Podle agentury Reuters byli v jemenském hlavním městě Sanaa uneseni dva Finové a Rakušan. Údajně byli uneseni ozbrojenou maskovanou čtveřicí přímo v centru Sanaa. Identita pachatelů není zatím známá. Únosy cizinců však v Jemenu nejsem ničím neobvyklým a většinou jsou vyřešeny mírově. Často za nimi stojí místní kmeny, v některých jsou však zapojeni i militaristé s kontakty na Al-Khaidu. K incidentu došlo dva dny poté, co jemenský prezident Abdrabbuh Mansour Hadi reorganizoval armádu, aby omezil vliv svého předchůdce Ali Abdullaha Saleha, který mu v listopadu předal moc v zemi.
Archiv rubriky: TR
OSN upozorňuje na podobu sektářského konfliktu v Sýrii
V Sýrii proti sobě stojí vládnoucí alávité a většinoví sunnité, na obou stranách jsou do konfliktu ještě zapojeni zahraniční bojovníci. Podle komisařů OSN pro vyšetřování válečných zločinů posilují i další povstalecké skupiny, které disponují silným zbrojním arzenálem. Sunnité se cítí být v Sýrii utlačováni alávitskou menšinou okolo prezidenta Bashara Assada, která je nyní u moci. Dalšími menšinami v zemi jsou křesťané a šíité. Adam Dieg, zvláštní komisař OSN pro prevenci proti genocidě, apeluje na všechny strany konfliktu, aby dodržovaly mezinárodní humanitární a lidská práva, která zakazují útoky na jednotlivce a skupiny založené na náboženské či etnické příslušnosti.
Amerika žádá přísnější zákony na zbraně, prezident Obama vyzval Kongres k přijetí regulí
Důsledkem střelby ve městě Newtown ve státě Connecticut, po níž minulý týden zůstalo 20 mrtvých dětí a 6 dospělých, podepsali tisíci Američanů petici za přísnější zákony na držení zbraní. Prezident Barack Obama v pátek vyzval Kongres ke schválení zákonů, které by nastavily přísnější pravidla. Zakázat by se podle prezidenta Obamy měl prodej vojenských útočných zbraní a vysokokapacitních zásobníků. Debata o zpřísnění zákonů v USA probíhá již několik let, podle agentury Reuters ale incident v Newtown přiblížil zemi k novým zákonům na držení zbraní. Nicméně ve čtvrtek podepsal guvernér státu Ohio Johns Kasich zákon, který kontrolu zbraní opět snižuje, naopak guvernér Michiganu Rick Snyder v úterý vetoval zákon, jenž dovoloval nosit skryté zbraně na veřejná místa, například jako jsou školy. Guvernér Snyder uvedl, že střelba v Newtown jeho rozhodnutí ovlivnila.
OSN schválila intervenci na sever Mali
Rada bezpečnosti OSN v pátek podpořila vojenskou operaci proti islámským skupinám na severu země, které po březnovém převratu vyhlásily na severu Mali nezávislý stát Azawad. Intervence pod názvem AFISMA, které má „všemi nutnými prostředky“ podpořit vládu v Bamaku, získala mandát na 1 rok. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) je ochotna na intervenci v Mali poskytnout 3300 vojáků. Malijský ministr zahraničí Tieman Coulibaly považuje schválení intervence za „historický krok“. Vojenská operace pravděpodobně nezačne dříve než září příštího roku.
OSN zatkla 9 vojáků na východě Demokratické republiky Kongo
Podle mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) bylo jen za poslední měsíc na východě země znásilněno 126 žen, většina znásilnění byla podle mise spáchána vojáky konžské armády (FARDC). MONUSCO se porušováním lidských práv v této oblasti zabývá od 20. listopadu, doposud bylo vyslechnuto více než 200 lidí. Prozatím bylo zatčeno celkem 9 vojáků, 2 za znásilnění a 7 v souvislosti s rabování.
