Bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Rice kritizovala prezidenta USA Baracka Obamu za neopatrnou manipulaci s izraelsko-palestinským mírovým procesem. Kvůli tvrdé politice Obamovy administrativy proti izraelskému budování osad západním břehu Jordánu se podle bývalé ministryně Rice vyhlídky na mírové rozhovory zhoršily, uvedla to ve své monografii „No Higher Honor“, ve které silně brání mírové úsilí na Blízkém východě prezidenta Bushe, i když připouští, že došlo k některým chybným krokům „na jiných frontách“.
Vojenský svaz bývalých sovětských republik bude koordinovat svůj společný postoj v mezinárodních otázkách
Členské státy organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) se údajně dohodly na společném postoji v řadě mezinárodních otázek. CSTO tvoří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Rusko tvrdí, že nová strategie v další integraci v post-sovětském prostoru založená na společném postupu zvýší CSTO její politickou váhu na mezinárodní scéně. Členské země CSTO by tak do budoucna měly koordinovat postoje k otázkám, jako je mezinárodní bezpečnost a odzbrojení, protiraketová obrana, spolupráce s NATO a OBSE, situace v Afghánistánu, boj proti mezinárodnímu terorismu, obchodování s drogami či organizovaný zločin a lidská práva.
Kanada kvůli přijetí Palestiny zastavuje dobrovolné příspěvky na UNESCO
Kanadský ministr zahraničních věcí John Baird oznámil, že jeho země provedla rozhodnutí o zmrazení veškerých dalších dobrovolných příspěvků pro UNESCO. Podle kanadského ministra zahraničí není přijetí Palestiny za plnohodnotného člena UNESCO v nejlepším zájmu míru na Blízkém východě. Kanada ročně přispěje na UNESCO asi 10 miliony dolarů a následuje tak USA, které UNESCO připraví o svých 60 milionů dolarů ročně.
Řecký premiér byl povolán na krizové jednání do Cannes před summitem G20
Řecký premiér George Papandreou byl Německem a Francií kvůli posledním událostem v Řecku povolán do Cannes, kde bude pravděpodobně vysvětlovat schválené referendum o pomoci z EU ve výši 130 miliard Euro. V Cannes se uskuteční krizové jednání před dnešním zahájením summitu skupiny nejvýznamnějších světových ekonomik G20, aby se zasadil o rychlé provedení záchranných řešení. Na kroky Řecka si mezitím již nepřímo stěžoval i japonský ministr financí Jun Azumi, který zopakoval, že všichni jsou nyní opravdu zmatení, poté, co klesl japonský index Nikkei o dalších 2,2%.
Řecký parlament schválil referendum navržené premiérem o pomoci z EU
Řecký parlament po sedmihodinovém jednání schválil záměr, se kterým včera přišel premiér George Papandreou – referendum o pomoci z EU se bude konat. „Referendum se bude jasným mandátem vlády a jasné poselství Řecku i mimo něj o dalším evropském směřování a účasti v eurozóně,“ oznámil poté řecký premiér. Zatímco v Řecku je tento krok vítán, zbytek eurozóny se rozpoltil. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy již v reakci v živém televizním projevu ze schodů Elysejského paláce (což je velmi vzácné) prohlásil, že rozhodnutí je překvapením pro celou EU a že navrhovaný plán byl jediným způsobem, jak vyřešit problémy Řecka.
Italský prezident tlačí na premiéra Berlusconiho, aby začal s reformami
Italský prezident Giorgio Napolitano stupňuje tlak, který poslední dobou vyvíjí na svého předsedu vlády Silvia Berlusconiho. Prezident Itálie vyzval premiéra již po několikáté k nutným reformám a poprvé naznačil, že by mohl uvažovat i o nové alternativní vládě. Prezident Napolitano pak slíbil národu nutné reformy a to po těžkém dni na evropských burzách, kde významně utrpěly italské dluhopisy a akcie italských bank v souvislosti s řeckým referendem.
Čína vyslala na oběžnou dráhu druhou část vesmírné stanice Tiangong
Část vesmírné stanice byla na oběžnou dráhu vynesena raketou Dlouhý Pochod 2F v noci z pondělí na úterý. Zároveň se jedná o první operaci, při níž budou na oběžné dráze spojena dvě čínská vesmírná plavidla. Celá stanice by měla být vybudována okolo roku 2020.
Evropské akciové trhy oslabily po ohlášení referenda v Řecku
Řekové by se v něm měli vyjádřit k plánovanému škrtu 50% státního dluhu a rozšíření pravomocí a kapitálu EFFS. Vzhledem k nejistému výsledku hlasování a tudíž i k nejisté budoucnosti celé dohody o řešení současné situace, kterou představitelé eurozóny uzavřeli minulý týden, zaznamenaly evropské indexy ztrátu v průměru 2,5%. Průzkumy veřejného mínění navíc ukazují, že většina obyvatel Řecka s úspornými opatřeními nesouhlasí.
