Minulý měsíc se súdánská vláda rozhodla pro přerušení transportu ropy Jižního Súdánu přes své území a stanovila termín 7. srpna na vyřešení sporů. Důvodem ultimáta je údajná podpora Jižního Súdánu rebelů, kteří působí na hranicích států. Africká unie (AU) ve středu požádala prostřednictvím dopisu súdánskému ministrovi zahraničí o prodloužení termínu. Jižní Súdán přitom obnovil produkci teprve v dubnu, zastavena byla od ledna 2012 důsledkem sporů mezi oběma státy nad výši transportních poplatků.
Archiv rubriky: východní Afrika
Prezident Jižního Súdánu vyměnil celý kabinet po sporu s viceprezidentem
Prezident Salva Kiir rozpustil vládu, důvody nicméně neuvedl. Podle analytiků jde o výsledek dlouhotrvajícího sporu mezi viceprezidentem Riekem Macharem a prezidentem. Jižní Súdán je nestabilní zemí, ekonomickou situaci ovlivňují především neshody se sousedním Súdán, přes něhož je transportována ropa, která kvůli sporům mezi zeměmi byla na rok zastavena, což negativně ovlivnilo oba státy. Pagan Amum, který byl hlavní vyjednávač mezi Jižním Súdánem a Súdán, byl rovněž z vlády odvolán. V červnu odvolal prezident dva ministry, důvodem bylo obvinění z korupce.
Súdánský prezident al-Bashir opustil Nigérii kvůli obavě ze zatčení
Prezident Súdánu Omar al-Bashir opustil předčasně Nigérii kvůli obavě, že by mohl být zadržen. Právníci lidsko-právních aktivistů podali v pondělí návrh u Federálního nejvyššího soudu, aby byl prezident al-Bashir zatčen kvůli obvinění z genocidy a válečných zločinů v Darfúru. Súdánský prezident al-Bashir přijel na pozvání Nigérie na summit Africké unie (AU), která má 53 členů. Unie odmítá spolupracovat s evropským soudem. Mezinárodní trestní soud vydal dva zatykače na súdánského prezidenta al-Bashira v roce 2009 a 2010 kvůli zločinům proti lidskosti. V minulosti Nigérie byla nucena předat mezinárodně hledaného zločince ex-prezidenta Libérie Charlese Taylora, který byl v Haagu odsouzen na 50 let.
OSN chce vyslat do Jižního Súdánu více jednotek
Boje mezi jihosúdánskou armádou a ozbrojenými skupinami probíhají ve státě Jonglei, podle OSN střety vyhnaly z domovů na desítky tisíc obyvatel. V dubnu bylo v oblasti zabito 5 příslušníků mírových jednotek OSN a 7 civilních členů skupiny. Ve středu kritizovaly USA jihosúdánskou armádu, která podle nich není schopná zajistit ochranu civilistů, přitom USA patří k největším spojencům východoafrické země. Podle velvyslance Jižního Súdán v OSN Francise Madinga Denga země pracuje na zlepšení situace. V současnosti je v Jižním Súdánu na 6 900 jednotek, nicméně v zemi, která velikostí připomíná Francii, je pouze 320 kilometrů silnic a nyní začalo období dešťů.
Viceprezident Jižního Súdánu navštíví Súdán, důvodem je ropa
Více než rok byl ropovod mezi oběma zeměmi uzavřen, což negativně dopadlo na obě ekonomiky východoafrických států. Na jaře letošního roku uzavřely Jižní Súdán a Súdán dohodu ohledně transferu ropy a jeho poplatcích, v posledních týdnech vyhrožuje Súdán definitivním uzavřením ropovodu, jestliže Jižní Súdán nepřestane během 60 dnů financovat rebely na súdánském území. Jižní Súdán obvinění odmítá, přesto hledá nový způsob na převod ropy, řešením by mohl být ropovod přes Keňu a Tanzanii. V neděli se má jihosúdánský viceprezident Riek Machar setkat se svým súdánským protějškem Ali Osmanem Tahou a projednat současnou napjatou situaci.
