Prezident Srí Lanky Mahinda Rajapaksa v pondělí vyloučil udělení širší autonomie pro tamilský etnický stát ležící na jihu země navzdory dlouholetému vyjednávání. V rámci svého projevu v Trincomalee prezident prohlásil, že jakékoli vměšování cizích států je nežádoucí. Podle něj není zapotřebí vytvářet autonomní správu na etnickém základě. Prohlášení je nicméně v rozporu se třináctým dodatkem ústavy Srí Lanky i se sliby prezidenta. V pondělním společném prohlášení upozornily Iniciativa pro lidská práva v zemích bývalého Commonwealthu a Kampaň za mír a spravedlnost na Srí Lance generálního tajemníka OSN Ban Ki- moona na zhoršující se stav demokracie, lidských práv a právního státu na Srí Lance.
Archiv rubriky: NYT
Čína by mohla přistoupit k liberalizaci režimu
Současná čínská ústava byla ratifikována v roce 1982, přesto však mnohé její principy fungují pouze teoreticky. Změnu může přinést nové vedení Čínské komunistické strany. V listopadu loňského roku se generálním tajemníkem stal Xi Jinping a z několika jeho projevů je patrné, že by se strana nemusela bránit částečné liberalizaci režimu. To dodává naděje reformistům a intelektuálům, kteří by v zemi rádi viděli stranicky kontrolovaný systém. Generální tajemník Xi Jinping v jednom svém prohlášení, které podporuje tyto domněnky, poukázal na „nutnost vyhnout se osudové chybě Sovětského svazu“ a „spoutat moc“. Podle analytiků je možnost na změnu reálná.
Bývalý premiér Berlusconi může být stíhán za obranu fašismu, chválil Mussoliniho
Bývalý premiér Silvio Berlusconi, jehož konzervativní strana Forza Italia (FI) je ve voličských průzkumech na 2 místě, chválil fašistického diktátora Benito Mussoliniho za dobré vůdcovství navzdory odpovědnosti za antižidovské zákony. To vzbudilo ohromnou vlnu pobouření, slova totiž expremiér pronesl v den Mezinárodní památky obětí holocaustu a zločinům proti lidskosti na slavnostním ceremoniálu v Miláně. Bývalý premiér Berlusconi obhajoval Mussoliniho spojení s Hitlerem, protože diktátor se prý domníval, že bude výhodnější být na straně, kterou považoval za vítěznou, než se postavit proti hitlerovskému Německu. Italské zákony zakazují obranu fašismu a kandidát místních voleb Gianfranco Mascia slíbil, že předloží stížnost směřující ke stíhání bývalého premiéra Berlusconiho.
S příchodem afrických jednotek do Mali by se měla Francie začít stahovat
Francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius naléhá na africké vůdce, aby co nejdříve stanuli v čele multilaterální armády intervenující v Mali. Ministr zahraničí na summitu v Abidjanu vyzval k urychlení zapojení západoafrických jednotek v Mali, nicméně připustil, že samotné nasazení jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) může trvat i několik týdnu. Rusko, které stálo zpočátku na okraji konfliktu, nyní podle ministra pomáhá dopravit vojáky a vybavení do Mali. Rada bezpečnosti OSN požaduje, aby poté, co bude situace v zemi stabilizována, se Francie z Mali stáhla a v boji pokračovali jen afričtí vojáci.
Italská vláda uzavřela konzulát v Libyi kvůli atentátu na jejich diplomata
Italská vláda uzavřela svůj konzulát v Benghází v Libyi, když italské ministerstvo zahraničí vyjádřilo pochybnosti o bezpečnosti v zemi. Italského diplomata Guido De Sanctis se ozbrojenci pokusili přepadnout a několikrát vystřelili na jeho auto projíždějící městem Benghází. Libye, bývalá italská kolonie, je významným italským i evropským spojencem. Obchodní vztahy byly velmi silně za vlády vůdce Kaddafiho, podnikatelé by vztahy rádi udrželi. Minulý týden navštívil tuniský prezident Mohamed Magariaf Tunisko, kde se setkal se zástupci obchodní sféry a premiérem Ali Zeidanem.
