Ve čtvrtek se Rada bezpečnosti OSN dohodla na zpřísnění sankcí uvalených na KLDR. Sankce se budou týkat především obchodu a bankovnictví, ale například i oficiálních cest diplomatů. Hlavní cílem nové rezoluce je zastavit přísun materiálu a veškerých peněz, které by mohly sloužit Pchjongjangu k vývoji jaderného arzenálu. Sankce byly přijaty jednomyslně. Generální tajemník Ban Ki-moon vítá rozhodnutí Rady a označuje ho za ,,účinné a věrohodné„. ,,Tímto krokem bylo vysláno jednoznačné poselství do KLDR, že mezinárodní společenství nehodlá tolerovat jakékoliv usilování o získání jaderných zbraní,“ řekl generální tajemník Ban Ki-moon. První sankce na KLDR byly uvaleny po jaderných zkouškách v roce 2006 a 2009, tehdy se týkaly zákazu dovozu jaderných a raketových technologií, poté následovala sankce v lednu 2013 v reakci na vypuštění dalekonosné rakety Unha-3.
Archiv autora: Kristýna Čepeláková
V Norsku probíhá jednání o humanitární reakci na potencionální výbuch jaderné zbraně
Humanitární zástupci OSN a široká odborná veřejnost se v úterý sešli v Norsku na konferenci, která se snaží nalézt odpovědi na otázku, co může mezinárodní společenství reálně udělat v případě výbuchu jaderné zbraně. „Humanitární následky jaderného útoku či náhodného jaderného výbuchu by byly katastrofické a je potřeba zvážit, do jaké míry můžeme v rámci humanitárního systému účinně reagovat na takovou krizi,“ uvedl ředitel OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Rhashid Khalikov (OCHA). Dvoudenní konference zahrnuje přednášky a diskuze i s odborníky z oblasti zdravotnictví, životního prostředí, financí, apod. Podle norského ministerstva zahraničních věcí bude konference především zaměřená na identifikace jaderné zbraně, jejich detonaci a studium historických zkušeností jaderných výbuchů a jejich humanitárních dopadů.
Čína a USA souhlasí s předběžným návrhem uvalení sankcí na KLDR
Čína a USA se dohodly na nových sankcích, které mají být uvaleny na KLDR za její v pořadí již třetí jaderný test, který byl uskutečněn 12. února. Návrh o usnesení má být předložen v úterý na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Další podrobnosti o tom, co je obsahem dohod mezi oběma aktéry prozatím není známo. Čína je jediným spojencem KLDR a jeho hlavním obchodním partnerem, doposud se Peking zdráhal použít proti KLDR přísnější sankce s odvoláním na možné způsobení nestability uvnitř země, po nedávném testu avšak Čína obrací.
Jih Izraele zasáhla raketa odpálená z Gazy
OSN je velmi znepokojeno raketou, která byla v úterý vystřelena z Gazy a zasáhla jih Izraele, v reakci na tento čin žádá obnovení jednání mezi oběma aktéry, jejichž cílem by bylo prolomit patovou situaci na Blízkém východě. Vypálením rakety bylo porušeno příměří uzavřené 21. listopadu loňského roku. Raketa, která zasáhla oblast Ashkelonu způsobila jen nepatrnou škodu, přesto zvláštní zástupce OSN pro situaci na Blízkém východě Robert Serry ve vypálení rakety spatřuje narůstající tlak mezi Palestinci a Izraelci. Příčinou podle něj je nedostatečný proces vyjednávání na obou stranách konfliktu.
OSN odsuzuje gulagy v KLDR a vyzývá členské státy k jednání
Nezávislí komisaři OSN pro lidská práva vyzývají mezinárodní společenství k vyšetřování porušování lidských práv v Korejské lidově demokratické republice (KLDR), kde v zajateckých táborech se mají nacházet tisíce politických vězňů. Vězňům se nemá dostávat zdravotní péče a mají mít jen velmi omezené potravinové příděly, které hraničí s hladověním. Podle OSN jsou nuceni pracovat 7 dní v týdnu v náročných průmyslových odvětvích a v nelidských podmínkách, kde jim hrozí bezprostřední nebezpečí. Mnoho z nich je odsouzeno za politické zločiny, jako například za protisocialistické názory či kritizování současné vlády. Ve vězení má docházet ke znásilňování žen a pokus o únik je ve většině případů trestán popravou. Podrobná zpráva o stavu lidských práv v KLDR bude předložena Radě bezpečnosti OSN 11. března na zasedání v Ženevě.