Australská centrální banka snížila diskontní sazbu na 4,5%
Snížení o čtvrtinu procenta je první od dubna roku 2009 a podle vedení centrální bankovní instituce v zemi má sloužit jako obrana před zpomalováním globální ekonomiky vlivem krize v USA a Evropské unii.
V Srbsku bude největší úložiště jaderného odpadu v Evropě
Představitel státní společnosti Nuklearni Objekti Srbije, která spravuje veškerá jaderná zařízení v zemi, Radojica Pesic, oznámil, že ve Vinča nedaleko hlavního města Bělehrad bude vystavěno zatím největší evropské úložiště jaderného odpadu, které bude mít kapacitu na veškerý jaderný odpad ze Srbska na několik desetiletí. Zařízení bude mít kapacitu na 8 500 200 l a 100 přepravních kontejnerů. Konstrukce stavby začala již v roce 2007 a byla provedena jaderným ústavem Vinča a poté byla převzata veřejnou obchodní společností v roce 2009. Podle Srbska odpovídá úložiště všem mezinárodním standardům stanovených Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a začne fungovat v roce 2012.
NATO vyloučilo možnost intervence v Sýrii
NATO oznámilo, že nemá v úmyslu zahájit jakoukoliv akci proti Sýrii, oznámil to generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který dále odsoudil prezidenta Bashara al-Assada za smrtící zákrok proti disentu a vyzval vládu Sýrie, aby naplnila „legitimní očekávání“ syrského lidu. Prezident al-Assad zatím varoval Západ před jakoukoliv akcí v Sýrii, která by podle jeho slov vedla k vzplanutí blízkovýchodní krize. OSN mezitím oznámila, že počet obětí zásahů syrské armády se po sedmi měsících protivládních protestů přehoupl přes 3000 lidí.
Předseda Evropské komise a předseda Evropské rady vyjádřili svou důvěru v Řecko, které chce referendum o pomoci
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise očekávat společně uvedli, že věří ve splnění řeckých slibů a závazků vůči EU. Jejich prohlášení následovalo po rozhodnutí řeckého premiéra George Papandreou uspořádat referendum o sanační dohodě, která má do Řecka přinést dalších 130 miliard Euro.
Libyjská prozatímní vláda zvolila nového premiéra
Poměrně málo známý akademik, profesor elektrotechniky, Abdul Raheem al-Keeb byl zvolen libyjskou prozatímní vládou (NTC) za nového prozatímního předsedu libyjské vlády. Nový premiér Abdul Raheem al-Keeb, který studoval v USA a poté vyučoval v Kataru a Spojených arabských emirátech, by měl zemi vyvést z občanské války a vytvořit novou libyjskou ústavu, stejně jako uspořádat první volby. Největším problémem Libye jsou ale podle odborníků ozbrojené milice, které jsou skoro v každém libyjském městě a které bude muset vláda udržet pod kontrolou a odzbrojit. Stejně tak je v Libyi velké množství lidí loajálních staré vládě Muammara Kaddafiho, které bude muset libyjská vláda přesvědčit ke spolupráci. Při svém projevu nový libyjský premiér mimo jiné prohlásil, že pomáhal s financováním povstání.
Chorvatsko bude v EU podporovat Makedonii
Chorvatsko bude podporovat Makedonii v euroatlantickém integračním úsilí. Jako budoucí člen EU hodlá Chorvatsko i přes otevřený bilaterální problém Makedonie s Řeckem podporovat a stát za makedonskými zájmy, oznámil to chorvatský prezident Ivo Josipovic po setkání s makedonským protějškem Gjorge Ivanovem. Makedonský prezident Ivanov Chorvaty požádal, aby spolu se Slovinskem podpořili Makedonii při sporu Řeckem.
Rusko nedovolí intervenci v Sýrii
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil na tiskové konferenci u příležitosti konference mezi Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) a Ruskem, která se konala v Abu Dhabi, že Rusko nedovolí opakování libyjského scénáře v Sýrii, a to za žádnou cenu.
Vedení Evropské centrální banky přebírá Mario Draghi
Italský ekonom, bývalý guvernér Italské banky, výkonný ředitel Světové banky, generální ředitel italského ministerstva financí a místopředseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Goldman Sachs, Mario Draghi, nahrazuje ve funkci Jean-Claude Tricheta, dosavadní a teprve druhé hlavy ECB. Od Draghiho se očekává, že určí politiku ECB, jak se postavit ke krokům zemí eurozóny, které zachraňují zadlužené státy. Mario Draghi je považován za zastánce „tvrdé ECB“ a nepopulárního protiinflačního postoje.
