Srbsko požádalo o zablokování 400 milionů eur, spojených s probíhající privatizací státních podniků v Kosovu. Tento požadavek vznesl srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić při jednání s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem po zasedání Rady bezpečnosti OSN s tím, že peníze „se nesmí dostat do rukou paralelních kosovských orgánů“, které Srbsko de iure neuznává. Srbsko totiž zpochybňuje, že agentura Kosovo Trust Agency (KTA) založená v roce 2002 misí OSN v Kosovu UNMIK, aby garantovala úspěšný proces privatizace má nástupkyni v podobě Kosovské privatizační agentury (PAK) založené kosovským parlamentem, jak tvrdí Kosovo. Právě KTA na svých kontech drží zhruba 400 milionů euro určených pro případ řešení pojistných událostí, na úhradu závazků, které by mohly vzniknout v soudních sporech a jako závazky vůči zaměstnancům v kosovských společnostech, které byly privatizovány, a právě tyto peníze by měla převzít do správy PAK.
Archiv rubriky: Útvar
Rusko spustila další radarovou stanici včasného varování v Leningradské oblasti
Radiolokační stanice nové generace jako součást systému varování před raketovým útokem byla spuštěna 11. února v Leningradské oblasti. Oznámila o tom agentura ITAR-TASS s odkazem na oficiálního představitele vzdušně-kosmické obrany RF Alexeje Zolotukhina. Rusko má v plánu spustit v roce 2012 další radiolokační stanice v Irkutském regionu. Na konci roku 2011 byly na základě nařízení ruského prezidenta Dmitrije Medveděva souvisejícího se stagnací v jednaní o evropské protiraketové obraně uvedeny do provozu dvě radarové stanice v Krasnodarském a Kaliningradském kraji.
Srbové v severním Kosovu zahájili referendum o přijetí kosovských institucí – proti je Kosovo i Srbsko
Srbové v severním Kosovu zahájili dvoudenní referendum o tom, zda přijmou instituce Republiky Kosovo. Volební komise vytiskla pro referendum 35 000 hlasovacích lístků. Proti referendu se již dříve postavili zástupci mezinárodního společenství a kosovská vláda s tím, že referendum nebude mít žádné reálné právní důsledky. Proti referendu se ale postavilo i Srbsko, které se obává, že by mohlo mít zhoršenou vyjednávací pozici a také že by mohlo poškodit zájmy Srbska ve snaze stát se členem EU. Předběžné výsledky referenda mají být oznámeny 15. února, konečné pak 19. února.
Polský export v roce 2011- rekordních 135,8 miliard eur
Oproti roku 2004, kdy Polsko vstoupilo do Evropské unie (EU) se objem exportu téměř zdvojnásobil, oproti předešlému roku vzrostl o téměř 13%. Polsko exportuje 75% svých produktů do EU, jeho největším obchodním partnerem je Německo. Import se v roce 2011 pohyboval kolem 150 miliard eur, vzrostl o 17,6%. Informace sdělil polský Hlavní statistický úřad.
Evropský parlament se vyjádřil k nizozemské internetové stránce zaměřené proti imigrantům
Poté, co byl v Nizozemsku spuštěn internetový portál „Stížnosti na střední a východní Evropany, nyní předseda Evropského parlamentu (EP) Martin Schulz vystoupil s ostrou kritikou. „Jsme otevřeným kontinentem, pracující si mohou vybírat, kde budou práci vykonávat. Velmi žádám, abyste se s touto situací seznámili. 1. března o tomto portálu budu hovořit s nizozemským premiérem.“ uvedl předseda EP. Nizozemský premiér Mark Rutte však oznámil, že vláda ohledně zmíněného portálu Strany svobody (PVV) nebude přijímat žádné stanovisko.
Probíhá sumit EU-Čína o dluhové krizi
Představitelé Evropské unie (EU) přijeli do Pekingu na sumit s představiteli Číny, kde by hlavním tématem mělo být řešení evropské dluhové krize. Čínský premiér Wen Jiabao se setká s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem a předsedou Evropské komise (EK) José Manuelem Barrosou. Dalšími otázkami diskuze by mohla být situace v Íránu, Sýrii a spory ohledně emisních povolenek. „Dluhový problém je v kritické situaci,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Liu Weimin v pondělí. „Jsme přesvědčeni, že pro EU jako největšího obchodního partnera Číny a největší ekonomiku na světě (souhrnně), je důležité, aby tento problém vyřešila.“ Po úterních jednáních by se představitelé EU měli ve středu setkat s prezidentem Hu Jintao.