Jižní Súdán hledá příležitosti pro nový ropovod, východiskem by mohla být cesta na jih
Od vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu na Súdánu v červenci 2011 obě země dlouhodobě sužují spory ohledně transportu ropy a jeho poplatcích. Jižní Súdán proto zvažuje výstavbu nového ropovodu na jih, jednání s prezidenty Ugandy, Keni a Rwandy se podle BBC blíží k úspěšnému konci. Ropovod by měl vést z Jižního Súdánu do keňského města Lamu a dále to Rwandy až do Mombasy. Ugandský ministr zahraničí Sam Kutesa potvrdil jednání. Východní Afrika zažívá v posledních měsících boom v rozvoji energetiky poté, co byly objeveny zásoby ropy a plynu v Keni, Ugandě a Tanzanii. Doposud Jižní Súdán vyvážel ropu přes Súdán, kvůli dlouhodobým neshodám o transportních poplatcích, sporným územím a bezpečnosti při hranicích byl na rok ropovod uzavřen, což výrazně poškodilo ekonomiky obou zemí.
Jihosúdánský prezident odvolal dva ministry, důvodem je korupce
Ministr financí Kosti Manibe a ministr pro vnitřní záležitosti Deng Alor byli odvoláni ze svých funkcí prezidentem Salvou Kiirem, který je zároveň zbavil imunity, čímž otevřel prostor pro vyšetřování v kauze korupce. Oba ministři mají být zapleteni do korupčního jednání ohledně společnosti Daffy Investments Group Limited, dohromady se má jednat o zpronevěru 8 milionů USD. Podle analytiků je korupce jedním z největších problémů nejmladšího státu světa, který se osamostatnil v roce 2011. Minulý rok v červnu jihosúdánský parlament suspendoval na 75 vysokých úředníků důsledkem obvinění z korupce.
OSN: Počet uprchlíků v roce 2012 převýšil 7 milionů
V minulém roce bylo podle OSN nejvyšší číslo uprchlíků od roku 1994, jednalo se o 7,6 milionů lidí, kteří přišli o své domovy. Zpráva Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že k vyššímu číslu přispívá především konflikt v Sýrii. Na 55 % všech uprchlíků pochází z 5 zemí – Afghánistánu, Somálska, Iráku, Súdánu a Sýrie. Drtivá většina afghánských uprchlíků směřuje do Íránu a Pákistánu. Uprchlíci z rozvojových zemí tvoří 81 %, což je o 11 % více než předchozí dekádu. „Pokaždé když mrknete, jeden člověk je donucen opustit svůj domov,“ řekl komisař UNHCR Antonio Guterrres. Do konce roku by podle UNHCR mohly ze Sýrie odejít až 2 miliony uprchlíků.
Egypt jedná s Etiopií o výstavbě hráze na Nilu
Země spolu jednaly na úrovni ministrů zahraničí. Etiopie má v plánu vystavět přehradu na Modrém Nilu, což je jeden z přítoku Nilu, a Egypt se obává, že přehrada výrazně sníží průtok Nilu, který zásobuje vodou více než 80 milionů Egypťanů. Minulý týden egyptský prezident Mursi zaujal tvrdý postoj vůči Etiopii. Ministr zahraničí Egypta Kamel Amr mírnil slova prezidenta Mursiho v Addis Ababě. Jeho etiopský protějšek ministr Tedros Adhanom dodal, že budou žádat studie o vlivu a dopadu přehrady nejen na životní prostředí, ale i na okolní státy. Při dalších jednání by měl být přítomen i Súdán. Minulý týden etiopský parlament ratifikovat smlouvu, která má nahradit koloniální dohody, ve kterých je dáno, že nejvíce vody z Nilu náleží Súdánu a Egyptu, který má i právo veta na výstavbu vodních děl v zemích na Nilu. Smlouvu před Etiopií již ratifikovaly další státy z povodí Nilu – Rwanda, Tanzanie, Uganda, Keňa a Burundi.
