Poté, co Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zbavil obvinění z válečných zločinů bývalého kosovského premiéra Ramush Haradinaj, Kosovo žádá o vyšetřování možného zneužití pravomocí hlavní prokurátorky OSN Carla del Ponte. Podle kosovské vlády měla prokurátorka del Ponte rovněž narušit obraz Kosova na mezinárodním poli. Prokurátorka del Ponte působila v ICTY mezi léty 1999 až 2008, v současnosti se věnuje situaci v Sýrii.
Archiv rubriky: TR
Mexický prezident Nieto se ujal úřadu
V sobotu předal úřadující mexický prezident Felipe Calderon prezidentský post Enrique Pena Nieto. Prezident Nieto, který byl v červencových volbách zvolen 38 % hlasy, se podle svých slov zaměří na zrychlení ekonomického růstu země a slibuje zamezení organizovanému zločinu, především drogových kartelů. Prezidentovala Revoluční institucionální strana (PRI) stála v čele země celých 71 let do roku 2000, kdy ve volbách vyhrála Národní akční strana (PAN).
Egypt čekají provládní demonstrace, rozdělení egyptské společnosti i nadále pokračuje
Příznivci prezidenta Mohammeda Mursiho na sobotu svolali do hlavního města Káhiry demonstraci na podporu prezidentských dekretů a nového návrhu ústavy, který v pátek schválil ústavodárný sbor. Protivládní demonstranti tvrdí, že ústava stojí příliš na islámském právu šaría. V neděli měl soud rozhodnout o tom, zdali je ústavodárný sbor legální a odpovídá složení egyptského obyvatelstva, ovšem na základě nových prezidentských dekretů nemůže žádný soudní orgán sbor rozpustit. Prezident Mursi dekrety obhajuje, mají jen podpořit přechod k demokracii. V pátek v ulicích Káhiry demonstrovaly tisíce lidí se slovy „chceme pád režimu“, který byl použit při demonstracích proti exprezidentu Husni Mubarakovi.
Německo schválilo finanční balíček pro Řecko
Německý parlament Bundestag podpořil 473 hlasy z celkového počtu 584 přítomných poslanců záměr ministrů financí eurozóny na poslední záchranný balíček Řecku. Finanční balíček má pomoci Řecku snížit státní dluh na 124 % HDP do roku 2020. Hlasování bylo považováno za zkoušku vlády kancléřky Angely Merkelové, v příštím roce se budou konat volby a německá veřejnost se negativně staví k další finanční pomoci Řecku.
Palestina se stala nečlenským pozorovatelským státem OSN
Valné shromáždění OSN uznalo svým hlasováním palestinskou státnost, země se od dnešního dne může účastnit debat OSN a připojit se například k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), kde by Palestina mohla obvinit Izrael z válečných zločinů. Pro změnu statutu Palestiny hlasovalo 138 zemí, 41 států se zdrželo. Stovky Palestinců výsledky hlasování oslavovaly v ulicích Ramallahu. USA rozhodnutí zhodnotily jako nešťastné a kontraproduktivní, proti hlasoval i Izrael a Kanada. „Valné shromáždění OSN dnes vydalo rodný list státu Palestina,“ řekl prezident země Mahmoud Abbas.
Ústavodárný sbor schválil návrh ústavy, očekává se vyhlášení referenda
Návrh ústavy nyní míří k prezidentu Mohammedu Mursi, který by měl vyhlásit referendum, ústava musí být schválena i občany. Sbor návrh ústavy schválil dříve, než soud mohl rozhodnout, jestli je složení ústavodárného sboru legální. Liberálové, levice a křesťané kritizovali rozložení sboru, v němž dominovali islámští členové. Základem nové ústavy se má stát islámské právo šaría, náboženská svoboda bude limitována ve prospěch muslimů, křesťanů a židů. Ústava omezuje vládu prezidenta na 2 čtyřletá funkční období.