Izrael navzdory mezinárodní kritice vybuduje nové osady
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu slíbil, že jeho vláda bude pokračovat ve výstavbě nových bytových jednotek na palestinském území. Rozhodl se tak navzdory kritice západních zemí, které ve výstavbě vidí překážku k mírovým jednáním mezi Izraelem a Palestinou. Rozšiřování židovských osad kolem Jeruzaléma vidí premiér Benjamin Netanjahu jako logický krok. „Jeruzalém byl hlavním městem židovského národa na 3000 let,“ uvedl. „Představte si, že byste omezili výstavbu ve vašem hlavním městě, to nedává smysl.“ Premiér Netanjahu a jeho vláda plánuje postavit kolem 6000 bytových jednotek v okolí Jeruzaléma a na Západním břehu Jordánu.
Irsko plánuje vydat zákon o omezené možnosti potratu
Irská vláda v úterý oznámila, že chce uzákonit omezenou možnost potratu, tedy že by potrat byl povolen, pokud by byl život matky v ohrožení. Vláda k návrhu zákona přistoupila v reakci na smrti 31leté Indky, která zemřela poté, co jí byla interrupce odepřena. Následně se irská společnost přiklonila k možnosti povolit částečně interrupci. Irská vláda sdělila, že nový zákon by měl zajistit jasnost a jistotu ve vztahu k procesu rozhodování o tom, zda je těhotenství rizikové a nebezpečné pro zdraví matky a kdy ne.
OSN usnadňuje některým členům Talibanu cestovat za účelem mírových rozhovorů
Rada bezpečnosti OSN v pondělí obnovila sankce proti talibanskému režimu, nicméně zjednodušila cestování pro členy hnutí, kteří se nacházejí na tzv. černé listině. Od udělení výjimek v rámci cestování si diplomaté slibují postupné mírové kroky a usmíření s Afganistánem. Usnesení OSN vyzývá afgánskou vládu ke koordinaci za účelem posouzení osob, které by se měli objevit na zmíněné listině. Sankční výbor Rady bezpečnosti OSN bude po cestujících vyžadovat cestovní doklad, identifikační kartu a uvedení cíle cesty a délku pobytu, která nesmí překročit 9 měsíců.
Írán odmítá diskuzi o jádru
Írán se staví odmítavě k rozhovorům se západem ohledně svého jaderného programu, resp. o možném zvýšení obohacování uranu. Západ chce, aby Írán zastavil 20% štěpení uranu. Teherán však odůvodňuje nutnost jeho vyšší koncentrace z důvodu lékařského výzkumu. „Budeme vyrábět 20% obohacený uran k našim potřebám po celou dobu nutnosti,“ oznámil šéf pro íránskou atomovou energii Fereydoun Abbasi-Davani a dodal, že země zvažuje další výstavby nových výzkumných reaktorů. Írán a západ vedou vleklé spory kolem jádra.
V japonských všeobecných volbách zvítězila Liberálně demokratická strana
Liberálně demokratická strana nově zvoleného premiéra Shinzo Abeho potvrdila očekávání analytiků a porazila přesvědčivým rozdílem vládnoucí Demokratickou stranou Japonska předchozího premiéra Yoshihiko Nody. Liberálně demokratická strana získala ve volbách 43 % hlasů a zajistila si tak 296 míst ze 480 v dolní komoře japonského parlamentu. Demokratická strana Japonska premiéra Nody získala pouhých 22 % a 65 míst ve sněmovně a navrátila se po 3 letech do opozice. Liberálně demokratická strana si se svým koaličním partnerem, stranou Komeito, která ve volbách získala 32 míst, zajistila pohodlnou většinu.
Za útok na americkou společnost v Kábulu se přihlásil Taliban
Hnutí Taliban se přihlásilo k odpovědnosti za pondělní atentát v Kábulu, při kterém přišli o život dva místní civilisté. „Sebevražedný atentátník ve vozidle zaútočil na americkou společnost zabývající se ostrahou,“ sdělil ve svém prohlášení mluvčí Talibanu Zabihullah Mujahid. Napadená firma, která rovněž slouží ke skladování paliv do vojenských základen, měla být dlouhou dobu v zájmu Talibanu. Teroristické organizaci se daří v boji pokračovat na základě nových technologií ve zbrojení, ke kterým se za více jak deset let trvající války dostala.