Etiopský premiér je na návštěvě Číny
Etiopský premiér Haleirmariam Desaleg ve čtvrtek navštívil Peking, aby zde s čínským premiérem Li Keqiangem podepsal celou řadu dohod o vzájemné ekonomické a obchodní spolupráci. Čína chce i nadále podle premiéra pomáhat africkým zemím. Premiér Haleirman tak zahájil svou pětidenní oficiální návštěvu Číny a jde také o jeho vůbec první zahraniční návštěvu od doby svého jmenování. Oba premiéři se shodli, že ekonomiky obou zemí se vzájemně dobře doplňují a je potřeba povýšit bilaterální vztahy na vyšší úroveň.
Egypt varoval Etiopii před vyhrocením sporů o vodu
Egyptský prezident Muhammad Mursí v televizním projevu varoval Etiopii slovy, že „všechny možnosti jsou otevřeny“ v záležitosti sporů o vody řeky Nilu. „Nevoláme po válce, ale za žádných okolností nedovolíme jakékoli ohrožení naší vodní bezpečnosti,“ prohlásil prezident Mursí. Na 85 % vody Nilu pochází z Etiopie a pro Egypt představuje tento tok téměř jediný zdroj vody. Etiopie navíc plánuje vybudovat výše na toku Nilu vodní elektrárnu za 4,2 miliardy USD, která má být největším vodním dílem v Africe, a která by výrazně zasáhla do průtoku vody Nilem. I přes tvrdý postoj, který prezident Mursí ve svém projevu zaujal, nazval Etiopii „přítelem“ Egypta a dodal, že spolu se Súdánem bude Egypt dále vést dialog o využití vod Nilu.
Egypt pohrozil Etiopii, problémem je výstavba nové hráze na Nilu
Egyptský prezident Mohammed Mursi uvedl, že „všechny možnosti jsou otevřeny“ k jednání o údajné hrozbě pro zásobování vody pro severoafrickou zemi. Důvodem sporu s Etiopií je plán na vybudování hráze na jednom z přítoku Nilu, který nicméně zásobuje Egypt vodou. Prezident Mursi nechce dle svých slov „přivolávat válku“, přesto by projekt za 4,7 miliardy USD mohl ohrozit zásobování Egypta vodou. Podle analytiků se prezident Mursi snaží pouze odvést pozornost od několika domácích a ekonomických problémů. Na přítoku Nilu je rovněž závislý i Súdán.
Súdánská opozice má stodenní plán na svržení prezidenta Bashira
Súdánská opozice v sobotu uvedla, že má 100-denní plán, jak mírově svrhnout prezidenta Omara al-Bashira, který vládne zemi více než 20 let. „Očekávám, že režim padne předtím, než skončí 100 dnů,“ řekl Farouk Abu Issa, který reprezentuje 20 opozičních stran. Součástí plánu jsou veřejná fóra, která se budou konat i na univerzitách, a masová shromáždění. Chtějí získat pro ně souhlas od bezpečnostních složek. Když ho nezískají, přijmou další krok, který ale nechtěli zatím prozradit. Již v loňském roce se opoziční strany zavázaly mobilizovat své členy k masovým pokojným protestům, které by svrhly vládu. Zatím se ale v zemi nepodařilo navázat na arabské jaro, které začalo v roce 2010 a svrhlo řadu dlouholetých vládců.
Jihosúdánská ropa přes Súdán znovu nepoteče, produkce byla přitom obnovena v dubnu
Súdánský prezident Omar al-Bashir vydal zákaz transferu ropy Jižního Súdánu přes súdánské území, nařízení má platit od neděle. Bližší informace nicméně státní média neuvedla. Produkce ropy byla přitom obnovena teprve v dubnu, po více než ročním přerušení důsledkem sporů nad výší transportních poplatků. V květnu prezident al-Bashir řekl, že pokud Jižní Súdán nepřestane podporovat rebely v Súdánské revoluční frontě (SRF) na jeho území, zastaví transport ropy. Přitom příjmy z ropy tvoří většinu rozpočtu obou zemí, u Jižního Súdánu je to dokonce 98 % státních příjmů.