Země OSN budou hlasovat o změně postavení Palestiny
Valné shromáždění OSN dnes pravděpodobně schválí změnu statutu Palestiny, souhlasně by měly hlasovat až dvě třetiny zemí. Ze současného postavení stálé pozorovatelské mise se má Palestina stát nečlenským pozorovatelským státem. Pokud Valné shromáždění OSN rezoluci schválí, bude mít Palestina stejný statut, jako má například Vatikán. Rozhodnutí bude de facto uznáním palestinské státnosti. S tím ale nesouhlasí především USA a Izrael. Zatímco Izrael argumentuje porušením bilaterálních dohod, USA zvažují přerušení finanční pomoci Palestině.
Severokorejský vůdce Kim Jong-un jmenoval nového ministra ozbrojených sil
Novým ministrem ozbrojených sil se stal generál Kim Kyok-sik. Ten je znám především svým působením jako styčný důstojník mezi syrskou a severokorejskou armádou. Generál Kyok-sik má být podle dostupných informací iniciátorem a autorem plánu útoku ozbrojených sil KLDR na jihokorejský ostrov v roce 2010, při kterém zahynuli dva jihokorejští vojáci a dalších 17 bylo raněno. O jeho jmenování informovali jihokorejští státní představitelé, KLDR žádné oficiální oznámení nezveřejnila. Jmenování nového ministra ozbrojených sil je dalším z kroků v přeskupení severokorejských armádních elit, které severokorejský vůdce Kim Jong-un provedl v létě tohoto roku.
Některé parlamenty eurozony čeká hlasování o záchranném balíčku pro Řecko
V úterý se dohodli ministři financí eurozony na odpouštění dluhu Řecku a poskytnutí půjčky, dohodu nicméně musí schválit ještě čtyři parlamenty eurozony. V Německu se předpokládá schválení, neboť opoziční demokraté a zelení podporují pomoc Řecku. Podobně by měl balíček projít i v Nizozemsku a Finsku, které do dohody začlenilo své podmínky, ve Francii parlament hlasování spojuje s hlasováním o rozpočtu na rok 2013. Další země eurozony jednat o finanční pomoci nemusí.
Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon doporučil schválit misi na sever Mali
Vojenská mírová mise Africké unie (AU) na sever Mali by podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona měla být schválena Radou bezpečnosti OSN, nicméně OSN by se na operaci neměla finančně podílet. Mandát mise na prosazení míru umožňuje použití síly v závažných situacích, zatímco mírové operace jsou určeny pouze k podpoře a dohlížení na již existující příměří. Mise pod předběžným názvem AFISMA by měla trvat jeden rok a měla by zahrnovat 3 300 jednotek. Mise by měla „obnovit jednotu a teritoriální integritu Mali a snížit hrozbu terorismu a nadnárodního organizovaného zločinu“, uvedl tajemník Ban Ki-Moon.
Hnutí M23 si stanovilo podmínky k jednání a ukončení bojů na východě Demokratické republiky Kongo
Rebelové v hnutí M23, kteří minulý týden obsadili hlavní město provincie Severní Kivu Goma, stanovili podmínky, za nichž se z města stáhnou. Podle analytiků ale vláda podmínkám, které zahrnují například propuštění politických vězňů a rozpuštění volební komise, nevyhoví. BBC uvedla, že většina členů M23 je z etnika Tutsiů jako mnoho politiků v sousední Rwandě, která je konžskou vládou a OSN obviňována z podpory rebelů. Rwanda nařkla etnické Hutu sjednocených v Demokratické síly za osvobození Rwandy (FDLR) z napadení měst Cyanzarwe a Bugesh blízko hranic s Demokratickou republikou Kongo, FDLR to odmítá.
USA požaduje nové sankce na Irán
Návrh sankcí, které sníží globální obchod s íránským sektorem energetiky, dopravy a minerálů, v současnosti vypracovává americký Senát. Cílem je zvýšit tlak na Írán, aby se přestal obohacovat uranem, který by mohl být použit na výrobu zbraní. Země odmítá, že by byl uran používán na zbrojní účely. Senát navrhne, aby byly stíhatelné i banky, které se na transakcích budou podílet. Na černé listině by se mohla objevit osoba nebo organizace, která by byla ve spojení s íránskou vládou a prodávala jí nerostné suroviny.
