Ministři zahraničních věcí Litvy, Lotyšska, Estonska a Německa podepsali ve čtvrtek na schůzce v Rize dokument odsuzující Pakt Ribbentrop-Molotov, a to při příležitosti 73. výročí jeho uzavření. Informoval o tom litevský ministr zahraničí Andronyus Azhubalis, podle jehož slov se „pohled Evropy na historii postupně sjednocuje“. Dalšími tématy tohoto pravidelného setkání byly aktuální hospodářská situace v EU a budoucnost víceletého fiskálního programu, dále Východní partnerství EU, vztahy s Ruskem, situace na Blízkém východě a regionální energetické projekty.
Archiv rubriky: Estonsko
Finsko vyváží rekordní počet potravinářských produktů
Hodnota vývozu potravinářských produktů v loňském roce činila 1,6 mld EUR, což představuje nárůst o 20% oproti předchozímu roku. Nejvíce stoupl vývoz mléčných výrobků a obilí, a to především díky posíleným ruským trhům. Druhou největší odbytovou zemí pro finské potraviny je Švédsko se 16% podílem na trhu, na třetím místě se umístilo Estonsko s 9%.
Estonský ministr obrany Mart Laar podal rezignaci
Důvodem pro toto rozhodnutí jsou zdravotní problémy, neboť ministr v únoru prodělal mrtvici. Laar byl ministrem obrany v středopravicové vládě od dubna 2011. Dříve zastával také funkci předsedy vlády (v letech 1992-1994 a 1999-2002). Jeho nástupcem se pravděpodobně stane Urmas Reinsalu.
Pobaltské státy vyzvaly, aby jednání o názvu Makedonie a jednání o její přístupu do EU probíhaly paralelně
Název země by neměl bránit Makedonii v evropském integračním procesu, jednání vedená OSN a přístupová jednání by se měla konat souběžně. Uvádí to dopis pobaltských států Litvy, Lotyšska a Estonska, který naléhá na dánské předsednictví EU, aby začlenilo otázku vstupních rozhovorů Makedonie do programu jednání Rady EU v červnu.
Začalo hospodářské forum Polsko- Střední Evropa- Čína
Účast na akci potvrdilo téměř 1000 podnikatelů z Polska, Číny a států Střední Evropy. Jedním z hlavních cílů je přilákat čínské investice do tohoto regionu. Podnikatelé, kteří se účastní zasedání, představují téměř všechny sektory ekonomiky od oblasti stavebnictví, dopravy a informačních a komunikačních technologií přes potravinářský průmysl, ochranu životního prostředí, nemovitostí či poradenství. Zasedání se také zúčastní premiéři Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Česka, Estonska, Litvy, Lotyšska, Makedonie, Rumunska, Srbska, Slovenska, Slovinska a Maďarska. Albánie a Bulharsko budou reprezentovat vicepremiéři těchto zemí. Následně dojde k bilaterálním jednáním mezi Polskem a některými zmíněnými státy, tématem bude především evropská integrace. Ve středu, za účasti premiérů Polska a Číny, Donalda Tuska a Wena Jiabao,již došlo k podepsání řady dohod mezi oběma státy, mj. v oblasti spolupráce malých a středních podniků, spolupráce v oblasti udržitelné infrastruktury či kulturní spolupráce.
Polské letectvo se zúčastní mise NATO Baltic Air Policing
Rozhodnutí o tomto kroku podepsal polský prezident Bronislaw Komorowski během setkání s prezidentem Lotyšska Andrisem Berzinsem a prezidentem Estonska Toomasem Ilvesem, které předchází summitu NATO v květnu. Baltic Air Policing je úkol související s misí NATO, v němž jde o dohled nad vzdušným prostorem Estonska, Litvy a Lotyšska. Státnici dále hovořili o provádění úplné strategie NATO ve věci ukončení vojenské mise v Afghánistánu do konce roku 2014 a o pokračování v dalších formách pomoci afghánskému státu po převzetí odpovědnosti za jejich vlastní zemi. Padly také názory ohledně nynějších kroků Ruska v Kaliningradu. Jednání se přes pozvání nezúčastnila prezidentka Litvy Dalia Grybauskaite, dle Komorowského je však pozvání nadále aktuální.
Polsko a pobaltské státy se obávají rozmístění ruských raket v Kaliningradě
Rusko již dříve oznámilo, že plánovaný protiraketový štít NATO vnímá jako hrozbu a plánuje tak rozmístit svoje strategické rakety na území své enklávy Kaliningrad, která leží mezi Polskem a Litvou. Na tomto místě ruská armáda již aktivovala svůj radarový varovný systém. NATO se snaží Rusko přesvědčit, že protiraketový štít není mířen proti Rusku, nýbrž proti případnému nebezpečí ze zemí Blízkého východu. Polský prezident Bronislaw Komorowski se po setkání se svým estonským a lotyšským protějškem k situaci vyjádřil takto: „Musíme pozorně sledovat změny v regionální bezpečnostní situaci, neboť jsme svědky toho, že Rusko plánuje nové systémy v Kaliningradě i jinde“.