Egypt se obává výstavby hráze v Etiopii
Etiopie staví vodní elektrárnu na jednom z přítoku Nilu, který zásobuje vodou Egypt. Elektrárna má stát 4,7 miliardy USD a má být schopna vytvořit elektřinu jako 6 jaderných elektráren. Celkově chce Etiopie investovat do výstavby elektráren na řekách více než 12 miliard USD a stát se tak hlavním vývozcem elektřiny v Africe. Egypt se obává, že výstavba hrází bude mít velký vliv na jeho zdroj vody. Analytici řekli, že spory o vodu, které jsou mezi zeměmi po celá desetiletí, by mohly přerůst do války. V pondělí byli vysocí představitelé Egypta zachyceni na kameru, aniž by o tom věděli, jak mluví o tom, že Egypt musí donutit Etiopii, aby přestala s výstavbou hráze. Krajním řešením je hráz zničit, řekl předseda salafistické strany al-Nour Younis Makhyoun. Za tyto projevy se dosud nikdo z přítomných neomluvil. Etiopská strana se nevyjádřila.
Bývalý prezident Středoafrické republiky opouští Kamerun, uchýlil se zde po vojenském převratu
Svržený prezident Francois Bozize, který se do sousedního Kamerunu ukryl po březnovém vojenském převratu ve Středoafrické republice, nyní opouští zemi. Údajně měl zamířit do Keni, zatím není jasné, zdali zemi opouští dobrovolně. Na konci minulého týdne totiž nová vláda Středoafrické republiky, která je složená z rebelů v tzv. Selekově koalici, vydala na exprezidenta mezinárodní zatykač za zločiny proti lidskosti během jeho vlády. Ve Středoafrické republice i nadále probíhají protesty, okolní státy se již v dubnu dohodly na vyslání 2 000 jednotek, které mají pomoct stabilizovat bezpečnost země.
Kuba je i nadále na americkém černém seznamu států podporujících teroristické země
Ministerstvo zahraničí USA ve čtvrtek zveřejnilo výroční zprávu, která se vyjadřuje k mezinárodní teroristické činnosti v roce 2012. Na seznamu zemí podporujících terorismus je Írán, Kuba, Súdán a Sýrie. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psaki, řekla, že dokument hodnotí vývoj za celý uplynulý rok. Přestože Kubu USA do seznamu zahrnuly, kritizují ji mírněji než v předchozích letech. Zpráva tvrdí, že nejsou důkazy o tom, že by Kuba dodávala zbraně nebo výcvik teroristickým skupinám a USA si všímá snahy Kuby zprostředkovat dialog mezi Kolumbijskou vládou a kolumbijskou levicovou povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Podle zprávy však i nadále jsou na ostrově členové baskické separatistické organizace ETA a Kuba má stále politické vazby na FARC. Podle některých analytiků je Kuba zahrnuta v seznamu spíše z politických důvodů než kvůli tomu, že by představovala skutečnou hrozbu.
USA vydaly zprávu o terorismu v roce 2012
USA vydaly zprávu o terorismu v loňském roce, ve které upozorňují na růst podpory terorismu ze strany Íránu, který nebyl viděn od začátku 90. let. Zpráva zmiňuje výbuch v Bulharsku v červenci 2012, který zabil 5 Izraelců a 1 Bulhara a se kterým byl spojován Írán. Jeho velvyslanec u OSN Mohammed Khazaee odmítl íránskou účast na „zavrženíhodném činu“. Podobný nárůst aktivity je viděn i u Hizballahu. Dále se ve zprávě píše o oslabení al-Kaidy v Pákistánu, Jemenu i Somálsku, ale zároveň jejím posilněním v Sýrii. Došlo k 6771 teroristických útoků v 85 zemích světa a z nich více než 50 % se stalo v Pakistánu, Iráku a Afghánistánu. Zemřelo při nich 11 098 lidí a 1280 bylo uneseno či se stalo rukojmími.
