Bývalý prezident Mexika Felipe Calderón by měl po dobu jednoho roku akademicky působit na univerzitě J. F. Kennedyho v americké Cambridgi. Univerzitu neodradila ani petice s 34 000 podpisy, která požaduje odvolání této dohody. Tvůrci petice, John Randolph a Eduardo Cortés, argumentují nemorálností osoby mexického exprezidenta Felipe Calderóna, kterého viní ze 100 000 mrtvých a 25 000 pohřešovaných, jež má podle nich na svědomí důsledkem neúspěšného boje proti šíření drog během svého prezidentského období. Vláda Mexika oficiálně přiznala 50 000 mrtvých. Univerzita nicméně oponuje, že jeden ze základních principů univerzit je volná výměna názorů a myšlenek, pobyt bývalého nejvyššího představitele státu tak má být pro studenty velkým obohacením.
Archiv rubriky: CNN
Prezident Bolívie vznáší obvinění proti Chile, důvodem je nárok na pobřeží
Bolivijský prezident Evo Morales v pondělí na summitu Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) obvinil Chile, že neplní Dohodu míru a přátelství z roku 1904, na základě které si Bolívie činí nárok na znovuzískání pobřeží. Pobřeží Bolívie ztratila při konfliktu s Chile, který začal roku 1879. Chilský prezident Sebastián Piñera prohlásil, že „Chile není ochotno přerozdělit nebo zmenšit své území. Toto se nemůže žádat po žádném státu na světě“. Prezident rovněž odmítl vyměnit území okolo pobřeží za nabídku výhodných dodávek zemního plynu. Nejvyšší představitel Bolívie Evo Morales obvinil Chile i z toho, že porušuje lidská práva pracujících pocházejících ze sousedních zemí.
Vzniknout má železniční trať mezi městy Mexiko a Querétaro
Mexický ministr dopravy Gerardo Ruiz Esparza v pondělí oznámil, že projekty na výstavbu železničního spojení mezi hlavním městem Mexika a městem Querétaro by měly být dokončeny v první polovině roku 2013. Rychlovlak by měl urazit vzdálenost 200 kilometrů za méně než 2 hodiny. Vlaky by mělo využívat na 20 000 lidí a předpokládá se, že trať pomůže k ekonomickému růstu obou měst. Ministr dopravy Esparza zdůraznil, že jde o jeden ze slibů prezidenta Enrique Peña Nieta, k nimž se zavázal při svém prosincovém inauguračním projevu.
Kuba potvrdila první použití optického internetového kabelu
Státní telekomunikační firma Kuby ETECSA oficiálně potvrdila první používání optického internetového kabelu pro zajištění vysokorychlostního internetového připojení pro zemi. V prohlášení firma ETECSA uvedla, že instalaci kabele provedla 10. ledna 2013, kdy se začalo také jeho testování pro přenos dat. Nicméně nové rychlejší připojení nemusí být dostupné pro běžné obyvatelé, jelikož byl optický kabel byl položen na mořskou hladinou a přístup k němu kontroluje společnost ETECSA. První se k lepšímu připojení dostanou vládní organizace. Optický kabel za 70 miliónů USD na Kubu vede z Venezuely a většina obyvatelů se v současnosti připájí k internetu prostřednictvím satelitů.
Katalánský regionální parlament schválil prohlášení o sebeurčení Katalánců
V debatě o potenciální nezávislosti Katalánska, na severovýchodě Španělska kolem Barcelony, došlo k novému obratu. Katalánský regionální parlament ve středu schválil prohlášení o svrchovanost práv území. Ačkoliv se nejedná o úplné prohlášení o nezávislosti, regionální parlament trvá na tom, že občané Katalánska mají právo na sebeurčení. Přes ostrou kritiku opozice z konzervativní španělské vlády v Madridu, katalánský parlament hlasoval pro prohlášení, jehož součástí je, že „katalánský lid má z důvodu demokratické legitimity charakter suverénní právnické a politické osoby“. To znamená, že Katalánsko bude jednat samostatně se španělskou vládou, evropskými institucemi a mezinárodním společenstvím ohledně vlastního sebeurčení. Španělská vláda trvá na tom, že ústava neumožňuje žádnému ze 17 regionů Španělska jednostranné odtržení.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová čelí kritice kvůli útoku na americké velvyslanectví v Benghází
Ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová ve středu vypovídala před speciálním senátním výborem, na kterém se probíral útok na americké velvyslanectví v libyjském Benghází z loňského září, při kterém byl zabit americký velvyslanec Christopher Stevens a další tři lidé. Ministryně zahraničí Hillary Clintonová osobně přijala odpovědnost za útok, přesto čelí silné kritice ze strany republikánů. Ti ministryni Clintonovou viní především z nezajištění dostatečných bezpečnostních podmínek na americké ambasádě. Ovšem podle nezávislé zprávy nikdo z vládních představitelů své povinnosti nezanedbal.
