Vyplývá to z údajů centrální banky Kosova (CBK). V posledních šesti měsících vedou v investicích do Kosova tyto země: Německo (32,3 milionů EUR), Velká Británie (32,2mil. EUR) a Turecko (20,8 EUR). Dále jsou to Švýcarsko (15 milionů EUR), Rakousko (8 milionů EUR), Slovinsko (9 milionů EUR) a USA (6 milionů EUR). Podle CBK se investice ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zdvojnásobily. Nejvíce se investice týkají těžby, stavebnictví, finančních služeb a infrastruktury, zvláště pak telekomunikací a dopravy. V souvislosti s dopravou dnes kosovská vláda schválila investici 12 milionů euro do výstavby nové dálnice Vermice-Merdare.
Řecký ministr financí je milionářem
Řecké dluhy se odhadují na na 360 miliard eur. Přesto řečtí politici zůstávají velice bohatými, píše německý list Die Welt. Jedním z vrcholných představitelů je i ministr financí Evangelos Venizelos. Na vrcholu krize eurozóny museli řečtí politici poprvé deklarovat své příjmy a bohatství. Ministr financí tak dle odhadů disponuje přibližně 2,6 miliony eur. Každý pátý řecký poslanec má na bankovním účtu více než 200 tisíc eur. Údaje jsou platné pro rok 2009.
Tým expertů Mezinárodního měnového fondu navštívil Itálii
Tým odborníků MMF navštivil Itálii, aby diskutoval o hospodářském a rozpočtovém vývoji v zemi společně s italskými orgány. „Jednání řešilo i monitorovací misi, která byla vyžádána italskými orgány a která by se měla uskutečnit začátkem roku 2012. Dagong Global, přední čínská ratingová agentura, na začátku tohoto měsíce snížila dlouhodobý suverénní rating Itálie o jeden stupeň z předchozího A- s „negativním“ výhledem na BBB. Změnu argumentovala pomalým ekonomickým růstem země a potížemi se zúžením italského fiskálního deficitu.
Francouzský prezident Sarkozy žádá vládu, aby přijala opatření ohledně stávky pracovníků letišť
„Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve středu vyzval vládu, aby přijala všechna nezbytná opatření, aby se zabránilo problematickému cestování způsobenému stávkou francouzských bezpečnostních pracovníků letiště,“ řekla vládní mluvčí Valerie Pécresseová. Stávka, která začala v pátek v Lyonu se protáhla na šest dní a způsobila zrušení několika mezinárodních letů. Pracovníci letiště poptávají lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Poté, co jednání mezi zástupci odborů a vedení selhaly, francouzská vláda prohlásila, že je připravená k nasazení 400 policistů, kteří nahradí stávkující zaměstnance.
Ve Rwandě byly odsouzeni šéfové vládní strany z dob genocidy v roce 1994
Soudní tribunál OSN pro Rwandu odsoudil dva šéfy bývalé vládnoucí strany (MRND) Rwandy, která stála za etnikem Hutu. Mathieu Ngirumpatse a Edouard Karemera, kteří byli prezidentem a místopředsedou MRND, byli shledáni vinnými z genocidy a vedoucí role v ní a odsouzeni k doživotnímu trestu odnětí svobody. Při genocidě ve Rwandě v roce 1994 bylo během 100 dní zmasakrováno 800 000 příslušníků etnika Tutsi.
Řecká politická strana odmítá nová úsporná opatření před nadcházejícími volbami
Dominantní středopravá strana v řecké vládní koalici, Nová demokracie, ve středu uvedla, že je proti jakýmkoli novým úsporným opatřením a trvá na tom, že by o těchto záležitostech mělo být rozhodnuto až novou vládou po volbách v roce 2012.
„Každá nová opatření k dosažení ekonomických cílů stabilizačního programu pro roky 2013-2015 musí být rozhodnutím příští vlády,“ řekla mluvčí strany Nová demokracie Yannis Mihelakis. Koaliční vláda byla založena v listopadu seskupením bývalé vládnoucí socialistické strany, Nové demokracie a krajně pravicové nacionalistické strany Laos s cílem realizace druhé dohody o záchraně řecké ekonomiky projednávané v říjnu.