Islandská vláda pozastavila jednání o vstupu do EU
Island pozastavil do určité míry jednání o vstupu do EU, které začalo, když se země roku 2008 dostala do ekonomické krize kvůli zhroucení bankovního sektoru. Oznámení učinila vládní koalice, kterou tvoří Sociálně demokratická aliance (SDA) a Levicoví zelení (LG). Kvůli nadcházejícím parlamentním volbám v dubnu, čelí koalice tvrdé konkurenci stran, které jsou skeptické vůči členství v EU. Islandská vláda uvedla, že během následujícího parlamentního období nepovedou jednání o přistoupení do EU, která by vedla k podepsání smlouvy. Vláda také naznačila, že existují jisté překážky v ekonomických dohodách, jako jsou například dohody o rybolovu a zemědělství. V prohlášení Evropské komise zaznělo, že záměr islandské vlády bere na vědomí, ale i nadále je komise přesvědčena o tom, že přistoupení Islandu je vzájemně výhodné.
V Athénách proběhl útok na kancelář strany předsedy vlády Antonise Samarase
V pondělí ráno bylo vypáleno několik střel na athénskou kancelář řecké konzervativní strany Nová demokracie (ND), která stojí v čele koaliční vlády. Útoky si nevyžádaly žádná zranění, nicméně se zvýšila intenzita politického násilí v zemi. Policie potvrdila, že útoky jsou spojeny se sérií bombových útoků zaměřených na média a politické cíle v posledních dnech. Podle opoziční strany Syriza vládní strana přispívá k vytvoření v zemi „klimatu občanské války“, podle posledních průzkumů veřejného mínění se zvyšují sympatie občanů k levici. Řecko musí snížit své výdaje a zavést reformy, pokud chce získat další financí pomoc od mezinárodního společenství.
Rusko vyjádřilo podporu vyslanci OSN v Sýrii, přesto odstoupení prezidenta Assada nežádá
V pátek proběhla v Ženevě schůzka mezi náměstkem ministerstva zahraničí USA William Burnusem, náměstkem ministra zahraničí Ruska Mikhail Bogdanovem a vyslancem OSN a Arabské ligy v Sýrii Lakhdar Brahimim. Ruský zástupce Bogdanov na ní vyjádřil „neutuchající podporu“ misi vyslance OSN. Strany se ale neshodnou na postoji vůči syrskému prezidentovi Assadovi, jehož odstoupení vidí USA, evropské státy i Arabská liga jako podmínku k ukončení konfliktu v Sýrii. Rusko je spolu s Čínou nejsilnějším mezinárodním spojencem syrského prezidenta a odmítá jakýkoli vnější tlak na jeho odstoupení. „Otázka syrské budoucnosti musí být rozhodnuta Syřany samotnými, bez zásahu z vnějšku a bez zavádění jakýchkoli předpřipravených scénářů vývoje,“ uvedl již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Egyptští islamisté vybrali nového předsedu
Největší egyptská ultrakonzervativní strana Al Nour si zvolila nového předsedu poté, co se předchozí lídr od strany oddělil a založil si vlastní platformu. Novým předsedou strany Al Nour se stal duchovní Younis Makhyoun. Ke změně ve vedení došlo dva měsíce před očekávanými parlamentními volbami, které má svolat egyptský prezident Mohammed Mursí. Nový předseda Makhyoun prohlásil, že cílem strany bude „očistit zákony od všeho, co odporuje islámskému právu Šaría.“ Předseda Makhyoun byl také členem zákonodárného shromáždění, které vytvořilo novou egyptskou ústavu, kritizovanou za nedostatečnou ochranu lidských práv.
