Německá společnost OMV, která vede projekt Nabucco West, oznámila, že jejich projekt nebude dodávat zemní plyn z Ázerbájdžánu do Evropy, protože nevyhrál soutěž o kontrakt. Konkurenčním projektem Nabucca je plynovod Trans Adriatic Pipeline (TAP), který je spravován stejně jako Nabucco evropskými těžařskými společnostmi a měl by vést skrze Řecko, Albánii až do Itálie. Skupina společností těžící plyn v Ázerbájdžánu se měla do června rozhodnout o vítězném projektu, který by měl být napojen na vznikající plynovod Transnatolian Pipeline (TANAP) proudící z Ázerbájdžánu do Turecka. Spuštění TANAP do provozu je plánováno na rok 2019. Plány na výstavbu Nabucca vznikaly již v roce 2002, projekt Nabucco West je zmenšenou verzí původních plánů.
Archiv rubriky: Ázerbájdžán
Ázerbájdžán stupňuje perzekuci občanských aktivistů
V úterý 26. března byl kvůli údajnému držení drog zatčen pravidelný účastník protestních akcí a člen Lidové fronty Ázerbájdžánu (AXCP) Dasqin Malikov. Na přelomu března a dubna poté skončili ve vazbě 3 členové studentského hnutí NIDA, kteří byli obviněni z neoprávněného vlastnictví zbraní. Razie proti neziskovým společnostem nebyla cílena pouze na domácí aktivisty, krátce byl zadržen i jeden ze zaměstnanců místní pobočky amerického Národně demokratického institutu. Vlně zatýkání předcházel projev ředitele prezidentské kanceláře, ve kterém byly lidsko-právní organizace označeny za hrozbu národní suverenitě. Aktuální události pravděpodobně souvisí s prezidentskými volbami, které se uskuteční v říjnu letošního roku. O znovuzvolení bude usilovat současný první muž Ázerbájdžánu Ilham Aliyev, který se k moci dostal v roce 2003. V roce 2009 byla na jeho návrh přijata novela ústavy, která mu umožňuje vládnout neomezený počet funkčních období.
Arménie po prezidentských volbách prosazuje proruskou politiku
Prezident Arménie Serzh Sargsyan bude po svém opětovném zvolení bude chtít i nadále spolupracovat s Ruskem. Jedním z hlavních důvodů je stabilizační role Moskvy v dlouholetém sporu Arménie s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Země je také odkázána na Rusko ekonomicky vzhledem k problematickým vztahům k sousednímu Turecku a Íránu. Arménie však hodlá upevnit i styky s EU. Země je součástí Evropské politiky sousedství, na listopad je plánován podpis tzv. asociačních dohod, které spolupráci dále prohloubí. Domácí politická scéna je v současnosti neklidná a v centru hlavního města se odehrávají demonstrace. Opozicí je kritizována vládnoucí Republikánská strana, která údajně zneužívala své mocenské pozice k ovlivnění průběhu voleb. Dva z vyzyvatelů současného prezidenta proto během kampaně drželi protestní hladovku, třetí byl neznámým pachatelem postřelen do ramene. Souvislost útoku s kandidaturou však prokázána nebyla.
Ve dvou tureckých městech proběhly konference o masakrech v Chodžali
Jejich náplní byly projevy o násilnostech, které páchali občané Arménie na Ázerbájdžáncích během války o Náhorní Karabach. Ozbrojené střety se odehrávaly s proměnlivou intenzitou v letech 1988 – 1994, masakry v samotném městě Chodžali proběhly v únoru 1992, oběťmi byli převážně civilisté. Konkrétní odhady počtu zabitých se výrazně liší a podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) se pohybují v rozmezí 161 – 613. Konference proběhly ve městech Kars and Igdır, které leží na východě Turecka. Své projevy tam přednesli mimo jiné členové tureckého parlamentu nebo ázerbájdžánský konzul Aykhan Sulejmanov.