Britský premiér David Cameron slíbil konání referenda ohledně vystoupení z EU na rok 2017
Premiér Velké Británie David Cameron řekl, že britští občané mají právo projevit svůj názor na EU, proto se zavázal, že pokud konzervativci vyhrají volby za 2 roky, uspořádají v roce 2017 referendum o setrvání nebo vystoupení z EU. Premiér ujistil, že se nejdříve pokusí vyjednat výhody a lepší vztahy Velké Británie a EU, doposud je podle premiéra pro zemi výhodnější zůstat v unii. Euroskeptici v jeho straně nicméně uvítali příslib referenda, avšak kritizují jeho pozdní konání. Premiér Cameron si je jistý, že by Velká Británie svou pozici mimo EU ustála, ale odstoupení od smlouvy musí pečlivě promyslet a hlavně zvážit důsledky, které se týkají především prosperity země a její role na mezinárodní scéně. Premiér dodal, že si je vědom nevratitelného vystoupení z EU, proto by nejlepším řešením bylo, aby se ostatní členské země EU dohodly na nové smlouvě, ale premiér je připraven hledat řešení i jenom na straně Velké Británie.
Šéf americké Národní asociace střelných zbraní obvinil prezidenta Obamu z omezování svobody Američanů
Wayne LaPierre stojící v čele Národní asociace střelných zbraní (NRA) dlouhodobě prosazuje více zbraní v americké společnosti, což dle jeho názoru zajistí opravdové bezpečí každého Američana. Na základě svého přesvědčení LaPierre kritizuje inaugurační proslov prezidenta Baracka Obamy, ve kterém prezident zdůraznil nutnost větší regulace střelných zbraní, aby nedošlo k dalším děsivým útokům, jako na základní škole Sandy Hook. Podle LaPierra prezidentův návrh na změnu zákona o střelných zbraních stojí v rozporu s druhým dodatkem americké ústavy, který hovoří o právu amerických občanů držet a nosit zbraň a je tak útokem na svobodu každého Američana.
Francouzská policie zatkla podezřelého ze zabití kurdských aktivistek
Francouzská policie zatkla muže, který má mít souvislost se zabitím tří kurdských aktivistek Paříži. Podezřelým je 30letý Omer Guney s tureckou státní příslušností. Státní zástupce oznámil, že muž je již dva roky členem nacionalistické Strany kurdských pracujících (PKK), jejíž zakladatelkou je jedna z jeho obětí. Útok podle analytiků přišel v době, kdy Turecko se s kurdskou menšinou snaží o mírové vyjednávání, úspěšnost jednání by smrt 3 kurdských aktivistek mohla poškodit. Minulý týden tisíce lidí vyšly do ulic v kurdském městě Diyarbakir, aby uctili památku zesnulých aktivistek.
Mexický soud potvrdil odsouzení vysokých armádních představitelů
Mexický federální soud nevyhověl odvolání 3 generálů a 2 vyšších důstojníků a potvrdil tak rozsudek k vězení. Za spolupráci se skupinami drogových dealerů jsou souzeni 2 generálové a 2 vyšší důstojníci. Poslední generál čelí obviněním ze zločinů proti zdraví občanů. Obhajoba se odvolala proti rozhodnutí z 6. srpna 2012, protože považují svědectví za irelevantní, žádný z chráněných svědků podle obhájců totiž na vlastní oči neviděl obviněné přímo spolupracovat s drogovými dealery. Spolupráce armády a drogovými dealery je v Mexiku rozšířeným problémem, který stal se hlavním bodem politiky současného mexického prezidenta Enrique Peña Nieta.
USA nabídly pomoc Francii v Mali
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že Spojené státy americké poskytnou Francii podporu v boji proti ozbrojeným islamistickým rebelům v Mali, účast je chápána především jako součást celosvětového boje USA proti Al-Kaidě. Americká armáda nabízí pomoc v logistice a zpravodajské službě. V současné době probíhají jednání mezi americkou a francouzskou stranou o velikosti a konkrétní podobě podpory. Zároveň je možné, že Spojené státy americké vyšlou na pomoc Francii tanker na doplňování paliva, který prodlouží dobu letu francouzských tryskáčů.