Politické napětí v Egyptě se stupňuje, v Káhiře protestovaly tisíce lidí
Desítky tisíc lidí se sešly v hlavním městě Egypta, aby vyjádřily svou nespokojenost s prezidentskými dekrety, které rozšiřují pravomoci prezidenta. „Nechceme znovu diktaturu. Provedli jsme revoluci, abychom měli spravedlnost a svobodu,“ uvedl pro agenturu Reuters demonstrující Ahmed Husseini. Protesty se uskutečnily i v dalších městech po celé zemi. Po kritice ze strany soudců prezident Mursi řekl, že dekrety se budou vztahovat pouze na „záležitosti suverenity“, tedy k ochraně institucí. Opozice i nadále žádá stažení dekretů. Muslimské bratrstvo, které podporuje prezidenta, posunulo svou demonstraci, aby nedošlo „k napětí“. Správní soud by měl posuzovat podanou žádost na zrušení dekretu 4. prosince.
Bývalý italský premiér Berlusconi zvažuje možnost vrátit se do čela strany
Na jaře se budou v Itálii konat parlamentní volby, strana Lidu svobody (PDL) bude v následujících týdnech vybírat nového předsedu, který by se mohl stát novým premiérem. V čele PDL stál do listopadu 2011 expremiér Silvio Berlusconi, který odstoupil v době finanční krize. PDL se připravuje na primární volby, jež se mají konat 16. prosince, v nichž by měl být vybrán nástupce současného premiéra Mario Montiho. Ačkoliv na konci října expremiér Berlusconi uvedl, že kandidovat na předsedu strany nebude, nyní kandidaturu zvažuje. Mezitím v sobotu proběhly napříč celou Itálií tisícové protesty proti škrtům italské vlády.
Dekrety egyptského prezidenta vyvolaly násilné střety v ulicích
Demonstranti se střetli s policií v ulicích egyptského hlavního města Káhiry poté, co prezident Mohammed Mursi vydal ve čtvrtek dekrety, jimiž rozšířil pravomoci hlavy státu. Na náměstí Tahrir, které bylo centrem protestů proti bývalému prezidentovi Mubarakovi, postavili demonstranti na 20 stanů, u nichž vsedě protestovali. Další protesty proběhly i ve městech Alexandria, Port Said a Suez. USA, EU a OSN vyjádřily znepokojení nad přijatými dekrety. V sobotu se sejdou egyptští soudci, aby na nové dekrety, které staví prezidenta nad soudní systém, reagovali, soudci již pohrozili stávkou.
Bouře Sandy napáchala ve státě New Jersey škodu za 29,4 miliard USD
Podle předběžné zprávy, kterou zveřejnil guvernér Chris Christie, se škody ve státě New Jersey za bouři Sandy vyšplhají k 29,4 miliardám USD. Jde podle slov guvernéra „jen o předběžný a hodně konzervativní odhad“, celková výše škod tak může být vyšší. Minulý týden guvernér státu New York Andrew Cuomu řekl, že chce požádat federální vládu o pomoc v hodnotě 30 miliard USD. Bouře Sandy zasáhla minulý měsíc severovýchodní pobřeží USA a Karibik.
Eurozona čelí největšímu poklesu od roku 2009, v pátek má pokračovat jednání o rozpočtu EU
Ekonomika eurozony poklesla v posledním čtvrtletí na úroveň krize v roce 2009, sektor služeb, který patří k největším, ve velkém propouštěl. „Vyhlídky ekonomiky jsou čím dál tím horší, jak se blížíme ke konci roku,“ řekl ekonom Chris Williamson. Pesimističtěji podle něj vyhlížejí rok 2013 především německé společnosti. V pátek bude pokračovat jednání o rozpočtu EU na příštích 7 let, německá kancléřka Angel Merkelová se domnívá, že se dohody nedosáhne. V roce 2007 se rozpočet EU zvýšil o 4,8 %, některé země v čele s Velkou Británií požadují, aby se rozpočet snížil a nenavyšoval, Evropská komise je opačného názoru.