Ve volbách, které by se měly odehrávat začátkem roku 2012, je strana Nová demokracie favoritem na vítězství.
MMF varuje subsaharskou Afriku: „Připravte se na masivní vlnu evropského ekonomického odpadu.“
Řada zemí subsaharské Afriky není podle šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde připravena na vypořádání se s ekonomickým šokem, který přijde z Evropy v příštím roce. Podle hlavy MMF bude situace podstatně horší, než jaká byla v roce 2008, kdy došlo k masivnímu nedostatku paliv a potravin. Christine Lagarde proto vyzvala rozvojové programy OSN, aby posílily ekonomickou obranu těchto zemí. Šéfka MMF to uvedla na svém přeletu z Nigérie do Nigeru, který je jednou z nejchudších zemí světa a zároveň i nejnovějším producentem ropy.
USA odmítá rozhodnutí evropského soudu o emisních povolenkách
USA říkají, že evropské rozhodnutí pro daň z emisí leteckých společností musí být projednáno mezinárodními leteckými orgány. Zákon, který přikazuje evropským i neevropským společnostem platit daň z emisí oxidu uhličitého vytvořeného lety do a ze 27 zemí EU vstupuje v platnost od 1. ledna. USA, Kanada a Čína mají však vůči rozhodnutí evropského soudu výhrady. Spojené státy si myslí, že jejich dopravci budou novým zákonem těžce postižení a chce problém řešit s Mezinárodní organizací pro civilní letectví.
V hlavním městě Iráku došlo ke koordinovaným bombovým útokům – 57 lidí na místě zemřelo
Došlo k hromadné vlně 14 bombových útoků, které byly s největší pravděpodobností koordinovány. Při útocích na místě zahynulo 57 lidí a další desítky byly zraněny. Podle analytiků se jedná o jasný znak prohlubující se krize mezi muslimskými Sunnity a Šiíty, která naplno propukla jen několik dnů po stažení armády USA po 9 letech. V zemi také naplno propukl politický boj, když byl obviněn sunnitský irácký viceprezident Tariq al-Hashemi z teroristických aktivit, který veškerá obvinění popírá jako vykonstruovaná v čele s iráckým premiérem. Šiítský premiér Nouri al-Maliki mezitím vyzval k vydání viceprezidenta, neboť viceprezident al-Hashemi se nyní nachází pod ochranou kurdské autonomie.
Ruský prezident Medveděv vyzývá k odvážným politickým reformám
Medveděv ve svém projevu v ruském parlamentu reagoval na desítky tisíc demonstrantů protestujících proti údajně zfalšovaným parlamentním volbám. „Musíme dát všem aktivním občanům příležitost účastnit se politického života,“ řekl. Dle jeho názoru se postup pro registraci nové strany musí výrazně zjednodušit. Ačkoliv premiér a kandidát na budoucího ruského prezidenta Vladimír Putin minulý týden vyjádřil podobné stanovisko, zároveň uvedl, že provokatérům a extremistům by nemělo být dovoleno rozdělovat společnost. Další velká demonstrace opozice se očekává v sobotu, díky pokračujícím požadavkům na opakování prosincových parlamentních voleb.
Několik tisíc Turků protestuje v centru Paříže proti chystanému francouzskému zákonu o genocidě
Několik tisíc francouzských Turků demonstruje v centru Paříže před parlamentním hlasováním o návrhu zákona, který označuje za trestný čin popírání genocidy proti Arménům spáchané Turky v roce 1915. Kvůli zákonu již také výrazně vzrostlo napětí mezi Francií a Tureckem, neboť turecký premiér Tayyip Erdogan se proti zákonu ostře postavil, a v případě přijetí zákona hrozí tvrdými opatřeními ze strany Turecka. Turecký premiér také poslal osobní dopis francouzskému prezidentovi Nicolasovi Sarkozymu, ve kterém upozorňuje na francouzskou historii a nevyjasněné zločiny Francouzů například za občanské války v Alžírsku z let 1954- 1962 či na nejasné angažmá Francie za genocidy ve Rwandě v roce 1994.