Italský premiér Mario Monti ztrácí podporu většiny Italů
Pondělní výsledky průzkumu veřejného mínění ukázaly, že obliba současného premiéra Maria Montyho klesá. Parlamentní volby, které se budou konat v únoru 2013, tak mohou skončit pro současného premiéra prohrou. Podle výsledků průzkumu veřejného mínění by si pouze 24 % respondentů dovedlo představit premiéra Maria Montiho na stejném postu i v dalším funkčním období, změnu by uvítalo na 61 %. Propad obliby premiéra Mario Montiho je pravděpodobně způsoben reformami, které premiér prosazuje a které mají vyvést zemi z ekonomické krize. Zvyšování daní a výdajové škrty nicméně vyvolaly v Itálii protesty.
V Turecku byla provedena razie proti kurdským rebelům
Turecké bezpečnostní síly zabavily během razie v 7 vesnicích blízko města Diayarbakir na jihovýchodě Turecka drogy, zbraně a munici v odhadované hodnotě 22,5 milionů USD. Podle guvernéra města Diyarbakir Mustafy Topraka bylo zabaveno 21 tun marihuany a 3 lidé byli zatčeni. Turecké úřady uvádí, že obchod s drogami patří mezi hlavní zdroje financování militantních aktivistů Strany kurdských pracujících (PKK). USA, EU a Turecko označily PKK za teroristickou organizací. PKK bojuje od roku 1984 o vytvoření kurdského státu v pohraniční oblasti na jihovýchodě Turecka.
Ruská policie zastavila demonstrace v Moskvě, několik lidí bylo zatčeno
Ani 15ti stupňový mráz a zákaz moskevských úřadů o konání protestů neodradil obyvatele Moskvy vyjít do ulic a přidat se k plánované anti-putinovské demonstraci. Protest byl zorganizován v souvislosti s prvním výročím protivládních demonstrací, kdy strana Jednotné Rusko (UR) vyhrála parlamentní volby. Protest na 2000 lidí na moskevském náměstí nakonec policie rozpustila a zatkla 40 lidí, mezi nimiž byli i přední vůdci ruské opozice. Podle agentury Interfax se protesty konaly i v jiných částech Ruska. V Petrohradě bylo například zatčeno 25 účastníků demonstrace, další velká shromáždění se konala i v Tomsku a v Jekatěrinbrugu.
Moskevská radnice zakázala plánovaný protest
Sobotní plánovaná demonstrace, která má být namířena proti politice prezidenta Vladimira Putina, se pravděpodobně konat nebude. Moskevská radnice ve čtvrtek odmítla demonstraci zaregistrovat. Podle levicového lídra Sergeje Udaltsova moskevské úřady záměrně protest zakázaly, neboť demonstrací si lidé chtějí připomenout první výročí demonstrací proti politice prezidenta Putina. Ruská vláda obviňuje opozici ze získávání finanční podpory ze zahraničí, naopak opozice se brání tím, že tato nepodložená tvrzení jsou pouze součástí tvrdého zásahu, který je namířen proti kritikům politiky Vladimira Putina.
Ukrajina má nového premiéra, volbu doprovázely fyzické útoky
Novým premiérem Ukrajiny se ve čtvrtek stal Mykola Azarov, který byl parlamentem zvolen 252 hlasy. Pro jeho zvolení hlasovala především vládnoucí Strana regionů (PR) a její koaliční partneři. Samotný průběh volby premiéra však doprovázely fyzické střety poslanců. Bouřlivou atmosféru zapříčinily protesty opozičních politiků, kteří blokovali řečnickou tribunu, aby se volba nemohla uskutečnit. Premiér Azarov je spojencem ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, volba nového premiéra byla i testem pro ukrajinského prezidenta, kterého v roce 2015 čeká obhajoba mandátu.
Severní Korea uskutečnila odpálení rakety
Po odpálení rakety dlouhého doletu Severní Koreou se zvedla vlna mezinárodní kritiky. Jižní Korea i Japonsko okamžitě svolaly mimořádná jednání bezpečnostních rad a ještě na dnešní den je svoláno zasedání Rady bezpečnosti OSN. Start rakety byl nečekaný, snímky z posledních dní naznačovaly, že se technici u odpalovací rampy potýkají s problémy a projekt bude muset být odložen. Jako první o vyslání rakety informovala jihokorejská média. Severoamerické velitelství protivzdušné a kosmické obrany (NORAD) uvedlo, že jeho systém start rakety zaznamenal. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon důrazně odsoudil odpálení rakety a obává se, že odpálení rakety může mít negativní dopad na mír a bezpečnost v regionu.
