomickou krizi. Největší část finanční pomoci dodá EIB a to 25 miliard USD, SB poskytne necelé 8,2 miliardy USD. Finanční prostředky budou směřovat do soukromého i veřejného sektoru. Program se má týkat Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Jak budou finanční prostředky rozděleny mezi jednotlivé země, zatím není jasné.
Ministři zahraničních věcí Litvy, Lotyšska, Estonska a Německa podepsali dokument odsuzující Pakt Ribbentrop-Molotov
Ministři zahraničních věcí Litvy, Lotyšska, Estonska a Německa podepsali ve čtvrtek na schůzce v Rize dokument odsuzující Pakt Ribbentrop-Molotov, a to při příležitosti 73. výročí jeho uzavření. Informoval o tom litevský ministr zahraničí Andronyus Azhubalis, podle jehož slov se „pohled Evropy na historii postupně sjednocuje“. Dalšími tématy tohoto pravidelného setkání byly aktuální hospodářská situace v EU a budoucnost víceletého fiskálního programu, dále Východní partnerství EU, vztahy s Ruskem, situace na Blízkém východě a regionální energetické projekty.
Americká ministryně zahraničí požaduje, aby Lotyšsko vrátilo židovský majetek
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na návštěvě v Lotyšsku prohlásila, že USA mají zájem na tom, aby Lotyšsko vrátilo židovský majetek komunitám, kterým náleží. Majetek byl zabaven Sovětským svazem po anexi Lotyšska v roce 1940. Po roce 1991 byly v Lotyšsku vydány zákony o vracení státního majetku původním majitelům, ale židovský majetek komunitám vrácen nebyl. Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevics prohlásil, že lotyšská vláda s židovskými obcemi komunikuje, ale je podle něj potřeba postupovat opatrně, kvůli historickým reminiscencím. Otázka navrácení židovského majetku je jedním z mála sporů mezi Lotyšskem a USA, které spojuje mnoho spojeneckých závazků.
Pobaltské státy vyzvaly, aby jednání o názvu Makedonie a jednání o její přístupu do EU probíhaly paralelně
Název země by neměl bránit Makedonii v evropském integračním procesu, jednání vedená OSN a přístupová jednání by se měla konat souběžně. Uvádí to dopis pobaltských států Litvy, Lotyšska a Estonska, který naléhá na dánské předsednictví EU, aby začlenilo otázku vstupních rozhovorů Makedonie do programu jednání Rady EU v červnu.
Začalo hospodářské forum Polsko- Střední Evropa- Čína
Účast na akci potvrdilo téměř 1000 podnikatelů z Polska, Číny a států Střední Evropy. Jedním z hlavních cílů je přilákat čínské investice do tohoto regionu. Podnikatelé, kteří se účastní zasedání, představují téměř všechny sektory ekonomiky od oblasti stavebnictví, dopravy a informačních a komunikačních technologií přes potravinářský průmysl, ochranu životního prostředí, nemovitostí či poradenství. Zasedání se také zúčastní premiéři Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Česka, Estonska, Litvy, Lotyšska, Makedonie, Rumunska, Srbska, Slovenska, Slovinska a Maďarska. Albánie a Bulharsko budou reprezentovat vicepremiéři těchto zemí. Následně dojde k bilaterálním jednáním mezi Polskem a některými zmíněnými státy, tématem bude především evropská integrace. Ve středu, za účasti premiérů Polska a Číny, Donalda Tuska a Wena Jiabao,již došlo k podepsání řady dohod mezi oběma státy, mj. v oblasti spolupráce malých a středních podniků, spolupráce v oblasti udržitelné infrastruktury či kulturní spolupráce.
Polské letectvo se zúčastní mise NATO Baltic Air Policing
Rozhodnutí o tomto kroku podepsal polský prezident Bronislaw Komorowski během setkání s prezidentem Lotyšska Andrisem Berzinsem a prezidentem Estonska Toomasem Ilvesem, které předchází summitu NATO v květnu. Baltic Air Policing je úkol související s misí NATO, v němž jde o dohled nad vzdušným prostorem Estonska, Litvy a Lotyšska. Státnici dále hovořili o provádění úplné strategie NATO ve věci ukončení vojenské mise v Afghánistánu do konce roku 2014 a o pokračování v dalších formách pomoci afghánskému státu po převzetí odpovědnosti za jejich vlastní zemi. Padly také názory ohledně nynějších kroků Ruska v Kaliningradu. Jednání se přes pozvání nezúčastnila prezidentka Litvy Dalia Grybauskaite, dle Komorowského je však pozvání nadále aktuální.
Polsko a pobaltské státy se obávají rozmístění ruských raket v Kaliningradě
Rusko již dříve oznámilo, že plánovaný protiraketový štít NATO vnímá jako hrozbu a plánuje tak rozmístit svoje strategické rakety na území své enklávy Kaliningrad, která leží mezi Polskem a Litvou. Na tomto místě ruská armáda již aktivovala svůj radarový varovný systém. NATO se snaží Rusko přesvědčit, že protiraketový štít není mířen proti Rusku, nýbrž proti případnému nebezpečí ze zemí Blízkého východu. Polský prezident Bronislaw Komorowski se po setkání se svým estonským a lotyšským protějškem k situaci vyjádřil takto: „Musíme pozorně sledovat změny v regionální bezpečnostní situaci, neboť jsme svědky toho, že Rusko plánuje nové systémy v Kaliningradě i jinde“.