V New Yorku naboural trajekt do mola, nehoda způsobila 60 zraněných
Chvíli před středeční devátou hodinou ranní amerického času narazil trajekt společnosti Sea Streak Ferry do mola na Manhattanu. Nehoda způsobila téměř 60 zraněných, přičemž 2 lidé jsou zraněni těžce. Příčina nehody není podle zasahujících hasičů zatím známá. Trajekt směřující z New Jersey narazil do mola při zajíždění do doku v rychlosti zhruba 17 – 25 kilometrů za hodinu. V době nárazu bylo na palubě trajektu 326 cestujících a 5 členů posádky.
Teherán trápí znečištěné ovzduší
Téměř týden už úřady v íránském Teheránu a v dalších velkých městech vyzývají obyvatele, aby zůstávali doma a vyhýbali se oblastem v centrech měst. Každý rok v zimních měsících sužuje Teherán znečištěné ovzduší, způsobené výfukovými plyny a emisemi z továren. Ve zprávě Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2011, se 3 íránská města umístila mezi 10 nejvíce znečištěnými městy světa. Kvalita ovzduší v Teheránu je tak podle zprávy WHO ještě horší, než např. v Mexico City nebo Šanghaji. Situace se rapidně zhoršila od roku 2010, kdy začaly platit sankce USA na dovoz benzínu do Íránu. Írán výpadek dovozu nahradil vlastní výrobou benzínu, jehož spalování však způsobuje mnohem větší znečištění ovzduší. Íránské úřady však spojitost mezi výrobou vlastního benzínu a nárůstem znečištění popírají.
Gabrielle Giffordsová zahájila kampaň proti americké zbrojní lobby
Demokratka Gabrielle Giffordsová, která před 2 lety přežila ozbrojený útok v obchodním centru, během kterého zahynulo 6 lidí a sama byla střelena do hlavy, vytáhla do boje proti silné zbrojní lobby. Se svým manželem Markem Kellym v kampani volá po změně amerického práva upravující držení zbraně a vyzývá zákonodárce, aby podnikli právní kroky, které povedou ke snížení ozbrojeného násilí. Demokratka Giffordsová se také sešla s rodiči, kteří přišli o své děti při prosincovém útoku v základní škole Sandy Hook v Newtownu.
Prezident Obama si za nového ministra obrany vybral republikána Chucka Hagela
Bílý dům dnes oficiálně potvrdil rozhodnutí prezidenta Baracka Obamy, který si na post nového ministra obrany vybral veterána z vietnamské války a bývalého republikánského senátora Nebrasky Chucka Hagela. Rozhodnutí prezidenta Obamy musí ještě schválit Senát. Předpokládá se, že navzdory určitým výhradám Senát nominaci Chucka Hagela na post ministra obrany podpoří.
Vůdce Hizballahu vyzval Libanon k řešení krize v Sýrii
Hassan Nasrallah, vůdce libanonského šíitského hnutí Hizballah, apeluje na libanonskou vládu, aby „vyvíjela tlak na politické řešení a politický dialog v Sýrii. Pokud budou vojenské operace v Sýrii pokračovat, stane se z konfliktu dlouhá a krvavá bitva,“ uvedl Nasrallah. K účasti na řešení konfliktu vyzval pár dnů poté, co OSN publikovala nový a dosud nejvyšší odhad počtu obětí syrského konfliktu. Nasrallah také vyzval k otevření libanonské hranice pro všechny syrské uprchlíky a zdůraznil, že by s nimi mělo být nakládáno podle humanitárních pravidel, nikoli podle jejich politické příslušnosti. Po vypuknutí konfliktu v Sýrii v březnu 2011 vyhlásil premiér Libanonu Najim Mikati neutralitu země z obavy před přelitím konfliktu ze Sýrie do Libanonu.
