USA schválily nový typ jaderného reaktoru pro jaderné elektrárny v Jižní Karolíně (USA) a Gruzii. Jaderná regulační komise (NRC) schválila tlakový reaktor Westinghouse APR1000, který má mít výkon 1100 megawatt. Obě elektrárny, ve kterých bude reaktor použit, jsou již ve výstavbě. NRC uvedla, že „návrh obsahuje prvky pasivní bezpečnosti, které zajistí vychladnutí reaktoru po nehodě i bez lidského zásahu.“ Dále je reaktor firmy Westinghouse konstruován podle nových pravidel kvůli teroristickým útokům z roku 2001 tak, aby odolal pádu dopravního letadla a při výpadku energie (jako k tomu došlo v jaderné elektrárně Fukushima) by měl sám ukončit probíhající reakci. To uvedl předseda NRC Gregory Jaczko.
Další selhání ruské vesmírné rakety Soyuz
Raketa Soyuz-2 selhala při transportu komunikačních satelitů na oběžnou dráhu Země a znovu vstoupila do atmosféry. Po jiném srpnovém selhání rakety třídy Soyuz byly lety prozatím jediného dopravního prostředku sloužícího ke spojení s vesmírnou stanicí ISS zastaveny na šest měsíců. Raketa Soyuz-2.1b je nejmodernější ruskou raketou této třídy, jejíž různé modifikace slouží již od šedesátých let minulého století. Otazník nyní visí nad nejbližší plánovanou misí této rakety, která je naplánována na 26. prosince a má za cíl vynést na oběžnou dráhu šest satelitů telekomunikační společnosti Goldstar provozující satelitní telefony.
V Maďarsku byla schválena další sporná legislativa, podle opozice je ohrožena demokracie
Maďarský parlament s dvoutřetinovou většinou vládnoucí strany Fidesz schválil klíčové zákony o finanční stabilitě i přes námitky EU, což by mohlo pro Maďary znamenat ohrožení jednání o nové finanční dohodě s mezinárodními věřiteli – Maďarsko se snaží zajistit dohodu s Mezinárodním měnovým fondem a EU, aby bylo zachováno financování jeho trhu v roce 2012, ovšem neoficiální rozhovory již selhaly, což mimo jiné vedlo ke snížení ratingu Maďarska u agentury S&P. Parlament také schválil volební zákon, který podle kritiků změní volební systém ve prospěch vládnoucí strany Fidesz, neboť zvýhodňuje ve volbách velké strany. Dále také změnil zákon o centrální bance, která již nebude moci samostatně vyhlašovat úrokové sazby. Nová legislativa má vstoupit v platnost 1. ledna 2012. Ostře proti je maďarská opozice, neboť se údajně jedná o narušení demokracie. Maďarská policie v souvislosti s tím krátce zadržela bývalého socialistického premiéra Ference Gyurcsány a dalších 11 poslanců, kteří protestovali u parlamentu.
Novozélandským městem Christchurch otřásla další zemětřesení
I deset měsíců po ničivých otřesech v této oblasti vyvolala poslední dvě zachvění země o síle 5,8 stupně magnitudy u tamních obyvatel značné obavy. Majetkové škody, ani počty raněných však nejsou velké. Několik tisíc obyvatel ale zůstalo vlivem výpadků proudu bez energie a na krátko muselo být uzavřeno i tamní letiště. Hlavní otřesy měly epicentrum ve stejném místě jako ničivá zemětřesení na začátku tohoto roku.
V hlavním městě Sýrie došlo k velkému bombovému útoku
Při bombovém útoku v Damašku zahynulo na místě 40 lidí a dalších 150 lidí je těžce raněno. Útok dále těžce poškodil hned dvě státní budovy. Státní syrská média obvinila z útoku teroristickou síť Al-Kaida. Útok přišel necelý den po příjezdu prvních mezinárodních pozorovatelů z Ligy arabských států a podle expertů se jedná o jasný signál, že situace v Sýrii namísto uklidnění začíná eskalovat.