V Mexiku byla odstraněna kontroverzní socha vůdce z Ázerbájdžánu
Zástupci hlavního města Mexika brzy ráno v sobotu odstranili sochu představitele z Ázerbájdžánu vyvolávající kontroverzní reakce. Kam bude socha přemístěna, není zatím zcela jasné. Na přesunu se dohodla mexická vláda a velvyslanectví Ázerbájdžánu. Socha vůdce byla umístěna v parku poté, co vláda asijské země přispěla na jeho rekonstrukci. Nicméně občané městské části proti soše začali protestovat, když se dozvěděli, že politik Aliye byl v mezinárodních kruzích označen za bývalého generála tajné ruské policie, který více než 30 let vládl tvrdou rukou v Ázerbájdžánu.
Generální tajemník NATO po Arménii navštívil i Ázerbájdžán
Generální tajemník NATO v minulých dnech v rámci své cesty po Kavkaze navštívil Arménii. Zmínil také konflikt s Ázerbájdžánem a požádal arménského prezidenta o přijetí takových opatření, která jakýkoli konflikt do budoucna eliminují. Dnes se sešel s ázerbájdžánským prezidentem Ilham Alyievem a požádal o totéž i jeho. Zmínil také pomoc, kterou Ázerbájdžán poskytl Alianci v rámci mise ISAF. Oznámil také plán na založení platformy spolupráce Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie v rámci partnerství s NATO.
V Náhorním Karabachu dnes probíhají prezidentské volby
Dle agentury AP výsledky prezidentských voleb neovlivní spor mezi Arménii a Ázerbájdžánem o toto separatistické území. Hlavním favoritem na vítězství je dosavadní prezident Bako Saakian, jeho politickými soupeři jsou Vitalij Balasanian a Arkadij Sogomonian. Všichni kandidáti podporují účast Náhorního Karabachu na jednáních o mezinárodním statutu území. Vysoká představitelka EU Catherine Ashton uvedla, že Evropská unie neuznává ústavní a právní rámec, v němž se tyto „volby“ budou konat. Dle její názoru by však neměly ovlivnit určení budoucího statusu Náhorního Karabachu v obecném rámci mírového urovnání konfliktu. Turecko označilo konání těchto voleb za „nepřípustné“ a v rozporu s mezinárodním právem.
Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují v porušení příměří v Náhorním Karabachu
Na konci minulého týdne došlo na hranicích sporného území Náhorního Karabachu, který na počátku devadesátých let vyhlásil nezávislost, k několika ozbrojeným incidentům. V noci na pátek informovala ázerbájdžánská média o tom, že ozbrojené síly Arménie porušily příměří a že na hranicích probíhají „rozsáhlé boje“. Podle ministerstva obrany Ázerbájdžánu je situace v této oblasti stále napjatá. Prezident Arménie Serzh Sargsyan ve svém komentáři ke zdejší situaci uvedl, že se muselo jednat buď o provokaci ze strany ázerbájdžánského vedení, které v tomto případě musí nést zodpovědnost za porušení mezinárodních závazků, nebo působily ozbrojené síly Ázerbájdžánu nekontrolovaně – jakoukoliv iniciativu ze strany Arménie tedy prezident vyloučil.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton navštíví Skandinávii, Kavkaz a Turecko
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton odjíždí příští týden na cestu po Skandinávii, Kavkaze a Turecku. Cílem její cesty je diskutovat bezpečnostní otázky, především ohledně Sýrie a Íránu či spor Arménie a Ázerbájdžánu o oblast Náhorního Karabachu. Na řadu má přijít i problematika zdraví a životního prostředí.
Evropská komise jedná s představiteli Ázerbájdžánu a Turkmenistánu o dodávkách zemního plynu
Mluvčí Evropské komise Marlene Holzner uvedla, že probíhají jednání s úřady v Ázerbájdžánu ohledně dodávek zemního plynu a projektu Nabucco. Tato jednání probíhají také s Turkmenistánem. Jednatelé se prý snaží najít způsob, jak přepravovat plyn přes Kaspické moře do Ázerbájdžánu a dále do Evropy.