Moody´s upravila hodnocení 9 zemím eurozóny
Ratingová agentura Moody´s v pondělí ponechala Francii, Velké Británii a Rakousku nejvyšší rating úvěrové spolehlivosti AAA, výhled ekonomik byl však změněn na negativní. Dalším 6 zemím eurozóny bylo hodnocení sníženo. Itálie má nyní stupeň A3 z původního A2, Portugalsko Ba3 z Ba2, Španělsko kleslo nejvíce- o dva stupně z A1 na A3. Malta, Slovinsko a Slovensko si pohoršily o jeden stupeň z A1 na A2.
Turecko a Ázerbájdžán pravděpodobně uzavřou dohodu o výstavbě plynovodu TANAP, konkurence pro projekt Nabucco
Turecko a Ázerbájdžán brzy dosáhnou společné dohody o výstavbě trans-anatolského plynovodu Trans-Anatolian Pipeline Project (TANAP) pro evropský trh, který se může stát hlavní konkurencí projektu Nabucco, který podporuje EU, oznámil to šéf ázerbájdžánského státního ropného podniku State Oil Cooperation of Azerbaijan (SOCAR) Rovnaq Abdullayev. Podle jeho slov by Turecko mohlo s Ázerbájdžánem uzavřít mezivládní dohodu o plynovodu TANAP již při plánované návštěvě tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana Ázerbájdžánu v březnu nebo dubnu 2012. Výstavba plynovodu bude stát 5 až 7 miliard dolarů a podle šéfa společnosti SOCAR již i některé evropské firmy projevily svůj zájem o účast na projektu. TANAP by měl ročně do Evropy dopravit téměř 16 miliard kubických metrů zemního plynu.
Standard & Poor’s snížila rating patnácti španělským bankám, Fitch čtyřem
Ratingová agentura S&P tak snížila rating úvěrové spolehlivosti 15 španělských bank, jemuž předcházelo snížení ratingu samotného Španělska minulý měsíc. „Krokem byly dotčeny i největší španělské bankovní instituce jako je Santander, BBVA, Bankia a CaixaBank,“ uvedla agentura ve svém prohlášení. Zmíněným bankám snížila v pondělí hodnocení i konkurenční ratingová agentura Fitch, čemuž také předcházelo snížení ratingu země. Santander, největší banka eurozóny podle tržní kapitalizace, získala nové hodnocení agenturou S&P A+ z předchozího AA. „Očekáváme, že ziskovost španělského bankovního systému se bude i nadále pohybovat pod svým historickým průměrem, neboť banky i nadále působí v nepříznivém hospodářském a finančním prostředí,“ uvedla S&P.
Turecko chce, aby Francie skončila své členství v Minské skupině – v otázce řešení konfliktu v Náhorním Karabachu je prý zaujatá
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v ázerbájdžánské státní televizi ANS vyzval Francii, aby skončila jako člen mírové skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Minské skupiny, jejíž cílem je zajistit řešení konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií v otázce Náhorního Karabachu. Podle Turecka totiž „Francie přijetím zákona o arménské genocidě, který zakazuje její popírání, ukázala, že není nestranná“. Turecký premiér dále uvedl, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy „nikdy nebyl spravedlivý a upřímný ve svých vztazích s Armény“ a že jeho činnost v Minské skupině tak nemůže být „důvěryhodná“. Ázerbájdžán již dříve nestrannost Francie kvůli přijetí zákona zpochybnil.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva: „Sýrie je posilněna selháním Rady bezpečnosti OSN kvůli čínskému a ruskému vetu“
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay ve svém projevu ve Valném shromáždění OSN před zástupci všech 193 členských států prohlásila: „Zdá se, že selhání Rady bezpečnosti OSN dodalo odvahy syrské vládě, aby zahájila totální útok ve snaze rozdrtit nesouhlas.“ Vysoká komisařka OSN pro lidská práva dále uvedla, že syrská armáda „podle věrohodných zdrojů ostřeluje hustě obydlené čtvrti“ a podniká „nevybíravé útoky proti civilistům“.
Schváleno převzetí výrobce telefonů Motorola společností Google za 12,5 miliard dolarů
Představitelé Evropské unie (EU) v pondělí schválili tento krok, soudě, že nebude mít dopad na trh s operačními systémy chytrých telefonů (smartphones). Pro společnost Google jde prozatím o největší akvizici v historii. Vyšetřování bylo zaměřeno především na otázku, zda-li Google neztíží velkých výrobcům mobilních telefonů jako jsou Samsung či HTC používání operačního systému Android, jenž navrhla právě společnost Google.