USA a EU posilují sankce vůči Íránu
USA a Evropská unie oznámily posílení sankcí vůči Íránu. Obě strany rozšířily seznam firem a jednotlivců spojených s íránským jaderným programem, kteří čelí ze strany Západu postihům. USA rozšířily postihy na další 4 firmy. Jedna z nich je podle deníku Washington Post zapojena i v dodávkách zbraní syrskému režimu. Firmy uvedené na americkém „černém“ seznamu mají v USA zmraženy veškeré majetky a nesmí obchodovat s americkými firmami. Írán již několik let čelí kritice mezinárodního společenství kvůli podezření, že svůj jaderný program využívá k vývoji atomové bomby.
Kuvajtským demonstrantům byl zablokován přístup k parlamentu
Kuvajtské bezpečnostní složky zabránily stovkám demonstrantů shromáždit se v neděli před budovou parlamentu. Demonstrace byla svolána v reakci na slova kuvajtské hlavy státu emíra Sabah al-Ahmad al-Jabir Al Sabaha, který protivládní síly obvinil ze snahy rozdělit národ a slíbil zaujmout proti takovým snahám jasný postoj. V zemi trvají nepokoje od prosincových parlamentních voleb, které opozice kvůli změnám ve volebním zákonu bojkotovala. Nový parlament je bez zastoupení opozice, která ho považuje za nelegitimní a žádá vypsání nových voleb podle starého volebního zákona. Při jmenování nové vlády kritizoval emír Al Sabah opozici, která nazývala voliče neúčastnící se bojkotu „zrádci“. „Nazývat spoluobčany zrádci jen proto, že mají jiný názor, je nepřijatelné“ prohlásil emír Al Sabah. Kuvajtská opozice se skládá z prozápadních liberálů, islamistů a místních kmenových vůdců, proto je velmi nejednotná.
Členové Republikánské gardy byli odsouzeni v Jemenu
Jemenský vojenský soud odsoudil 93 příslušníků Republikánské gardy až k 7 letům vězení za útok na vojenský komplex poblíž Sana. Republikánské gardy jsou elitní jednotky jemenské armády, kterým velí syn bývalého prezidenta Ali Abdulaha Saleha. Exprezident Saleh odstoupil z funkce v únoru 2012 po téměř ročních protestech, podle deníku New York Times je však podezříván ze snah udržet si v zemi co největší vliv, k čemuž využívá loajální jednotky pod velením svého syna. V Jemenu poslední dobou vzrůstá napětí mezi přívrženci exprezidenta Saleha a současnou prozatímní vládou vedenou prezidentem Abdu Rabbu Mansour Hadim. USA se obávají, že politická nestabilita v zemi by mohla umožnit jemenské odnoži Al-Kaidy provádět útoky proti Saudské Arábii či lodním trasám v Rudém moři.
USA označily skupinu syrských rebelů za teroristy
Spojené státy americké zařadily skupinu syrských rebelů s názvem Nusra Front (NF) na seznam teroristických organizací. To má zmenšit riziko, že západní finanční a materiální pomoc syrské opozici nepadne do rukou teroristům, neboť podle americké vlády je NF spojencem irácké odnože Al-Kaidy. Členové NF představují jen zlomek syrských rebelů, patří však mezi nejzkušenější a nejlépe vyzbrojené bojovníky. V neděli se jejím členům podařilo obsadit část syrské vojenské základny poblíž Aleppa. Mnoho syrských rebelů proto považuje NF za klíčového spojence. Podporu NF vyjádřilo mnoho protirežimních skupin, včetně části členů Syrské svobodné armády (FSA), která je milicí opoziční Syrské národní rady (SNC).