Estonsko zavede v Tallinnu bezplatnou městskou hromadnou dopravu
Městská hromadná doprava v hlavním městě Estonska by tak měla platit již od 1. ledna 2013. „Pro“ se v referendu vyjádřilo 75,5% obyvatel. „S bezplatnou dopravou po městě omezíme využití automobilů, zvýšíme mobilitu chudých rodin a přispějeme k ochraně životního prostředí,“ uvedl starosta města Edgar Savisaar. Tallinn se tak stane 1. velkým evropským městem, které udělá tento krok. Proti novému opatření se však staví opozice. Ta tvrdí, že 20 milionu eur ročně, které bude město muset na změnu vynaložit, se má využít k opravě silnic a dotacím mateřských škol.
Estonsko zavře do konce roku 2012 své velvyslanectví v Bulharsku
Estonsko přijalo rozhodnutí uzavřít do konce tohoto roku své velvyslanectví v Sofii kvůli nízkému zájmu o ekonomickou a obchodní spolupráci mezi oběma zeměmi, informovalo estonské ministerstvo zahraničí. V průběhu tohoto roku bude postupně probíhat rušení smluv a snižování počtu zaměstnanců velvyslanectví.
Estonský diplomat získá post velvyslance EU v Makedonii
Estonský diplomat Aivo Orav získá post velvyslance Evropské unie (EU) v Makedonii, do úřadu nastoupí ve čtvrtek. Před ním zastával tento post diplomat Peter Sorensen, který brzy po nastoupení do úřadu získal stejný post velvyslance EU v Bosně a Hercegovině.
12 představitelů členských států vyzvalo EU k otevření trhů pro posílení růstu ekonomik
V době, kdy se ministři financí eurozony setkali v Aténách kvůli diskusi o možné finanční pomoci Řecku, 12. vedoucích představitelů vyzvalo předsedu Evropské rady (ER) Hermana Van Rompuye a předsedu Evropské komise (EK) José Manuela Barossu k vytvoření strategie otevřenosti trhů, která by měla pomoci posílit růst evropských ekonomik a zabránit jejich další stagnaci. Dopis vyzývá evropské státy k deregulaci svých služeb, výzkumu a energetiky a navazovaní obchodních vztahů s rostoucími trhy včetně Číny a Ruska. Dopis podepsali představitelé Velké Británie, Irska, Nizozemí, Itálie, Španělska, Estonska, Lotyšska, Finska, Švédska, Polska, České republiky a Slovenska.
Vzdušná mise NATO v Pobaltí byla prodloužena na dobu neurčitou
Severoatlantická rada NATO přijala dnes v Bruselu rozhodnutí prodloužit na dobu neurčitou dohody s pobaltskými zeměmi o dohledu nad vzdušným prostorem nad Pobaltím. Estonský ministr obrany Mart Laar zdůraznil význam tohoto rozhodnutí,
díky kterému dle jeho slov pobaltské země nebudou muset financovat velmi nákladný a složitý systém vzdušné obrany.
Ve Švédsku probíhá 2. den Northern Future Forum
Dnes již druhý den probíhá ve Stockholmu 2. ročník Northern Future Forum (Severní forum o budoucnosti), kde 9 premiéru států severní Evropy -Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska, Švédska a Velké Británie- diskutuje o budoucnosti tohoto regionu. Letošní setkání je zaměřeno na nacházení způsobů jak dosáhnout dlouhodobě udržitelného růstu. Hlavními body diskuse jsou otázky, jak dostat více žen do předních funkcí a získat více žen podnikatelek. Zároveň také, jak přesvědčit občany, aby odcházeli do důchodu v pozdějším věku. Za vzorové státy jsou přitom pokládány Norsko a Island, kam obyvatelé odcházejí do důchodu okolo 67 let.
Zadlužení v EU vzrostlo na 82,2%
Informuje o tom Evropský statistický úřad (Eurostat). V eurozóně zadlužení naopak kleslo o 0,3% na 87,4%. Data jsou ze 3. čtvrtletí loňského roku. Ukazují, že „dluhové kritérium“, které předpokládá, že by státy unie měly být zadluženy jen do 60% svého HDP nyní splňuje pouze 13 z 27 členských států. Nejvyšší zadlužení představuje Řecko s téměř 160%, nejnižší naopak Estonsko s 6,1%.
Pobaltské státy zažádaly o prodloužení ochrany jejich vzdušného prostoru silami NATO
Ministři zahraničí Litvy, Lotyšska a Estonska společně zažádali o prodloužení mise NATO na ochranu jejich vzdušného prostoru. Vzdušné síly Severoatlantické aliance brání tyto tři pobaltské státy od doby jejich vstupu do tohoto společenství v roce 2004. Současná mise by měla vypršet v roce 2014, avšak představitelé všech tří vláda se shodli na tom, že nemá smysl investovat do vlastní letecké obrany v případě, že ji mohou zajistit spojenci z NATO.