Na Maltě se budou konat předčasné volby
Rozhodnutí o konání předčasných parlamentních voleb dnes v pondělí oznámil premiér Lawrence Gonzi. Učinil tak poté, co se vládnoucí Národní straně (NP) nepodařil schválit rozpočet na rok 2013. Proti rozpočtu se postavil jeden ze členů NP Franco Debono a návrh byl v poměru 34:35 zamítnut. Parlament by měl být rozpuštěn 7. ledna a předčasné volby jsou plánovány na 9. března 2013.
Případná nezávislost Skotska vyvolává dohady o jeho členství v EU
Skotsko, jakožto jedna ze čtyř zemí Velké Británie, v posledních letech usiluje o statut nezávislého státu. Skotská národní strana (SNP) plánuje vyhlásit referendum o nezávislosti na Velké Británii v roce 2014. To, zdali by země setrvala v EU, není jasné. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl, že pokud by se Skotsko stalo nezávislou zemí, platily by pro něj podmínky jako pro každý jiný stát, tedy muselo by znovu žádat o členství. Místopředsedkyně SNP Nicola Strugeon se žádostí o členství nesouhlasí. „Neexistuje žádné pravidlo, které by rušilo smlouvy EU či odebralo evropské členství zemi jen proto, že uplatnilo své demokratické právo na sebeurčení,“ uvedla místopředsedkyně Strugeon.
Expremier Izraele kritizuje vládu země, vede Izrael k izolaci
Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert kritizuje vládu současného premiéra Benjamina Netanjahua a tvrdí, že vede zemi do nebývalé izolace, především odmítá plán Izraele na výstavbu nových židovských osad na západním břehu Jordánu. Nedávno zveřejněný plán na vybudování dalších osad v blízkosti Jeruzaléma vyvolal mezinárodní protest. Expremiér Olmert řekl, že proces spojený s výstavbou je v plánu již několik let, ale oznamovat ho krátce po uznání Palestiny jako státu, není korektní. Německá kancléřka Angela Merkel vyzvala premiéra Netanjahua k zastavení projektu. Kriticky vidí situaci OSN, EU a USA, obávají se přerušení mírových rozhovorů s Palestinou.
Kjótský protokol byl prodloužen do roku 2020
Na konferenci o změnách klimatu v Doha byl prodloužen Kjótský protokol, který zavazuje 35 průmyslově vyspělých zemí ke snižování emisí skleníkových plynů. Kjótský protokol se vztahuje na období od příštího roku do roku 2020, kromě 27 členských států EU se připojila zhruba desítka dalších zemí, jako například Austrálie a Norsko. Mezi nimi však chybí největší znečišťovatelé Spojené státy americké a Čína, na spolupracující státy tedy připadá jen 15 % celosvětových emisí CO2.
Do čela vlády Černého Hory se znovu postaví Mijo Djukanović
Předseda Demokratické sociální strany (DPS) Mijo Djukanović byl již po sedmé jmenován premiérem. Naposledy zastával post premiéra do prosince roku 2010. Jeho vládní koalice, tvořená Sociální demokratickou stranou (SDP) a zástupci etnických menšin Černé Hory, bude disponovat 43 mandáty z 81-členného parlamentu. Nově zvolený premiér se chce zaměřit na boj s organizovaným zločinem, zlepšení životní úrovně nebo boj s korupcí. Mezi další cíle jeho vlády patří například členství v EU nebo v NATO.
Před sídlem řecké parlamentní strany explodovala bomba
Na athénském předměstí Aspropyrgos, v místech, kde má své kanceláře parlamentní strana Zlatý úsvit (GD) dnes ráno vybuchla bomba, podle agentury Reuters nebyl nikdo zraněn a škody způsobené explozí jsou materiálního charakteru. Podpora třetí nejsilnější parlamentní strany se od červnových voleb zvýšila ze 7 % na 14 %. GD, která disponuje 18 křesly v řeckém parlamentu, se staví proti přistěhovalcům, korupci ve státní správě a plánovaným škrtům. Podle některých analytiků je působení strany nezákonné, neboť se svou rétorikou a symboly podobá nacistické straně a řecké vojenské juntě v letech 1967 – 1974, to ale strana odmítá.