Během období dvou generací tato hodnota vzrostla o více než 60%. Podle studie Australian National University je tento problém způsoben nedostatkem pobytu studentů na denním světle. To souvisí s dobou studia a životními návyky dětí. Studie také upozornila, že každý pátý krátkozraký student čelí hrozbě těžkého zrakového postižení až slepotě. Pro porovnání, ve Velké Británii se poměr krátkozrakých studentů pohybuje na úrovni 20 až 30%. Podle agentury BBC přinesla australská studie klíčové poznatky, které mohou pomoci řešení této problematiky. Do současné doby byla totiž uváděna jako hlavní příčina vysoké míry krátkozrakosti genetická odlišnost asijské populace.
Americký ministr obrany varoval, že skandály amerických vojáků ohrožují úspěch mise v Afghánistánu
Americký ministr obrany Leon Panetta během svého proslovu k americkým vojákům připomněl incident s fotografiemi, na kterých pózují američtí vojáci s mrtvými těly zabitých povstalců. Upozornil, že podobné incidenty mohou povzbudit povstalce k vyšší aktivitě a vedou tak k přímému ohrožení americké mise v Afghánistánu. Podobné obavy vyjádřili i velitel amerických jednotek v Afghánistánu generál John R. Allen a další američtí velitelé.
Čínský disident pravděpodobně získá vízum pro cestu do USA
Čínský disident a aktivista za lidská práva Chen Guangcheng, který získal azyl na americké ambasádě v Číně, se rozhodl opustit Čínu a emigrovat do Spojených států amerických. Čínské ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že Chen Guangcheng může opustit Čínu stejně jako jakýkoli jiný občan. Chen Guangcheng získal místo na univerzitě v New Yorku. Tento incident způsobil diplomatickou roztržku mezi Spojenými státy americkými a Čínou.
Britský premiér David Cameron uvítal znovuzvolení Borise Johnsona londýnským starostou
Pří příležitosti složení přísahy na radnici města uvedl znovuzvolený starosta Londýna, že děkuje voličům za hlasy v místních volbách a za to, že mu udělili druhý mandát. Britský premiér David Cameron uvedl, že konzervativní kandidát měl „velmi silnou kampaň“, a „nyní záleží na tom, aby pracoval pro dobro Londýna“.
Rzeczpospolita: „Polská imigrační politika je selháním“
Polský list Rzeczpospolita uvádí, že Polsko není schopno zaplnit demografickou mezeru kulturně blízkými cizinci z východu ani lidmi polského původu. Polští ekonomové a demografové přitom upozorňují, že bez imigrantů se již za pár let prohloubí krize důchodového systému a nedostatek pracovních sil. Dle profesorky Krystyny Iglické, odbornice v oblasti migrace, v roce 2050, ubude 6 milionů polských občanů a dojde ke zvýšení průměrného věku. Dle její názoru nelze bojovat proti tomuto trendu jen pro-rodinnou politikou. Dle listu provádí dlouhodobou pro-imigrační politiku Austrálie, Švédsko a USA. Z polského vládního programu „Návrat“, který byl určen k přilákání polských emigrantů, naopak nezbylo nic.
V neděli proběhnou parlamentní volby v Arménii
Dle některých analytiků by měly tyto volby mít silný dopad na další směřování země, neboť vláda přislíbila, že tyto volby budou „nejčistšími“, jaké se kdy v zemi konaly. Lze tak chápat, že výsledek bude důležitým předpokladem pro další podporu Západu této zemi. Většina dosud konaných voleb v zemi totiž sklidila mezinárodní kritiku. Dle analytiků je osud současné koaliční vlády v čele s Tigranem Sargsyanem, členem vládnoucí Arménské republikánské strany (RPA), nejasný. Druhý největší člen koalice, Prosperující Arménie, by nyní mohla přilákat voliče z RPA, strany, která v současné době drží většinu v parlamentu a je schopna přijímat zákony sama. Třetí koaliční strana, Země zákona, by dle některých odhadů ve volbách nemusela získat potřebných 5% hlasů pro vstup do parlamentu.
Rada bezpečnosti OSN vedla debatu o terorismu
Ve svém projevu na debatě Rady bezpečnosti OSN o terorismu uvedl německý ministr zahraničí Guido Westerwelle: „Internet je stále více zneužíván pro podněcování teroristických skupin a nábor nových členů.“ Vyzval tak k mezinárodnímu úsilí o vymýcení „virtuální“ úkrytů pro teroristy, které ti využívají k plánování útoků. Zdůraznil případ v Německu, kde extremistická skupina použila internet „bez povšimnutí po mnoho let“ a plánovala zde útoky a nábor sympatizantů. Tato neonacistická buňka, obviněná z vražd osmi lidí tureckého původu, jednoho Řeka a policistky, byla odkryta v loňském roce. „Stanovení účinných opatření, při současném zajištění plného dodržování základních svobod, je výzvou pro nás pro všechny.“ uvedl německý ministr. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon následně vyzval Radu bezpečnosti, aby schválila vytvoření koordinátora OSN pro boj proti terorismu. Tento krok podpořily USA,Velká Británie, Francie, Indie a dalších 15 zemí. Rada na závěr vyjádřila obavy z rostoucích vazeb „mezi terorismem a mezinárodním organizovaným zločinem.“
Řecko se připravuje na nedělní parlamentní volby
V pátek v Řecku skončila předvolební kampaň. Dle některých analytiků jsou nedělní parlamentní volby zásadní, protože rozhodnou o místě země v eurozóně a budoucnosti evropské dluhové krize. Analytici předpokládají, že volby „potrestají“ hlavní řecké politické strany, především kvůli pátému roku hospodářské recese a dvěma rokům drastických škrtů. Bylo zaznamenáno téměř 10 milionů registrovaných voličů, kteří rozhodnou o nové vládě. Ta bude muset i nadále pokračovat v klíčových reformách, na kterých se Řecko dohodlo s EU a MMF.
Turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu znova podpořil vstup Bosny a Hercegoviny do NATO
Turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu řekl, že jeho země udělá vše proto, aby Bosna a Hercegovina přistoupila do NATO v co nejkratším čase. Dále uvedl, že na poslední schůzi ministrů zahraničí NATO v Bruselu byla zemi přislíbená multi-národní podpora, která zahrnovala Bulharsko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko a další země regionu. Ministr tak hovořil během první cesty do Bosny a Hercegoviny od vytvoření zdejší nové vlády. Na otázku ohledně všeobecných voleb v Srbsku, které se budou konat již tuto neděli, 6. května, uvedl, že Srbsko je klíčovou zemí v regionu, která může přispět k jeho stabilizaci.
Rosněfť může získat dalšího strategického partnera pro dobývání ropných nalezišť v arktickém šelfu
Norská ropná a plynárenská společnost Statoil se stane dalším strategickým partnerem Rosněfti pro dobývání ropných nalezišť v ruské části arktického šelfu. Informovala o tom agentura Reuters, podle jejíchž zdrojů by společnosti mohly podepsat dohodu již tuto sobotu nebo v nejbližších dnech. Statoil získá ve společném podniku s Rosněftí standardní podíl 33,4%, Norové ponesou náklady na průzkum v první fázi. Rosněfť bude na oplátku zapojena do projektů Statoilu. Rosněfť již v minulých týdnech uzavřela podobné dohody s italskou společností Eni a americkou ExxonMobil. Ruský premiér a nově zvolený prezident Vladimir Putin během slavnostního podpisu smluv zdůraznil, že pro projekty na dobývání šelfových nalezišť budou zavedena daňová zvýhodnění.
Tisíce Albánců protestovaly proti makedonské policejní operaci „Netvor“
Tisíce Albánců ve Skopji protestovaly proti makedonskému policejnímu zásahu, při němž bylo zatčeno 20 Albánců, kteří byli obvinění z vazeb s teroristy. Demonstranti se shromáždili u Nejvyššího soudu, kde se koná proces proti obviněným osobám. Došlo ke skandování hesel jako: „Albánci nejsou islámští radikálové“ a protestující vyjádřili obavy z nedávného vývoje v zemi. Demonstranti dále skandovali hesla proti makedonskému premiérovi Nikolovi Gruevskému a vysokým policejním představitelům.
Velitel KFOR generál Erhard Drews: „KFOR zůstává neutrální“
Generál Drews toto zmínil během návštěvy Prištiny, kde uvedl, že mezinárodní mírové síly zůstanou neutrální, pokud jde o konání srbských voleb na území Kosova. „KFOR bude zajišťovat pomoc pouze v případě potřeby, ale jeho vojáci budou připraveni k zajištění bezpečnosti na celém území Kosova,“ podotkl. Drews také uvedl, že KFOR nebude překážkou v konání srbských prezidentských a parlamentních voleb v Kosovu. Největší odpovědnost za situaci ponese kosovská policie.
Ruská vláda bude v průběhu olympiády v Sochi regulovat ceny vstupenek a ubytování
V reakci na požadavky Mezinárodního olympijského výboru zavede ruská vláda státní regulaci cen vstupenek a ubytování během Zimní olympiády v jihoruském letovisku Sochi v roce 2014. Prostřednictvím výběrového řízení bude rovněž omezen počet subjektů, které dostanou povolení k prodeji lístku.
Bulharsko chce provést decentralizaci po vzoru Švýcarska
Bulharsko započíná proces decentralizace a chce se inspirovat švýcarským vzorem. Oznámil o tom bulharský prezident Rosen Plevneliev po čtvrteční schůzce s Hansem Altherrem, předsedou Spolkové rady Švýcarska. Bulharský prezident během schůzky rovněž poděkoval za švýcarskou rozvojovou pomoc poskytnutou Bulharsku v rámci podpory Švýcarska novým členským státům EU a vyjádřil naději, že Bulharsko a Švýcarsko v brzké době uzavřou vzájemnou dohodu, která zamezí dvojímu zdanění.