OSN uvádí další oficiální zprávy o využívání dětských vojáků ve Středoafrické republice
OSN je znepokojena oficiálními zprávami o dalších náborech dětských vojáků ve Středoafrické republice. Podle zvláštní zmocněnkyně generálního tajemníka OSN pro děti v ozbrojeném konfliktu Leila Zerrougui povstalecká skupina Seleka tímto krokem porušila mezinárodní úmluvy. Dohoda OSN zakazující využívání dětských vojáků v bojových akcích vstoupila v platnost 12. února 2002, dokument podepsalo 143 zemí včetně České republiky.
Humanitární fond OSN poskytne na pomoc krizí postiženým zemím 100 milionů USD
Finance mají směřovat na podporu 12 finančně poddimenzovaných operací, tj. do Afghánistánu, Alžírska, Burundi, Korejské lidové demokratické republiky (KLDR), Džibuti, Eritrei, Etiopie, Haiti, Libérie, Súdánu, Ugandy a Jemenu. Podle názoru koordinátorky humanitární pomoci Valerie Amos jsou na světě stále miliony lidí, jejichž potřeby jsou opomíjeny a pozornost médií o jejich problematiku slábne. Humanitární fond OSN (CERF) si klade za cíl vyrovnat financování globální humanitární pomoci, poskytovat ji tam, kde je na ní zapomínáno. Fond je financován z dobrovolných příspěvků členských států, nevládních organizací, regionálních vlád, soukromého sektoru či individuálními dárci. Od roku 2006 se prostřednictvím CERF přerozdělilo 900 milionů USD v 40 zemí světa.
Státy se shodly na právně závazných pravidlech omezení znečišťování rtutí
Na sobotním jednání OSN se 140 zemí shodlo na právně závazných normách, které zavedou opatření ke kontrole užívání vysoce toxickéko kovu, což má vést ke snížení množství rtuti uvolněné do prostředí. Úmluva Manimata je pojmenována podle japonského města, kde došlo k jedné z nejhorších světových otrav rtutí. Úmluva bude regulovat několik oblastí, například obchod s rtutí, užívání rtuti ve výrobních procesech či omezení emisí z elektráren a výrobních zařízeních. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je rtuť vysoce toxická pro lidské zdraví, inhalace rtuťových par může vyvolat škodlivé účinky na nervový, trávicí a imunitní systém.
OSN vyzývá vládu Haiti k uspořádání voleb
Prezidentské volby se měly uskutečnit již před více než rokem, OSN apeluje na vládu Haiti, aby co nejdříve v tomto roce uskutečnila svobodné a spravedlivé volby. Zvláštní zástupce OSN pro Haiti Mariano Fernandez Amunátegui oceňuje náznaky začínajících volebních připrav, podle jeho názoru je však potřeba dotáhnout volební proces do konce a volby uskutečnit, k tomu má být nápomocná prozatímní zřízená volební rada. Stabilizační mise OSN na Haiti (MINUSTAH) nabízí Haiti pomoc v uspořádání voleb.
OSN apeluje na vojska Africké unie, aby minimalizovaly počty dětských obětí
Zvláštní zmocněnkyně generálního tajemníka OSN pro děti v ozbrojeném konfliktu Leila Zerrougui vyzvala Africkou unii (AU) o navýšení opatření a úsilí k minimalizaci dětských obětí. Leila Zerrougui vyjádřila hluboké znepokojení nad zabíjením dětí, které se uskutečnilo v průběhu vojenských akcí v somálské oblasti Lower Shabelĺe a žádá jednotky, aby plnily své povinnosti v rámci mezinárodního humanitárního práva. Velitel mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) Salvatore Harushimana v reakci na incident zahájil vyšetřování okolností neštěstí, jehož výsledkem mají být opatření, která by do budoucna měla zabránit podobným událostem.
Rada bezpečnosti OSN odsoudila teroristický čin v Alžírsku
Nejvyšší orgán OSN se shodl na tom, že islamističtí radikálové, kteří drželi rukojmí v poušti v plynárenském podniku Ajn Amanasu, musí být tvrdě potrestáni a zároveň vyzývá členské státy OSN k podpoře alžírské vlády. Alžírská armáda zaútočila na obsazený podnik s cílem osvobodit rukojmí, při útoku bylo osvobozeno na 650 osob, při akci však přišlo o život až 30 rukojmích. Některé zdroje uvádějí 32 pachatelů, kteří se podíleli na únosu, z nichž 18 bylo zabito.