Estonsko a Lotyšsko chtějí stálou ochranu svého vzdušného prostoru od NATO
Vlády Estonska i Lotyšska se rozhodly požádat o umístění stálé mise NATO na svém území za účelem obrany vzdušného prostoru. Estonský ministr zahraničí Urmas Paet po jednání se svým lotyšským protějškem Rinkevicsem Edgarsem oznámil, že očekává podporu svých spojenců z NATO pro tento záměr. Dosavadní mise by měla skončit v roce 2018. Společný návrh Estonska a Lotyšska bude projednáván na summitu NATO v Chicagu v květnu 2012.
Japonský jen oslabil o 5% následkem státní intervence do měnového trhu
Japonský ministr financí Jun Azumi hájí tento krok tím, že dosavadní hodnota jenu neodrážela skutečnou sílu ekonomiky země a vlivem spekulací na trzích byla vyhnána do nereálných výšin. Státní intervence byla avizována již mnohokrát dopředu, jelikož se japonskému ministerstvu financí déle nelíbil vývoj kurzu jenu na největším devizovém trhu Forex. Kurz jenu vůči americkému dolaru dnes dosáhl minima 75,58 jenu za dolar.
Prezident Evropské centrální banky obhajuje zapojení Číny do financování EFFS
Podle prezidenta Evropské centrální banky (ECB), kterým je Jean-Claude Trichet, se tímto krokem země eurozóny neodevzdávají do rukou Číny, jak tvrdí mnozí experti na finanční problematiku. Hledání podpory u tak silné ekonomiky, jakou je ta čínská je podle prezidenta ECB zcela přirozené. Čína by měla podle očekávání vedení EFFS do fondu zainvestovat 100 miliard euro, tento krok však zatím nebyl čínskými představiteli schválen. Jean-Claude Trichet v úterý předá svoji funkci prezidenta ECB do rukou italského bankéře Maria Draghiho.
Belgie plánuje ukončení provozu jaderných elektráren
Na uzavření dvou belgických jaderných elektráren se shodli představitelé tamních politických stran. Přesný datum jejich odstavení však zatím nebyl ustanoven. Otázka energetiky bude jedním z hlavních bodů agendy nově sestavené koaliční vlády. V případě, že alternativní zdroje energií budou shledány jako schopné vyplnit mezeru vzniklou odstavením některých reaktorů, budou v roce 2015 pravděpodobně odstaveny tři nejstarší reaktory z celkového počtu sedmi belgických reaktorů. Odklon od jaderné energetiky již dříve ohlásila i německá vláda.
Nově zvolený prezident Kyrgyzstánu hodlá podniknout četné kroky ke stabilizaci země
V rozhovoru pro BBC prezident Almazbek Atambayev uvedl, že jeho hlavním cílem je znovu sjednotit zemi po etnických nepokojích, které následovaly po svržení bývalé hlavy státu. Kromě potrestání těch, kteří stáli za násilnostmi a eskalací napětí mezi etnickými skupinami, chce nový prezident zbavit zemi negativního zahraničního vlivu. Americké jednotky podle jeho slov opustí území Kyrgyzstánu po vypršení doby pronájmu jejich základen a zrušena by měla být i letecká základna Manas sloužící jako logistické zázemí pro operace v Afghánistánu. Spojenecké základny na kyrgyzském území prý vystavují tamní obyvatele riziku v případě vypuknutí potenciálního konfliktu mezi USA a jinou zemí. Prezident Atambayev zároveň popřel, že by ho k tomuto kroku nějak tlačila ruská vláda, kterou je výrazně podporován.
Palestina se stala členem organizace UNESCO i přes nesouhlas USA
Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) dnes přijala Palestinu za další členský stát. Proti přijetí se postavily USA, Kanada a Německo, naopak pro se vyjádřily Brazílie, Rusko, Čína i Indie, stejně jako JAR či Francie. Palestina se tak po ratifikaci a podpisu smlouvy stane 195. členem organizace UNESCO a to i přes předchozí lobby USA či Izraele, kteří již dříve upozornily na možné omezení své podpory této organizace. Předsedkyně UNESCO, Irina Bokov, již přiznala, že ztráta takto významných finančních podporovatelů by nutila UNESCO významně omezit své programy a změnit rozpočet.
Bulharským prezidentem bude Rosen Plevneliev
Bulharská ústřední volební komise oznámila po sečtení 98% hlasů, že prezidentské volby vyhrál Rosen Plevneliev. Poražený socialista Ivajl Kalfin svou prohru již uznal. Jedná se o první prezidentské volby po přistoupení Bulharska do EU v roce 2007 a jsou klíčové i pro bulharského premiéra Bojko Borisova, který se svou proevropskou stranou GERB vyhrál volby v roce 2009 a je považován za bojovníka proti korupci, čímž si trvale udržuje vysokou popularitu.