Světová banka vyčlenila 5,5 miliardy dolarů na podporu rozvoje Pákistánu
Tato rozvojová pomoc bude mít za cíl snížit míru chudoby v zemi a podpořit její ekonomický růst. Většina z výše zmíněné částky bude směřovat do sektoru zdravotnictví a školství, ale nemalý podíl padne i na vývoj infrastruktury a pracovních míst. Pákistánskou ekonomiku výrazně zasáhly nedávné povodně, které připravily o domov a živobytí okolo 200 tisíc obyvatel, čímž výrazně zpomalily její růst.
Ve východní Africe hrozí smrt hladem 13 milionům lidí, USA již slíbily mimořádnou pomoc
Americký prezident Barack Obama se vyjádřil ke krizi, která se začíná probouzet ve východní Africe kvůli roku extrémního sucha. Zatímco v první polovině roku 2011 docházelo ke zvyšování cen potravin a masovým nepokojům, nyní je situace natolik vážná, že v Somálsku, Etiopii, Keni a Džibuti hrozí 13 milionům lidí smrt z hladu. Prezident USA označil krizi za „naléhavý problém“ a přislíbil okamžitou pomoc ve výši 113 milionů dolarů, celkem by se pak podle jeho slov pomoc z USA měla vyšplhat až na 870 milionů dolarů.
V severní Nigérii propukly boje mezi muslimy a bezpečnostními silami
Trvalé přestřelky vypukly mezi nigerijskými bezpečnostními silami a islámskými bojovníky na severu Nigérie ve městě Damaturu. Došlo zde i k několika výbuchům bomb. Jedná se o bojovníky islámské sekty Boko Haram, která podle nigerijské policie v posledních dnech nebezpečně zvýšila svou aktivitu. Povstání je ale podle policejního šéfa federativního státu Yobe Lawana Tanko spíše sporadické, nízkého rozsahu.
V Demokratické republice Kongo byl zahájen zásah proti opozici a samozvanému prezidentovi
Bezpečnostní síly dnes potlačily pokus opozice, aby opoziční kandidát Etienne Tshisekedi, který se prohlásil prezidentem, složil přísahu za podpory svých věrných na stadionu v Kinshase. Ihned ráno do ulic hlavního města Kinshasa, stejně jako v jiných městech po celé zemi, vjela armáda a těžce ozbrojené prezidentské gardy spolu s policií. Byly nasazeny obrněné transportéry včetně tanků a policie v nákladních vozech odvážela stovky pozatýkaných podporovatelů samozvaného prezidenta. S příznivci opozice pak byly po celý den za pomoci slzného plynu, vodních děl a speciální munice sváděny boje, k žádným vážným zraněním ale nedošlo.
V Egyptě opět vyšly do ulic tisíce lidí
Tisíce Egypťanů se shromáždilo v Káhiře a dalších městech, aby opět požadovaly konec vlády vojenské rady. Při protestech bylo zabito 17 osob, kdy proti demonstrantům zasahovala egyptská armáda.
Čína zkritizovala rozhodnutí Nejvyššího evropského soudu ohledně emisních povolenek
Peking zkritizoval rozhodnutí Nejvyššího evropského soudu o platnosti zákona, který přikazuje evropským i neevropským společnostem platit daň z emisí oxidu uhličitého vytvořeného lety do a ze 27 zemí EU. Čína tvrdí, že toto rozhodnutí by mohlo vyvolat obchodní spor, a čínské ministerstvo zahraničí vyzývá k jednání. „Čína již vyjádřila svůj postoj k EU mnohokrát – jsme proti evropskému jednostrannému nastolování režimu,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Liu Weimin. Včera se k situaci vyjádřily nesouhlasně i Spojené státy americké.