Více než 30,5 milionů USD je potřeba na humanitární pomoc Demokratické republice Kongo
Šestiměsíční humanitární projekt, jež byl zahájen minulý měsíc, má za cíl zajistit humanitární pomoc v oblastech okolo měst Goma, Masisi a Kitchaga, které byly nejvíce postiženi v době eskalace konfliktu. Tisková zpráva Úřadu pro koordinace humanitární pomoci OSN (OCHA) uvádí, že pomoc bude poskytnuta nejprve táborům pro vnitřně vysídlené obyvatele, v druhé fázi půjde na pomoc těm, kteří se vrátili do svých rodných oblastí, ale přišli o své příbytky a zázemí. Největší problém v oblasti spočívá v kvalitě vody, které je velmi znečištěná, právě z důvodů nedostatku pitné vody vypukla v místě cholera. Zároveň je potřeba zajistit dostatečnou hygienickou infrastrukturu v táborech, která v nich doposud chybí.
Světová banka poskytne půjčku Peru ve výši 25 milionů USD na vzdělání
Až 5,7 milionů studentů bude moct čerpat z financí, které Světová banka (SB) poskytne Peru na zkvalitnění vzdělání. V celosvětových výsledcích vzdělání studentů na tom Peru není příliš dobře, proto se vláda rozhodla zlepšit své výsledky a vypracovala strategii na zkvalitnění státního školství. V rámci strategie bude vytvořen program, který bude vytvářet nový hodnotící systém a spolu s dalšími reformami chtějí dosáhnout efektivnější výuky pro své studenty.
Mezinárodní trestní soud začíná s vyšetřováním válečných zločinů v Mali
Prokurátorka Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) Fatou Bensouda ve čtvrtek oficiálně zahájila vyšetřování údajných zločinů spáchaných v Mali od ledna 2012, vyšetřování se budou týkat vražd, mučení a znásilnění. ICC chce zajistit důkladné a nestranné vyšetřování, které přinese spravedlnost malijskému obyvatelstvu a tvrdé tresty pro pachatele, kteří se dopustili nelidského jednání. Jak uvedla prokurátorka ICC Fatou Bensouda, vyšetřování bude nejvíce zaměřeno na sever země.
V Jemenu je více než 1,3 milionů pracujících dětí
Podle studie OSN, kterou vypracovala Mezinárodní organizace práce (ILO) a Dětský fond OSN (UNICEF) s pomocí jemenské organizace zabývající dětskou prací, je v Jemenu 1,3 miliónů pracujících dětí. OSN vyzývá Jemen, aby chránil dětská práva a dodržoval mezinárodní normy, které práva dětí zajišťují. Ve věkové skupině 5-17 let pracuje údajně až 17 % jemenských dětí a to více než 30 hodin týdně, často se jedná o práci nevhodnou a nebezpečnou vzhledem k jejich věku. Průzkum je alarmující, ochrana dětí Jemenu musí být prioritou pro mezinárodní společenství, uvedl regionální ředitel Arabských států Nada al-Nashif.
OSN upozorňuje na zatčení somálského novináře za podání zprávy o znásilnění
Novinář byl úřady zadržen za rozhovor se ženou, která tvrdí, že byla znásilněna členy somálské armády. Zástupkyně OSN Zainab Hawa Bangura odmítá způsob vyšetřování, kdy přístup zadržování novinářů, kteří poskytují informace o trestných činech, neslouží zájmu spravedlnosti, ale pouze k ospravedlňování zločinců a podrývání svobody tisku. Novinář byl zatčen ve čtvrtek somálskou policií, spolu s ním i zneužitá žena a další novinář, který rozhovor zprostředkoval. „Novináři mají právo podávat informace o znásilněních a dalších trestných činech, oběti nesmí být zastrašováni, je potřeba, aby nahlásili zločiny a tím pomáhali k usvědčení pachatelů,“ řekla Zainab Hawa Bangura.
OSN plánuje zvýšit potravinovou pomoc Sýrii
Světový potravinový program (WFP) si klade za cíl poskytovat potraviny pro více než 2,5 milionů lidí postižených konfliktem v Sýrii, prozatím se stará o 1,5 milionů obyvatel. WFP minulý týden od syrské vlády obdržel seznam s nevládními organizacemi, které mohou pomáhat s humanitární pomocí, do té doby neměla OSN od vlády povolení spolupracovat s dalšími nevládními organizacemi. Zástupce OSN Ertharin Cousin oceňuje aktivitu ze strany vlády na rozšíření humanitárních partnerů v zemi, díky ní je větší šance zajištění potravin pro další milion lidí trpící nedostatkem potravin. OSN odhaduje, že pomoc v Sýrii a v okolních zemích v současné době potřebují až 4 miliony lidí.