Lotyšsko si připomíná Den legionářů, Moskva protestuje
Lotyšsko dnes oslavilo tradiční kontroverzní svátek, tzv. Den legionářů. Jako každoročně se v centru Rigy konal pochod veteránů z nacistické legie Waffen SS, a zároveň proběhly akce antifašistů a jiných politických hnutí. Názory na tento svátek se ve společnosti různí, někteří jej považují za oslavu nacismu, jiní tento přístup důrazně odmítají. Ruské ministerstvo zahraničí mezitím vyjádřilo nesouhlas s konáním pochodu a vyzvalo mezinárodní společenství k tomu, aby v této otázce vyřklo odpovídající ohodnocení.
Velká Británie odmítá „pauzu“ v rozšiřování Evropské unie
Dle státního tajemníka pro evropské záležitosti britského ministerstva zahraničí Davida Lidingtona, pokud se jedná o evropskou zemi, která splňuje kritéria pro vstup do Evropské unie (EU), mělo by jí to být povoleno bez jakýchkoliv dalších námitek. Stejný názor zastává Lotyšsko, dle kterého by měla být vedená jednání i se státy bývalého Sovětského svazu – Gruzii, Moldávii, Ukrajinou a také Tureckem, s kterým se o možném vstupu do EU jedná již několik let. Dle některých názorů kvůli vysokému zadlužení státních rozpočtů podpora dalšího rozšiřování unie v řadě členských států poklesla.
12 představitelů členských států vyzvalo EU k otevření trhů pro posílení růstu ekonomik
V době, kdy se ministři financí eurozony setkali v Aténách kvůli diskusi o možné finanční pomoci Řecku, 12. vedoucích představitelů vyzvalo předsedu Evropské rady (ER) Hermana Van Rompuye a předsedu Evropské komise (EK) José Manuela Barossu k vytvoření strategie otevřenosti trhů, která by měla pomoci posílit růst evropských ekonomik a zabránit jejich další stagnaci. Dopis vyzývá evropské státy k deregulaci svých služeb, výzkumu a energetiky a navazovaní obchodních vztahů s rostoucími trhy včetně Číny a Ruska. Dopis podepsali představitelé Velké Británie, Irska, Nizozemí, Itálie, Španělska, Estonska, Lotyšska, Finska, Švédska, Polska, České republiky a Slovenska.
Ruské ministerstvo zahraniční obvinilo Lotyšsko z ignorace mezinárodních závazků
Ruské ministerstvo zahraničí dnes prohlásilo, že Riga ignorovala své mezinárodní závazky, když odmítla přidělit vládní delegaci Ruské federace postavení pozorovatele při včerejším referendu řešícím otázku udělení statusu druhého úředního jazyka ruštině. Podle oficiálního zástupce ministerstva Alexandra Lukashevice jsou výsledky referenda zkreslené skutečností, že práva vyjádřit svůj názor bylo zbaveno na 319 tisíc obyvatel Lotyšska majících v zemi status tzv. „neobčanů“. A. Lukashevic zároveň vyjádřil naději, že lotyšská vláda a mezinárodní organizace vezmou v potaz zájmy rusky mluvícího obyvatelstva Lotyšska a zajistí dodržování jejich menšinových práv.
Lotyšsko v referendu odmítlo ruštinu jako 2. oficiální jazyk země
Komise oznámila, že téměř 78% hlasů odevzdaných v sobotním referendu bylo proti návrhu. Volební účast byla asi 69%, což je výrazně víc, než se očekávalo.
Premiéři Irska, Lotyšska a České republiky se setkají s německou kancléřkou, budou jednat o euru
Český premiér Petr Nečas, premiér Irska Enda Kenny a premiér Lotyšska Valdis Dombrovskis by se měli v příštím týdnu setkat s německou kancléřkou Angelou Merkel. Jednání by se mělo týkat dalšího směřování eurozóny a Evropské unie (EU). Schůze se odehraje týden před sumitem lídrů Evropské unie (EU), jehož hlavním tématem bude fiskální dohoda. Český premiér Nečas se zatím rozhodl k fiskální dohodě nepřipojit, před zmíněným sumitem 1. března by se měl sejít s britským premiérem Davidem Cameronem, jenž zastává stejný názor.
Vzdušná mise NATO v Pobaltí byla prodloužena na dobu neurčitou
Severoatlantická rada NATO přijala dnes v Bruselu rozhodnutí prodloužit na dobu neurčitou dohody s pobaltskými zeměmi o dohledu nad vzdušným prostorem nad Pobaltím. Estonský ministr obrany Mart Laar zdůraznil význam tohoto rozhodnutí,
díky kterému dle jeho slov pobaltské země nebudou muset financovat velmi nákladný a složitý systém vzdušné obrany.