Estonsko a Lotyšsko chtějí stálou ochranu svého vzdušného prostoru od NATO
Vlády Estonska i Lotyšska se rozhodly požádat o umístění stálé mise NATO na svém území za účelem obrany vzdušného prostoru. Estonský ministr zahraničí Urmas Paet po jednání se svým lotyšským protějškem Rinkevicsem Edgarsem oznámil, že očekává podporu svých spojenců z NATO pro tento záměr. Dosavadní mise by měla skončit v roce 2018. Společný návrh Estonska a Lotyšska bude projednáván na summitu NATO v Chicagu v květnu 2012.
Estonská opozice navrhla kandidáta na prezidentský úřad
Opoziční Estonská strana středu navrhla do prezidentských voleb naplánovaných na srpen letošního roku poslance Evropského parlamentu a nestraníka Indreka Taranda. Současný estonský prezident Toomas Hendrik Ilves, vykonávající tuto funkci od roku 2006, na konci loňského roku potvrdil, že bude usilovat o znovuzvolení pro druhé funkční období.
Byl zveřejněn seznam zemí, které „netrestají nacisty“
Mezinárodní židovská nevládní organizace pro lidská práva „Centrum Simona Wiesenthala“ vydala každoroční zprávu, v níž zveřejnila seznam zemí, které dosud nepostavily před soud nacistické válečné zločince. Zahrnuje mimo jiné Rakousko, Litvu, Estonsko a Lotyšsko. Podle údajů organizace se obvinění proti některým nacistickým pachatelům z doby druhé světové války v těchto zemích neprošetřují z důvodu uplynutí promlčecí lhůty či „ideologických omezení“.
Rozvoj bilaterální spolupráce mezi Kazachstánem a Estonskem
Výsledkem dvoudenní návštěvy kazašského prezidenta Nursultana Nazarbayeva v Estonsku, která proběhla ve dnech 20. a 21. dubna, se stalo podepsání mezivládní dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic a uzavření dalších dohod o spolupráci v oblasti dopravy a logistiky, energetiky a inovativních technologií. Obrat zahraničního obchodu mezi Estonskem a Kazachstánem se v roce 2010 zvýšil o 37 % a dosáhl tak 74,5 milionů dolarů. Prezident Nazarbayev vyjádřil naději na další pokračování pozitivního trendu bilaterální spolupráce obou zemí.
Estonští občané unesení v Libanonu prosí na internetu o pomoc
Na serveru YouTube se objevila videonahrávka, v níž se sedm Estonců zajatých 23. března za neznámých okolností ozbrojenci v libanonském údolí Bikáa obrací s prosbou o pomoc k představitelům Francie, Saudské Arábie, Jordánska a Libanonu. Odkaz na video obdrželo v úterý večer estonské ministerstvo zahraničí, které dnes potvrdilo, že na záznamu jsou skutečně unesení estonští občané. Videonahrávka byla zveřejněna několik hodin po odjezdu estonského minstra zahraničí Urmase Paeta z Libanonu, ten se k únosu zatím nevyjádřil.
Estonsko: Vítězné strany podepsaly koaliční smlouvu
„Reformní strana“ estonského premiéra Andruse Ansipa a strana „Res Publica a Vlast“ (IRL) podepsaly koaliční smlouvu, která stanoví rozdělení vládních portfolií, ministerských postů a vedoucích pozic v parlamentu. Koaliční diskuze mezi stranami probíhala dva týdny, byla ukončena 23. března. V parlamentních volbách, které proběhly 6. března, získala Reformní strana 33 křesel, její koaliční partner IRL 23 – původní středopravá vládní koalice tím pádem obhájila svůj mandát a získala v parlamentu většinu hlasů (56 ze 101).
V Estonských parlamentních volbách zvítězila vládnoucí koalice
Podle prvních výsledů dnešních voleb získala Reformní strana premiéra Andruse Ansipa 34,3% a její koaliční partner, stranový svaz IRL, 24% hlasů. Středopravá koalice byla jasným favoritem voleb, neboť se dokázala efektivně vypořádat s následky hospodářské krize. Estonsko má díky politice pevného dohledu nad financemi nejnižší státní dluh ze zemí EU.
V neděli proběhnou v Estonsku parlamentní volby
Podle průzkumů volby nemají přinést výraznou změnu na politické scéně. Vítězem by se měla se ziskem 20-30% hlasů stát vládnoucí Reformní strana premiéra Andruse Ansipa. Estonská ekonomika je v posledních měsících na vzestupu a díky přijetí eura vzrostl i export. Ač se Estonsku daří nejlépe z pobaltských zemí, stále se potýká s více než 10% nezaměstnaností.