OSN: USA věděly o rwandské podpoře rebelům v M23 a nereagovaly
Lidsko-právní organizace a OSN kritizují politiku USA, jejíž vládní představitelé měli vědět o možné rwandské podpoře rebelům M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. USA podle OSN nedostatečně vyvíjely tlak na rwandského prezidenta Kagame, kritika míří především na velvyslankyni USA při OSN Susan Rice. Velvyslankyně měla podle časopisu Foreign Policy prohlásit: „Toto je Demokratická republika Kongo. Nebyla by zde M23, byla by zde jiná ozbrojená skupina.“ Kritici USA vyčítají, že příliš dlouho ignorovaly roli Rwandy v konžském konfliktu. Středoafrická země i nadále obvinění z podpory odmítá, část zemí již Rwandě pozastavila rozvojovou pomoc.
Al-Kaida zasahuje do bojů v Sýrii
Skupina syrských rebelů s názvem Nursa Front (NF), která je financovaná iráckou odnoží Al-Kaidy, je jednou z nejlepších bojových sil v rámci syrské opozice. Irácká Al-Kaida poskytuje NF finance, zbraně a zkušené bojovníky. USA se obávají šíření vlivu Al-Kaidy a radikálního islámu v Sýrii, proto se podle listu New York Times snaží NF izolovat od zbytku syrské opozice. Přítomnost skupiny napojené na Al-Kaidu rovněž zvyšuje neochotu USA poskytovat syrským rebelům zbraně. Vojenské úspěchy NF získávají mezi Syřany velkou podporu, zvláště ve srovnání s nečinností USA a západních zemí. NF používá v boji proti syrskému režimu i teroristické metody, podle části syrské opozice tak nahrává prezidentu Assasovi, který veškerou opozici označuje za zahraniční teroristy.
OSN upozorňuje na nedostatky egyptské ústavy
Podle komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillay obsahuje egyptská ústava, o níž se má 15. prosince hlasovat v referendu, velké nedostatky a nejasnosti. Ústava je podle komisařky slabší než ústava z roku 1971, kterou zavedl bývalý prezident Husni Mubarak. Mnoho opatření v ústavě nedodržuje stávající právní předpisy mezinárodních lidskoprávních norem, umožňuje prezidentovi soustředit v rukou moc, která by mohla ohrozit nezávislost soudnictví, a zároveň ponechává hlavním zdrojem legislativy principy islámského práva šaría. V Egyptě nadále demonstrují provládní příznivci i prezidentovi odpůrci.
OSN zamítla financovat vojenskou operaci v Mali
Africká unie (AU) ve středu požádala Organizaci spojených národů (OSN) o financování vojenské operace v boji proti islamistickým skupinám na severu Mali, žádost byla avšak generálním tajemníkem OSN Ban Ki-Moon zamítnuta. Nezájem financovat vojenskou misi odsoudila právě AU spolu s Francií, která je bývalou koloniální mocností země. AU plánuje na sever Mali vyslat až 3 300 jednotek.
Afghánská Kabul Bank pravděpodobně zpronevěřila až 900 milionů USD do rukou domácí politické elity
Vyplývá to z výsledků auditu zpracovaného dvěma nezávislými auditorskými společnostmi, jehož výsledky zveřejnily The New York Times. Kabul Bank měla poskytnout od roku 2010 úvěry přesahující 900 milionů USD pouhým 19 osobám a společnostem napojeným na vládnoucí afghánské elity. Úvěry byly zprostředkovány na základě falšovaných razítek a padělaných dokumentů. Většina peněz byla tímto způsobem pravděpodobně nenávratně ztracena. Jedním z podezřelých z provádění nelegálních transakcí je i bratr současného prezidenta Hamida Karzaiho Mahmoud. Podezření z korupce v Kabul Bank vedlo v roce 2010 téměř ke krachu této instituce. Rozsáhlé investice zahraničních investorů, kteří se obávali důsledku pádu Kabul Bank na křehkou afghánskou ekonomiku, tento finanční ústav zachránily. Odborníci se však obávají, že se situace v bance, do níž stále proudí většina zahraničního kapitálu, bude opakovat.