EU přidělila 10 milionů eur na podporu malých podniků ve východních partnerských státech
Evropská unie vyčlenila 10 milionů eur na podporu malých podniků v Ázerbájdžánu, Ukrajině, Arménii, Gruzii, Bělorusku a Moldávii a na podporu více než 600 projektů v rámci programu Business administration service (BAS). Program BAS podporuje kýžené změny v potenciálně životaschopných mikro, malých a středních podnicích.
Představitelé makedonské a ázerbájdžánské celní správy podepsali dohodu o vzájemné spolupráci
Tato dohoda byla podepsána v rámci každoroční Konference celních správ v rámci Světové celní organizace (WCO), která se konala v Baku. Dohoda vytváří právní rámec pro vzájemnou spolupráci v oblasti usnadnění a rozvoje obchodu a dopravy, vzájemné výměny odborné, vědecké a technické asistence směřující ke zlepšení a zavedení vyšších standardů při celních operacích, jakož i prevence vůči přeshraniční trestné činnosti a celním podvodům.
Bulharský a ázerbájdžánský ministr práce a sociální politiky podepsali dohodu o vzájemné spolupráci
Bulharský ministr práce a sociální politiky Totyu Mladenov a jeho ázerbájdžánský protějšek Fizuli Alakbarov v pondělí podepsali dohodu o spolupráci mezi oběma ministerstvy. Stalo se tak během návštěvy představitele Ázerbájdžánu v Bulharsku.
Izrael koupí od Itálie 30 cvičných bojových letounů v hodnotě 1 miliardy USD, chystá také obchod s Ázerbájdžánem
Záměr potvrdil italský premiér Mario Monti po setkání s jeho protějškem Benjaminem Netanyahuem v Izraeli. Již 16. února izraelští představitelé uvedli, že bylo dosaženo předčasné dohody o nákupu třiceti nadzvukových cvičných bojových letounů páté generace M-346 Master od z části státem vlastněné italské společnosti Alenia Aermacchi. 26. února dále izraelští armádní činitelé uvedli, že Tel-Aviv chystá zbrojní dohodu s Ázerbájdžánem. Největší izraelský výrobce vojenských a civilních letadel, státní společnost Israel Aerospace Industries (IAI), by měla Ázerbájdžánu prodat bezpilotní letouny a systémy protiraketové a protiletadlové obrany v hodnotě 1,6 miliardy USD.
Prezident Ázerbájdžánu se setkal s českým premiérem
Během návštěvy prezidenta Ilhama Alijeva byla zdůrazněná snaha o užší bilaterální vztahy mezi oběma státy. Obě strany také hovořily o nutnosti hospodářské spolupráce mezi Českem a Ázerbajdžánem, pro kterou prý již nyní existuje dobrý potenciál. Prezident se dále setkal s předsedkyní Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miroslavou Němcovou.
Ázerbájdžán a Kyrgyzstán podepsaly celkem šest bilaterálních dohod
K podpisu došlo během třídenní návštěvy kyrgyzského prezidenta v hlavním městě Ázerbájdžánu Baku. Dohody obsahují závazek ke spolupráci v boji proti ilegálnímu obchodu s drogami, vzájemný dohled na dodržování daňové legislativy, spolupráci v oblasti kultury, civilní obrany a také protokol , který navrhuje členství Ázerbájdžánu ve světové obchodní organizaci. Zástupci zemí jednali také o spolupráci při budování ropné rafinerie na území Kyrgyzstánu.
Bývalý americký velvyslanec při OSN kritizuje Baracka Obamu
John Bolton, bývalý vyslanec administrativy amerického prezidenta G.W. Bushe, kritizuje Baracka Obamu, že poskytuje médiím informace o izraelském postupu vůči Íránu. Bolton řekl, že tento únik informací je součást kampaně proti izraelskému útoku na Írán. Kritizuje především zveřejnění informace, že Ázerbajdžán dal k dispozici Izraeli své letecké základny.
Vztahy mezi Čínou a Ázerbájdžánem se mají i nadále prohlubovat
V čínském hlavním městě Pekingu se dnes konala oslava ku příležitosti 20. výročí zahájení čínsko-ázerbájdžánských diplomatických vztahů. Oba státy vnímají toto výročí jako příležitost k upevňování oboustranné důvěry, prohloubení vzájemné spolupráce, kulturní výměny a posílení spojenectví obou zemí.
