Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan oznámil politické a vojenské sankce v reakci na přijetí francouzského zákona o ilegalitě popírání arménské genocidy. Turecko již odvolalo svého velvyslance z Paříže a zrušilo všechny naplánované vzájemné politické návštěvy, stejně jako společné vojenské projekty, včetně společných cvičení. V Paříži dnes došlo také k protestům několika tisíc francouzských Turků.
Rumunska vláda přežila hlasování o důvěře
Hlasování přitom vyvolala rumunská opozice, poté, co byl zaveden nový zákon, ve kterém by se lokální a všeobecné volby měly odehrávat ve stejný den. Nedůvěru vyslovilo vládě 209 zákonodárců, což je o 25 méně, než je potřeba k jejímu svržení. Vláda argumentuje zákon faktem, že díky tomuto sjednocení voleb bude ušetřeno 20 milionů eur a dosáhne se zároveň větší volební účasti. Místní volby se původně měly konat v červnu, zatímco parlamentní v listopadu. Rumunský premiér Emil Boc prohlásil, že příští rok bude velice těžký jak interně, tak i na mezinárodní úrovni. Dle jeho názoru by dvě volební kampaně přispěly ke zpomalení růstu rumunské ekonomiky.
Poprvé zasedl nový chorvatský parlament
Nový chorvatský parlament poprvé zasedl, předsedou parlamentu se stal Boris Sprem, jeho místopředsedy pak jsou Josip Leko, Nenad Stazic a Milorad Batinic. V parlamentu má většinu středolevá koalice Kukuriku v čele se Sociálně demokratickou stranou, jejíž předseda Zoran Milanovic se stal novým chorvatským premiérem.
Společnost TEPCO donucena zvýšit cenu elektrické energie po 30 letech
Provozovatel jaderné elektrárny Fukushima Daiichi byl vzhledem k nedávné katastrofě donucen při odhalování nové firemní strategie zvýšit ceny elektrické energie pro velkoodběratele od dubna příštího roku. Přesná míra zdražení však zatím ještě není známa. Tokyo Electric Power Company bude muset v rámci kompenzací v budoucnu zaplatit částku okolo 100 miliard amerických dolarů. Plánovaná opatření mohou do firemní kasy ročně přinést zhruba dalších 6,4 miliardy dolarů, přičemž vedení společnosti zvažuje i zdražení elektřiny pro soukromé odběratele. V reakci na tyto zprávy stoupla hodnota akcií Tokyo Electric Power Company o více jak 5%.
Svržený gigant Toyota plánuje zvýšení produkce o 20%
Strategie na zotavení společnosti po výpadcích výroby v tomto roce zahrnuje plán na výrobu 8,48 milionů vozů v roce následujícím. Podle vedení Toyoty je zároveň nutné zvýšit i čtvrtletní prodejní čísla. Celá strategie je reakcí na očekávanou ztrátu pozice největší světové automobilky ve prospěch amerického koncernu General Motors. Prodeje japonské automobilky postihly kromě přírodních katastrof i častá svolávání již prodaných vozů kvůli odhaleným výrobním vadám.
Malajská vláda uvolní restrikce v otázce vlastnictví bankovních institucí v zemi zahraničními subjekty
Cílem rozšíření zahraničních investic do malajského bankovního sektoru má být snaha o podporu tamního ekonomického růstu. Kromě širší možnosti podílení se na vlastnictví stávajících malajských bank bude nyní vláda podporovat i udílení nových bankovních licencí zahraničním společnostem. V současnosti je možnost vlastnění podílu malajských komerčních bank pro zahraniční investory omezena na 30%.
Spory v čínské provincii Guangdong spějí k řešení
Podle vládní zprávy ve státních médiích jsou požadavky demonstrujících obyvatel oprávněné. Za svá pochybení byly již zbavením funkce potrestáni dva vrchní představitelé místní samosprávy, přičemž se dají očekávat i další postihy. Každoročně v Číně protestují tisíce lidí kvůli údajně protiprávním postupům při konfiskacích jejich půdy. Protesty ve vesnici Wukan však přilákaly pozornost médií kvůli jejich bouřlivé eskalaci a dlouhému trvání.
Velení armády USA přiznalo pochybení při zabití 24 pákistánských vojáků na hranici s Afghánistánem
Americké velení podle oficiální zprávy přiznává plnou zodpovědnost za celý incident, nicméně však tvrdí, že v dané chvíli selhala komunikace mezi oběma stranami a že američtí vojáci jednali v sebeobraně. Vlivem tohoto incidentu došlo k uzavření pákistánských hranic pro konvoje NATO cestující do Afghánistánu. Z pákistánské strany, která již dříve požadovala formální omluvu, zatím nepřišla žádná reakce.