Hlava mise OSN v Sierra Leone opustila zemi kvůli údajnému tlaku prezidenta
Šéf mise OSN v Sierra Leone Michael von der Schulenburg opustil předčasně zemi s odůvodněním, že čelil tlaku ze strany vlády Sierry Leone. Podle agentury Reuters zástupce OSN v této západoafrické zemi Michael von der Schulenburg již 22. prosince psal na vedení OSN, že je ohrožena „důvěryhodnost a úspěch mise v Sierra Leone, pokud se podvolí nepřiměřeným a neopodstatněným tlakům“. Sierru Leone čekají v listopadu 2012 prezidentské volby a podle pozorovatelů tato událost může ohrozit mezinárodní dohled nad nimi. „Nemůže být pochyb o tom, že rozhodnutí prezidenta donutit mě k odchodu bude – ať už právem, či neprávem – vnímáno jako snaha odstranit překážku pro své znovuzvolení a otevření dveří pro manipulaci volebních výsledků ve svůj prospěch,“ uvádí ve svém dopise z prosince 2011 hlava mise OSN v Sierra Leone. Prezident Sierry Leone Ernesta Bai Koroma popřel, že by někdy vytvářel jakýkoliv tlak či žádal odvolání Michaela von der Schulenburg.
Nigérie nadále čelí islamistickému povstání, prezident přiznal infiltraci Boko Haram ve vládě i v bezpečnostních službách
Nigerijské bezpečnostní síly zastavily další pokus o bombový útok na vládní budovy místní správy ve městě Kaduna na severu Nigérie, kde probíhá povstání islamistické sekty Boko Haram. Bojovníci této skupiny skrze bombové útoky a ostřelování veřejných míst jen v tomto roce zabili přes 250 lidí. Nigerijský prezident Goodluck Jonathan nyní přišel s prohlášením, ve kterém tvrdí, že se islamistům z Boko Haram podařilo infiltrovat do vlády i do bezpečnostních sil.
Americký prezident chce i nadále posílat vojenskou pomoc do Egypta
Americký prezident Barack Obama chce zachovat vojenskou pomoc Egyptu ve výši 1,3 miliardy dolarů, a to i přes ochlazení vztahů a pohrůžky omezení své pomoci kvůli zátahu na nevládní organizace a souzení amerických občanů, kvůli čemuž se v včera v Egyptě sešly představitelé egyptské vlády s hlavou Nejvyšší vojenské rady. Návrhy, které musí Kongres schválit, jsou ale nejisté, protože někteří zákonodárci chtějí obecně snižovat výdaje do zahraničí a zvláště jsou pak popuzeni událostmi v Egyptě. Prezident Obama celkem navrhuje rozpočet pro ministerstvo zahraničí ve výši 51,6 miliardy dolarů, ve které má být zahrnuta i celková výše pomoci do oblastí zasažených válkou ve výši 8,2 miliardy dolarů – základní rozpočet se tak podle vlády zvýší o 1,6%.
USA chtějí vytvořit „motivační fond pro severní Afriku a nový Blízký východ“ s 800 miliony dolarů
Americký prezident Barack Obama oznámil v rámci přípravy rozpočtu na fiskální rok 2013, který začíná již v říjnu 2012, že hodlá Kongres požádat o 800 milionů dolarů na hospodářskou pomoc zemím po „arabském jaru“. Tyto peníze mají být vloženy do tzv. Motivačního fondu pro severní Afriku a nový Blízký východ.
Boje na jihovýchodě Libye pokračují – místní správa si stěžuje na nečinnost centrální vlády
Boje v pouštní provincii Al Kufra mezi místními ozbrojenci z kmene Zwai s bojovníky etnika Tibu kvůli údajnému převádění lidí z Čadu pokračují. Místní kmen Zwai nyní obvinil bojovníky Tibu z organizovaného napadení provincie Al Kufra za podpory žoldáků z Čadu. Koordinátor správy provincie Al Kufra pro sociální záležitosti Farhat Abdel Karim Bu Hareg pak obviňuje libyjskou Prozatímní národní radu (NTC) z nejednání a zanedbání situace v této provincii, která je největší libyjskou provincií a spravuje hranice se Súdánem a Čadem.
Prezidenta Cháveze podporuje přes 60% občanů
Navzdory opozičním primárkám prezidenta Cháveze podporuje 60% obyvatel Venezuely. Podle společnosti Consultores 30- 11 opoziční primárky neovlivnily moc lidí, a proto Venezuelané podporují dosavadního prezidenta. Prezidentské volby ve Venezuele se budou konat 7. října. Tehdy se rozhodne, jestli dosavadní prezident Hugo Chávez bude stále stát v čele státu.