OSN veřejně odsuzuje zabití iráckého poslance
Irácký poslanec Ifan Al-Issawi byl zabit při teroristickém útoku během demonstrací v Fallujah, při demonstraci byli zabiti a zraněni další lidé. Vedoucí mise OSN v Iráku (UNAMI) Martin Kobler apeluje na všechny politické složky, aby zajistily pokojné a nenásilné demonstrace, nepodněcovaly nepokoje a omezovaly možnosti pro teroristické útoky. Zároveň žádá po demonstrujících absenci násilí a udržení mírového charakteru demonstrací.
V Mali se zhoršuje humanitární krize
Poslední víkendové střety mezi armádou Mali a islamistickými skupinami vyvolaly novou vlnu vysídlení obyvatel a vedly k zhoršení humanitární situace. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) uvádí, že jen během víkendu uprchlo ze svých domovů více než 30 000 obyvatel, tím se počet vnitřně vysídlených zvýšil na 200 000. Podle OCHA v letošním roce budou více než 4 miliony obyvatel Mali potřebovat humanitární pomoc, 2 miliony z nich se již teď potýkají s nedostatkem potravin a v zemi jsou tisíce podvyživených dětí. Úřad pro uprchlíky OSN (UHNCR) upozorňuje na nedostatek finančních prostředků pro zvládnutí situace, z potřebných 123 milionů USD disponují pouze částkou 77,4 milionů USD. Dětský fond OSN (UNICEF) nejvíce znepokojuje využívání dětských vojáků v bojích.
OSN vyzývá Tunisko k vytvoření opatření, která by zaručovala větší rovnost pohlaví
Odborníci OSN apelují na Tunisko, aby ve své ústavě přijalo přísnější opatření, na základě nichž by se dalo bojovat proti gendrové nerovnosti a diskriminaci. Podle pracovnice Komise pro odstranění diskriminace žen OSN Kamala Chandrakirana je současný stav návrhu ústavy nedostatečný a nejasný v otázkách práv žen, zároveň upozorňuje na absenci zmínky o oblasti mezinárodních lidských práv, kterými je Tunisko vázáno. Pracovní skupina, která uskutečnila v zemi pětidenní návštěvu uvádí, že návrh ústavy nezahrnuje žádná ženská občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva. Závěrečné výsledky šetření budou předloženy Radě pro lidská práva OSN.
OSN žádá vyšetřování KLDR pro porušování lidských práv
Podle komisařky pro lidská práva OSN Navi Pillay mezinárodní debata zaměřená na jadernou hrozbu ze strany Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) zastiňuje otázky týkající se porušování lidských práv, které patří k nejhorším na světě. Vyzývá tedy k mezinárodnímu vyšetřování po desetiletí uskutečňovaných trestných činů proti lidskosti v této zemi. Upozorňuje na činnost zajateckých táborů, které vězní přes 200 000 vězňů držených v nelidských podmínkách, trestáni jsou mučením a hromadnými popravami za legitimní a pokojné aktivity. Komisařka chce vytvořit vyšetřovací komisi, která by s podporou Japonska, USA a Evropské unie kontrolovala dodržování lidských práv v KLDR, o vzniku komise se bude jednat na příštím zasedání Rady pro lidská práva v březnu.
Francie zahájila vojenskou intervenci do Mali, USA zvažují připojení
Francie včera zahájila vojenskou intervenci v Mali, podle francouzského prezidenta François Hollanda setrvají jednotky v zemi nezbytně dlouhou dobu, ale v rámci stanov rezolucí OSN. USA dokonce zvažují poskytnutí logistické a zpravodajské pomoci francouzským jednotkám. Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání mezinárodních jednotek už v prosinci, s jejich rozmístěním se ale počítá až letos na podzim. Vzhledem k situaci OSN spolu s Hospodářským společenstvím západoafrických států (ECOWAS) ve čtvrtek vyzvala členské státy k okamžitému vyslání mírových jednotek. Islamistické skupiny od jara loňského roku působí na severu Mali, když po březnovém převratu vyhlásily nezávislý stát Azawad. Mise má za cíl pomoci malijské vládě zastavit postup islamistů a znovusjednotit zemi.
Světová banka poskytne Makedonii 205 milionů USD
Rada výkonných ředitelů Světové banky (SB) schválila tento týden úvěr ve výši 205 milionů USD pro Makedonii, peníze budou využity na reformy vedoucí ke zlepšení efektivity veřejných výdajů a řízení veřejných financí, posílení zdravotnictví i na sociální zabezpečení obyvatel. Přes nejistotu v globální ekonomice a krizi eurozóny si Makedonie udržuje silnou makroekonomickou stabilitu. Pokud se zemi podaří položit pevné základy strukturálních reforem, bude směřovat k významnému hospodářskému oživení země, uvedla zástupkyně SB Birgit Hansl.