Podle pákistánského premiéra bylo připravováno spiknutí za účelem svržení vlády v zemi
Premiér Yousuf Raza Gilani ve svém projevu obvinil z přípravy politického puče několik blíže nespecifikovaných představitelů armády a tajných služeb. Předseda pákistánské vlády zároveň připomněl incident s únikem informací, který donutil odstoupit pákistánského velvyslance v USA. Tyto informace obsahovaly výzvy k americké armádě, aby svojí aktivitou napomohla politickému převratu v zemi. I navzdory pokusům o svržení lidem zvolené vlády však prý bude pákistánský kabinet pokračovat v hájení zájmů obyvatel své země. V parlamentním projevu pak premiér zdůraznil, že nemůže existovat „stát ve státě“ a že by všechny instituce v zemi měly být odpovědné její vládě a parlamentu.
Rada bezpečnosti OSN odmítla srbsko-ruský návrh rezoluce, která měla vést k vyšetřování obchodu s lidskými orgány v Kosovu
Ruský návrh rezoluce předložené Radě bezpečnosti OSN o zahájení vyšetřování problematiky tzv. obchodu s lidskými orgány v Kosovu byl zamítnut. Západní státy v Radě bezpečnosti OSN se postavily proti návrhu Ruska v předložené rezoluci, vytvořené ve spolupráci se Srbskem, s tím, že žádné orgány OSN nejsou oprávněny k takovému šetření, neboť jedinou institucí k tomu příslušnou je evropská mise v Kosovu EULEX.
Čína a Japonsko chtějí jednat společně v zájmu stability situace spojené s KLDR
Čína a Japonsko se hodlají poradit o možném společném postupu v zájmu zachování stability na Korejském poloostrově po smrti vůdce Severní Korei Kim Jong-ila. Příští týden do Pekingu na dvoudenní návštěvu dorazí japonský premiér Yoshihiko Noda, aby se setkal s čínským prezidentem Chu Tin-tchao a čínským premiérem Wen Tia-pao.
Turecký velvyslanec byl odvolán z Francie
Turecko tento krok učinilo na protest poté, co francouzští poslanci schválili návrh zákona, který činí ilegálním veřejné popírání arménské genocidy z let 1915-1916. Zatímco Arméni říkají, že za oběti této genocidy padlo více jak 1.5 milionů osob, Turci tvrdí, že konečná čísla se pohybují kolem 300 tisíc osob. Ankara dále tvrdí, že mnoho Turků také padlo poté, co se Arméni vzbouřili proti Osmanské říši. Asi 20 zemí již uznalo turecké počínání v těchto letech za genocidu. Velvyslanec Tahsin Burcuoglu opustí Francii již tento pátek. Další opatření budou oznámená tureckým premiérem, jimž je Recep Tayyip Erdogan, sdělila agentura AFP.
Egyptské Muslimské bratrstvo hodlá dodržet harmonogram předání moci navržený vojenskou radou
Muslimské bratrstvo, které zatím výrazně vede v egyptských parlamentních volbách oznámilo, že vyjde vstříc předloženému harmonogramu předání moci do rukou zvoleného prezidenta, se kterým přišla Nejvyšší vojenská rada. Muslimské bratrstvo se tak rozhodlo i navzdory pětidenním nepokojům v Káhiře, neboť změna harmonogramu by podle strany vedla k chaosu.
Volby v Gabonu drtivě vyhrála vládnoucí strana PDG
Volby v Gabonu proběhly i přes výzvy opozice k bojkotu s 34% účastí. Vládnoucí strana PDG získala 113 křesel ve 120 členném parlamentu a její koaliční spojenec, PGCI, jedno křeslo. Gabonský ministr vnitra Jean Francois Ndongou oznámil, že koalice současného prezidenta Ali Bonga vyhrála zcela legálně, a to i přes bojkot opozice. Prezident Ali Bongo pak v souvislosti s tím uvedl, že se nikdy nepodařilo přesáhnout volební účast 40% a není proto žádný důvod k pochybnostem.
Končící šéf britského úřadu vlády: „Velké Británii hrozí odtržení Skotska, největší problém je pak krize eurozóny.“
Odcházející šéf úřadu vlády Velké Británie Gus O’Donnell v rozhovoru pro Daily Telegraph uvedl, že Spojené království Velké Británie a Severního Irska bude v budoucích letech čelit možnému rozpadu. Důvodem je vznik autonomního skotského parlamentu v roce 1997, který nyní ovládá strana SNP, prosazující vyhlášení referenda o odtržení Skotska, které plánuje na rok 2014 nebo 2015. Podle O’Donnella je však nadále největší hrozbou nadcházející dopad ekonomické krize a nejistý vývoj. Podle jeho názoru je ale pro Velkou Británii dobře, že nepřijala euro.
Syrská opozice volá po pomoci OSN, situaci v Sýrii označila za „genocidu“
Syrská národní rada, opoziční uskupení, požádala OSN o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti. Podle Syrské národní rady by Rada bezpečnosti OSN měla zahájit krizovou diskusi o „velké genocidě“, ke které podle syrské opozice právě dochází. Podle Syrské národní rady bylo v posledních 2 dnech zabito v provincii Idlib vládními silami 250 lidí. Informace ovšem zatím nemohou být plnohodnotně ověřeny. Do Sýrie by zatím dnes měli dorazit první zahraniční pozorovatelé dle dohody Damašku s Ligou arabských států.