Zástupci Deutsche Börse a NYSE Euronext vyjednávají s antimonopolním úřadem EU
Antimonopolní úředníci Evropské komise na jednáních se zástupci burz Deutsche Boerse a NYSE Euronext neukázali známky vlivu obou zájemců na unijní rozhodnutí o devítimiliardové dohodě o sloučení. Spojení americké a německé burzy tak stále čeká na schválení. Evropská komise se především obává, že sloučení v hodnotě 16 miliard dolarů by omezilo konkurenční prostředí. Lobbisté se tak budou snažit vysvětlit, proč jejich dohoda o vytvoření celoevropské, a největší světové, burzy by byla dobrá pro Evropskou unii v době, kdy se kontinent zabývá hlubokou krizí eurozóny. Formální rozhodnutí Evropské komise by mělo být oznámeno koncem ledna až začátkem února 2012.
Bosenští zemědělci se obávají ztráty primárního trhu
Důsledkem regulací, na které bude za rok přistupovat Chorvatsko během své přípravy na vstup do Evropské unie, bosenští farmáři ztratí velkou část primárního odbytu svého zboží. 16% celkového vývozu potravin a více než 50% vývozu mléka přitom dosud putovalo do Chorvatska. Bosenští farmáři, základ zdejší ekonomiky, musí čelit faktu, že se stali poslední obětí politické paralýzy, která zachvátila zemi od voleb v říjnu 2010.
Bosna nemá centrální vládu, žádný státní rozpočet a co je velice znepokojující pro farmáře – žádné ministerstvo zemědělství. Potravinové a veterinární orgány nejsou schopné pokrýt dostatek směrnic a předpisů za účelem harmonizace bosenských předpisů pro bezpečnost potravin s normami EU. „Už teď máme zpoždění,“ řekl Jurij Afanasiev, ředitel programu OSN pro rozvoj v Bosně.
Chilští horníci hrozí stávkou
Reagují tak na zavedení nových pravidel. Ty jsou podle nich škodlivé a mohly by přispět ke zvýšení nebezpečí práce v dolech. Podle prezidenta korporace horníků mědi Cristiana Cuevase Národní korporace pro měď navíc dluží pracovníkům slíbené bonusy. Pokud se situace nezlepší, jsou horníci připraveni stávkovat a není jich málo. V chilských dolech na měď pracují tisíce chudých obyvatel země.
Nikaragua se připravuje na inauguraci prezidenta Ortegy
Ten byl totiž znovu zvolen prezidentem v listopadových volbách. Nikaragua proto organizuje národní oslavy a je připravena přijmout desítky zahraničních delegací. Prezident Ortega bude přísahat pokračování v sociálním, ekonomickém a kulturním rozvoji země.
Plebiscit v Portoriku o budoucnosti země
Po několikadenních hádkách ve vládní straně (Nová progresivní strana) je jasné, že se v Portoriku bude konat plebiscit. Guvernér Luis Fortuňo přesvědčil prezidenty obou legislativních komor, aby dali obyvatelstvu šanci vyjádřit své postoje vůči USA. Portoriko je totiž od roku 1952 přidruženým územím USA. Do té doby bylo španělskou a později americkou kolonií.
MERCOSUR nepustí do přístavů lodě s falklandskou vlajkou
Rozhodly se tak všechny 4 státy společenství na summitu v Montevideu. Argentina, Paraguay a Brazílie tak navážou na rozhodnutí Uruguaye, která se tak rozhodla již před týdnem. Uruguayský prezident znovu zdůraznil, že se toto omezení netýká lodí s anglickou vlajkou. Pod vlajkou Falkland se plaví cca 25 lodí. Většina z nich slouží k přepravě ryb latinskoamerickým společnostem. Spojené království se navíc odmítlo znovu zabývat otázkou Falkland. Uruguayský prezident José Munica tuto akci okomentoval slovy: „ Nemáme nic, proti Spojenému království, ale jsme na straně Argentiny.“
Člen předsednictví Bosny a Hercegoviny odsoudil výroky prezidenta federativní Republiky srbské
Člen předsednictva Bosny a Hercegoviny Bakir Izetbegovič tvrdě odsoudil prohlášení prezidenta federativní části Bosny a Hercegoviny, Republiky srbské, Milorada Dodika, který se naposledy dnes vyjádřil proti bosenským muslimům a dále prohlásil, že arogance bosenských muslimů je s ohledem na Srby a Chorvaty tak nesnesitelná, že se Bosna a Hercegovina musí zákonitě rozpadnout“. Člen předsednictva federace Izetbegovič řekl turecké tiskové agentuře Anadolu Ajansi: „Bosna a Hercegovina se nikdy nestane součástí tzv. Velkého Srbska“, jak by si mnozí přáli – ti, kteří to budou chtít, budou čelit velkým problémům.“ Dodal, že Bosňané se nevzdaly nároku na svou zem před 20 lety a neudělají to ani dnes.