OSN schválila navýšení jednotek v Súdánu
Ve středu Rada bezpečnosti OSN rozhodla o vyslání dalších 1 126 jednotek do východoafrického regionu Abyei, na něhož si dělají nároky Súdán i Jižní Súdán. Oblast je navíc sídlem několika ozbrojených rebelských skupin. Mandát jednotek, které budou působit v misi UNISFA, bude 6 měsíců. Počet jednotek v zemi se tak zvýší na 5 325 mužů, většinu z nich poskytla Etiopie. Mezinárodní jednotky v oblasti působí od května minulého roku. Problémem regionu jsou i tribální spory.
Keňští poslanci budou hlasovat o navýšení svých platů, již nyní patří k nejvyšším v Africe
Navzdory rozsáhlým protestům budou poslanci keňského parlamentu hlasovat o znovu zvýšení svých mezd, současný návrh počítá s měsíčním platem ve výši 10 000 USD, průměrná mzda se přitom pohybuje kolem 1 700 USD. Prezident Uhuru Kenyatta vyzval poslance, aby respektovali úspornou politiku, která má z ušetřených peněz vybudovat nová pracovní místa. Prezident avšak nemá pravomoci k zabránění navýšení mezd. Plat poslanců ve východoafrické zemi, který Keňská komise pro mzdy a odměny (SRC) doporučila snížit na 6 300 USD, přitom patří k nejvyšší nejenom v Africe, zákonodárci nicméně tvrdím, že snížení jejich mezd bylo nelegální. V parlamentu v současnosti po březnových volbách zasedá 416 zákonodárců, z toho 349 v poslanecké sněmovně a 67 v senátu.
Súdán pohrozil, že zablokuje ropu z Jižního Súdánu
Súdánský prezident Omar al-Bashir řekl, že pokud Jižní Súdán nepřestane podporovat rebely v súdánských státech Jižní Kordofán a Dárfúru, tak nařídí zastavení ropy z Jižního Súdánu. Ten popírá, že by povstalcům pomáhal. V březnu oba státy podepsaly dohodu, která obsahuje obnovení transferu ropy, jenž byl více než rok zastaven. Dohodou je, že ropa z Jižního Súdánu bude proudit ropovodem přes Súdán do přístavu u Rudého moře.
Africká unie obviňuje Mezinárodní trestní soud z „pronásledování Afričanů“
Mezinárodní trestní soud (ICC) podle etiopského premiéra Hailemariama Desalegna „pronásleduje Afričany pro jejich rasu“, konkrétně se má jednat o keňského prezidenta Uhuru Kenyattu, jenž čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Na summitu Africké unie (AU) etiopský premiér uvedl, že obvinění keňského prezidenta a jeho zástupce Williama Ruto by měly posuzovat místní soudy. Podle premiéra Desalegna jsou obvinění u ICC „z 99 % Afričané“. ICC vydala rovněž zatykač na súdánského prezidenta Omara al-Bashira. Podle některých analytiků jsou nicméně africké soudy příliš slabé, aby spravedlivě rozhodly v takto rozsáhlých případech. Keňský prezident a jeho zástupce čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti během povolebního násilí v roce 2007, súdánský prezident má být souzen za genocidu v Darfúru.
Brazílie odpustí africkým zemím dluh ve výši 900 milionů USD
Brazilská vláda se rozhodla zrušit nebo restrukturalizovat dluh afrických zemí, který v současnosti činí 900 milionů USD. Hlavním cílem aktivity je posílit ekonomické vztahy s africkým regionem. Mezi 12 zeměmi, které získají výhody odpuštění nebo restrukturalizace dluhu, patří Kongo, Tanzanie a Zambie. Za poslední desetiletí se objem obchodu mezi Brazílií a Afrikou zpětinásobil a v roce 2012 dosáhl 26 miliard USD. Informaci o rozhodnutí Brazílie přinesla prezidentka Brazílie Dilma Rousseff na summitu Africké unie v Etiopii v rámci své již třetí návštěvy Afriky během 3 měsíců.