Francouzští poslanci schválili návrh zákona, který činí ilegálním popírání arménské genocidy
Navzdory tureckým výtkám tak poslanci učinili nezákonným popírání, že zabíjení Arménů za 1. světové války byla genocida. Zákon získal podporu většiny hlasujících v Národním shromáždění. Na začátku příštího roku by tak měl návrh předstoupit před senát. Turecko odmítá označení „genocida“ a již upozorňovalo Francii na vážné důsledky toho, vstoupí-li návrh zákona v platnost. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé se veřejně postavil proti tomuto návrhu. Bude-li však prosazen, za veřejné popírání genocidy bude vyměřen trest roku vězení a pokuta 45.000 eur. Arméni říkají, že až 1,5 milionu lidí bylo zabito osmanskými Turky v letech 1915-16.
Standard & Poor’s snížila rating Maďarska, které se brání: „Jde o cílený útok proti eurozóně.“
Ratingová agentura Standard & Poor’s snížila úvěrový rating Maďarska do spekulativního pásma, neboť podle agentury není jasné, zda je Maďarsko schopné řešit své ekonomické problémy. Maďarská vláda se proti rozhodnutí S&P ostře ohradila. Podle maďarského ministerstva financí se Maďarsko pouze stalo obětí finančních útoků proti EU. Maďarský ministr financí György Matolcsy uvedl, že rozhodnutí agentury není založeno na reálném hodnocení maďarské ekonomiky, ale je pouze odrazem tlaku finančních vlivů, které mají zájem na oslabení eurozóny a posílení amerického dolaru.
Saúdská Arábie ukončila svůj program pomoci pro Bosnu a Hercegovinu – celkem poslala 560 milionů dolarů
Saúdská Arábie oznámila ukončení svého téměř desetiletého programu pomoci pro Bosnu a Hercegovinu. Rijád zahájil program podpory v prvním roce války v Bosně v letech 1992-95 a celkem v rámci pomoci poslal 560 milionů dolarů. Podpora byla použita především na boj s chudobou a pro rozvoj zdravotnictví, infrastruktury a kultury, řekl to saúdskoarabský velvyslanec Eid bin Mohammed al-Thaqafi. Podle něho nastal čas na ukončení pomoci a zahájení rozvoje hospodářských vztahů mezi Saúdskou Arábií a Bosnou a Hercegovinou.
EU je připravena zahájit přístupový dialog s Makedonií
Evropská komise (EK) je připravena k zahájení přístupového dialogu s Makedonií, oznámil to eurokomisař pro rozšiřování EU Štefan Füle. Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki pak řekl, že během setkání s eurokomisařem Fülem se oba shodli na nutné dynamice evropské integrace Makedonie a zachování současného tempa.
Orgány EU pokračují v přípravě nové smlouvy o fungování EU
Orgány EU si stanovily zkušební harmonogram pro dokončení jednání o nové mezistátní dohodě, která má za účel zpřísnit evropská rozpočtová pravidla. Základní znění by mělo být dokončeno k 20. lednu 2012. Cílem je, aby přetrvávající otázky byly vyřešeny na summitu 30. ledna, který zvolal prezident Evropské unie Herman Van Rompuy. Vlády teď připravují mezivládní smlouvu, která by působila mimo rozsah působnosti práva EU, protože Británie návrh na společnou fiskální unii vetovala. Nová smlouva by měla obsahovat automatické sankce za porušení pravidel i závazek vlád, aby včlenily „zlaté pravidlo“ do ústav. Toto by mělo pomoct udržet národní dluhy v rámci limitu EU- tedy 60 % hrubého domácího produktu země.
Namibie uznala název Makedonie
Oznámila to makedonská televize Kanal5. Obě země podepsaly dohodu o navázání diplomatických vztahů skrze své velvyslance při OSN. Namibie se tak stala 133. státem, který uznal název Makedonie navzdory Řecku.
Půjčka Evropské centrální banky komerčním bankám ve výši 489 miliard euro trhy neuklidnila
Poté, co se včera ECB rozhodla poskytnout komerčním bankám úvěry v celkové hodnotě 489 miliard eur, úsilí refinancování ještě nepomohlo konečnému řešení zuřící dluhové krize. Akciové trhy poklesly, když si ekonomové a finančníci uvědomili, že zatímco bezprostřední nebezpečí úvěrové krize bylo odvráceno, hrozba státních bankrotů nebyla vyřešená. Mluvčí Royal Bank of Scotland Nick Matthews řekl: „I když je tato akce velmi důležitá, aby se podařilo stabilizovat situaci a snížit finanční riziko pro banky, je nepravděpodobné, že by se stala zlomovou v této krizi, protože problémy přesahují bankovní sektor a mají jiné politické a ekonomické dimenze.“