Šéf armády Demokratické republiky Kongo byl suspendován, rebelové odmítají opustit město Goma
Generál Gabriel Amisi byl suspendován z postu šéfa armády Demokratické republiky Kongo poté, co byl obviněn, že prodával zbraně rebelům ve skupině Nyatura na východě země. Vedle generála Amisi je podle BBC vyšetřováno i několik dalších vysokých představitelů armády, do obchodu se měli zapojit i rodinní příslušníci vyšetřovaných. Mezitím hnutí M23, které v úterý obsadilo hlavní město provincie Severní Kivu Goma a mluví o tažení na hlavní město Kinshasa, odmítá město opustit. Skupina navíc prohlásila, že obsadí i další města, jestli prezident Joseph Kabila nebude souhlasit s jednáním. Odborníci se nemohou shodnout na to, jaké jsou požadavky rebelů.
Povstalci z FARC propustili na znak dobré vůle 4 čínské pracovníky
Tlumočník a 4 čínští pracovníci byli propuštěni skupinou Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a předáni členům Červeného kříže poté, co byli drženi více než rok. Podle agentury Reuters jde o projev dobré vůle a ochoty k jednání s kolumbijskou vládou. FARC a vládní představitelé Kolumbie v posledních dnech vyjednávají na Kubě o ukončení 5 desetiletí trvajícího násilí. Na začátku mírových jednání vyhlásila skupina FARC dvouměsíční příměří.
Dolní komora italského parlamentu schválila rozpočet plný úspor
Rozpočet, který zahrnuje snižování mezd a zvyšování daní, prošel dolní komorou parlamentu, senát by o něm měl hlasovat do vánoc. Vláda premiéra Mario Montiho se snaží snížit dluh veřejných financí, pro rozpočet hlasovalo 372 poslanců a 73 bylo proti. Rozpočet nakonec zvyšuje o 1 % horní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na 22 %, dolní sazba zůstává na navzdory plánovanému zvýšení na 10 %.
Situace mezi Súdánem a Jižním Súdánem se znovu přiostřuje
Nedávno uzavřená dohoda ohledně transferu ropy začíná být ohrožena, napětí mezi oběma státy se v posledních dnech zvýšilo poté, co ani jedna strana nechce stáhnout své vojáky ze sporných pohraničních oblastí. Jižní Súdán obvinil súdánskou armádu z bombardování hranice a zabití jednoho civilisty. Súdán nařčení popřel a tvrdí, že rebelové podporovaní jihosúdánskou vládou bojují uvnitř Súdánu asi 40 km daleko od společné hranice. Přitom jakkoliv zpoždění obnovení transferu ropy bude mít negativní následkem pro obě země.
Prezident Pobřeží slonoviny jmenoval nového premiéra
Poté, co minulý týden prezident Pobřeží slonoviny Alasssane Outtara rozpustil parlament, jmenoval podle agentury Reuters novým premiérem bývalého ministra zahraničí Daniela Kablan Ducan z koaliční strany PDCI. Prezident tak dodržel dohodu a premiérský post poskytl straně PDCI, která ho v povolebním násilí v roce 2010 podpořila. Kabinet prezident Outtra rozpustil z důvodu „malé solidarity v rámci koalice“.
Putin: Vstup Ruska do Světové obchodní organizace negativně ovlivňuje ruskou ekonomiku
Podle prezidenta Vladimira Putina některá pravidla Světové obchodní organizace (WTO), do níž vstoupilo Rusko v srpnu letošního roku, negativně dopadají na ruskou ekonomiku a to sebou přináší vyšší nezaměstnanost a škrty ve státním rozpočtu. V ohrožení podle ruského prezidenta je domácí chov zvířat, sektor výroby zemědělských strojů a lékařského vybavení, automobilový, farmaceutický, textilní a potravinářský průmysl. Podle agentury Reuters je navíc Rusko připraveno napadnout pravidla EU v tzv. třetím energetickém balíčku, který omezuje společnost Gazprom s nakládáním evropského plynového potrubí.