Evropská policie zatkla více než 100 lidí v 10 zemích, což se označuje za největší zásah na pašeráctví imigrantů v celé historii Evropské unie. Překupníci, kteří se specializují na převážení imigrantů ze Blízkého východu, zejména pak z Libye, Sýrie a Iráku do Evropy. Policie v Maďarsku uvedla, že pašeráci pocházejí z Kosova a mají spojení s tureckým podsvětím. Za osobu si účtovali i několik tisíc dolarů a imigranti, včetně dětí, byli převáženi ve stísněných prostorech turistických autobusů, nákladních automobilů nebo lodích. Více než 1200 policistů z 12 zemí se zúčastnilo razie na 117 místech, kterou plánovali rok a půl a díky ní významně narušili hlavní organizaci.
Archiv štítku: policie
V Mexiku byla odstraněna kontroverzní socha vůdce z Ázerbájdžánu
Zástupci hlavního města Mexika brzy ráno v sobotu odstranili sochu představitele z Ázerbájdžánu vyvolávající kontroverzní reakce. Kam bude socha přemístěna, není zatím zcela jasné. Na přesunu se dohodla mexická vláda a velvyslanectví Ázerbájdžánu. Socha vůdce byla umístěna v parku poté, co vláda asijské země přispěla na jeho rekonstrukci. Nicméně občané městské části proti soše začali protestovat, když se dozvěděli, že politik Aliye byl v mezinárodních kruzích označen za bývalého generála tajné ruské policie, který více než 30 let vládl tvrdou rukou v Ázerbájdžánu.
V Bahrajnu propukly protesty
Stovky mladých demonstrantů vyšly do ulic hlavního bahrajnského města Manama. K protestům vyzvala bahrajnská opozice i přesto, že nedávno souhlasila se zahájením dialogu s vládou ohledně ukončení nepokojů v zemi. Khalil al-Marzook, mluvčí hlavní opoziční strany al Wefaq, uvedl, že „souhlas k dialogu neznamenal, že zastavíme své protesty“. Bahrajnské ministerstvo vnitra dříve odmítlo vydat opozici povolení k demonstracím a varovalo, že „účast v shromáždění je nezákonná a proti narušitelům bude zakročeno“. Policie následně skutečně zahradila hlavní silnice v Manamě a proti davu použila slzný plyn. Nepokoje v Bahrajnu trvají od 14. února 2011, kdy byla první poklidná demonstrace v Manamě rozehnána policií.
Do Alžíru přijeli kanadští vyšetřovatelé
V souvislosti v únosem v Alžírsku se alžírská ambasáda v kanadské Ottawě usnesla na nutné účasti kanadské federální policie v zasažené zemi. Na zločinu, při kterém zemřelo téměř 50 lidí, se podíleli také 2 občané Kanady. Oba, ač arabského původu, byli vlastníky kanadského cestovního pasu. Samotná Kanada o důsledné vyšetření celé akce usiluje, neboť chce nadále zůstat v dobrých obchodně-ekonomických vztazích se Spojenými státy americkými. Ti se podílejí na „pozitivním“ HDP Kanady. „Důležitý je obraz muslimské komunity v severoamerickém státě, objasnění situace je pro nás prioritou,“ vyjádřil se Miloud Chennoufi z univerzity mezinárodních vztahů v Torontu.
Francouzská policie zatkla podezřelého ze zabití kurdských aktivistek
Francouzská policie zatkla muže, který má mít souvislost se zabitím tří kurdských aktivistek Paříži. Podezřelým je 30letý Omer Guney s tureckou státní příslušností. Státní zástupce oznámil, že muž je již dva roky členem nacionalistické Strany kurdských pracujících (PKK), jejíž zakladatelkou je jedna z jeho obětí. Útok podle analytiků přišel v době, kdy Turecko se s kurdskou menšinou snaží o mírové vyjednávání, úspěšnost jednání by smrt 3 kurdských aktivistek mohla poškodit. Minulý týden tisíce lidí vyšly do ulic v kurdském městě Diyarbakir, aby uctili památku zesnulých aktivistek.
Mexická policie zachránila 39 imigrantů
Mexická policie potvrdila, že v sobotu osvobodila 39 imigrantů, kteří byli v zajetí zločineckých skupin obchodujících s lidmi. Oběti pocházejí z Hondurasu, Salvadoru a Guatemaly. Únosci je drželi v regionech v blízkosti hranic se Spojenými státy americkými. Během osvobozovací akce byl zadržen jeden Mexičan podezřelý z trestné činnosti únosů a obchodu s lidmi. Migranti, kteří se chtějí dostat přes mexické území do Spojených států amerických, se stále častěji stávají oběti útoků silných drogových kartelů, které mezi svoje činnosti taky zahrnují únosy a následný obchod s lidmi.
České věznice opustí více než 7 tisíc vězňů
Poté, co prezident Václav Klaus ve svém novoročním projevu vyhlásil částečnou amnestii, se podle ministerstva spravedlnosti na svobodu dostane odhadem 7416 vězňů. Amnestie se týká zejména lidí odsouzených na 1 rok a méně. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka se jedná především o pachatele odsouzené za maření úředního rozhodnutí, či drobné krádeže. Amnestie dále zahrnuje lidi vykonávající obecně prospěšné práce a odsouzené k domácímu vězení. V současné době již soudy studují spisy desítky vězňů. Na hromadné propouštění vězňů se v některých krajích preventivně přichystala i policie. Také ministerstvo práce již informovalo příslušné úřady o tom, jak mají postupovat v případě žádosti o vyplácení dávek. Z řad politiků a odborné veřejnosti se objevila kritika ohledně amnestie, zejména kvůli tomu, že může ospravedlňovat některé závažné činy týkající se například tunelování.