V Rusku proběhnou masové demonstrace v předvečer inaugurace prezidenta Vladimira Putina
V neděli proběhnou v Moskvě dvě masové politické akce: opozice se chystá uspořádat tzv. „Pochod milionů“, svou akci připravují také příznivci současné vlády. Opozice začala tuto akci připravovat ihned poté, co Ústřední volební komise oznámila vítězství Vladimira Putina v prezidentských volbách. Opozice tvrdí, že vzhledem k rozsáhlým volebním podvodům před, během a po skončení volebního hlasování jsou výsledky voleb nelegitimní.
Podle žebříčku agentury Bloomberg jsou 4 z 10 nejsilnějších bank na světě v Kanadě
V porovnání s bankami ve Spojených státech jsou kanadské banky konzervativnější a je u nich těžší získat půjčku. Kanadský bankovní systém jako celek je také mnohem více regulovaný. Žebříček byl vytvořen na základě struktury aktiv, nákladů, vkladů či kapitálové přiměřenosti. Nejvýše se z amerických bank v žebříčku umístila JPMorgan Chase na třináctém místě.
Společnost Facebook oznámila cenové rozpětí svých akcií na 28 až 35 amerických dolarů za kus
Hodnota společnosti by tak po vstupu na trh mohla dosáhnout až na 95 miliard amerických dolarů, na samotném prodeji by pak společnost mohla vydělat téměř 12 miliard USD. Analytici před oznámení cen odhadovali celkovou hodnotu společnosti přes 100 miliard USD a rozpětí od 30 do 40 USD za akcii. Vstup akcií společnosti Facebook na akciový trh Nasdaq, který by se měl uskutečnit 18. května tohoto roku je jednou z nejočekávanějších událostí ve finančním sektoru v tomto roce.
Republikán N. Gingrich odstoupil z boje o prezidentské křeslo ve Spojených státech
Po svém odstoupení veřejně podpořil nynějšího lídra M. Romneyho, kterému tak zůstává v souboji o oficiální republikánskou nominaci jediný protikandidát, kterým je Ron Paul. Ten by podle svých vyjádření měl setrvat až do oficiálního nominačního sjezdu republikánů v srpnu tohoto roku, jeho šance se však vzhledem k prozatímním celkovým výsledkům pohybují již pouze v teoretické rovině.
Najímání nových pracovních sil během dubna ve Spojených státech zpomalilo
Zaměstnavatelé přidali v dubnu 115 000 nových pracovních míst, toto číslo však silně zaostává za předchozími očekáváními ekonomů. Míra nezaměstnanosti se přesto snížila na tříleté minimum, když dosáhla 8,1%. Jedná se o třetí měsíc v řadě, kdy dochází ke zpomalování růstu nových pracovních pozic, část analytiků a ekonomů se proto obává, že dochází k celkovému zpomalení ekonomiky USA.
Haitský senát schválil kandidáta Laurence Lamotheho jako nového premiéra
Po měsíci posuzování schválil haitský senát dosavadního ministra zahraničí Laurence Lamotheho za nového premiéra země. Na postu tak nahradil bývalého premiéra Garryho Conille, který na konci února rezignoval.
Venezuela navrhuje, aby země Latinské Ameriky a Karibiku vytvořily vlastní komisi pro lidská práva
Po té, co prezident Hugo Chávez požádal radu státu o vystoupení z Inter-americké komise pro lidská práva (IAHRC), ministr zahraničních věcí Venezuely Nicolás Maduro navrhl, aby země Latinské Ameriky a Karibiku založily vlastní komisi pro ochranu lidských práv. Podle ministra by měla být komise vytvořena pod hlavičkou organizace UNASUR nebo CELAC. Návrh ministr Maduro předložil právě na summitu Unie jihoamerických národů (UNASUR) v kolumbijském městě Cartagena de las Indias.
Argentinská poslanecká sněmovna odhlasovala schválení zákona o znárodnění ropné společnosti YPF
Od středy jednala argentinská poslanecká sněmovna o schválení zákona o znárodnění ropné společnosti YPF a o její dceřiné společnosti YPF Gas. Podle předpokladů byl zákon schválen. Nyní jej musí podepsat pouze prezidentka země Cristina Fernández de Kirchner, která minulý měsíc znárodnění společnosti oznámila. Tento krok zesílil napětí mezi Argentinou a Španělskem, jehož společnost Repsol kontrolovala 51% YPF. Španělsko již na znárodnění reagovalo zastavením dodávky argentinského bioetanolu a sóji.
Prezident Obama přizval čtyři africké představitele k jednání G8
Americký prezident Barack Obama pozval beninského prezidenta Yayi Boni, etiopského premiéra Meles Zenawi, ghanského prezidenta Johna Millse a tanzanského prezidenta Jakaya Kikwete k jednání G8 v Camp David, které se bude konat 19. a 20 května. Na programu summitu bude otázka bezpečnosti potravin v Africe. Podle OSN se sice index cen potravin v dubnu mírně snížil, stále ale zůstává relativně vysoký.