Ve Švédsku probíhá 2. den Northern Future Forum
Dnes již druhý den probíhá ve Stockholmu 2. ročník Northern Future Forum (Severní forum o budoucnosti), kde 9 premiéru států severní Evropy -Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska, Švédska a Velké Británie- diskutuje o budoucnosti tohoto regionu. Letošní setkání je zaměřeno na nacházení způsobů jak dosáhnout dlouhodobě udržitelného růstu. Hlavními body diskuse jsou otázky, jak dostat více žen do předních funkcí a získat více žen podnikatelek. Zároveň také, jak přesvědčit občany, aby odcházeli do důchodu v pozdějším věku. Za vzorové státy jsou přitom pokládány Norsko a Island, kam obyvatelé odcházejí do důchodu okolo 67 let.
Prezident Lotyšska: „Referendum o statusu ruského jazyka nevyřeší problémy společnosti.“
Prezident Lotyšska Andris Berzins označil konání referenda o přidělení statusu úředního jazyka ruštině za „záměrně provokující akci“, která dle jeho názoru nepovede ke skutečnému řešení problémů důležitých pro společnost. Podle prezidenta je třeba provést širokou debatu o integraci národnostních menšin žijících v Lotyšsku. Proti konání referenda se vyjádřili i jiní vedoucí představitelé země, mezi nimi například bývalý lotyšský ministr spravedlnosti Aigars Stokenbergs, který občany vyzval k ignoraci referenda, nebo bývalý lotyšský prezident Valdis Zatlers, který občany vyzval k tomu, aby se zúčastnili referenda, ale hlasovali proti. Zástupci obou vládních stran „Vše pro Lotyšsko“ a „Jednota“ podali společnou žádost o zákaz konání referenda lotyšskému Ústavnímu soudu, ten jim však ve svém rozhodnutí nevyhověl.
Lotyšsko bude hlasovat v referendu o statusu ruského jazyka
Lotyšské vláda dnes vyčlenila finanční prostředky na provedení referenda o přidělení statusu úředního jazyka ruštině. Status bude přidělen v případě, že pro něj v referendu naplánovaném na 18. února bude hlasovat nejméně 771 893 občanů. Z celkového počtu obyvatel Lotyšska, tedy cca 2 milionů lidí, je 44% rusky mluvících, zároveň však přibližně 16% část populace nemá občanství a není tedy způsobilá k účasti ve volbách a referendech.
Lotyšský ministr zahraničí proti volbě druhého oficiálního jazyka země
V rozhovoru pro polský deník Rzeczpospolita uvedl lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevičs, že pokud 18. února proběhne referendum o přijetí dalšího oficiálního jazyka země, ruštiny, bude volit proti. Dle jeho názoru je lotyšský jazyk jediným oficiálním jazykem Lotyšska. Asi 28% lotyšské populace tvoří ruská menšina, zastoupená v parlamentu stranou Centrum Shody. Ministr také uvedl, že Lotyšsko prozatím nepřispěje na pomoc Řecku a dalším, krizí sužovaným zemím eurozóny. Potvrdil však snahu přistoupit do bloku jednotné měny v roce 2014.
V Lotyšsku vypukla panika důsledkem nepříznivých informací o stavu banky Swedbank
Více jak 10 tisíc obyvatel již vybralo své úspory po nařčeních, že se banka dostala do finančních nesnází a právních problémům v Estonsku a Švédsku. Generální ředitel banky označil zvěsti za „absurdní“. Klientům 10. největší lotyšské banky Latvijas Krajbanka byl na několik dnů odepřen přístup k jejich účtům, poté co banka vstoupila do likvidačního procesu. Kontroloři objevili několik velkých podvodů a společnost tak byla převzata do státní kontroly. Policie teď oznámila zahájení vyšetřování ohledně zdroje pomluvy Swedbanky. Šíření nepravdivých informací, které destabilizují bankovní systém, je v Lotyšsku trestným činem.
Pobaltské státy zažádaly o prodloužení ochrany jejich vzdušného prostoru silami NATO
Ministři zahraničí Litvy, Lotyšska a Estonska společně zažádali o prodloužení mise NATO na ochranu jejich vzdušného prostoru. Vzdušné síly Severoatlantické aliance brání tyto tři pobaltské státy od doby jejich vstupu do tohoto společenství v roce 2004. Současná mise by měla vypršet v roce 2014, avšak představitelé všech tří vláda se shodli na tom, že nemá smysl investovat do vlastní letecké obrany v případě, že ji mohou zajistit spojenci z NATO.
Estonsko a Lotyšsko chtějí stálou ochranu svého vzdušného prostoru od NATO
Vlády Estonska i Lotyšska se rozhodly požádat o umístění stálé mise NATO na svém území za účelem obrany vzdušného prostoru. Estonský ministr zahraničí Urmas Paet po jednání se svým lotyšským protějškem Rinkevicsem Edgarsem oznámil, že očekává podporu svých spojenců z NATO pro tento záměr. Dosavadní mise by měla skončit v roce 2018. Společný návrh Estonska a Lotyšska bude projednáván na summitu NATO v Chicagu v květnu 2012.