Ázerbájdžán chce prohlubovat spolupráci s Marokem
Velvyslanec Ázerbájdžánu v Maroku Sabir Agabayov se setkal s předsedou dolní komory marockého parlamentu Karimem Ghellabem, při kterém Ázerbájdžán mimo jiné poděkoval za podporu Maroka ve sporu Ázerbájdžánu s Arménií o Náhorní Karabach. Podle vyjádření ázerbájdžánského velvyslance má Ázerbájdžán zájem o prohloubení a posílení spolupráce obou zemí. Maroko otevřelo v Ázerbájdžánu své velvyslanectví v roce 2006.
Ministři obrany Íránu a Ázerbájdžánu po společném jednání potvrdili, že mezi oběma zeměmi již nejsou sporné otázky
Ministři obrany Ázerbájdžánu a Íránu po společném jednání v Teheránu potvrdili záměr obou zemí pokračovat ve spolupráci nejen ve vojenské oblasti, a zároveň zdůraznili, že mezi Baku a Teheránem nejsou sporné otázky. V únoru si Írán a Ázerbájdžán vyměnily několik diplomatických nót – Teherán mimo jiné obvinil Baku z podpory pachatelů atentátů na íránské vědce pracující na jaderném programu. Baku naproti tomu obvinilo Teherán z toho, že osoby spojené s íránskými zpravodajskými službami připravovali teroristické útoky proti cizincům v Ázerbájdžánu. V médiích se rovněž objevily zprávy, že izraelská společnost Israel Aerospace Industries plánuje prodat zbraně Ázerbajdžánu, především bezpilotní letouny a systémy protivzdušné obrany v hodnotě 1,6 miliardy dolarů, a že nákup těchto zbraní je namířen proti Íránu. Ministři obrany obou zemí však tyto zprávy popřely, podle jejich slov se jedná o starší smlouvu, která nemá žádnou souvislost se vztahy Íránu a Ázerbájdžánu.
Chorvatský prezident na oficiální návštěvě Ázerbájdžánu
Chorvatský prezident Ivo Josipovic společně s ministrem hospodářství Radimirem Čačićem dnes navštívil Ázerbájdžán. Po uvítací ceremonii má proběhnout další bilaterální jednání mezi prezidentem a jeho protějškem Ilham Alijevem. Na programu dne je také podepsání několika dvoustranných dohod včetně těch o zamezení dvojího zdanění a spolupráci v oblasti humanitárního odminování. Chorvatský prezident se také zúčastní otevření chorvatského konzulátu.
Ministr zahraničních věcí Ázerbájdžánu se setkal s několika členy Evropského parlamentu
Ministr zahraničních věcí Ázerbájdžánu Elmar Mammadyarov se v pátek setkal s několika členy Evropského parlamentu- mezi jinými Baems Eickhoutem, Danem Jorqensenem či Norbertem Neuserem. Dle tiskové služby ministerstva cílem návštěvy několika poslanců je jednání o právním a demokratickém budování státu, úspěších země v evropské integraci, nynější situaci ázerbájdžánsko-arménského konfliktu o Náhorní Karabach a stavu uprchlíků. Pan Mammadyarov poukázal na důležitost parlamentní diplomacie a dodal, že současná návštěva poslanců dá impuls k rozvoji stávajících vazeb. Nejvyšší diplomat také informoval poslance o probíhajících politických a hospodářských reformách v zemi.
Ázerbájdžán a Chorvatsko diskutují o rozvoji spolupráce v politické a ekonomické sféře
Ministr zahraničích věcí Ázerbájdžánu Elmar Mammadyarov se v pátek setkal s chorvatským náměstkem ministra zahraničních věcí Josko Klisovićem. Chorvatsko má dle náměstka zájem na rozvoji spolupráce s Ázerbájdžánem v různých oblastech. Dosavadní spolupráci pochválili zástupci obou stran. Hovořili také o nadcházející návštěvě chorvatského prezidenta v Ázerbájdžánu.