Moody’s snížila rating Slovinska na A1 s negativním výhledem
Mezinárodní ratingová agentura v noci na dnešek srazila hlavní devizový rating Slovinska o jeden stupeň. Agentura uvedla, že pokud bude třeba, aby hlavní město Lublaň poskytlo další podporu svému bankovnímu systému, automaticky tak vyvolá větší tlak na státní finance. Agentura zároveň přisoudila Slovinsku negativní výhled, proto se dá očekávat, že své hodnocení v blízké době ještě sníží. Konkurenční agentura Fitch rozhodne o novém hodnocení Slovinska až v lednu. Do té doby jej však bude pozorovat.
Moody’s potvrdila hodnocení Rakouska – zůstává AAA
Rakousku tak zůstal nejvyšší rating se stabilním výhledem, ratingová agentura však upozornila, že dluhová krize představuje úvěrové riziko pro Rakousko jako i pro jiné státy eurozóny, čímž byl vyvinut tlak na místní politiky, aby začali jednat. Moody’s, která tento měsíc řekla, že bude zkoumat hodnocení ze všech 27 členských států EU v prvním čtvrtletí příštího roku, zopakovala obavy jiných konkurenčních ratingových agentur. Ratingová agentura dále upozornila na riziko, které představuje poměrně velký rakouský bankovní sektor a jeho působení ve střední a východní Evropy.
Turecká spolupráce s Evropskou unii je ohrožená důsledkem francouzského zákonu o genocidě
Turecko už několik dnů hrozilo sankcemi, pokud francouzští poslanci schválí zákon, který činí ilegálním veřejné popírání arménské genocidy. Turecký ministr pro Evropskou unii Egemen Bagis teď hrozí bojkotem francouzského zboží. „Turecký národ je emocionální a dokáže reagovat. Turci si mohou vybírat v jakých obchodech budou nakupovat,“ řekl ve svém prohlášení. Ve Francii dnes žije půl milionu Arménu, kteří dle polského listu Gazeta Wyborcza, mají mnohem silnější lobbisty než francouzští Turci. Francouzští komentátoři připomínají, že Evropská unie, jejíž vztah s Tureckem je nyní ohrožen, zemi potřebuje ve strategických rozhovorech se syrským diktátorem a ke kontrole íránského rozvoje jaderného programu. Proti novému zákonu se vyhradili i historici, kteří tvrdí, že tímto způsobem je jim znemožněno pátrat po historické pravdě. Turecko, které se snaží stát členem EU již více jak 60 let, ztratilo naděje na vstup. Především Francouzi a Němci totiž s tímto krokem nesouhlasí. Dle tureckého velvyslance Candana Azera se turecko-francouzské vztahy zhoršily poté, co se francouzským prezidentem stal Nikolas Sarkozy, který dává jasně najevo své stanovisko nesouhlasu s tureckým vstupem do EU.
Česká republika hostí zástupce 42 zemí na pohřbu bývalého prezidenta Václava Havla
V hlavním městě České republiky, Praze, se na státním pohřbu zesnulého bývalého prezidenta Václava Havla sejdou zástupci 42 zemí celého světa – Albánie, Arménie, Belgie, Bulharska, Černé Hory, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Gruzie, Chorvatska, Irska, Islandu, Izraele, Japonska, Jordánska, Kanady, Kosova, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Makedonie, Moldavska, Německa, Nizozemí, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Ukrajiny, USA a Velké Británie. Dále také zástupce Řádu maltézských rytířů, papežský nuncius jako zástupce Vatikánu a představitelé Evropského parlamentu (EP), Evropské komise (EC) a Severoatlantické aliance (NATO).
Bulharské ministerstvo spravedlnosti zaznamenalo obměnu složení
Novou ministryní se stala Diana Kovacheva, která ve funkci nahradila budoucí bulharskou viceprezidentku Margaritu Popovou. Margarita Popova je členkou středopravé strany GERB a před svým působením na bulharském ministerstvu spravedlnosti stála v čele tamní větve Transparency International. Nové složení nastane i v řadách náměstků nové ministryně.