Kuba zvolňuje podmínky pro vycestování, to se ale netýká vzdělaných lidí
Navzdory tomu, že již v pondělí začnou platit nové pravidla pro kubánské občany, kteří chtějí vycestovat do zahraničí, situace pro vzdělané obyvatelé se nezlepší. Obyčejní občané Kuby nebudou potřebovat dovolení k opuštění teritoria státu nebo pozvání ze zahraničí, rovněž se ruší poplatky za vycestování, které mohly dosáhnout až 200 USD. Lidé budou moct vycestovat až na 24 měsíců, aniž by ztratili kubánské občanství. Na seznamu občanů, jejichž vycestování bude nadále limitováno, jsou uvedeni nejen kriminálnici a vojáci, ale taky významní vědci, profesionálové, sportovci a lidé důležití pro národní bezpečnost. Omezení pro tyto osoby jsou podle Kubánského imigračního oddělení nevyhnutné pro ochranu vyšších společenských zájmů.
Prezident Karzai: Afghánistán stále potřebuje přítomnost USA
Afghánský prezident Hamid Karzai při jediném rozhovoru, který během své návštěvy USA poskytl, odmítl, že by navrhoval úplné stažení amerických jednotek z Afghánistánu. Prezident Karzai podle CNN uvedl, že Afghánistán stále potřebuje určitou míru přítomnosti amerických sil, především pro zajištění širší bezpečnosti a stability země. Proto také prezident Karzai ujistil amerického prezidenta Baracka Obamu o tom, že Afghánistán poskytne imunitu těm americký vojákům, kteří v zemi zůstanou i po roce 2014, na kdy je plánováno úplné stažení ostatních zahraničních vojenských misí. Prezident Hamid Karzai odmítl uvést počet amerických vojáků, kteří by v Afghánistánu měli setrvat, to musí dle afghánského prezidenta rozhodnout USA
Na další střední škole v USA se střílelo, důvodem má být šikana
K dalšímu ozbrojenému útoku na střední škole došlo ve čtvrtek v Kalifornii. Šestnáctiletý mladík vtrhl do své třídy a postřelil jednoho spolužáka, který je v kritickém, ale stabilizovaném stavu. Útočník ze zbraně svého bratra vystřelil ještě jednou, ale naštěstí nikoho nezasáhl. Díky klidnému a odvážnému postupu učitele, který se mladíkovi postavil tváří v tvář a vyzval ho k odložení zbraně, střelec ve svém činu nepokračoval. Zadržený mladík svůj postup hájí tím, že byl šikanován ze strany svých dvou spolužáků, a proto jednoho z nich postřelil.
Palestina se stala nečlenským pozorovatelským státem OSN
Valné shromáždění OSN uznalo svým hlasováním palestinskou státnost, země se od dnešního dne může účastnit debat OSN a připojit se například k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), kde by Palestina mohla obvinit Izrael z válečných zločinů. Pro změnu statutu Palestiny hlasovalo 138 zemí, 41 států se zdrželo. Stovky Palestinců výsledky hlasování oslavovaly v ulicích Ramallahu. USA rozhodnutí zhodnotily jako nešťastné a kontraproduktivní, proti hlasoval i Izrael a Kanada. „Valné shromáždění OSN dnes vydalo rodný list státu Palestina,“ řekl prezident země Mahmoud Abbas.
Izraelský ministr obrany oznámil konec své politické kariéry
V pondělí na tiskové konferenci oznámil izraelský ministr obrany Ehud Barak svůj odchod z politiky, aby měl více času na rodinu. Ministrem obrany zůstane ještě následující tři měsíce, ve volbách, které se budou konat v lednu příštího roku, se již neobjeví. Jeho odchod z politiky přichází v době, kdy Izrael vyjednává o příměří s palestinským hnutím Hamas. Ministr Barak byl ministrem obrany ve vládě premiéra Ehud Olmerta v letech 2007 až 2009, na ministerském postu setrval i v současné vládě premiéra Benjamina Netanyahu. V obou vládách působil i jako vicepremiér.
Hamas a Izrael se na mírových jednáních dohodly na příměří
Egyptský ministr zahraničí Kamel Amr v podvečer oznámil příměří mezi palestinským hnutím Hamas a Izrael po 7 dnech bojů, během nichž zemřelo na 160 lidí. Detaily dohody zatím nejsou známy. Izrael měl podle BBC požadovat zastavení veškerého ostřelování Izraele z pásma Gazy a příslib mezinárodního společenství, že zabrání hnutí Hamas ve zbrojení. Hamas naopak měl požadovat ukončení blokády Gazy a zastavení ostřelování pásma.
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci k situaci v Demokratické republice Kongo
Jednohlasně přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která vyzývá k okamžitému zastavení zahraniční pomoci hnutí M23, které bojuje na východě Demokratické republiky Kongo. Podle BBC je Rada bezpečnosti OSN připravena přijmout vhodná opatření k ukončení bojů. Rebelové mezitím obsadili hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v němž bylo na 1500 jednotek mírové mise OSN. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius označil misi OSN za „absurdní“ a žádá změnu jejího mandátu. Představitelé Demokratické republiky Kongo a Rwandy odletěli do Ugandy k jednáním o situaci v regionu.