Totální zlikvidování komplexu Fukushima Daiichi potrvá 30-40 let
To dnes ve své oficiální zprávě zveřejnila japonská vláda. Po nedávném studeném odstavení všech reaktorů elektrárny je prý čas na zahájení časově i finančně nejnáročnější části operace. Odstranění vyhořelého paliva z tzv. bazénků by mělo začít během následujících dvou let, přičemž odstraňování roztavených palivových článků z poškozených reaktorů by mělo začít v horizontu příštích deseti let. Podle úřadů navíc bude nutné zdokonalit určité technologie, aby mohl být celý komplex úspěšně dekontaminován a sešrotován. Někteří z obyvatel žijících v okolí elektrárny se prý budou moci vrátit do svých domovů počátkem jara příštího roku.
Rumunsko-bulharský projekt spojení přes Dunaj schválen
Bulharské Rada ministrů schválila návrh dohody mezi vládami Bulharska a Rumunska o vytvoření společného podniku – jedná se o nový kombinovaný (silniční i železniční) most mezi oběma zeměmi přes řeku Dunaj ve městech Vidin a Calafat, který mají spravovat obě země společně. Dohoda předpokládá vytvoření společnosti LTD, která bude most spravovat a ve které budou mít oba státy stejný podíl.
Albánie čelí krizovému nedostatku energie v důsledku nedostatku srážek – vláda schválila zvláštní zákon
Albánský parlamentní Výbor pro hospodářství schválil zákon albánské vlády, který povoluje albánské státní energetické společnosti čerpat úvěr ve výši 32,6 milionů eur, které mají být využity na import energie. Albánie čelí složité energetické situaci v důsledku nedostatku srážek, které běžně zajišťují dostatečný průtok hydroelektrárnám. Albánský premiér Sali Berisha prohlásil, že nesmí dojít k výpadkům elektřiny, a to za každou cenu.
Polsko: „Největším neúspěchem polského předsednictví EU byla neschopnost zajistit vstup Rumunska a Bulharska do Schengenu“
Dle polského ministra zahraničí, jímž je Mikolaj Dowgielewicz, tento neúspěch zastínil všechny jiné kroky vpřed, které se podařily během polského předsednictví Evropské unii. List European Voice však píše, že právě díky Polákům se podařilo snížit počet zemí bránících vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru ze 4 na 1 – Nizozemsko. Polsko totiž přišlo s plánem zavést zrušení pasových kontrol v těchto dvou zemích zprvu pouze na letišti a až později na pozemních hranicích. Tento návrh přesvědčil například Německo, Francii a naposledy i Finsko aby s navrhovaným krokem nakonec souhlasily.
U pobřeží Nigérie došlo k ropné havárii, Shell kvůli tomu uzavřel své ropné pole
Anglo-holandská společnost Royal Shell vlastnící ropné pole Bonga, které vyprodukuje 200 000 barelů ropy denně, byla nucena své vrty uzavřít. Důvodem je únik asi 40 000 barelů ropy do moře 120 km od pobřeží Nigérie, k němuž došlo při plnění tankeru. Podle Royal Shell se únik ropy již podařilo zastavit a nyní se společnost bude plně soustředit na co nejproduktivnější řešení situace. Ropné pole Bonga tvoří přibližně 10 % měsíční ropné produkce Nigérie, která je členem organizace OPEC.