Somálsko žádá zrušení zbrojního embarga
Somálská vláda vyzvala ke zrušení zbrojního embarga, které OSN uvalilo na Somálsko v roce 1992, rok poté, co byl svržen Mohamed Siad Barre a země byla vtažena do občanské války. Somálsko žádá zrušení embarga kvůli oznámení, že nejsilnější povstalecká organizace, militantní islamistické hnutí al Shabaab, se stalo plnohodnotnou součástí teroristické sítě Al-Kaida. To zvyšuje obavy vlády před další povstaleckou ofenzivou. „Žádáme odstranění embarga, abychom mohli bránit svou zemi a posílit somálskou národní armádu, protože jsme přesvědčeni, že poslední informace v Somálsku zvýší nejistotu a neklid,“ uvedlo somálské ministerstvo informací.
Egyptská vojenská rada vyzývá vládu k zachování dobrých vztahů s USA
Předseda egyptské Nejvyšší vojenské rady polní maršál Mohamed Hussein Tantawi se setkal s těmi ministry egyptské vlády, kteří byli zastánci tvrdého přístupu vůči nevládním organizacím kvůli napětí vztahů s USA. Na schůzce, které se zúčastnili premiér Kamal al-Ganzouri, ministryně pro mezinárodní spolupráci Faiza Abul Naga, ministr zahraničí Mohamed Amr a šéf egyptské zpravodajské služby Mouwafi Murad, polní maršál Tantawi zdůraznil důležitost dobrých vztahů s USA, které je dle jeho slov třeba posilovat, a vyzval pozvané k udržování „rovnováhy“ ve svých veřejných prohlášeních. Vztahy USA a Egypta významně ochladly poté, co byl mezi jinými nevládními organizacemi proveden zátah na dvě americké nevládní organizace působící v Egyptě, přičemž situace se ještě více zhoršila, když bylo 19 občanů USA mezi celkem 43 lidmi obviněno z práce pro organizaci působící v Egyptě bez patřičných licencí a přijímající nelegálně zahraniční finanční podporu, stejně jako ze snahy destabilizovat Egypt. USA kvůli tomuto pohrozily Egyptu zrušením své miliardové vojenské pomoci a přehodnocením svých vzájemných vztahů. Napětí jen přiostřil i poslední incident před necelým týdnem, když z USA neočekávaně odcestovala egyptská delegace.
Předsedkyně albánského parlamentu v Libanonu má vyzvat Libanon k uznání nezávislosti Kosova
Předsedkyně albánského parlamentu Josefina Topalli dorazila na oficiální návštěvu Libanonu na pozvání předsedy libanonského parlamentu Nabiha Berri. Předsedkyně parlamentu Josefina Topalli se má setkat také s libanonským prezidentem Michelem Sleimanem. Albánie také prostřednictvím této návštěvy hodlá vyzvat Libanon k uznání nezávislosti státu Kosovo.
Řecko se Srbskem podepsalo memorandum o porozumění – Řekové podporují Srby na cestě do EU
Předseda srbského parlamentu Slavica Djukic Dejanovic a předseda řeckého parlamentu Filippos Petsalnikos podepsali memorandum o porozumění, ve kterém se země shodují na pokračování dosavadní spolupráce a Řecko prohlašuje, že plně podporuje Srbsko na jeho „cestě do Evropy“. Předseda řeckého parlamentu uvedl, že Řekové budou pro Srby neochvějnou podporou na cestě do EU a že Řecko rozhodně očekává udělení statusu kandidátské země v březnu 2012.
Radikální klerik Abu Qatada byl po 6 letech ve Velké Británii propuštěn na svobodu
Soud schválil propuštění radikálního klerika Abu Qatada z britského vězení. Palestinsko-jordánský duchovní Abu Qatada byl španělskými a britskými soudy označen za hlavní vedoucí postavu teroristické sítě Al-Kaida v Evropě a byl zatčen v roce 2005 po bombových útocích v Londýně v červnu 2005. V roce 2007 se ubránil rozhodnutím soudu proti deportaci do Jordánska, kde je stíhán pro obvinění z terorismu, a to díky Evroskému soudu pro lidská práva. Dále je Abu Qatada stíhán i v Alžírsku, Belgii, Španělsku, Francii, Německu a Itálii, přičemž je na něj uvaleno celosvětové cestovní embargo Radou bezpečnosti OSN pod jeho druhým jménem „Omar Mahmoud Othman“.