Mexiko investovalo do infrastruktury přes 4,5 milionů eur
Investice se týkaly hlavně výstavby letišť, železničních drah a přístavů. To proto, aby země umožnila turistům pohodlnější dopravu po zemi. Turismus je velmi významnou složkou ekonomiky Mexika – tvoří až 9% HDP a zaměstnává okolo 7,5 milionů lidí. Mexiko je 10. nejnavštěvovanější zemí světa. V kontextu Latinské Ameriky má nejlepší síť služeb pro návštěvníky.
Chilské studentské hnutí bude pokračovat i v roce 2012
Nově zvolený prezident Studentské federace Univerzity v Chile Gabriel Boric oznámil, že studentské hnutí bude pokračovat i v roce 2012. To prohlásil v hlavním sídle Univerzity v Chile, kterou studenti po 7 měsíců okupovali, aby dosáhli změn ve školském systému země. Studenti přestali s obsazováním univerzity. Učinili tak proto, že hledají nové a efektivnější metody boje. Stále je ale obsazeno okolo 70 středních škol, převážně na jihu země.
Bolívie chce získat asijské „know-how“ pro boj s narkoprůmyslem
Bolívie rozešle své delegáty do několika asijských zemí za účelem získání metod, které by zemi pomohly v boji proti drogovému průmyslu. Delegace se budou skládat z úředníků ministerstva vnitra a ministersva obrany. Doplní je i několik právníků. Země má velký zájem o vrtulníky, radary a sestřelovací letouny. Proto prezident země prosazuje ustanovení zákona o sestřelovacích letounech. Jeho návrh byl podpořen senátem i poslaneckou sněmovnou země. Bolívie je dlouhodobě jedním z hlavních producentů kokainu na světě.
Latinská Amerika potřebuje integraci k rychlejšímu rozvoji
Podle prezidenta Venezuely Huga Cháveze je integrace a vzájemné doplňování cestou k rychlejšímu rozvoji Latinské Ameriky. Jako příklad uvádí nerovnoměrné rozložení nerostných zdrojů a průmyslu na celém kontinentu. Díky integraci by obchod se surovinami pracoval efektivněji. Podle prezidenta by země Latinské Ameriky mohl pojit např. petrochemický sektor, který by posílil průmysl celého kontinentu. Za hlavního spojence Venezuely prezident považuje Kubu. Tento ostrovní stát poskytl Venezuele nemalou ekonomickou a sociální pomoc.
Byl odhalen paraguaysko-mexický obchod s lidmi
Paraguyské úřady potvrdily vyšetřování obchodu s lidmi. Jedná se o síť zločinců, která převážela paraguayské dívky do mexického města Puebla. Zločinci lákali oběti na údajné zakázky v modelingu. Místo toho je čekal dlouhý převoz do Mexika, kde byly často zneužívány. V listopadu letošního roku bylo zachráněno 14 dívek. Od roku 2004 bylo zaznamenáno 180 podobných případů. Nejčastěji v Argentině, Mexiku a v Chile. Zatím bylo odsouzeno 18 rekrutů.
Írán blokuje britskou internetovou stránku ministerstva zahraničí
Teherán tak zamítl přístup ke stránce britského velvyslanectví v Íránu. Tato stránka by údajně měla být od dneška připsaná na seznam cenzurovaných internetových zdrojů. Tento krok upevnil napětí mezi Velkou Británii a Íránem poté, co Íránci zaútočili na britské velvyslanectví ve své zemi. Britský ministr zahraničí William Hague řekl, že blokování webových stránek je „kontraproduktivní“. Varoval, že Británie bude pokračovat v jednání s íránským lidem, „a to i prostřednictvím internetu.“
Italský senát schválil úsporný balíček premiéra Montiho v hodnotě 39 miliard dolarů
Ve čtvrtek proběhlo v italském senátu hlasování o důvěře, kterou vyhrála vláda premiéra Montiho. Získala tak podporu pro svůj úsporný balíček v hodnotě 39 miliard dolarů. Tento plán má za cíl zachránit italskou ekonomiku, oživit důvěru trhů a udělat novou penzijní reformu. Proti těmto krokům se přitom ohradila spousta italských politiků.